7 C 137/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . se sídlem anonymizována čtyři slova adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 16 230 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 6 700 Kč od 5.12.2018 do zaplacení, úrok ve výši 10,89 % ročně z částky 6 700 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 3 530 Kč, úrok z prodlení z částky 2 280 Kč od 5.12.2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1 385,38 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce požadoval po žalovaném 16 230 Kč s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnil tím, jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 4.11.2017 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na částku 12 000 Kč, kterou žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli kromě jistiny i částku ve výši 8 760 Kč (obsahuje úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut, a poplatky), a to formou 13 měsíčních splátek po 1 560 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce tak úvěr ke dni 4.12.2018 zesplatnil, čímž mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině 8 980 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 8 980 Kč od 5.12.2018 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,89 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost s účinností ke dni 8.7.2020. Změna v osobě věřitele byla žalovanému dopisem oznámena. Původní věřitel, jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne 4.11.2017 (dále jen„ Žádost“) a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Doklady k příjmům a Doklady k výdajům“. V Žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnán se mzdou 20 409 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 10 812 Kč, nemá vyživovací povinnosti. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. Žalobce poukázal i na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 o.z. (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Mimo jistiny ve výši 8 980 Kč dále žalovaný požadoval zaplacení částku smluvní pokuty ve výši 7 250 Kč, která byla sjednána přímo ve Smlouvě ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný na svůj dluh – přes předžalobní výzvu nijak - neplnil.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce a žalovaný byli usnesením soudu ze dne 27.7.2021 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Zástupce žalobce a žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žádosti o úvěr ze dne 4.11.2017, Smlouvou o úvěru uzavřenou dne 4.11.2017 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, předpisem splátek měl soud prokázáno, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný úvěr čerpal a zavázal se v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit celkové náklady úvěru ve výši 8 760 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 560 Kč s tím, že každý splátka je splatná 4. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci ve kterém byla smlouva uzavřena. Nezaplatí-li dlužník jakoukoli splátku řádně a včas, je věřitel oprávněn prohlásit dluh za splatný, zesplatnění úvěru je účinné okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru. V rámci smlouvy o úvěru je ujednání o úroku z úvěru na prvé straně smlouvy ve výši 25,85 % p.a., dále sjednán poplatek za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, za správu úvěru ve výši 2 640 Kč, za hotovostní výběr splátek 2 280 Kč, dále v čl. V. bod 4 smluvní pokuta ve výši 0,01 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení s tím, že souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. V žádosti o úvěr – který je formulářového typu a převážně s možností označování křížkem do příslušného políčka – žalovaný uvedl, že je zaměstnán se mzdou 20 409 Kč, a to na dobu neurčitou, nemá vyživovací povinnost, žije v nájmu, pravidelné měsíční výdaje tvoří bydlení ve výši 5 800 Kč, stravování 4 000 Kč, splátky úvěru ve výši 1 012 Kč, tj. celkem výdaje v částce 10 812 Kč. K žádosti byly doloženy nájemní smlouva, pracovní smlouva, ve znění Dohody ze dne 2.12.2016, výplatní pásky, finanční analýza, karta splátek. Transakční historií bylo prokázáno, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce celkem částku 11 780 Kč, přičemž sjednané splátky hradil - byť v některých měsících se zpožděním v řádu dní - do dubna 2018 včetně, poté měsíci ješě v měsíci září a listopadu 2018. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 1.4.2021 spolu s podacím lístkem, kde byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové částky 19 245,81 Kč ve lhůtě do 16.4.2021.

5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, s účinností ke dni 8.7.2020, spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem postupníka ze dne 24.7.2020. <i>6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 9. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>10. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 12 700 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný obdržel úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr s úrokem a poplatky zavázal zaplatit v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 560 Kč měsíčně. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bylo provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaný měl stálý celkový příjem ve výši 20 409 Kč ze zaměstnání, řádně doložené výdaje žalovaného činily 10 812 Kč, k volnému nakládání tak zůstávala částka 9 597 Kč. Právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou přistoupil k zesplatnění úvěru pro nehrazení splátek žalovaným, a to ke dni 4.12.2018. Podle § 1879 o.z. postoupila společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovaným žalobci, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na žalovanou pohledávku, byť částečně plnil. Protože žalovaný dluh nezaplatil, domáhal se žalobce také zaplacení úroků z prodlení. Pokud se jednalo o poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 280 Kč, soud dospěl k závěru, že poplatek za tzv.„ hotovostní inkaso“ ve výši 2 280 Kč je zjevně v rozporu s dobrými mravy a nemůže tak požívat soudní ochrany. Takovýto poplatek slouží pouze k umělému navýšení případného zisku úvěrujícího, pro žalovaného (který v daném smluvním vztahu není„ profesionálem“, je v postavení spotřebitele) postrádá jakéhokoliv ekonomického smyslu. Úvěrovaný může úvěrujícímu poskytnout plnění i jiným způsobem, např. bezhotovostně, bez nákladů v řádech tisíců. Podle ust. § 588 věty první o.z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud proto co do části poplatku za hotovostní inkaso s se zákonným úrokem z prodlení z této částky nemohl přiznat. Smluvní pokuta byla řádně sjednána v samotné smlouvě ve výši sazbě 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, avšak souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobce smluvní pokutu požadoval ve výši 7 250 Kč, jistina byla poskytnuta ve výši 12 000 Kč, tudíž maximální výše smluvní pokuty činí částku 6 000 Kč, proto co do žalobcem požadované částky 1 250 Kč na smluvní pokutě není žaloba důvodná a byla - stejně jako částka hotovostního inkasa - zamítnuta (výrok II.). Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobci 12 700 Kč jako dlužné částky jistiny 6 700 Kč (po odpočtu částky neoprávněně účtované částky 2 280 Kč hotovostního inkasa) + částky 6 000 Kč smluvní pokuty, včetně zákonného úroku z prodlení od 5.12.2018 do zaplacení, úroku za půjčení peněz v požadované výši 10,89 % p.a. odpovídající výší úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutý bankovním spotřebitelům se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.). Úroky z prodlení byly žalobci přiznány v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o.z. a nař. vl. 351/2013 Sb.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 1 bod 1 citované vyhlášky) částku 300 Kč. Za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění) činí odměna advokáta celkem 900 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 100 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náhrada za DPH ve výši 21%, tj. 252 Kč. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 56,50 % z celku (úspěch žalobce činí 78,25 % - úspěch žalovaného 21,75 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 1 385,38 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).