7 C 120/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem anonymizováno obec anonymizováno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení 53 783,14 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 21 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 21 500 Kč ve výši 11,75% ročně od 18.3.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 32 283,14 Kč s úrokem ve výši 11,75% ročně z částky 21 775,07 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení z částky 275,07 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 55 152,86 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 23.1.2019 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“) Smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky obsažené na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 22 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), převzetí zápůjčky žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 22 013 Kč (zahrnující úrok ve výši 29 % p.a.; částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení). Celková částka, kterou se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit, činila 44 013 Kč, uhrazena měla být v hotovosti v 100 týdenních splátkách po 441 Kč (poslední splátka ve výši 354 Kč). Žalovaný na pohledávku uhradil dne 30.1.2019 částku ve výši 500 Kč. Uhrazená platba byla započtena ve výši 224,93 Kč na jistinu 22 000 Kč, která tak byla ponížena na 21 775,07 Kč. Další uhrazené platby ve výši 3 204,93 Kč byly započteny na Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 22 013 Kč, které byly poníženy na 18 808,07 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky. V důsledku prodlení žalovaného tak vzniklo žalobci právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení, tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku ke dni 1. 2. 2022, přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 12 369,72 Kč; dále má žalobce právo na zaplacení sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy, s účinností ke dni 1. 2. 2022, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka kapitalizována na částku ve výši 55 152,86 Kč, která je složena z jistiny ve výši 21 775,07 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 18 808,07 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 12 369,72 Kč, sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky 55 152,86 Kč nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky žalobce uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 21 775,07 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 21 775,07 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaný ničeho - ani přes upomínání - žalobci neuhradil.

2. Žalobce dále doplnil, že před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobce, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí, databáze neplatných dokladů, evidence adres obecních úřadů). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zástupcem předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalovaného 5 839 Kč, další příjmy domácnosti byly ve výši 12 527 Kč, ohledně výdajů bylo vycházeno nejen z údajů žalovaného, ale i za pomoci statisticky podloženého modelu. Následně po analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru Postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet.

3. Podáním ze dne 30.5.2022 a ze dne 26.9.2022 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 1 369,72 Kč představující nesprávně uvedenou část smluvní pokuty a co do úroku ve výši 17,25 % ročně z jistiny 21 775,07 Kč za období ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, soud proto řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí svým usnesením ze dne 2.12.2022, č.j. 7 C 120/2022-75, zastavil. Předmětem řízení nadále zůstalo zaplacení pohledávky ve výši 53 783,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 775,07 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 21 775,07 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Ve byla nařízena jednání, k nimž se žalovaný nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, soud tak věc dle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal v jeho nepřítomnosti.

6. Smlouvou o zápůjčce [číslo] spolu se Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Standardními informacemi spotřebitelského úvěru, Zákaznickou kartou, Vyčíslením smluvních pokut a úroků z prodlení, Výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 10.2.2022, předžalobní výzvou ze dne 21.3.2022 spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 25.1.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti dne 25.1.2022. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 100 pravidelných týdenních splátkách po 441 Kč, tedy celkem částku 44 013 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 22 000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 22 013 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 742 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení ve výši 8 530 Kč a poplatku vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 741 Kč, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výzvou žalobce ze dne 10.2.2022 byl dluh ze smlouvy o zápůjčce zesplatněn dnem 17.3.2022. Žalovaný nebyl ke dni 25.5.2022 veden v seznamu exekucí, jak bylo zjištěno z výpisu z Centrální evidence exekucí. Ze zákaznické karty k této smlouvě plyne, že žalovaný (státní příslušnost Rumunsko) uvedl, že je ženatý, nemá vyživovací povinnosti, bydlí na ubytovně, je zaměstnán na plný pracovní úvazek, jeho čisté příjmy činí 5 839 Kč, další čisté příjmy domácnosti 12 527 Kč, část zákaznického listu označená jako„ běžné měsíční výdaje“ obsahuje pouze tři kolonky s označením Externí splátky zápůjček, kde není uvedena žádná částka, Interní splátky [anonymizována dvě slova], kde taktéž není uvedena žádná částka, Odhadované měsíční výdaje žadatele 3 000 Kč. Údaje uvedené žalovaným byly doloženy dvěma výplatními páskami (v měsíci listopadu 2018 čistá mzda 5 402 Kč, v měsíci prosinci 2018 čistá mzda 7 647 Kč), dále předložil osobní doklady - potvrzení o příjmu, daňové přiznání ani výpisy z účtu žalovaného předloženy nebyly, ač žalovaný bankovní účet měl. Ze žalobcem doložené pracovní smlouvy žalovaného bylo zjištěno, že měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 31.5.2019, byly doloženy i výplatní pásky osoby [příjmení] [jméno], kde čistá mzda v listopadu 2018 činila 9 468 Kč, v měsíci prosinci 2018 14 286 Kč). Žalovaný na svůj dluh uhradil 500 Kč dne 30.1.2019. Žalovanému byla žalobcem zaslána předžalobní výzva, kde žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce v celkové výši 55 152,86 Kč do sedmi dnů od datace předžalobní výzvy (21.3.2022).

7. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne 1.2.2022.

8. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a výpisu ze živnostenského rejstříku na její osobu bylo zjištěno, že pro právního předchůdce žalobce byla činná jako obchodní zástupce asi před sedmi lety, již si vůbec nevybavovala, po jakou dobu pro právního předchůdce žalobce působila, k osobě žalovaného či kontraktačnímu procesu si ničeho – ani po předložení smlouvy o zápůjčce a zákaznického listu – nevybavila, potvrdila pouze, že smlouvu o zápůjčce i zákaznický list vyplňovala. <i>9. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>10. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 11. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>12. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>13. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>14. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>16. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 17. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

18. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 21 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 18.3.2022 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o.z.), na základě níž žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou se s poplatky zavázal zaplatit v 100 pravidelných týdenních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smluv řádně neplnil. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil – dle tvrzení žalobce zápůjčka byla poskytnuta dne 23.1.2019, žalovaný byl schopen uhradit pouze jednu splátku po poskytnutí zápůjčky. Pokud byla uzavřena smlouva o zápůjčce a již následující měsíc nebyl žalovaný schopen splátky hradit, právní předchůdce žalobce dokonce akceptoval i to, že jediným„ odhadovaným“ měsíčním výdajem žalovaného je pouze částka 3 000 Kč – bez bližší specifikace, nijak neověřil faktické výdaje žalovaného (včetně výdajů na bydlení) ani jeho způsob nakládání s finančními prostředky, ač žalovaný bankovní účet měl, žalovaný měl zaměstnání jen na dobu určitou do 31.5.2019, ač splátky úvěru byly rozvrženy na dobu 25 měsíců, tedy ještě i na dalších 21 měsíců, kdy již žalovaný neměl zajištěno trvání pracovního poměru, potom posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zjevně právním předchůdcem žalobce nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Na tomto závěru nemohl ničeho zvrátit ani výslech svědka [příjmení]. [příjmení], která si žalovaného nepamatovala, nebyla tak schopna ani popsat konkrétní kontraktační proces. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 22 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 21 500 Kč, když žalovaný na poskytnutou zápůjčku zaplatil částku 500 Kč. Žalovaný neprokázal, že by bezdůvodné obohacení vydal, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a co do částky 32 283,14 Kč zamítnout. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobcem poskytnuta lhůta k plnění do 17.3.2022 (viz. dopis ze dne 10.2.2022), tento se dostal do prodlení nejdříve dnem 18.3.2022, nikoliv dřívějším dnem, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 21 500 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a nikoliv dříve, soud proto nárok na příslušenství žalované částky, tj. úroku z prodlení z částky 275,07 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, a obchodního úroku jako nedůvodný zamítl (výrok II.).

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobce nepřevýšil jeho neúspěch, žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

20. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.