7 C 167/2025

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: 1/ Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2/ Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o zaplacení 125 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní 1/, 2/ jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 100 667 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,15 % denně z částky 100 000 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení úroku ve výši 19 333 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 30 027 Kč k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 7. 2025 domáhal vůči žalovaným 1/ a 2/ (dále jen „žalovaní“) zaplacení společně a nerozdílně částky 125 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,15 % denně z částky 100 000 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení. Tvrdil, že žalobce a žalovaní spolu uzavřeli dne 3. 9. 2024 smlouvu o zápůjčce finančních prostředků (dále jen „Smlouva“) jejímž předmětem bylo zapůjčení finančních prostředků ve výši 100 000 Kč, které téhož dne žalobce poukázal na účet uvedený ve Smlouvě. Žalovaní se zavázali zápůjčku vrátit nejpozději do dne 30. 9. 2024, kdy se celá peněžitá zápůjčka stala splatnou, spolu se sjednaným úrokem ve výši 20 000 Kč. Žalovaní tak měli povinnost vrátit žalobci částku 120 000 Kč. Dle čl. III. Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč pro případ zpoždění s navrácením zápůjčky o více jak 15 kalendářních dnů. Jelikož žalovaní shora uvedenou povinnost řádně nesplnili, vznikl žalobci vůči žalovaným nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Dále dle čl. III. Smlouvy se žalovaní zavázali žalobci uhradit v případě prodlení s navrácením zápůjčky, sankční úrok ve výši 0,15 % denně až do úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaní shora uvedenou povinnost řádně nesplnili, žalobci vznikl vůči žalovaným také nárok na zaplacení sankčního, resp. smluvního úroku z prodlení ve výši 0,15 % denně až do zaplacení. Žalovaní ke dni podání žaloby ničeho neuhradili, a to ani přes výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 12. 6. 2025 a předžalobní výzvu ze dne 18. 6. 2025.

2. K výzvě soudu ohledně výše úroku ve výši 20 000 Kč žalobce upřesnil, že ve smlouvě nebyla sjednána úroková sazba v procentní výši, ale pevně stanovená fixní částka, kterou měli dlužníci zaplatit věřiteli jako odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Výše této částky byla fixní, žalovaným předem známá, neměnila se ani v případě prodlení se splacením jistiny. Tato odměna tak představuje jednorázovou úplatu věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků, a to bez jakéhokoli zajištění, ve velmi krátkém čase – dle smlouvy měl žalobce odeslat peníze do dvou pracovních dnů od podpisu smlouvy, což také učinil. Vzhledem k tomu, že šlo o nezajištěnou zápůjčku, nesl žalobce veškerá rizika spojená s vymáháním pohledávky zcela sám. Smluvní vztah vznikl mezi fyzickými osobami, kdy žádná ze smluvních stran nebyla v postavení spotřebitele či jinak slabší strany, obě smluvní strany jednaly na rovnocenné úrovni, smlouvu uzavřely svobodně, dobrovolně, nikoli v tísni a pod nátlakem, s plným vědomím práv a povinností, které z ní vyplývají (např. přesné výše dluhu, stanovené splatnosti) včetně všech rizik, zejména v případě neuhrazení zápůjčky ve sjednané lhůtě. Skutečnost, že dlužníci smlouvu podepsali s úředně ověřenými podpisy, svědčí o vážnosti jejich úmyslu. Sjednaná částka ve výši 20 000 Kč nepředstavuje nepřiměřené ani nemravné ujednání, ale přiměřený a racionálně stanovený ekvivalent za poskytnutí peněžních prostředků za výše uvedených podmínek. Nejedná se proto o situaci, která by mohla zakládat hrubý nepoměr plnění a nemravné jednání. S ohledem na všechny okolnosti uzavření smlouvy, její povahu, rovné postavení stran a míru rizika, které na sebe žalobce převzal, považuje žalobce sjednanou odměnu za zcela legitimní. Žalobce dále uvedl, že pokud by soud dospěl k závěru, že ujednání o výši sjednané odměny je neplatné, nechť jsou žalobci přiznány obvyklé úroky (resp. obvyklé odměny), s odkazem na § 1802 občanského zákoníku, kdy problematiku úroků ze zápůjčky lze podle platné judikatury posuzovat obdobně jako úroky ze smluv o úvěru, a tedy i v případě neplatnosti ujednání o odměně ze zápůjčky je možné aplikovat princip obvyklých úroků.

3. Usnesením č.j. 7 C 167/2025 ze dne 16. 9. 2025 soud žalované vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo 1/ žalovanému doručeno do datové schránky dne 22. 9. 2025 a 2/ žalované dne 3. 10. 2025 v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a to na adresu evidovanou v centrálním registru obyvatel jako bydliště 2/ žalované.

4. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili ani neprokázali, že by dlužnou částku uhradili. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaní se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřili (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání – ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Smlouvou o zápůjčce – peníze ze dne 3. 9. 2024 bylo prokázáno, že žalobce jako zapůjčitel zapůjčil žalovaným jako vydlužitelům částku ve výši 100 000 Kč, zápůjčka byla sjednána s úrokem ve výši 20 000 Kč. Zápůjčku ve výši 100 000 Kč poukázal žalobce žalovaným na bankovní účet uvedený ve smlouvě, a to do 2 pracovních dnů od podpisu smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 9. 2024, kdy se zároveň stala splatnou celá peněžitá půjčka v celkové výši 120 000 Kč. Zároveň byla mezi smluvními stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč v případě zpoždění vydlužitelů s navrácením zápůjčky o více jak 15 kalendářních dní. Zároveň se vydlužitelé zavázali v případě prodlení s navrácením zápůjčky zaplatit sankční úrok ve výši 0,15 % denně jdoucí až do úplného zaplacení. Podpisy vydlužitelů jsou úředně ověřeny.

6. Potvrzením o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobce ze svého účtu převedl na účet 2/ žalované dne 3. 9. 2024 částku 100 000 Kč.

7. Výzvou ze dne 12. 6. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2025 (včetně podacích stvrzenek) bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzýval žalované k zaplacení dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání v případě neuhrazení ve stanovené lhůtě.

8. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ust. § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanými byla dne 3. 9. 2024 uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě žalobce poskytl žalovaným peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Součástí této smlouvy bylo ujednání, podle něhož se žalovaní zavázali vrátit zapůjčenou částku do jednoho měsíce spolu s úrokem ve výši 20 000 Kč. Sjednaný úrok činil 20 % z jistiny za dobu jednoho měsíce a je na místě zabývat se tím, zda je takto sjednaný úrok platným a vymahatelným ujednáním. Podle § 2390 občanského zákoníku lze zápůjčku sjednat jako úplatnou a úroky mohou být sjednány smluvně. Tatáž ustanovení ovšem nevylučují použití obecných korektivů soukromého práva, zejména požadavku souladu právního jednání s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) a zásady poctivosti (§ 3 občanského zákoníku). Soud při hodnocení sjednané výše úroku vyšel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle níž není rozhodující samotná absolutní výše úroku, nýbrž poměr mezi poskytnutým plněním a sjednanou odměnou, doba trvání závazku a srovnání s obvyklými úrokovými mírami v době a místě uzavření smlouvy. I úrok formálně sjednaný v souladu se zákonem může být shledán nemravným, pokud je v hrubém nepoměru k půjčené částce. V projednávané věci sjednaný úrok odpovídá zhodnocení zapůjčené částky přibližně 240 % ročně. Taková úroková míra zásadním způsobem přesahuje obvyklé úrokové sazby u nezajištěných peněžních zápůjček poskytovaných bankovními i nebankovními subjekty v době uzavření smlouvy (září 2024), které se pohybovaly řádově v jednotkách až nižších desítkách procent ročně. Soud proto dospěl k závěru, že sjednaný úrok je v hrubém nepoměru k poskytnutému plnění a jako celek neodpovídá obecně uznávaným zásadám spravedlnosti a poctivého obchodního styku. Na druhé straně soud vzal v úvahu, že se jedná o krátkodobou zápůjčku, nezajištěnou, poskytnutou mimo bankovní sektor, a že žalobce nese vyšší riziko spojené s jejím poskytnutím. Za těchto okolností nelze požadovat, aby úrok odpovídal nejnižším bankovním sazbám. Soud proto neshledal namístě vyslovit absolutní neplatnost ujednání o úrocích, nýbrž přistoupil k jejich moderaci tak, aby výsledná odměna zapůjčiteli byla přiměřená a současně nedosahovala intenzity rozporu s dobrými mravy.

14. Soud dospěl k závěru, že přiměřeným úrokem v daném případě je úrok odpovídající roční úrokové sazbě 8,7 % (za 28 dní trvající zápůjčky činí úrok částku 667 Kč; za jeden den činí úrok 23,83 Kč), který již reflektuje krátkodobost zápůjčky, její nezajištěnost a zvýšené riziko žalobce, aniž by však znamenal nepřiměřené zhodnocení poskytnutých prostředků. V rozsahu, v němž sjednaný úrok tuto přiměřenou míru přesahuje, je ujednání o úrocích v rozporu s dobrými mravy, a soud k němu proto nepřihlédl. V tomto rozsahu byla žaloba na zaplacení úroků zamítnuta, zatímco ve zbývající části jí bylo vyhověno, a to včetně sjednané smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, neboť žalovaní byli s plněním v prodlení o více jak 15 kalendářních dní. Protože jsou žalovaní v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci dle § 1970 o. z. i právo na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky jistiny, výše úroků z prodlení byla mezi účastníky sjednána přímo ve smlouvě a činí 0,15 % denně z částky 100 000 Kč. Žalovaní zůstali v řízení pasivní, netvrdili ani neprokázali, že by dlužnou částku žalobci uhradili, proto je k této povinnosti zavázal soud, a to společně a nerozdílně, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. (částečné zamítnutí žaloby se týkalo pouze příslušenství). Soud přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení představovaných zaplaceným soudním poplatkem 6 250 Kč, odměnou advokáta dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu 3 x 6 100 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby a předžalobní výzvu, 3 x 450 Kč paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za úkony shora a 21 % DPH z odměny a náhrad. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 30 027 Kč jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Lhůty k plnění povinností v obou výrocích rozsudku byly stanoveny jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.