6 C 300/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 7 498,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 498,17 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 678,91 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 289,44 Kč, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 4 378,17 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 378,17 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 12. 12. 2013 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo Součástí smlouvy jsou produktové podmínky revolvingového úvěru a všeobecné obchodní podmínky banky a dále úrokový lístek banky a sazebník banky. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč a současně mu byla poskytnuta kreditní karta. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2% z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní. Žalovaný se současně zavázal vrátit čerpané peněžní prostředky, včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za odeslané upomínky. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr byl povinen průběžně hradit. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, a proto banka využila svého práva sjednaného v podmínkách a dne 1. 7. 2019 ukončila smlouvu a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 8 177,08 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 postoupena, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 28. 2. 2020. Ke dni postoupení činila pohledávka částku 8 466,52 Kč, když žalobkyně se kromě této částky domáhá i zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru ve výši 22,68% p.a. z dlužné jistiny úvěru. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, výzva mu byla odeslána dne 31. 3. 2020, ale dlužná částka uhrazena nebyla.

2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Soud měl prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru číslo vydání a užívání kreditní karty uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovaným dne 12. 12. 2013, že banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal splatit celý vyčerpaný úvěr včetně úroků a poplatků, když průběžné splácení byl povinen provádět vždy nejpozději do data splatnosti uvedeného ve výpise. Současně bylo sjednáno, že v případě prodlení se splněním jakékoliv pohledávky je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím dluhy klienta za splatné a požádat o jejich předčasné splacení. Podle dispozice k výše uvedené smlouvě činil úvěrový rámec částku 45 000 Kč a roční úroková sazba pro hotovostní i bezhotovostní čerpání byla dohodnuta ve výši 25,08 %. Zároveň byl sjednán poplatek za vedení karty, poplatek za přečerpání úvěrového rámce a poplatek za zaslání každé upomínky.

5. Rozhodnutím o zesplatnění úvěru ze dne 1. 7. 2019 měl soud prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně závazek vyplývající ze smluvního ujednání smluvních stran, a to úvěr číslo prohlásila za splatný ke dni 1. 7. 2019, když smlouva o revolvingovém úvěru byla vypovězena z důvodu prodlení s placením povinné minimální splátky o více jak 30 dní, s tím, že dlužná částka je 8 177,08 Kč.

6. Platební historií předmětné smlouvy měl soud prokázáno, kdy a jakou částku žalovaný čerpal a kdy a kolik splácel s tím, že ke dni 30. 6. 2019 došlo k ukončení smlouvy a pohledávka byla vyčíslena na částku 7 577,08 Kč, když k datu 1. 7. 2019 činila pohledávka částku 8 177,08 Kč, a to v důsledku započtení poplatku za upomínku ve výši 600 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 18. 2. 2020 mezi společností právnická osoba a žalobkyní měl soud prokázáno, že s účinností ke dni 18. 2. 2020 byly pohledávky postupitele postoupeny na postupníka, tedy na žalující společnost. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne 28. 2. 2020.

8. Předžalobní upomínkou ze dne 31. 3. 2020 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky.

9. S odkazem na ust. § číslo odst. 3 a § 3077 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. posuzoval soud věc podle zák. č. 513/1991 Sb. a zák. č. 40/1964 Sb. ve znění platném do 31.12.2013.

10. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodníku zákoníku se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu a úvěru.

11. Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

12. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 cit. ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

14. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení žalované částky je důvodný. V průběhu řízení byla tvrzení žalobkyně prokázána listinnými důkazy, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a žalovanému poskytla úvěrový limit ve výši 45 000 Kč s úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 25,08 % p.a. Žalovaný nedodržel povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, nesplácel řádně a včas poskytnuté prostředky ani po výzvách právní předchůdkyně žalobkyně a tato proto úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 8 177,08 Kč. Výše uvedená pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 postoupena na žalující společnost, která má na základě této smlouvy aktivní legitimaci a oprávnění domáhat se zaplacení částky 7 498,17 Kč, představující dlužnou částku ke dni postoupení. Protože žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze sjednané smlouvy, je s přihlédnutím ke shora cit. zák. ust. povinen žalobkyni zaplatit dlužnou částku, tak jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí, a to vč. smluvního úroku. Protože žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu, bylo mu v souladu s ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku a § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 1 nař. vlády č. 142/1994 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatil i úroky z prodlení 15. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 2,5 úkonu po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 400 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 1 368 Kč. Proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, není odvolání přípustné, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.