7 C 133/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . se sídlem anonymizována čtyři slova adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 10 388 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 700 Kč od 30.7.2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 6 688 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 021,70 Kč, úrok ve výši 19,98% ročně z částky 6 163, 62 Kč od 17.11.2017 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 232, 87 Kč, úrok z prodlení z částky 6 163, 62 Kč od 17.11.2017 do 29.7.2020 ve výši 8,05% ročně, úrok z prodlení z částky 2 463, 62 Kč od 30.7.2020 do zaplacení, ve výši 8,25% ročně, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemám právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 10 388 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 10.2.2015 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. 583 2021 (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 6 688 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 022 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % p.a. sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 520 Kč a nákladů za hotovostní splácení ve výši 4 146 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 245 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5.4.2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čím čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 2.6.2015. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 5.4.2016. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo žalobci právo požadovat z celkové dlužné jistiny úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s čl. 4 smluvních podmínek, dále právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 163,12 Kč od 5.4.2016, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno 500 Kč. Ke dni 16.11.2017 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 10 388 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 163,62 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 224,38 Kč, kapitalizované úroky byly ve výši 2 021,70 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení byly ve výši 1 232,87 Kč. Za období do postoupení pohledávky bylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno celkem 4 300 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2017 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 16.7.2017. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. K uzavřené smlouvě žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb, o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Což potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty.“ Z čl. 13 Smluvních podmínek pak dále plyne, že:„ Zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.“ Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce. Žalobce poukázal na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 31.5.2021 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Smlouvou o zápůjčce č. 583 2021 dne 10.2.2015, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Zákaznickou kartou, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 10.2.2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalované půjčku ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti dne 10.2.2015. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po 245 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, tedy celkem částku 14 688 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 8 000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 6 688 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 022 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 520 Kč a nákladů za hotovostní splácení ve výši 4 146 Kč. V čl. 4 Smluvních podmínek se uvádí, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a v tomto případě její výše činí 19,98 % p.a. V čl. 20 Smluvních podmínek je uvedeno, že Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Žalovaná v rozporu se smlouvou půjčku řádně nesplácela. Žalovaná byla vyzvána k splacení celé pohledávky ve výši 18 302,50 Kč s příslušenstvím do 29.7.2020. Ze zákaznické karty ze dne 9.2.2015 k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že žije s rodiči, vyživuje celkem dvě nezletilé děti, má běžný účet, je zaměstnána na plný pracovní úvazek se mzdou 9 800 Kč, jako jiné příjmy uváděla částku 3 000 Kč – bez jakékoliv bližší specifikace, běžné měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši 3 000 Kč za nájem/inkaso, 300 Kč za telefon, 7 000 Kč výdaje na domácnost. Osobní údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z občanského průkazu, jako jediné další dokumenty byly předloženy pracovní smlouva, výplatní pásky, platby SIPO, alimenty.

5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2017 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 16.11.2017. <i>6. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>9. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 1. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze co do částky 3 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 30.7.2020 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení, a ve zbytku proto žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o.z.), na základě této smlouvy žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou se s poplatky zavázala zaplatit ve 60 pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, když smlouva byla uzavřena dne 10.2.2015 a již od června 2015 žalovaná nebyla schopna úvěrové splátky hradit, přičemž důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobce dále nijak nevyvodil příslušné závěry vyplývající z údajů žalované, která měla pouze jediný příjem – mzdu ve výši 9 800 Kč, aniž by bylo zřejmé, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, uváděné další příjmy ve výši 3 000 Kč nebyly nijak specifikovány (stejně tak ani uváděné výdaje na domácnost ve výši 7 000 Kč), natož aby byly ověřeny. Právní předchůdce žalobce nezkoumal faktické výdaje žalované ani její způsob nakládání s finančními prostředky, přestože žalovaná měla veden bankovní účet. Po odpočtu výdajů v částce 10 300 Kč z částky 12 800 Kč měl žalované zůstat k nakládání použitelný příjem 2 500 Kč, po odpočtu dalších výdajů na poskytnutou zápůjčku ve výši 980 Kč měsíčně (4 x splátka 245 Kč) žalované k nakládání zůstal použitelný příjem ve výši 1 520 Kč, který při současném zohlednění celkem dvou vyživovacích povinností žalované, je zcela nedostačující. Primárním cílem § 9 tohoto zákona je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Zákonem č. 43/2013 Sb. byla do § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru doplněna poslední věta, podle níž smí věřitel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Současně byla zavedena soukromoprávní sankce pro případ porušení této povinnosti v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 43/2013 Sb., doplnění této věty představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je vždy třeba brát v potaz pouze ekonomickou možnost spotřebitele spotřebitelský úvěr řádně splatit sjednanými splátkami. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalované ve výši 8 000 Kč přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. o.z. ve výši 3 700 Kč, když u zápůjčky činila dlužná jistina 8 000 Kč mínus žalovanou celkem zaplacených 4 300 Kč. Žalované byla žalobcem poskytnuta lhůta k plnění do 29.7.2020 (viz. dopis ze dne 14.7.2020), tato se dostala do prodlení nejdříve dnem 30.7.2020, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nař. vl. 351/2018 Sb. povinna hradit úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 30.7.2020 do zaplacení a nikoliv dříve. Žalovaná neprokázala, že by bezdůvodné obohacení vydala, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku ze shora uvedených důvodu žalobu zamítnout.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy však neúspěch žalobce nepřevýšil jeho úspěch, žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.