7 C 227/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení 23 183 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do úroku ve výši 17,25% ročně z částky 6 931,38 Kč od 18.3.2022 do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 23 183 Kč s úrokem 11,75% ročně z částky 6 931,38 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 401, 06Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 6 931,38 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 23 183 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 28.3. 2019 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“) Smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky obsažené na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS), dále prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází (např. insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů, evidence adres, interních registrů atd). Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr postupitel rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy postupitel konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru Postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 14 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), převzetí zápůjčky žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 12 283 Kč (zahrnující úrok ve výši 29 % p.a.; částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení). Celková částka, kterou se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit, činila 26 283 Kč, uhrazena měla být v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč (poslední splátka ve výši 382 Kč). Žalovaný na pohledávku uhradil celkem částku ve výši 14 400 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 7 068,62 Kč na jistinu 14 000 Kč, která tak byla ponížena na 6 931,38 Kč. Další uhrazené platby ve výši 7 331,38 Kč byly započteny na Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 12 283 Kč, které byly poníženy na 4 951,62 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky. V důsledku prodlení žalovaného tak vzniklo žalobci právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení, tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku ke dni 1. 2. 2022, přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 7 000 Kč; dále má žalobce právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 401,06 Kč a sankčních poplatků ve výši 4 300 Kč. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy, s účinností ke dni 1. 2. 2022, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka kapitalizována na částku ve výši 23 584,06 Kč, která je složena z jistiny ve výši 6 931,38 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 4 951,62 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 401,06 Kč, sankčních poplatků ve výši 4 300 Kč. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky 23 584,06 Kč nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky žalobce uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 6 931,38 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 6 931,38 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaný ničeho - ani přes upomínání - žalobci neuhradil.

2. Žalobce dále doplnil, že před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobce, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zástupcem předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalovaného 17 125 Kč, další příjmy domácnosti byly ve výši 7 500 Kč, ohledně výdajů bylo vycházeno nejen z údajů žalovaného, ale i za pomoci statisticky podloženého modelu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve byla nařízena jednání, k nimž se žalovaný nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, soud tak věc dle § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal v jeho nepřítomnosti.

5. Žalobce svým podáním ze dne 6.12.2022 vzal žalobu co do úroku ve výši 17,25% ročně z částky 6 931,38 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, soud proto řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. (výrok I.).

6. Smlouvou o zápůjčce [číslo] Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Standardními informacemi spotřebitelského úvěru, Zákaznickou kartou, Výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 10.2.2022, předžalobní výzvou ze dne 20.5.2022 spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 28.3.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti dne 28.3.2019. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, tedy celkem částku 26 283 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 14 000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 504 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatku vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výzvou žalobce ze dne 10.2.2022 byl dluh ze smlouvy o zápůjčce zesplatněn dnem 17.3.2022. Žalovaný nebyl ke dni 10.8.2022 veden v seznamu exekucí, jak bylo zjištěno z výpisu z Centrální evidence exekucí. Ze zákaznické karty k této smlouvě plyne, že žalovaný (státní příslušnost Rumunsko) uvedl, že je svobodný, má dvě vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, je zaměstnán na plný pracovní úvazek, jeho čisté příjmy činí 17 125 Kč, další čisté příjmy domácnosti 7 500 Kč, část zákaznického listu označená jako„ běžné měsíční výdaje“ obsahuje pouze tři kolonky s označením Externí splátky zápůjček, kde není uvedena žádná částka, Interní splátky Provident Financial, kde taktéž není uvedena žádná částka, Odhadované měsíční výdaje žadatele 3 000 Kč. Údaje uvedené žalovaným byly doloženy dvěma výplatními páskami, pracovní smlouvou na dobu neurčitou s dodatkem - potvrzení o příjmu, daňové přiznání ani výpisy z účtu žalovaného předloženy nebyly, ač žalovaný bankovní účet měl. Žalovaný na svůj dluh uhradil 14 400 Kč. Žalovanému byla žalobcem zaslána předžalobní výzva, kde žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce v celkové výši 24 079,33 Kč do sedmi dnů od datace předžalobní výzvy (20.5.2022).

7. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne 1.2.2022.

8. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a výpisu ze živnostenského rejstříku na její osobu bylo zjištěno, že pro právního předchůdce žalobce je činná jako vázaný obchodní zástupce asi deset let, uzavírá cca pět smluv týdně. o žalovaném ví, že se jedná o muže rumunské národnosti. K uzavření smlouvy se žalovaným mohlo dojít před dvěma či třemi lety, žalovaný u nich měl možná dvě půjčky a jednu z nich doplatil. Svědkyně na žalovaného dostala doporučení od pana [příjmení], který je také rumunské národnosti - sám žalovaný o půjčku u Providentu nežádal. Žalovaný umí česky, svědkyně si již nevybavovala, zda zde měl trvalý pobyt nebo přechodný pobyt. Svědkyně si se žalovaným domluvila schůzku, která proběhla u žalovaného doma v bytě, žalovaného zároveň upozornila, jaké si má připravit doklady. Požadavek na předložení konkrétních dokumentů se odvíjí od toho, zda má klient pobyt v ČR přechodný či trvalý. V případě přechodného pobytu se od klienta vyžaduje předložení povolení k pobytu, občanského průkazu nebo pasu, nájemní smlouvy, doklady o průměrném příjmu od zaměstnavatele za poslední tři měsíce, případně předložení tří posledních výplatních pásek, nebo tří posledních výpisů z účtu, na který mu chodí mzda - tyto všechny dokumenty se ofocují do systému. V případě trvalého pobytu předkládá klient doklad o trvalém pobytu, už nemusí předkládat občanský průkaz, dále také doklady o příjmu, a to některým ze způsobů, který svědkyně uvedla u přechodného pobytu, dále nájemní smlouvu a pracovní smlouvu - z těchto listin se ofocuje pouze doklad o trvalém pobytu, zbylé listiny se už předkládají jen k nahlédnutí. Svědkyně údaje z předložených listin dá do žádosti, klient podepíše, že souhlasí se zadáním osobních údajů, svědkyně to odešle do systému přes služební mobil a do 5 minut jí přijde odpověď, se kterou seznámí klienta - do jaké výše může dostat půjčku, jaké jsou splátky, doba splácení. Systém pracuje s náhledem do bankovních a nebankovních registrů, databází [příjmení], insolvenčním rejstříkem. Pouze pokud by se v odpovědi ze systému objevil speciální parametr P, znamenalo by to, že svědkyně musí ofotit i doklady o příjmech. Tento parametr se objevuje v případě, že by klient měl ještě nějaké jiné půjčky apod. Svědkyně klienta seznámím s nabídkou, informuje ho o tom kolik přeplatí, když si vybere variantu, jakou chce, a jdou na předsmluvní informace. Žalovaný chtěl půjčku hned ten den, proto jsme sepisovali rovnou smlouvu, do které se rozepisuje, co si vybral, zda chce hotovostní splátky. U žalovaného si svědkyně již nevybavovala, zda mu byl ze strany vyplácen nějaký příspěvek na bydlení, pokud je v rámci měsíčních výdajů uváděna do kolonky odhadované měsíční výdaje žadatele určitá finanční částka, tak se jedná o částku na osobní spotřebu klienta, což jsou výdaje na jídlo, pro něj samotného, tuto částku si klient uvede sám, nic dalšího se u této částky neřeší, nepřezkoumává. Do měsíčních příjmů se uvádí příjmy klienta a příjmy toho s kým klient žije. Jak to bylo konkrétně u žalovaného, si už svědkyně nepamatovala ale ví, že se tam příjmy do domácnosti počítaly. Svědkyně nevěděl, zda je nájemné, respektive nájemní smlouva zanesena do karty zákazníka, v dřívější verzi to tam bylo, teď jsou dvě výplatní pásky, dříve to byly výplatní pásky tři. Svědkyně si nepamatoval, zda jí žalovaný dokládal ještě výpisy z účtu, pokud však doložil výplatní pásky, nebylo předkládání výpisů z jeho účtů ani třeba. Po nahlédnutí do zákaznické karty svědkyně potvrdila, že se jedná o zákaznickou kartu, kterou vyplňovala, v kolonce náhradní kontaktní adresa žadatele je uvedena adresa a kontakt na pana [příjmení], který jí žalovaného doporučil a žalovaný ho zároveň označil jako osobu blízkou. Pokud klient má děti, uvede se to do kolonky vyživovaných osob, nijak se to dál nedokládá, je to údaj, který se pak vkládá i do systémů. Pokud by to byla položka do příjmů, dokládalo by se to rozhodnutím soudu nebo výpisem z účtu o posílání výživného. Nájemní smlouva ani nájemné už v této zákaznické kartě nejsou. <i>9. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>10. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 11. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>12. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>13. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>14. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>16. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 17. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to ani z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o.z.), na základě níž žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se s poplatky zavázal zaplatit v 60 pravidelných týdenních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smluv řádně neplnil. Pokud byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce a žalovaný, s příjmem ze zaměstnání 17 125 Kč měsíčně, s dvěma vyživovacími povinnostmi, bydlením v nájmu, nebyl schopen splátky hradit, právní předchůdce žalobce dokonce akceptoval i to, že jediným„ odhadovaným“ měsíčním výdajem žalovaného je částka 3 000 Kč – bez bližší specifikace, nijak neověřil případné„ další příjmy domácnosti“ žalovaného, jeho faktické výdaje (včetně výdajů na bydlení) ani způsob nakládání s finančními prostředky, potom posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zjevně právním předchůdcem žalobce nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru (jak vyplynulo ze zákaznické karty a výslechu svědkyně [příjmení]. [příjmení]) a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o zápůjčce. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 14 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu právním předchůdcem poskytnuté částky a částky žalovaným uhrazené. Žalovaný však právnímu předchůdce žalobce uhradil částku 14 400 Kč, tudíž nedošlo k jeho bezdůvodnému obohacení a nezbylo než žalobu zamítnout.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný, úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.