7 C 219/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem právnická osoba jméno , anonymizováno , příjmení anonymizováno , země zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 26 420 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 9 640 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 640 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 24. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 15 390 Kč s úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od 2. 7. 2015 do 23. 2. 2022, s úrokem z prodlení z částky 15 390 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 240 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce požadoval po žalované 25 000 Kč s kapitalizovaným úrokem 1 240 Kč za dobu od 26. 8. 2005 do 25. 8. 2006 a zákonným úrokem z prodlení za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení. Svůj návrh (ve znění doplnění ze dne 18. 7. 2022) odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 26. 8. 2005 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 41 600 Kč tvořenou půjčkou ve výši 25 000 Kč, souhrnným poplatkem ve výši 16 600 Kč. Právní předchůdce žalobce neprecizoval, jestli kromě úroků byly do souhrnného poplatku započteny i jiné položky. Zmíněný souhrnný poplatek byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Z toho lze odvodit, že náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek, náklady za upomínání a jiné, kterých úhradu finanční a nefinanční instituce běžně požadují po svých klientech, právní předchůdce žalobce zahrnul do souhrnného poplatku. Půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 pravidelných týdenních splátkách po 800 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla [anonymizováno] doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu, tj. 25. 8. 2006. Žalovaná na svůj dluh uhradila 15 340 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 26 240 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 25 000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 240 Kč. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, viz ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [anonymizována tři slova] a žalobcem [osobní údaje žalobce] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 14. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná – přes upomínání na svůj dluh ničeho.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 13. 9. 2022 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 26. 8. 2005, Smluvními podmínkami Smlouvy o půjčce, Oznámeními o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a 14. 9. 2018 spolu s podacími archy, předžalobní výzvou spolu s podacím archem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 26. 8. 2005 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované půjčku ve výši 25 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti dne 25. 6. 2005. Žalovaná se zavázala splatit půjčku v 52 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po 800 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, tedy celkem částku 41 600 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 25 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 16 600 Kč Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (bez podpisu žalované) obsahují čl. 1, v němž se uvádí, že zákazník prohlašuje, že byl [anonymizováno] seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (dále jen„ RPSN“), která v případě půjčky se splatností 52 týdnů činí 199,4 %. V čl. 8 Smluvních podmínek je uvedeno, že zákazník a [anonymizováno] se dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má [anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Žalovaná poskytla celkovou úhradu pouze ve výši 15 360 Kč. Žalovaná byla vyzvána k splacení celé pohledávky ve výši 26 240 Kč se zákonným úrokem z prodlení, která se sestává z částky 25 000 Kč dlužné jistiny + 1 240 Kč poplatku. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a 24. 8. 2018 spolu se seznamy postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo vždy žalované oznámeno dopisem postupníka. Žalobce žalované zaslal předžalobní výzvu, kde žalované poskytl lhůtu k zaplacení do 23. 2. 2022. <i>5. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.</i> <i>6. Podle § 657 obč. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2013) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Dle § 658 obč. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2013) při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Dle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>9. Podle § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.</i> 10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je, co do úhrady částky 9 640 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 640 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 24. 2. 2022 do zaplacení, důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaná od žalobce obdržela částku 25 000 Kč, žalobci uhradila celkem 15 360 Kč, rozdíl k zaplacení tedy činí 9 640 Kč, a ve zbytku proto žalobu zamítl.

11. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 52 obč. zák.). Tvrzení žalobce o úroku za půjčení peněz nebyla prokázána. Uzavřená smlouva je formulářového typu, odkazující na obchodní podmínky, které jsou psané zhuštěným malým písmem, neobsahuje žádné ujednání o úrocích za půjčení peněz - pouze ve smluvních podmínkách obsahuje stanovení RPSN ve výši 199,4 %. Tato z finančního hlediska podstatná ujednání totiž byla v rozporu se zásadou poctivosti (která se projevuje tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný) zahrnuta snad jen do nepřehledného a blíže nespecifikovaného„ souhrnného poplatku“, obtížně čitelných obchodních podmínek, byť se s nimi žalovaná případně měla možnost seznámit. Ve Smlouvě, tedy listině, kam připojuje spotřebitel svůj podpis, chybí jakékoliv ujednání o výši úroku. RPSN lze definovat v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru jako celkové náklady spotřebitelského úvěru, které spotřebitel (dlužník) zaplatí v důsledku jeho čerpání, přičemž se vypočítává jako roční podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru. Její součástí je výpůjční úroková sazba, kromě ní zahrnuje také náklady v podobě provize, administrativních nákladů, daní, poplatků (za správu úvěru, jeho sjednání apod.) aj. Nelze tak směšovat pojmy RPSN a úrok za půjčení peněz.

12. V zásadě jde totiž o to, že ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebitelem, kterému své služby poskytuje, a proto je třeba od dodavatele služby vyžadovat, aby se ve vztahu ke spotřebiteli choval v obecné poloze poctivě, přičemž zásada poctivosti se projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy by měl být dostatečně jasně, přehledně, srozumitelně a logicky uspořádán, a měl by obsahovat všechny pro spotřebitele významné a zásadní údaje, což úročení jistě je. Postup žalobce v této části odporuje platnému právu (ve znění účinném do 31. 12. 2013), neboť jde o ujednání, které je v rozporu s dobrou vírou a znamená k újmě spotřebitele (žalované) značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (viz blíže ust. § 56 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013). Podle názoru soudu žalobci tudíž jím tvrzené úroky v kapitalizované výši 1 240 Kč za poskytnutí půjčky, částka 15 390 Kč nenáleží, stejně tak ani úroky z prodlení z částky 25 000 Kč od 2. 7. 2015 do 23. 2. 2022 a z částky 15 390 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení, když žalobce žalované poskytl lhůtu k plnění do 23. 2. 2022 a teprve jejím uplynutím se žalovaná dostala do prodlení, tj. tedy nejdříve dnem 24. 2. 2022.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy však neúspěch žalobce nepřevýšil jeho úspěch, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.