7 C 138/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu soudní úschovy

I. Žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy, a to osobního motorového vozidla značky Land Rover Range Rover Evoque , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , složeného u Okresního soudu v Pardubicích pod sp.zn. 31 Sd 5/2023, žalobci – přihlašovateli , Jméno žalobce, .

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 932 Kč k rukám , Jméno advokátky, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy, a to osobního motorového vozidla značky Land Rover Range Rover Evoque , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, (dále jen „předmětné vozidlo“), složeného do úschovy u Okresního soudu v Pardubicích pod sp.zn. 31 Sd 5/2023, žalobci – přihlašovateli , Jméno žalobce, . Svůj návrh odůvodnil tím, že je prvním vlastníkem předmětného vozidla, které bylo v roce 2020 zaregistrováno u italského veřejného registru vozidel. Žalobce inzeroval prodej předmětného vozidla na zahraničním inzertním portálu Auto Scout.it za prodejní cenu 49 000 EUR. Na základě inzerátu ho kontaktoval , jméno FO, , s nímž se žalobce domluvil na prodeji předmětného vozidla, jmenovaný za vozidlo zaplatil cenným papírem (specifickým druhem směnky vlastní) vystaveným bankou, a to dne 3. 10. 2022 při předání vozidla. Následně žalobce zjistil, že směnka není krytá, došlo tak ke spáchání podvodu a žalobce podal na , jméno FO, dne 5. 10. 2022 v Turíně trestní oznámení. Již v noci z 3. 10. na 4. 10. 2022 bylo vozidlo převezeno z Itálie do České republiky, kde mělo být za cenu 45 000 EUR , Anonymizováno, prodáno žalovanému na základě písemné kupní smlouvy. Dne 9. 11. 2022 bylo vyhlášeno v rámci Schengenského informačního systému pátrání po vozidle, které bylo dohledáno a zajištěno policií u žalovaného, tento předmětné vozidlo Policii ČR spolu s klíči a technickými průkazy vydal. Žalobce uplatnil nárok na vrácení vozidla, stejně tak jako žalovaný. Českým orgánům bylo doručeno nařízení státního zastupitelství obecného soudu v Turíně ze dne 16. 1. 2023 o navrácení zabavených věcí, a to ve prospěch žalobce. Policie ČR dne 10. 2. 2023 vydala rozhodnutí o uložení předmětného vozidla do úschovy Okresního soudu v Pardubicích. Žalovaný sice uváděl, že se s osobou , jméno FO, kontaktoval na základě inzerátu, nebyl však schopen tuto inzerci upřesnit, taktéž vozidlo bylo přistaveno v místě trvalého bydliště žalovaného již několik dní před zakoupením, k úhradě kupní ceny za předmětné vozidlo mělo dojít v hotovosti, tedy v rozporu s ust. § 4 odst. 1 zák. č. 254/2004 Sb., které musí být žalovanému jako podnikateli známo – nejedná se tak o standardní postup při převodu vozidla. Žalovaný tvrdil, že vozidlo zapsal v registru dne 22. 10. 2022, což však byla sobota a registr neměl otevřeno a téhož dne předmětné vozidlo ani z místa trvalého bydliště žalovaného neodjelo. Pokud by žalovaný splnil svou povinnost a seznámil se s potřebnou dokumentací, muselo by mu být zřejmé, že se nejedná o legální nabytí.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K žalobě uvedl, že vozidlo zakoupil od , jméno FO, Gemignani v dobré víře, vozidlo prověřil na internetových portálech, zda není hlášeno jako kradené, kupní smlouvu si žalovaný napsal sám podle vzoru na internetových stránkách, disponoval finančními prostředky na koupi vozidla, datum přepsání v registru vozidel si při zadržení vozidla v rozrušení spletl a na registru vozidel po něm byl požadován pouze technický průkaz. Dále uváděl, že si z časových důvodů nyní nedovede srovnat datum, kdy k převodu vozidla došlo, do kupní smlouvy zapomněl vyplnit datum jejího uzavření, toto dopisoval až dodatečně, kdy se spletl ani o 3-4 dny oproti skutečnosti.

3. Žalovaný byl ze strany soudu poučen o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy pro svůj úspěch ve věci o podrobný popis předkontraktačního a kontraktačního procesu o koupi předmětného vozidla od jím uvedené osoby, tj. kdy došlo k uzavření jím tvrzené kupní smlouvy, co bylo obsahem kupní smlouvy, jak byl ujednán přechod vlastnického práva k vozidlu, zda a jakým způsobem došlo k uhrazení kupní ceny za vozidlo, zda žalovaný ještě jiným způsobem ověřoval totožnost osoby převodce, zda a jakým způsobem žalovaný zjistil kontakt na převodce, kdy a na jakých konkrétních portálech předmětné vozidlo prověřoval, zda vozidlo prověřoval i jiným způsobem, podrobný popis přepsání vozidla v registru vozidel, kdy o přepsání vozidla žádal, jaké doklady k tomu předkládal a s jakým výsledkem s tím, že jinak nemůže být ve věci úspěšný. Zatím účelem byla žalovanému k jeho žádosti poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů v délce jednoho měsíce (viz. protokol z jednání ze dne 11.1.2024 čl. 59-60 spisu). Koncentrační lhůta žalovanému uplynula dne 11. 2. 2024, v průběhu koncentrační lhůty žalovaný soudu doručil pouze jedno podání ze dne 9. 2. 2024, v rámci něhož pouze doložil kupní smlouvu k vozidlu, doklady prodávajícího, technický průkaz italského původu a emisní doklady, žádná doplnění tvrzení toto podání neobsahovalo.

4. Z rozhodnutí Policie ČR, č.j. KRP-106848-14/č.j.-2022-170671, ze dne 10. 2. 2023 bylo zjištěno, že bylo vydáno rozhodnutí o uložení věci – předmětného vozidla do úschovy soudu. Z odůvodněním tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalovaný předmětné vozidlo na základě výzvy dle § 34a zák. č. 273/2008 Sb. vydal policii, v podání vysvětlení žalovaný uvedl, že vozidlo našel na zahraničních inzertních portálech, následně vozidlo zakoupil v dobré víře dne 8. 10. 2022 od osoby , jméno FO, , s níž uzavřel písemnou kupní smlouvu, k vozidlu byl i technický průkaz na jméno , Anonymizováno, . Žalovaný si vozidlo prověřil na internetových portálech, zda není hlášeno jako odcizené, následně jej zakoupil za částku 45 000 EUR. Dne 22. 10. 2022 provedl s vozidlem povinnou kontrolu na registru vozidel, kde proběhla kontrola technického stavu vozidla, původ vozidla vč. VIN a vozidlu byla přiřazena registrační značka.

5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 31 Sd 5/2023 bylo zjištěno, že žalovaný písemností ze dne 17. 3. 2019 uplatnil nárok na vydání předmětného vozidla, žalobce písemností ze dne 23. 3. 2023 taktéž požádal o vydání předmětného vozidla, na výzvu soudu žalovaný dopisem ze dne 20. 4. 2023 sdělil, že nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy žalobci.

6. Z inzerce na portálu Auto Scout 24 bylo zjištěno, že předmětné vozidlo bylo nabízeno k prodeji v Turíně za kupní cenu 49 000 EUR, bylo uvedeno telefonní číslo jako kontakt na prodávajícího.

7. Z nařízení o navrácení zabavených věcí vydaného Státním zastupitelstvím obecného soudu v Turíně bylo zjištěno, že vzhledem k pokynům trestního řízení k osobě , jméno FO, za trestný čin podle čl. 640 trestního zákona a čl. 61 č. 7 trestního zákona, spáchaný v Turíně dne 3. 10. 2022, bylo nařízeno vrácení předmětného vozidla ve prospěch žalobce, vzhledem k nepřítomnosti pochyb o náležitosti předmětného vozidla – jako zabavené věci - žalobci.

8. Ze sdělení o nalezení vozidla vydaného Policejním ředitelství stanice Turín – Monviso bylo zjištěno, že žalobce dne 5. 10. 2022 podal oznámení o spáchání podvodu týkající se předmětného vozidla, vozidlo bylo nalezeno v České republice, Pardubice – Opočínek a bylo zajištěno policií. Žalobce dne 27. 12. 2022 před italskými policejními orgány vyjádřil vůli získat předmětné vozidlo zpět, přílohu tohoto sdělení bylo osvědčení o registraci – technický průkaz k předmětnému vozidlu, elektronické potvrzení o vlastnictví předmětného vozidla, z něhož vyplývá, že jako vlastník je od r. 2020 registrován žalobce.

9. Ze záznamu z GPS sledování vozidla za období od 3. 10. 2022 do 31. 1. 2023 bylo zjištěno, že se předmětné vozidlo dne 3. 10. 2022 nacházelo v Itálii, v brzkých ranních hodinách se pohybovalo přes Rakousko směrem do České republiky, kde 4. 10. 2022 v 5:15 hodin bylo zaznamenáno na adrese , adresa, , odtud vozidlo přejelo do Polska, odkud se dne 5. 10. 2022 vrátilo na území ČR v 12:39 hodin a téhož dne v 16:01 hodin bylo zaparkováno na adrese , adresa, , z této adresy vozidlo přejelo dne 9. 10. 2022 na adresu , adresa, (adresa bydliště žalovaného), aby se na adresu , adresa, vrátilo v 18:45 hodin. Na adrese , adresa, bylo vozidlo zachyceno i ve dnech 10. 10., 11. 10., 12. 10., 13. 10., 14. 10., 15. 10., 17. 10., 20. 10., 21. 10., 22. 10., 25. 10., 29. 10., 30. 10., 31. 10., 1. 11., 2. 11., 3. 11., 4. 11., 5. 11., 6. 11., 7. 11., 8. 11., 9. 11., 10. 11., 13. 11., 14. 11., 16. 11., 19. 11., 20. 11., 24. 11., 25. 11., 26. 11., 27. 11., 30. 11., 7. 12. 2022. Na adrese , adresa, bylo vozidlo zaznamenáno ve dnech 9. 10., 13. 10., 19. 10., 22. 10., 5. 11., 1. 12., 6. 12.2022. Na adrese , adresa, bylo vozidlo zaznamenáno dne 27. 10., 11. 11., 1. 12., 3. 12., 4. 12., 5. 12., 6. 12.2022. Na adrese , adresa, bylo vozidlo zaznamenáno ve dnech 28. 10., 30. 10., 5. 12. 2022. Dne 13. 10. 2022 bylo vozidlo zaznamenáno na adrese , adresa, v 10:31 hodin a ve 14:05 hodin.

10. Ze screenshotu , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaný byl informován dne 11. 6. 2021 o tom, že vyhrál částku 442 500 Kč, dne 25. 11. 2019 byl o výhře ve výši 242 500 Kč informován , Anonymizováno, .

11. Z výpisu ze živnostenského rejstříku měl soud zjištěno, že žalovaný je od 5. 2. 2020 statutárním orgánem obchodní firmy , jméno FO, se sídlem , adresa, , živnostenské oprávnění bylo firmě vydáno mj. na výrobu motorových a přípojných vozidel a karoserií, údržbu motorových vozidel a jejich příslušenství.

12. Z fotokopie občanského průkazu (předložené žalovaným) vydaného Italskou republikou, že pod č. CA66174MB byla vydána osobě , jméno FO, dne 31. 5. 2022.

13. Z fotokopie technického průkazu předmětného vozidla (doložené žalovaným) bylo zjištěno, že je zde jako vlastník vozidla uvedená osoba , jméno FO, .

14. Žalovaným doložené screenshoty z mobil.de a tipcars.com neobsahují žádné zadávací parametry, které by vedli k předmětnému vozidlu, pouze obecně odkazují na výsledky vyhledávání v počtu 1 422 966 a 58 657, není ani zřejmé, kdy byly učiněny.

15. Z protokolu č. CZ-3643-22-10-0263 o technické prohlídce ze dne 12. 10. 2022 a protokolu č. CZ-3643-22-10-0190 ze dne 10. 10. 2022 bylo zjištěno, že předmětné vozidlo bylo Stanicí technické kontroly Pardubice, Fáblovka 404 shledáno pro další provoz způsobilé, z hlediska evidenční kontroly vyhovělo, žádné závady na vozidle nebyly zjištěny. Z protokolu č. CZ-560616-22-10-0172 o měření emisí vozidla ze dne 12. 10. 2022 ve Starém Hradišti bylo zjištěno, že vozidlo z hlediska emisí vyhovělo, za měření emisí byl uhrazen poplatek 950 Kč, jak vyplývá z daňového dokladu č. 4457/2022.

16. Z kupní smlouvy předložené žalovaným bylo zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu, do které byly ručně doplňovány údaje o smluvních stranách, označení vozidla, ceny vozidla, datu a místu uzavření. Jako prodávající je uvedena osoba , jméno FO, , jako kupující žalovaný. Předmětem prodeje bylo předmětné vozidlo za kupní cenu 45 000 EUR, zaplacenou v hotovosti. Smlouva je opatřena datem 8. 10. 2022 s místem uzavření v Pardubicích, opatřena parafami podpisů za stranu prodávající a za stranu kupující.

17. Dle § 298 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele. (dále jen „z.ř.s.“).

18. Dle § § 298 odst. 2 z.s.ř. předmět povinné úschovy vydá soud příjemci, který k žádosti doloží kopii soudního rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění nebo náhradu škody, dále skutečnost, že je oprávněnou osobou, a rozsah práva na plnění z povinné úschovy..

19. Dle § 298 odst. 3 z.s.ř. složiteli vydá soud předmět úschovy na jeho žádost,a) jestliže příjemce projeví s tímto postupem souhlas, b) prohlásí-li příjemce soudu, že předmět úschovy nepřijímá, nebo c) nevyjádří-li se příjemce ve lhůtě stanovené soudem, ačkoliv byl na takové následky upozorněn.

20. Dle § 299 odst. 1 z.s.ř. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

21. V řízení vzal soud za prokázané ze spisu zdejšího soudu sp.zn. 31 Sd 5/2023, že je dána aktivní legitimace žalobce jako toho, kdo uplatňuje právo k předmětu úschovy, pasivní legitimace žalovaného jako toho, pro jehož nesouhlas nebylo možno předmět úschovy vydat. Předmětné vozidlo bylo složeno o úschovy zdejšího soudu. Žalovaný tvrdil, že předmět úschovy nabyl v dobré víře. Dle závěrů rozhodnutí Nevyššího soudu ČR, sp.zn. 21 Cdo 181/2021-II., ze dne 1.2.2022 ustanovení § 1111 o.z. představuje obecnou skutkovou podstatu nabytí movité věci od neoprávněného a předpokladem takového nabytí vlastnického práva je jednak existence platného právního titulu, a dále existence dobré víry v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. Dobrou víru je v uvedeném případě povinen prokázat nabyvatel, čímž dochází k odchylce od zásady stanovené v ustanovení § 7 o. z., podle kterého se dobrá víra presumuje. Při posuzování dobré víry hraje především roli to, zda při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, nabyvatel měl nebo mohl mít pochybnosti, že převádějící subjekt není oprávněn vlastnické právo převést. Podle toho, jakou míru zavinění je třeba nabyvateli přičíst, by měl i on sám vyvinout jistou přezkumnou aktivitu ke zjištění toho, zda je převodce vlastníkem nebo jinak oprávněným k převodu věci. Chce-li být nabyvatel považován za poctivého nabyvatele, je to přímo jeho povinností (investigativní povinnost). Nabytí od neoprávněného je totiž zřejmě vyloučeno již v případě lehké nedbalosti (culpa levis – tj. průměrná péče starostlivého hospodáře), a proto je nutné nabyvateli jisté investigativní povinnosti uložit. Investigativní povinnost nabyvatele by však neměla být vnímána jako obecná povinnost, spíše by se měla uplatnit v případech, kde je zvýšená pravděpodobnost, že převodce nemusí být vlastníkem (typicky při prodeji ojetých vozů a při prodeji věcí, u kterých se obvykle sjednává výhrada vlastnického práva – srov. též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2020 sp. zn. 29 ICdo 144/2018). Obecně je také třeba při stanovování investigativní povinnosti nabyvatele přihlédnout ke způsobu nabytí [srov. též Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 360–378].

22. Žalovaný byl ze strany soudu vyzván k doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů (viz. bod 3 odůvodnění), avšak svá žalobní tvrzení nedoplnil, pokud soudu nabídl důkazy, tak tyto nebyly sto prokázat ani dosavadní omezená a nedostačující tvrzení žalobce, neboť screenshoty mobil.de a tipcars.com neobsahují žádné zadávací parametry, které by vedli k předmětnému vozidlu, pouze obecně odkazují na výsledky vyhledávání v počtu 1 422 966 a 58 657 (sám žalovaný při jednání dne 11.1.2014 uvedl, že je dokládal jako příklad), výhra v loterii M. Kotlára v roce 2019 a žalovaného v r. 2021 nedokládá, že by se jednalo o přímý tok těchto finančních prostředky na kupní cenu za předmětné vozidlo. Nelze odhlédnout ani od toho, že k případné úhradě kupní ceny 45 000 EUR mělo dojít dle kupní smlouvy v hotovosti, tedy zcela v rozporu s ust. § 4 odst. 1 zák. č. 254/2004 Sb., stejně tak, že se vozidlo v bezprostřední blízkosti bydliště žalovaného nacházelo již dne 5.10.2022, tedy po uskutečněném převozu vozidla z Italie v noci z 3.10. na 4.10.2022 a několikahodinovém výskytu vozidla v Polsku. Sám žalovaný – v reakci na výsledky dokazování – ne přiliš přesvědčivě vysvětloval data „skutečného“ uzavření kupní smlouvy (zapomněl vyplnit v kupní smlouvě, dopisoval dodatečně, až když po něm policie chtěla kupní smlouvu), což nesvědčí o tom, že by případnému smluvnímu ujednání, týkajícího se vozidla z ciziny, uzavíraného s cizím státním příslušníkem, věnoval náležitou pozornost, dále u data dostavení se na STK (v rozrušení se spletl). Ani podrobení se procesu v rámci STK – po uzavření kupní smlouvy – neznamená, že lze presumovat dobrou víru žalovaného. Žalovaný tak nesplnil zejména svou povinnost tvrzení a v konečném důsledku ani důkazní ve smyslu ust. § 118a o.s.ř., kdy není přípustné, aby soud usuzoval z výsledků dokazování či ze skutečností, které jinak v řízení vyšly najevo, jaká jsou účastníkova tvrzení. Žalovaný tak neunesl své břemeno tvrzení o nabytí předmětného vozidla v dobré víře a bylo tak na místě žalobě v celém rozsahu vyhovět.

23. S ohledem na učiněný závěr o neunesení břemene tvrzení bylo nadbytečné provádět důkaz účastnickým výslechem žalovaného.

24. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náklady představují zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč, odměnu za úkony právní služby dle § 9 odst. 1, § 7 o.s.ř. za převzetí zastoupení, sepis návrhu ve věci samé, písemné podání ve věci samé ze dne 8.3.2024, 2 x účast na jednání soudu ve dnech 11.1. a 4.4.2024, tj. 5 x 1 500 Kč, náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 o.s.ř. 5 x 300 Kč, náhradu za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu na trase Praha – Pardubice a zpět 11 x 100 Kč, 21 % DPH ve výši 2 121 Kč, jízdné veřejnou dopravou (vlak + MHD): 248 Kč, 213 Kč, 93 Kč, 107 Kč, 2 x 25 Kč. Náklady řízení celkem činí 14 932 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.