6 C 285/2016

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobce ; b) celé jméno žalobce , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo o zaplacení 909 735 Kč s příslušenstvím <b>I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) a žalobkyni b) společně a nerozdílně částku 909 735 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 18.10.2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobci jsou povinni nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 26 654 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce a) se proti žalované domáhal zaplacení částky 909 735 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 23. 3. 2015 uzavřel s žalovanou společností smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce, přestavba a přístavba rodinného domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to dle projektové dokumentace vypracované Ing. [jméno] [příjmení] v červenci roku 2014 Touto smlouvou o dílo se žalovaná zavázala zhotovit předmětné dílo za cenu specifikovanou v položkovém sazebníku v celkové částce 4 093 525,66 Kč vč. DPH. Žalobce uvedl, že na podzim roku 2015 začala žalovaná fakturovat nepřiměřeně vysoké zálohy, jejichž odůvodněnost nebyla schopná doložit. Dne 24. 10. 2015 došlo na žádost žalované k podpisu dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo, kterým byla cena díla navýšena o částku 269 327,85 Kč. Žalovaná opakovaně po žalobci požadovala další platby s pohrůžkou zastavení prací, a když nakonec žalující strana odmítla zálohy hradit, žalovaná práce zcela zastavila, stavbu nechala nedokončenou a staveniště opustila, přestože podle smlouvy o dílo mělo k dokončení díla dojít ke dni 20. 12. 2015. Přijaté zálohy na cenu díla v celkové výši 3 396 200 Kč, které byly žalované zaplaceny, nebyly do současné doby řádně vyúčtovány. Žalobce uvedl, že žalované bylo vyplaceno mnohem více, než odpovídalo stavu rozestavěnosti. Za účelem zdokumentování skutečného rozsahu stavebních prací a dodávek realizovaných zhotovitelem, vyčíslení jejich objemu, hodnoty a zjištění případných vad rozestavěného díla, objednala žalující strana vypracování znaleckého posudku u Ing. [jméno] [příjmení]. Při výpočtu míry realizace jednotlivých položek, k jejichž zhotovení se žalovaná zavázala, vycházel znalec z položkového rozpočtu vytvořeného žalovanou a podepsaného žalobcem i žalovanou dne 9. 8. 2014. Ze znaleckého posudku ze dne 8. 8. 2016 vyplývá, že objem dodávek skutečně realizovaných žalovanou společností v souladu s jejím položkovým rozpočtem představuje částku 2 486 464 Kč vč. DPH a náklady na odstranění zjištěných vad a nedodělků byly vyčísleny na částku 14 000 Kč vč. DPH. Z výše uvedeného vyplývá, že rozdíl mezi vyplacenými zálohami a skutečnou hodnotou provedené části díla činí částku 909 735 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaná vyúčtovala a nechala si vyplatit o 909 735 Kč vyšší částku, než by podle jejího vlastního položkového rozpočtu odpovídalo skutečně provedeným pracím. O tuto částku se žalovaná bezdůvodně obohatila, když žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve shora uvedené částce, kterou žalovaná nezaplatila ani poté, co jí byla zaslána předžalobní výzva.

2. V průběhu řízení navrhl žalobce vstup své manželky do tohoto řízení s odůvodněním, že smlouva o dílo byla uzavřena žalobcem i jeho manželkou. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. 11. 2018 č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 24. 5. 2019 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 1. 7. 2019, soud připustil, aby do řízení na straně žalobce jako další účastník vstoupila žalobkyně b) tak, jak je označena v záhlaví tohoto rozhodnutí. V souvislosti s tím pak žalující strana při jednání soudu dne 17. 9. 2019 navrhla změnu žalobního návrhu a požadovala, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobcům žalovanou částku společně a nerozdílně. Usnesením ze dne 17. 9. 2019 byla změna žaloby připuštěna a usnesení o změně žaloby téhož dne nabylo právní moci.

3. K námitkám žalované žalobci uvedli, že stav a rozsah prostavěnosti díla zdokumentoval znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] při místních šetřeních, která proběhla ve dnech 18. 4. 2016 a 28. 7. 2016. Žalobci odkázali na to, že pro stanovení hodnoty skutečné prostavěnosti díla vycházel soudní znalec z nabídky žalované společnosti, tj. z cen obsažených v položkovém rozpočtu žalované ze dne 9. 8. 2014 proto, aby byla zachována objektivita znaleckého posudku. Žalující strana splnila svou povinnost uhradit žalované všechny zálohové platby, t.j částku 3 396 200 Kč. Další zálohu měli žalobci uhradit až poté, co žalovaná řádně vyúčtuje žalobcům veškeré předchozí zálohové platby, a dále doloží, že s ohledem na skutečný stav prostavěnosti díla má nárok na další zálohovou platbu ceny díla. Žalovaná ani přes opakovanou urgenci řádně nevyúčtovala žalobcům předchozí zálohové platby, ani nedoložila, že s ohledem na skutečný stav prostavěnosti díla má nárok na další zálohovou platbu. Vzhledem k tomu, že nebyly splněny dohodnuté podmínky, žalobci odmítli uhradit žalované neoprávněně vystavenou zálohovou fakturu na částku 500 000 Kč. Žalobci uvedli, že protože žalovaná nezúčtovala poskytnuté zálohy, nebyla oprávněna požadovat uhrazení zálohy další, a proto nebyla ani oprávněna odstoupit od smlouvy pro neuhrazení další zálohy, a toto odstoupení ze dne 10. 12. 2015 je neplatné. Současně žalobci uvedli, že jelikož se jedná o neplatnost relativní, je potřebné, aby žalobci tuto neplatnost namítli. Vzhledem k tomu, že je u obou účastníků řízení evidentní, že zájem na pokračování ve smlouvě o dílo není dán, nýbrž je naopak potřebné vypořádat zálohy poskytnuté žalobci, nenamítají žalobci neplatnost odstoupení od smlouvy a naopak se rozhodli, že tuto neplatnost odstoupení od smlouvy zhojí svou ratihabicí. Tedy ačkoliv žalobci nesouhlasí s důvody odstoupení žalované od smlouvy a pokládají je za neoprávněné, mají zájem na ukončení smlouvy, a proto dodatečně svým projevem vůle schvalují relativně neplatné právní jednání žalované, kterým žalovaná odstoupila od smlouvy o dílo. Žalobci po žalované požadují vydání bezdůvodného obohacení v žalované částce. Uvedli, že vzhledem k námitkám žalované ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení], zpracoval tento znalec dne 20. 1. 2018 dodatek [číslo] v rámci něhož reflektoval a zpracoval veškeré podklady dodané žalovanou. Znalec ocenil prostavěnost dle smlouvy o dílo, vč. jejího dodatku, kterým byla cena díla zvýšena na objednatelem vyžádané vícepráce, a to na částku 1 586 646,35 Kč bez DPH, když po připočtení 15 % sazby DPH činí prostavěnost částku 1 824 643,30 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobců obohatila o vyšší částku, než která je v řízení proti žalované uplatňována. K neschváleným vícepracem žalobci uvedli, že na ně nelze nahlížet jako na plnění ze smlouvy, neboť ve smlouvě o dílo ani v jejím dodatku nebyly zahrnuty a nebyly ani žalující stranou dodatečně schváleny. Žalobci proto nejsou povinni žalované za ně cokoliv hradit. Současně uvedli, že pokud žalovaná nějaké práce provedla a unesla by v tomto ohledu důkazní břemeno, v konečném důsledku byly tyto vícepráce provedeny mimo smlouvu o dílo a žalovaná nemá nárok na náhradu těchto případných víceprací, neboť i kdyby je žalobcům poskytla, poskytnula jim je bez jejich svolení. Ke znaleckému posudku, který dne 20. 6. 2018 zpracoval Ing. [jméno] [příjmení], žalobci uvedli, že tento posudek neobsahuje znalecké zkoumání, je pouze převzetím rozpočtu ujednaným mezi stranami s vepsanými neschválenými vícepracemi ze strany žalované. Žalobci poukázali na to, že nad rámec původní smlouvy o dílo objednali provedení prací, které měli spočívat v zemních úpravách dvorku (vč. změny výškové úrovně dvora), úpravě povrchu dvorku a rekonstrukci zdi kolem dvorku, vč. opravy omítky a nového kompletního vymalování zdi. Cena za provedení těchto prací byla stranami dohodnuta a promítla se v navýšení celkové ceny za dílo.

4. Žalovaná s návrhem nesouhlasila a navrhla jeho zamítnutí. Uvedla, že pokud žalobci dospěli k žalované částce na základě znaleckého posudku ze dne 8. 8. 2016, pak tento posudek podává zkreslený obraz o množství provedených stavebních prací na nemovitosti žalobců. Znalecký posudek vychází z původního položkového rozpočtu sestaveného 9. 8. 2014, který je nedílnou součástí smlouvy o dílo a který neobsahuje a ani vzhledem k datu sestavení obsahovat nemůže provedené vícepráce, které byly žalobci odsouhlaseny a žalovanou následně provedeny. Znalecký posudek, z něhož vychází žalující strana, nezdokumentoval skutečný stav stavebních prací provedených na nemovitosti žalobců. Žalovaná se ohradila proti výroku žalobců, že na podzim 2015 fakturovala nepřiměřeně vysoké zálohy na provedení díla. Dne 18. 11. 2015 zaslala žalobci fakturu na částku 500 000 Kč se splatností 25. 11. 2015. Dne 3. 12 2015 zaplacení této zálohy urgovala. Protože i přes urgence žalobci zálohu nezaplatili, žalovaná uplatnila právo odstoupení od smlouvy. Žalovaná dále uvedla, že žalobcům pravidelně předávala položkové rozpočty, které obsahovaly skutečnou prostavěnost, většinou se jednalo o rozpočet za měsíční provedenou práci s tím, že na nemovitostech žalobců byly provedeny stavební práce v celkové hodnotě 3 679 036,70 Kč a protože žalující strana zaplatila na zálohách 3 396 200 Kč, zbývá žalobcům k doplacení 282 836,67 Kč.

5. K námitkám žalující strany žalovaná uvedla, že žalobce s manželkou při jednáních s žalovanou společností vždy uváděli, že chtějí provést rekonstrukci, přestavbu a přístavbu rodinného domu tak, aby byla primárně prováděna podle rozpisu stavebních prací, přičemž této rozsah stavebních prací mohl být měněn podle oboustranné dohody z důvodu, že všechny nutné stavební práce nebylo možno přesněji specifikovat předem. Nemožnost přesné specifikace všech nutných stavebních prací pro rekonstrukci vyplývala z toho, že nebyly odkryty všechny podstatné konstrukce původní budovy a nebylo jasné, v jakém stavu původní stavba a některé podstatné stavební konstrukce původní stavby jsou. Tím vzniklo i to, že například byl nejprve oklepán strop, protože původně bylo plánováno pouze nové omítnutí, ale po zjištění, že nosníky stropu jsou zcela shnilé a dožité a je nutná jejich výměna, došlo k dalším nutným stavebním pracím, tj. k bourání stropu a jeho novému zhotovení. Žalobce se svojí manželkou, pokud se sporadicky dostavovali na schůzky s žalovanou, vždy chtěli, aby bylo postupováno tak, že budou odkrývány jednotlivé stavební konstrukce postupně, byl zjišťován stav odkrytých konstrukcí a podle jejich stavu a životnosti byly pak prováděny nutné rekonstrukční práce, vždy dle úvahy žalované. Žalobce se svojí manželkou ponechával zcela na vůli a vyhodnocení žalované, jestli je nutno za účelem provedení řádné rekonstrukce domu ve svém rozsahu měnit rozsah původně dohodnutých stavebních prací či nikoli. Žalovaná podotkla, že rodinný dům, kterého se rekonstrukce týkala, byl v původním a naprosto zoufalém dezolátním stavu a při odkrývání omítek, krovů, podlah a podobně byl zjištěn katastrofální stav celého domu a hrozilo, že se celý dům naruší a dojde k jeho zborcení. [ulice] práce prováděné žalovanou bylo nutno provést zcela všechny v rozsahu, který je potvrzen a zdokumentován v rámci znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 20. 6. 2018. Pokud by tyto práce v souboru nebyly provedeny, nemohla být rekonstrukce dle smlouvy o dílo zhotovena. Žalovaná poukázala na to, že přesné vymezení provedených stavebních prací obsahují jednotlivé oddíly nabídkového rozpočtu. Žalobce se svojí manželkou měli od žalované informace o průběhu stavby pouze z omezených setkání, z komunikace emailové a telefonické. Žalobce s navýšením rozsahu stavebních prací souhlasil, a i když ze smlouvy o dílo vyplývalo, že budou žalobcem a jeho manželkou placeny i vícepráce a tedy se s nimi předem jako s nutnými pracemi počítalo, reagoval žalobce v rámci souhlasu s větším navýšením objemu stavebních prací i uzavřením dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo, kterým bylo sjednáno zvýšení ceny díla na částku 4 300 000 Kč vč. DPH. Žalobcem a jeho manželkou bylo na stavební práce zaplaceno celkem 3 396 200 Kč vč. DPH. Ani zaplacením další zálohy ve výši 500 000 Kč, kterou žalobci neuhradili, by nebyla celá cena díla vyčerpána. Pokud byl žalobce se svojí manželkou v prodlení se zaplacením zálohové faktury na další platbu, která nepřesahovala smluvenou cenu díla, bylo možné, aby žalovaná od smlouvy o dílo odstoupila a žádala vypořádání podle zásad bezdůvodného obohacení. Konkrétní rozsah stavebních prací nebyl striktně vymezen, naopak ze smlouvy a smluvních formulací je patrno, že rozsah stavebních prací mohl být měněn, což se stalo zejména tím, že žalobce a jeho manželka udělili pokyn provést všechny nutné související práce tak, aby bylo možno sjednané dílo – rekonstrukci řádně uskutečnit a dopracovat. Cena žalovanou provedených stavebních prací odpovídá minimálně tomu, co již bylo žalobcem a jeho manželkou zaplaceno, šlo o práce dohodnuté a nutné. Původní položkový rozpočet nepočítal se skrytými vadami stávajících konstrukcí, či dožilými konstrukcemi původní stavby a došlo i ke změně projektové dokumentace dle požadavku žalobců. Bylo sjednáno, jaké práce má žalovaná provést, pokud budou dle její úvahy potřebné. To ostatně připouštěla i uzavřená smlouva o dílo. Žádný konkrétní souhlas žalobců, který by popisoval výslovný souhlas s jakýmikoli konkrétními pracemi, žalované ze strany žalobců doručen ani nebyl. [ulice] deník měli žalobci k dispozici, vždy a opakovaně odmítali bez uvedení důvodu stavební deník potvrzovat svým podpisem a bezdůvodně odmítali tento podepsat na kontrolních dnech.

6. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

7. Soud měl prokázáno smlouvou o dílo ze dne 23. 3. 2015 uzavřenou mezi žalobci jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem, že předmětem smlouvy je závazek zhotovitele provést rekonstrukci, přestavbu a přístavbu rodinného domu [adresa], k. ú. [obec], p. [číslo]. Předmět díla je specifikován cenovou nabídkou a rozpis stavebních prací tvoří jako příloha 1 součást této smlouvy a cenové nabídky popsané v článku 1 bod 2 smlouvy o dílo. Zhotovitel si podle článku 1 bod 4 vyhradil dopracovat rozpis stavebních prací v průběhu stavby v návaznosti na další požadavky objednatele, eventuálně v návaznosti na potřebu provést související nutné práce tak, aby bylo možno dopracovat sjednané dílo. Tyto práce (vícepráce) současně prodlužují termín dokončení stavby. V článku 1 bod 5 bylo dohodnuto, že veškeré odchylky od předmětu díla daného rozpisem stavebních prací a cenovou nabídkou budou prováděny zhotovitelem tehdy, budou-li odsouhlaseny i objednatelem nebo pokud budou pro vypracování díla podle zadání objednatele potřebné. Dle článku 1 bod 6 jestliže zhotovitel provede podle dohody práce a jiná plnění nad rámec sjednaných prací, má nárok na jejich zaplacení v ceně, která je za jejich zhotovení obvyklá. V článku 2 bod 1 se smluvní strany dohodly, že cena díla činí 3 559 587,53 Kč + 15 % DPH 533 938,13 Kč. Podle článku 2 bod 2 lze dohodnutou cenu díla měnit písemnou i ústní dohodou mezi objednatelem a zhotovitelem nebo podle podmínek této smlouvy (článek 1 bod 4,5 nebo článek 2 bod 3 této smlouvy). Podle článku 2 bod 2 jestliže bez zavinění zhotovitele dojde v průběhu provádění díla k nutnosti provést dílo odchylně od rozpisu stavebních prací nebo odchylně od projektové dokumentace nebo cenové nabídky a tím i k možnému zvýšení nákladů a zvýšení smluvní ceny, mohou být zhotovitelem tyto práce provedeny jen se souhlasem objednatele nebo tehdy, pokud budou tyto práce bezprostředně nutné k tomu, aby nedošlo ke vzniku škody na prováděném díle. Pokud nastanou v průběhu provádění díla takovéto odchylky, je zhotovitel povinen neprodleně kontaktovat objednatele a upozornit ho současně i na prodloužení termínu dokončení díla v návaznosti na rozsah těchto odchylek. V článku 2 bod 4 se smluvní strany dohodly, že objednatel je povinen zaplatit při podpisu této smlouvy v hotovosti zálohu ve výši 760 000 Kč a dále se dohodly na tom, že další platby záloh budou ve výši 750 000, 486 200 Kč, 800 000 Kč, 600 000 Kč a další zálohy budou propláceny dle skutečné prostavěnosti a vyčerpání předchozích záloh. Podle článku 3 bod 1 se zhotovitel zavázal dílo zhotovit a objednateli předat do 20. 12. 2015. V článku 8 bod 3 bylo dohodnuto, že zhotovitel může od smlouvy odstoupit v případě, když je objednatel v prodlení se zaplacením jakékoliv zálohy či faktury po dobu delší než 7 pracovních dnů. Dále může zhotovitel od smlouvy odstoupit v případě, kdy je objednatel v prodlení s předáním prostoru staveniště po dobu delší, než 10 kalendářních dnů. Přílohou smlouvy o dílo ze dne 23. 3. 2015 je položkový rozpočet podepsaný oběma smluvními stranami a obsahující rozpis stavebních prací.

8. Dne 24. 10. 2015 byl smluvními stranami uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo, kterým byl změněn článek 2 bod 1 smlouvy o dílo ze dne 23. 3. 2015 a kterým byla změněna původní cena díla na částku 3 739 130,43 Kč bez DPH + 15 % DPH 560 869,57 Kč. Žalující strana k tomuto dodatku smlouvy o dílo předložila čestné prohlášení žalobce, podle něhož předmětem dodatku byly práce na pozemku ve dvoře, úprava úrovně dvoru a rekonstrukce zdi kolem dvoru (vč. omítky a malování).

9. Výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], měl soud prokázáno, že vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], je žalobkyně b), a to na základě kupní smlouvy ze dne 20. 1. 2014 s právními účinky zápisu ke dni 14. 4. 2014.

10. Pokladním dokladem ze dne 20. 3. 2015 měl soud prokázáno, že žalující strana uhradila žalované ve výše uvedeném dni v hotovosti částku 760 000 Kč představující zálohu na stavební práce rekonstrukce rodinného domu v [obec]. Z pokladního dokladu ze dne 13. 4. 2015 soud zjistil, že tohoto dne byla žalované uhrazena částka 750 000 Kč v hotovosti jakožto záloha. Pokladním dokladem ze dne 7. 8. 2015 měl soud prokázáno, že uvedeného dne byla žalobkyní zaplacená žalované společnosti částka 800 000 Kč v hotovosti, když účelem platby byla záloha na rekonstrukci rodinného domu [adresa]. Z pokladního dokladu ze dne 24. 10. 2015 soud zjistil, že v uvedený den uhradila žalobkyně žalující společnosti částku 600 000 Kč v hotovosti, a to jako zálohu na rekonstrukci rodinného domu [adresa].

11. Fakturou [číslo] ze dne 17. 11. 2015 splatnou dne 25. 11. 2015 vyúčtovala žalovaná žalobcům částku 500 000 Kč představující zálohu na stavební práce při rekonstrukci rodinného domu dle smlouvy o dílo. Listinou ze dne 3. 12. 2015 žalovaná urgovala nezaplacenou zálohovou fakturu, která byla žalobcům zaslána dne 18. 11. 2015.

12. Listinou ze dne 10. 12. 2015 odstoupila žalovaná od smlouvy o dílo ze dne 23. 3. 2015, kterou uzavřela jako zhotovitel s žalobci jakožto objednateli. Důvodem odstoupení je podle článku 8 bod 3 smlouvy o dílo trvající prodlení se zaplacením zálohové faktury [číslo] vystavené dne 17. 11. 2015 s termínem splatnosti 25. 11. 2015 a znějící na částku 500 000 Kč. Žalující společnost současně upozornila, že tímto odstoupením od smlouvy je smlouva o dílo zrušena a žalovanou dodané stavební práce a dodaný stavební materiál a dosavadní platby žalobců učiněné na základě zrušené smlouvy o dílo bude nutno vypořádat podle zásad bezdůvodného obohacení.

13. Žalovaná předložila fotokopii stavebního deníku, v němž odkázala zejména na zápis učiněný dne 13. 4. 2015 na č.l. 7 a 8 a dále na zápis ze dne 7. 8. 2015 na listu [číslo] z nichž vyplývá, že mezi investorem a dodavatelem došlo v uvedené dny k projednání změny v projektové dokumentaci ohledně víceprací.

14. Dne 8. 8. 2016 byl znalcem z oboru ekonomika a stavebnictví Ing. [jméno] [příjmení] vypracován znalecký posudek [číslo] 2016, z jehož závěru vyplývá, že stavba rekonstrukce, přestavby a přístavby rodinného domu [adresa] v k.ú. [obec], p. [číslo] byla v době prohlídky ve stavu popsaném ve znaleckém posudku a zaznamenaném fotografiemi, z nichž je zřejmý objem dokončených prací ke dni ukončení prací zhotovitelem stavby. Vady na díle vznikly neodbornou či nekvalifikovanou prací firmy provádějící práce. Výpočet nákladů zhotovitele na provedené práce při rekonstrukci objektu byl stanoven procentem dokončenosti jednotlivých položek a činí celkem vč. DPH částku 2 486 464 Kč. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a rozestavěností představuje částku 909 735 Kč. Předběžný odhad nákladů na opravu vad činí částku 14 000 Kč. Dne 20. 1. 2018 vypracoval znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] znalecký posudek [číslo] jako dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2016, v jehož závěru uvedl, že po provedeném šetření a kontrole předaných rozpočtů lze prohlásit, že prostavěnost stavby činí dle smlouvy o dílo a dodatku smlouvy o dílo částku 1 586 646,35 Kč. Pokud by objednatel schválil provedení množstevních víceprací, činila by prostavěnost stavby částku 2 020 106,56 Kč. Odhad nákladů na opravu vad činí celkem dle původního posudku 14 000 Kč. V příloze 1 tohoto dodatku znaleckého posudku určil znalec cenu odsouhlasených prací dle uzavřené smlouvy o dílo vč. množstevních víceprací bez DPH ve výši 1 840 554,66 Kč. V příloze 2 určil znalec cenu druhových víceprací ve výši 1 358 607,69 Kč. Výše uvedený znalecký posudek vč. jeho dodatku [číslo] doplnil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dodatkem [číslo] ze dne 25. 7. 2018, a to o doložku podle § 127a o.s.ř.

15. Dne 20. 6. 2018 byl znalcem z oboru ekonomika a stavebnictví Ing. [jméno] [příjmení] vypracován znalecký posudek [číslo] v němž znalec dospěl k závěru, že stavební práce provedené žalovanou společností v roce 2015 na rekonstrukci rodinného domu [adresa] podstaveném na pp [číslo] v ulici [ulice] ve městě [obec], jsou dle stavebního deníků vč. provedených víceprací ve výši 3 199 162 Kč bez DPH. Dne 30. 6. 2018 byl vyhotoven dodatek [číslo] výše uvedeného znaleckého posudku, kterým byl znalecký posudek Ing. [příjmení] doplněn o doložku podle § 127a o.s.ř.

16. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi před soudem uvedl, že znalecký posudek v této věci vypracoval na základě žádosti advokátní kanceláře právního zástupce žalobců, když byl osloven někdy počátkem roku 2016. Prohlídku objektu uskutečnil znalec ve dnech 18. 3. 2016 a 28. 7. 2016. Jeho úkolem bylo zdokumentovat stav nemovitosti pro případ dalšího šetření, zejména pro případ nějakého sporu. V rámci ohledání objektu pořídil znalec fotodokumentaci. Za účelem zpracování znaleckého posudku měl znalec k dispozici od zadavatele smlouvu o dílo vč. jeho dodatku [číslo] dále projektovou dokumentaci, která byla zpracována Ing. [jméno] [příjmení] v červenci roku 2014 a položkový rozpočet sepsaný zhotovitelem, tedy žalovanou společností ze dne 9. 8. 2014. Znalec uvedl, že dne 11. 9. 2017 se uskutečnilo šetření, k němuž mu byl zhotovitelem předložen nový položkový rozpočet, který však neodpovídal původnímu položkovému rozpočtu. Přílohou [číslo] dodatku [číslo] znaleckého posudku jsou vícepráce, které nebyly obsaženy v původním rozpočtu, ale podle zhotovitele byly provedeny. Zda tyto vícepráce provedeny byly, znalec nezjistil. Příloha [číslo] dodatku [číslo] znaleckého posudku obsahuje práce, které byly v původním položkovém rozpočtu obsaženy, ale liší se objemem, jedná se o práce, které byly v původním položkovém rozpočtu uvedeny, ale byly uvedeny ve větším rozsahu, když znalec při výpočtu vycházel z upraveného položkového rozpočtu tak, jak mu byl předložen žalovanou stranou a nezjišťoval, zda tyto práce skutečně byly provedeny. V souvislosti se zpracováním znaleckého posudku se znalec zabýval i otázkou, zda dílo, tak jak bylo provedeno a jak bylo jeho provedení znalcem zjištěno, bylo realizováno bez vad, či zda vykazovalo vady, když toto své zjištění uvedl znalec rovněž ve svém posudku. [ulice] deníky znalci předloženy nebyly. Sondy v rámci šetření na místě samém znalec neprováděl, nikde nic nekopal. Znalec uvedl, že pokud budeme vycházet z toho, že žalovaná jakožto zhotovitel provedla pouze ty práce, které byly dojednány dohodou a odpovídají položkovém rozpočtu, který je součástí smlouvy o dílo, pak by cena díla byla 1 586 646,35 Kč. Jestliže budou zohledněny množstevní vícepráce (nikoliv vícepráce druhové), pak by prostavěnost činila částku 2 020 106,56 Kč. Pokud jde o zemní stavební práce, nedokáže znalec přesně rozklíčovat, zda tyto je možno zahrnout jako množstevní vícepráce nebo zda by se mělo vycházet z dodatku [číslo] smlouvy o dílo, kde byly zemní práce dodatečně sjednány. Znalec uvedl, že se mohlo stát, že stropní konstrukce byly prohnilé a pak to muselo být v rámci rekonstrukce opraveno. Může nastat a nastává situace, kdy po odkrytí při rekonstrukci se zjistí potřeba provedení víceprací. Z těchto důvodů proto znalec zohlednil zhotovitelem provedené vícepráce množstevní. Druhové práce v konečném výpočtu znalcem zohledněny nejsou.

17. Ze znaleckého posudku společnosti [právnická osoba], znaleckého ústavu z oboru stavebnictví a ekonomika soud zjistil, že posudek Ing. [jméno] [příjmení] uznává pouze základní a množstevní vícepráce, druhové vícepráce nepotvrzuje (pouze uvádí jejich rozpočet, který odpovídá rozpočtu od žalované, resp. posudku Ing. [příjmení]). Celkem určuje prostavěnost dle smlouvy o dílo (odsouhlaseného rozpočtu), množstevních víceprací a dodatku [číslo] smlouvy o dílo ve výši 2 020 106,56 Kč (z nějakého důvodu tedy nejsou připočítány druhové vícepráce, i když tento jeho posudek nikde výslovně netvrdí, že by v účtovaném rozsahu nebyly provedeny). Posudek Ing. [jméno] [příjmení] uznává základní práce, množstevní vícepráce i druhové vícepráce (na základě stavebního deníku a informací od žalované). Skutečně provedené práce určuje na částku 3 199 162 Kč bez DPH (tato částka je bez dalšího postavena na faktu, že žalobci nezpochybnili ve stavebním deníku, resp. do něj ničeho kritického nezapsali, a rovněž na faktu, že žalobci bez připomínek hradili dohodnuté průběžné zálohy). Mezi posudkem Ing. [ulice] a Ing. [příjmení] je shoda v tom, že hodnota všech prací byla 3 199 162 Kč bez DPH, nicméně posudek Ing. [ulice] z toho neuznává (bez bližšího vysvětlení – pouze uvádí, že je to nyní obtížně překontrolovatelné) druhové vícepráce za částku 1 358 607,69 Kč bez DPH. Základní práce a množstevní vícepráce činí tedy posudek Ing. [ulice] nespornými. Druhové vícepráce jsou žalovanou rozděleny na 8 částí a doloženy rozpočtem a slovně a foto-snímky popsány v soudním spisu. Z těchto podkladů má znalecký ústav za prokázané, že tyto práce v nějakém rozsahu proběhly, ale vzhledem k povaze těchto prací (z 90% nyní zakryté konstrukce), není znalecký ústav schopen přesně verifikovat jejich rozsah. Na provedení druhových víceprací lze usuzovat i z toho, že žalované až do jejího opuštění staveniště nebyla žalobci žádná faktura vrácena či tehdy jinak rozporována a ještě v listopadu 2015 byl naopak uzavřen dodatek [číslo] smlouvy o dílo, který navyšoval původně dohodnutou celkovou částku za dílo. Žalobci bohužel neměli na staveništi technický dozor investora, který by průběh stavebních prací za jejich stranu kontroloval, nebyly vyhotovovány ani protokoly z kontrolních dnů. [ulice] deník, který na znalecký ústav působí, jako kdyby byl napsán jedním tahem (tedy nepůsobí, jako kdyby byl na staveništi, kdy pak každý zápis vypadá trochu jinak) a tedy ne příliš věrohodně. Každopádně nejpodstatnější je to, že tento stavební deník není kontrasignován žalobci a tedy z jeho zápisů nelze usuzovat na verifikaci průběhu výstavby ze strany žalobců (jde tedy o jednostranný pohled na průběh výstavby ze strany žalované). Mělo by přitom být přirozeným zájmem investora (žalobců) i zhotovitele (žalované), aby do stavebního deníku zapisovaly obě strany, jinak se pak lze tohoto deníku stěží dovolávat jako nesporného popisu průběhu výstavby. Sporné druhové vícepráce jsou za částku 1 358 607,69 Kč bez DPH a to ani ne tak, co do jejich samotné ceny (kterou zatím nikdo nenapadl jako nepřiměřenou, vč. posudku Ing. [ulice], a rovněž znalecký ústav ji neshledává), jako spíše co do jejich rozsahu. Existence těchto víceprací je mimo pochybnost prokázána jejich specifikací žalovanou. Zbývá tedy přesný rozsah těchto víceprací, a ten nyní přesně nezjistíme, neboť jde z 90 % o zakryté konstrukce a do spisu založená fotodokumentace dává jen částečný obraz. V závěru svého znaleckého posudku znalecký ústav uvedl, že z hlediska technického sice nemůže znalecký ústav potvrdit 100% rozsah druhových víceprací, ale současně ani nemá žádné poznatky, které by ukazovaly na to, že nebyly v účtovaném rozsahu provedeny (na několik nesrovnalostí týkajících se suti a komínu zde upozorňuje posudek Ing. [ulice] v jeho dodatku [číslo] ale tyto nesrovnalosti by v konečném vyúčtování těchto víceprací nehrály zásadní roli, resp. by nesnížili účtované práce o více jak 10 %). V současném stavu díla potvrzuje znalecký ústav závěr z posudku Ing. [ulice], že náklady na odstranění vad jsou ve výši 14 000 Kč.

18. K námitkám a dotazům účastníků řízení byl proveden výslech zpracovatele revizního znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který ve své výpovědi uvedl, že hodnota prací a dodávek na nemovitosti žalobců, které byly realizovány v období měsíců březen – listopad 2015, a to s přihlédnutím k případné vadnosti poskytnutého plnění představuje součet částek 1 407 094,45 Kč, 433 460,21 Kč a 1 358 607,69 Kč, tedy částku 3 199 162 Kč bez DPH. Od takto získané částky je třeba odečíst 14 000 Kč bez DPH, což je částka odpovídající nákladům na opravu dosud provedených prací, tak jak je uvedeno ve znaleckém posudku Ing. [ulice], když znalecký ústav se s tímto závěrem ztotožňuje. Ing. [anonymizováno] druhové vícepráce vyčíslil na 1 358 607,69 Kč, ale tuto částku do svého výpočtu nakonec nezahrnul s odůvodněním, že tam shledal nějaké nesrovnalosti. Znalecký ústav tuto položku do konečného výpočtu zahnul, přičemž podle názoru znaleckého ústavu je možno nesrovnalosti v druhových vícepracích konstatovat v rozsahu 10 %, takže z částky 1 358 607,69 Kč by mělo být odečteno 10 %, což znamená, že o 10 % druhových víceprací by se měla hodnota dodávek a prací ponížit. Znalecký posudek ústavu se od závěru znaleckého posudku Ing. [ulice] liší pouze v položce týkající se druhových víceprací, přičemž Ing. [anonymizováno] dal rozpočet na tyto vícepráce do svého znaleckého posudku, ale nakonec do závěrečné ceny tyto druhové vícepráce nezahrnul, a to s odůvodněním, že nebyly schváleny žalobcem. Znalecký ústav vycházel z podkladů ve spise, kde je seznam víceprací i fotodokumentace a dospěl k závěru, že vícepráce provedeny byly, byť ústav neodkáže říci, v jakém rozsahu, resp. konstatuje, že tyto druhové vícepráce byly provedeny v rozsahu 90 %. Ve svém znaleckém posudku pak ústav uvedl, že částka týkající se druhových víceprací by měla být ponížena o 10 %. Jako příklad zpracovatel posudku odkázal na fotodokumentaci, ze které vyplývá, že se dělal nový krov, což znamená, že se musel zbourat starý, a pak se dělat krov nový. Znalecký ústav není schopen říci a spočítat každý hřebík, avšak z fotodokumentace vyplývá, že uvedené práce nejsou zcela vymyšlené. Fotodokumentaci od žalovaného měl i Ing. [anonymizováno], ale nakonec z ní nevycházel, byť neuvedl např. to, že by tato fotodokumentace byla nevěrohodná. Pokud jde o to, zda byly realizovány některé dodávky a stavební práce z důvodu bezprostřední nutnosti, míněno tak, že se jednalo o rekonstrukci starší nemovitosti, nejednalo se o výstavbu nového objektu, pak takovéto dodávky a stavební práce jsou zohledněny v množstevních i druhových vícepracích. Zpracovatel znaleckého posudku uvedl, že Ing. [anonymizováno] byl na stavbě už v roce 2016 a jemu předložený rozpočet tento znalec nijak nerozporoval, rozpočet potvrdil s tím, že měl výhrady pouze k druhovým vícepracím. Ani znalec, který vypracoval posudek na základě požadavku žalované, rozpočet nerozporoval, a nebyl pro to žádný důvod, aby z tohoto rozpočtu nemohl vycházet i znalecký ústav. Oba znalci se shodli na tom, že skutečně provedené práce představují částku 3 199 162 Kč, pouze Ing. [anonymizováno] neuznal druhové vícepráce z této částky. To, že Ing. [anonymizováno] s rozpočtem souhlasil, vyplývá z toho, že rozpočet dal do svého znaleckého posudku, zahrnul jej do svého posudku bez jakéhokoliv komentáře, že rozpočet odmítá. Pokud by měl k rozpočtu nějaké výhrady, pak by takový rozpočet do posudku nedával. Znalec [příjmení] [příjmení] svůj původní znalecký posudek dost podstatně změnil a vypracoval dodatek [číslo] když v tomto dodatku citoval a dal do něho položkový rozpočet, byť do výpočtu nebyly druhové vícepráce zahrnuty, aniž by toto bylo ve znaleckém posudku nějak vysvětleno. Teprve před soudem znalec uvedl, že důvodem byla ta skutečnost, že tyto druhové vícepráce nebyly žalobcem odsouhlaseny. Pokud znalecký ústav vypracovává posudek a jeho přílohou je nějaká listina, pak se znalecký ústav s touto listinou v textu znaleckého posudku vypořádá, tedy uvede, zda z této listiny vychází či nikoliv a z jakých důvodů. Ing. [anonymizováno] dokonce ve svém znaleckém posudku uvádí hodnotu všech prací ve výši 3 199 162 Kč, tedy v částce, která je totožná se závěrem znaleckého posudku Ing. [příjmení], když nakonec druhové vícepráce do svého výpočtu nezahrnul, aniž by to nějak v posudku vysvětlil. Obvykle je provádění víceprací realizováno tak, že tyto vícepráce jsou zapisovány do stavebního deníku a odsouhlasovány připojením podpisu investora. V daném případě to takto neprobíhalo, neboť v předmětném stavebním deníku záznamy investora nejsou, navíc stavební deník se znaleckému ústavu jeví jako nevěrohodný, tak jak se vyjádřil již v písemném vyhotovení svého posudku. K vráceným fakturám či fakturám, které byly rozporovány, zpracovatel znaleckého posudku uvedl, že znalecký ústav neměl žádné poznatky, v tomto směru nedostal žádnou informaci, zejména od strany žalující.

19. Soud neprovedl důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k tomu, jaké práce byly provedeny a zda a kdy byl vyžádán a žalobci dán souhlas k provádění víceprací či prací, které bylo bezprostředně nutné provést, důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] k tomu, jaké práce byly provedeny, k jednání s investorem i k tomu, že spolupodepisoval stavební deník a důkaz výslechem svědka ing. [jméno] [příjmení], a to ke způsobu provádění stavebních prací, zejména k nutnosti provést žalovanou označené stavební práce, které odvrátily budoucí hrozící škodu z důvodu statických problému stavby a k tomu, že žalobci se zúčastnili kontrolních dnů, vyjadřovali souhlas s postupem prací a pouze odmítali učinit podpis do stavebního deníku z blíže neurčitých důvodů, když požadované zjištění vzhledem k obsahu smluvního ujednání účastníků, i vzhledem k právnímu titulu nároku uplatněnému žalobci v tomto řízení, nebylo pro posouzení věci rozhodné. Současně nebyl proveden důkaz výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť žalovaná, která tento důkaz navrhla, od jeho provedení v průběhu řízení upustila.

20. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

21. Podle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 o.z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

22. Podle § 2001 o.z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2004 odst. 1 o.z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. Podle § 2005 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Podle odst. 2 cit. ustanovení se odstoupení od smlouvy nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

26. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobců na zaplacení částky 909 735 Kč spolu s příslušenstvím není důvodný. Soud měl za prokázané, že dne 23. 3. 2015 byla mezi žalobci a žalovanou uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce, přestavba a přístavba domu [adresa] v [obec] s tím, že předmět díla je specifikován cenovou nabídkou. Cena díla byla dohodnuta ve výši 4 093 525,60 Kč vč. DPH a dodatkem [číslo] ze dne 24. 10. 2015 byla cena za dílo navýšena na částku 4 299 999,50 Kč vč. DPH. Mezi účastníky bylo nesporné, že v době od podpisu smlouvy o dílo do doby odstoupení od smlouvy o dílo, které bylo realizováno žalovanou společností na základě listiny ze dne 10. 12. 2015, předali žalobci žalované v hotovosti a žalovaná v hotovosti od žalobců převzala částky v celkové výši 3 396 200 Kč, když obě smluvní strany tímto jednaly v rozporu s ustanovením § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2004 Sb.

27. Listinou ze dne 10. 12. 2015 žalovaná v souladu se smluvním ujednáním článku 8 bod 3 smlouvy o dílo ze dne 23. 3. 2015 od smlouvy o dílo odstoupila. Tímto jednostranným žalobcům adresovaným jednáním realizovala žalovaná svoji vůli nebýt nadále účastna právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o dílo. Žalobci tím, že podali návrh na zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, akceptovali toto jednání žalované, kterým došlo ke zrušení závazku, a to od počátku. Žalobci v řízení uvedli, že ani oni nemají zájem na pokračování ve smlouvě o dílo a nenamítli neplatnost výše uvedeného právního jednání, čímž se má za to, že toto právní jednání je platné (Podle § 586 odst. 2 o.z. nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.). Odstoupením žalované od smlouvy zanikl závazkový právní vztah vyplývající ze smlouvy o dílo ze dne 23. 3. 2015 ve znění dodatku ze dne 24. 10. 2015, což současně znamená, že v rozsahu tohoto odstoupení zanikla i práva a povinnosti stran, jež jsou obsahem tohoto vztahu. Odstoupením zaniká zásadně celý obsah závazku, tedy veškerá práva a povinnosti jím založená. Účinky odstoupení od smlouvy nastupují nikoliv od okamžiku provedením úkonu odstoupení, nýbrž zpětně, již od samotného počátku závazku. Ta práva a povinnosti, na které se účinky odstoupení vztahují, zanikají od počátku své existence, tj. ex tunc.

28. Pro vypořádání stran po nastoupení účinků odstoupení nejsou stanovena žádná zvláštní pravidla, uplatní se obecná úprava bezdůvodného obohacení, tedy § 2991 a násl. o.z., která počítá i s případy, kdy bylo plněno dle závazku, který byl zrušen. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Obecně platí, že plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Jestliže v daném případě plnily obě strany, může každá ze smluvních stran zrušeného závazku požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Pokud není vydání předmětu bezdůvodného obohacení možné, tak jak tomu je v souzené věci, vzniká právo na peněžní náhradu ve výši obvyklé ceny. K námitce žalobců o získání předmětu obohacení bez svolení žalobců, je nutno konstatovat, že právo na peněžitou náhradu vůči druhé straně v případě odstoupení od úplatných smluv, není dotčeno ani ustanovením § 3000 a § 3001 o.z. (§ 3002 odst. 1 o.z.). Použití ust. § 3001 odst. 2 o.z., tedy získání obohacení v dobré víře nebo bez svolení, přichází v úvahu jen tehdy, pokud se nejedná o plnění ze zrušené smlouvy a o úplatné plnění. V souzené věci byla smlouva o úplatném plnění zrušena odstoupením, a proto nelze ust. § 3001 odst. 2 o.z. aplikovat.

29. Při posouzení nároku žalobců na vydání bezdůvodného obohacení bylo třeba vycházet z toho, že předmětem smlouvy o dílo byla rekonstrukce, přestavba a přístavba domu. Po zrušení smlouvy o dílo, mají obě strany právo požadovat, aby jim druhá strana vydala, co získala. Plnění poskytnutá žalovanou (stavební práce a dodávky) vrátit nelze. Při vypořádání tohoto plnění je proto nutné při stanovení peněžité náhrady vyjít z toho, o co se žalobci obohatili. Oproti právu objednatele (žalobců) na vrácení uhrazených záloh ceny díla, stojí právo zhotovitele (žalované) na vydání majetkového prospěchu poměřovaného obnosem, jenž by objednatel jinak musel v daném místě a čase vynaložit na opatření obdobného plnění. Tato částka odráží hodnotovou ekvivalenci mezi navrácenými plněními z neplatné či zrušené smlouvy. Při ocenění majetkového prospěchu žalobců je třeba přihlédnout také k vadám (a to ve smyslu nedostatků, nikoliv ve smyslu vad zakládajících nároky z titulu odpovědnosti za vadu díla), které snižují hodnotu provedených prací.

30. Mezi účastníky bylo sporné, jaká je hodnota stavebních prací a dodávek na nemovitosti žalobců, které byly realizovány v období měsíců březen – listopad 2015 (a to s přihlédnutím k případné vadnosti poskytnutého plnění), a protože i když si žalobci i žalovaná nechali zpracovat znalecké posudky, kterými byla určena hodnota plnění ve prospěch žalobců, a byl proveden i výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který zpracoval znalecký posudek k návrhu žalobců, nebylo dosaženo shody v otázce, která je otázkou znaleckou, a proto byl soudem ustanoven znalec za účelem vypracování revizního znaleckého posudku k již vypracovaným znaleckým posudkům znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] a za účelem provedení ocenění majetkového prospěchu žalobců. Ve svém písemném vyhotovení znaleckého posudku, ale i v rámci svého výslechu při soudním jednání se zpracovatel znaleckého posudku podrobně, přesně a přesvědčivě vyjádřil k určení hodnoty provedených prací. Se znalcem [příjmení] [příjmení], z jehož závěrů vycházeli i žalobci, se znalecký ústav shodl v části týkající se skutečně provedených prací (1 407 094,45 Kč) a množstevních víceprací (433 460,21 Kč). Znalec [příjmení] [příjmení] sice ohodnotil i vícepráce druhové (1 358 607,69 Kč), avšak do konečného výpočtu tyto práce nezahrnul, což odůvodnil ve své výpovědi tak, že ohledně těchto prací nebyla mezi žalobci a žalovanou uzavřena dohoda. Je však nutno uvést, že v důsledku odstoupení žalované od smlouvy o dílo, když žalobci nenamítli neplatnost odstoupení, se má za to, že odstoupení od smlouvy o dílo je platné, smlouva o dílo se od počátku ruší, a nelze proto přihlížet k námitkám žalobců vztahujícím se k zániku nároku na požadavek zvýšení ceny za dílo, protože tyto námitky není možno uplatnit v okamžiku, kdy v důsledku odstoupení od smlouvy tato smlouva zanikla, neboť v případě vypořádání nároků ze zaniklé smlouvy o dílo, je třeba postupovat podle zásad vypořádání bezdůvodného obohacení. Tím, že žalovaná odstoupila od smlouvy o dílo a žalobci konstatovali ratihabici tohoto dle nich neplatného právního jednání, došlo ke zhojení případné neplatnosti odstoupení a smlouva o dílo od počátku zanikla, což ve svém důsledku znamená, že předmětem řízení není plnění z titulu smlouvy o dílo, ale z titulu bezdůvodného obohacení, tak jak ostatně uvedli sami žalobci již ve svém žalobním návrhu. Za takové situace je otázka, zda byly splněny podmínky pro vznik nároku žalované na cenu za dílo i za provedené vícepráce, irelevantní, neboť jde o zcela jiný nárok, který nebyl a vzhledem k výše uvedenému ani nemohl být předmětem tohoto řízení.

31. Ze závěru posudku znaleckého ústavu vyplývá, že byly provedeny nejen stavební práce a dodávky dle původního rozpočtu ve výši 1 407 094,45 Kč, ale i množstevní vícepráce v hodnotě 433 460,21. Současně byly provedeny i vícepráce druhové, když rozsah takto provedených prací znalecký ústav oproti závěru učiněnému znalcem [příjmení] [příjmení] ponížil o 10 % s tím, že druhové vícepráce byly provedeny v rozsahu 1 222 746,80 Kč bez DPH. Zpracovatel ústavního znaleckého posudku podrobně uvedl, jakým způsobem znalecký ústav k tomuto závěru dospěl, a protože zcela přesvědčivě vysvětlil všechny podstatné okolnosti vztahující se ke způsobu ocenění výše majetkového prospěchu, neměl soud důvod se od těchto závěrů při svém rozhodování odchýlit. Celková hodnota stavebních dodávek a prací na nemovitosti žalobců, které byly realizovány v období od března do listopadu 2015 představuje částku 3 063 301,40 Kč bez DPH. Od této částky je třeba odečíst částku 14 000 Kč bez DPH vyjadřující vadnost stavebních prací a dodávek ve smyslu nedostatků. Majetkový prospěch získaný žalobci tak představuje částku 3 049 301,40 Kč bez DPH, tj. 3 506 696,60 Kč vč. DPH. Jestliže žalobci na zálohách zaplatili žalované částku 3 396 200 Kč, zaplatili méně, než kolik se jim dostalo plněním ze strany žalované a jejich peněžní plnění ve formě záloh tak nepřevyšuje plnění, jež získali ze strany žalované. Žalovaná se tudíž na úkor žalobců neobohatila, neboť nenastal stav, že by peněžité plnění získané žalovanou převyšovalo plnění získané žalobci v důsledku plnění žalované poskytnutého žalobcům ve formě stavebních prací a dodávek, a proto nárok žalobců uplatněný žalobou nemže být důvodný. Soud proto rozhodl tak, že návrh žalobců na zaplacení žalované částky v celém rozsahu zamítl.

32. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci nebyli ve věci úspěšní a žalovaná právo na náhradu nákladů řízení neuplatnila.

33. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. bylo v řízení neúspěšným žalobcům uloženo, aby společně a nerozdílně zaplatili náhradu nákladů řízení, které byly zálohovány státem. V průběhu řízení byl proveden důkaz výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], když za účast tohoto znalce při jednání a jeho výslech před soudem bylo znalci přiznáno a proplaceno znalečné ve výši 2 100 Kč. Soudem ustanovenému znaleckému ústavu [právnická osoba] bylo za písemné vyhotovení znaleckého posudku přiznáno a proplaceno znalečné ve výši 30 227 Kč a za výslech zpracovatele znaleckého posudku při nařízeném soudním jednání bylo přiznáno a proplaceno znalečné ve výši 4 327 Kč Celkem tak bylo na znalečném přiznáno a proplaceno 36 654 Kč. Vzhledem k zaplacené záloze ve výši 10 000 Kč zbývá ještě k úhradě částka 26 654 Kč, když s přihlédnutím k výsledku tohoto řízení bylo zaplacení této částky uloženo žalobcům.