6 C 75/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa , obec - část obce zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o ochranu rušené držby <b>I. Žalovaný je povinen zdržet se rušení držby žalobkyně zamezením přístupu a užívání stavby – budovy bez č.p./č.ev., stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], vše zapsané v katastru nemovitostí na LV. [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrálním pracovištěm Pardubice.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 400 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.</b> 1. Dne 16. 3. 2022 podala žalobkyně proti žalovanému žalobu na ochranu rušené držby. Uvedla, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky o velikosti podílu id. ½ těchto nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV. [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice: pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova s [adresa], pozemek par. [číslo] jehož součástí je stavba – budova bez č.p./č.ev., pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo]. Žalobkyně předmětné nemovitosti užívá se svými dětmi jako své obydlí, rodinný dům s příslušenstvím (stodolou a přilehlými pozemky) je jejich domovem. Do roku 2017 byla v nemovitostech umístěna rodinná domácnost, neboť v té době byla žalobkyně manželkou žalovaného. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne 28. 11. 2019, avšak dosud nedošlo k majetkovému vyrovnání. Ačkoliv žalovaný opustil obydlí žalobkyně s úmyslem žít jinde, v loňském roce se uchýlil spolu se svou životní partnerkou paní [jméno] [příjmení] k nátlaku na žalobkyni, který neustále narůstá. V červnu 2021 žalovaný žalobkyni oznámil, že hodlá na pozemku za stodolou – pozemek parc. [číslo] začít stavět své nové obydlí. Přes nesouhlas žalobkyně začal žalovaný likvidovat vzrostlé stromy na zahradě patřící k domu, začal předmětný pozemek bagrovat a připravovat tam povrch zahrady pro umístění stavby. Žalobkyně poukázala na to, že po celou tu dobu nehradí žalovaný ničeho na údržbu a provoz domu v [část obce], nehradí ničeho na úvěry, které jsou s domem a jeho příslušenstvím spojeny. Incidenty, kdy žalovaný a jeho partnerka narušovaly soukromí žalobkyně a případně též nezletilých dětí, přerostly v takovou míru, že žalobkyně byla nucena podat trestní oznámení. K návrhu žalobkyně bylo Okresním soudem v Pardubicích dnem 1. 12. 2021 vydáno usnesení č.j. [číslo jednací], kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž byla žalovanému uložena povinnost zdržet se umístění stavby či jakéhokoliv zařízení sloužícího k trvalému či dočasnému obývání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova bez č.p./č.ev. v obci [obec], k.ú. [část obce] a to až do doby pravomocného skončení řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků.

2. Žalobkyně uvedla, že v současné době žalovaný s ohledem na nařízení předběžného opatření přestal s přípravou pozemku pro umístění mobilního domu a své aktivity přesunul do stodoly, jež je v podílovém spoluvlastníků účastníků řízení. Již na konci minulého roku začal žalovaný předmětnou stodolu vyklízet a tvrdil, že ji připravuje na provedení stavebních úprav, aby v ní poté mohl s novou rodinou bydlet. Stodola měla být dle tvrzení žalovaného později součástí mobilního domu, pro který žalovaný připravoval pozemek parc. [číslo]. Žalobkyně uvedla, že žalovaného opakovaně vyzývala k tomu, aby přestavbu stodoly neprováděl, neboť mu k tomu jako spoluvlastník nedala souhlas. Žalovaný tedy s přípravou na stavební práce přestal a začal se věnovat opět opravám obytného autobusu, který zaparkoval na jeden z pozemků, jehož jsou účastníci řízení spoluvlastníky. V posledních týdnech však žalovaný a jeho družka začali do předmětné stodoly stěhovat velké množství movitých věcí, a to nábytku, materiálu a dalších předmětů. Žalobkyně žalovaného upozorňovala, že stodolu neustále užívá, má v ní instalován mrazák na uskladnění potravin atp. Žalovaného žádala, aby toto respektoval a v užívání stodoly jí nebránil. Poukázala na to, že do stodoly vedou 2 vchody, jeden vraty a druhý dveřmi. K těmto dveřím má klíče pouze žalovaný a žalobkyně vstupovala do stodoly vždy vraty, k nimž měla v držení klíče zase ona (žalovaný však mohl zevnitř tato vrata otevřít i bez držení těchto klíčů). Žalovaný nedbal žádostí a výzev žalobkyně a do stodoly nastěhoval velké množství věcí a materiálu. Samotné uskladnění žalobkyně tolerovala, avšak míra zastavení stodoly věcmi žalovaného přesáhla meze možného užívání nemovitosti i žalovanou jako druhým spoluvlastníkem. Žalovaný navíc předměty záměrně zcela zatarasil vchod do stodoly vraty, a to tak, že nábytek a další těžké a objemné předměty narovnal přímo do tohoto vchodu a pomocí stahovacích pásů je svázal k sobě. Žalobkyně tedy není schopna je odstranit tak, aby mohla do stodoly vstoupit. Před vrata stodoly z venkovní strany pak žalovaný naskládal další předměty jako pneumatiky atp. Žalobkyně uvedla, že tímto jednáním je zcela znemožněno její užívání nemovitosti. Žalovaného proto vyzvala prostřednictvím právního zástupce k předání klíčů od vstupních dveří stodoly, případně k odstranění překážky, která brání vstupu vraty. Žalobce na výzvu nereagoval a žalobkyni klíče nepředal. Stodolu ponechal zastavenou tak, že jakékoliv její užívání ze strany žalobkyně je zcela vyloučeno, neboť žalobkyně nemá možnost do stodoly vstoupit. Při posledním rozhovoru žalovaný žalobkyni řekl, že jí klíče od stodoly nedá a zábrany u vchodu vraty neodstraní. Uvedené skutečnosti, stejně jako existenci držby žalobkyně dokládá mj. čestnými prohlášeními osob, které jsou kolegy žalobkyně ze [právnická osoba] s.r.o., sídlící ve vedlejší budově. Současně žalobkyně přikládá fotografie, z nichž je patrné, že žalovaný zcela znemožnil žalobkyni přístup do stodoly. Žalobkyně uvedla, že jako podílový spoluvlastník uvedených nemovitostí, a tedy i předmětné stodoly je oprávněna tuto nemovitost užívat. Žalobkyně stodolu a všechny ostatní nemovitosti užívala po celá léta, a to nejen za trvání manželství s žalovaným, ale též po rozvodu manželství. Žalovaný však svým jednáním zcela znemožnil vstup žalobkyně do předmětné nemovitosti – stodoly a znemožnil jí tak přístup k předmětu držbu, její držbu tak svémocně ruší.

3. Výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice měl soud prokázáno, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky o velikosti podílu id. ½ těchto nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV. [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice: pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova s [adresa], pozemek par. [číslo] jehož součástí je stavba – budova bez č.p./č.ev., pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo]. Nabývacími tituly je kupní smlouva ze dne 3. 11. 2003, když právní účinky vkladu práva nastaly téhož dne a dále kupní smlouva ze dne 24. 2. 2014, přičemž právní účinky zápisu nastaly k okamžiku 14. 3. 2014.

4. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 1. 12. 2021 č.j. 9 Nc 4002/2021-54 nařídil soud předběžné opatření, kterým žalovanému uložil zdržet se umístění stavby či jakéhokoliv zařízení sloužícího k trvalému či dočasnému obývání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova bez č.p./č.ev. v obci [obec] a k.ú. [část obce], a to do doby pravomocného skončení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků.

5. Listinou ze dne 18. 2. 2022, kterou zaslal právní zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalovaného, který žalovaného zastupuje v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví měl soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k umožnění vstupu a pokojného užívání budovy bez č.p./č.ev. stojící na pozemku st. [parcelní číslo] v k.ú. [část obce]. Žalobkyně navrhla, aby žalovaný předal žalobkyni klíče od vchodu budovy, které má ve svém držení, případně aby zcela uvolnil vstup do budovy vraty (zvenčí i zevnitř), aby bylo žalobkyni umožněno nemovitost užívat tak, jak jí dle jejího práva náleží. Žalobkyně s ohledem na potřeby přístupu do stodoly vyzvala žalovaného ke zpřístupnění nemovitosti obratem, nejpozději do konce týdne.

6. Z čestného prohlášení ze dne 13. 3. 2022, které podepsal [jméno] [příjmení] a čestného prohlášení ze dne 14. 3. 2022, které podepsal [jméno] [příjmení], soud zjistil, že stodola stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], má 2 vchody, kdy k jednomu má klíč pouze pan [celé jméno žalovaného] a k druhému vchodu, jímž jsou vjezdová vrata, má klíč paní [celé jméno žalobkyně]. Zatarasením druhého vchodu do stodoly, jímž jsou vjezdová vrata, došlo k faktickému zamezení užívání této budovy paní [příjmení] [příjmení].

7. Žalobkyně předložila k prokázání svých tvrzení fotografie znázorňující stav vylíčený v jejím žalobním návrhu na ochranu rušené držby.

8. Po posouzení předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:

9. Účastníci jsou na základě nabývacích titulů uvedených na LV. [číslo] Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, vedeni jako podíloví spoluvlastníci mj. stavby – budovy bez č.p./č.ev. stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], a to každý z nich ve výši id. jedné poloviny. Soud se s ohledem na smysl posesorní žaloby (ochrana posledního stavu držby) nezabýval tím, zda právní vztah žalobkyně k nemovité věci trvá či skončil. Pro soud však bylo důležité zjištění učiněné z čestných prohlášení ze dne 13. a 14. 3. 2022, podle nichž žalovaná užívá předmětnou budovu (stodolu) s druhým spoluvlastníkem, když objekt má 2 vchody, přičemž žalobkyně má klíč pouze od vjezdových vrat, které jsou zataraseny, čímž došlo k zamezení užívání žalobkyni, i z fotografií předložených žalobkyní spolu s návrhem na ochranu rušené držby a z výzvy o umožnění vstupu a užívání nemovitosti, z nichž vyplynulo, že žalobkyně jako držitelka nemovité věci byla ve výkonu práva žalovaným omezena dne 18. 2. 2022.

10. Podle § 176 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany vypuzené držby.

11. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

12. Podle § 178 o.s.ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

13. Podle § 1007 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Podle odst. 2 cit ustanovení vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

14. Podle § 1008 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k tomuto právnímu závěru:

16. Prozatímní ochrana držby je založena na kombinaci existence narušeného faktického stavu (držby) a vůle držitele k jeho zachování procesní cestou (podáním žaloby) v konkrétní propadné lhůtě. Ochrana držby je poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby (§ 998 občanského zákoníku). Ochrany požívá nejen držba řádná (§ 991 občanského zákoníku), poctivá (§ 992 občanského zákoníku) a pravá (§ 993 občanského zákoníku), ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze případy úspěšného uplatnění námitky nepravé držby žalovaným, což se v projednávané věci nestalo. Žalovaný neuplatnil a neprokázal ani další relevantní námitky o tom, že žalobkyně mezitím držbu nemovitých věcí pozbyla.

17. Soud má za to, že žalobkyně prokázala existenci poslední držby a její svémocné vypuzení, a proto poskytl ochranu poslednímu faktickému stavu. Soud po zjištění, že žalobkyně podala žalobu v propadné lhůtě šesti týdnů ode dne, kdy se dozvěděla o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, resp. která držitele z držby vypudila, žalobě usnesením (§ 180 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě 15ti dnů bez nařízení jednání (§ 177 odst. 1 o.s.ř.) vyhověl. I kdyby do 18. 2. 2022 žalovaný činil úkony, které mohly vést k znepříjemnění držby, ne však k jejímu ukončení, tedy až od 18. 2. 2022 lze stav mezi účastníky považovat za vypuzení držby, který vyžadoval ochranu soudu. Soud měl prokázáno, že došlo ke svémocnému vypuzení poslední pokojné držby žalobkyně nemovitých věcí ze strany žalovaného. Toto rozhodnutí o žalobě posesorní proti vypuzení držby nevytváří překážku věci rozhodnuté pro případnou pozdější negatorní žalobu.

18. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni jako účastníku, který měl ve věci úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k uplatňování práva proti žalovanému. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 1 500 Kč podle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 10 400 Kč Lhůta splatnosti byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.