7 C 231/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 12 578,39 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7 590 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 590 Kč ve výši 15,00 % p.a. od 8.11.2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 4 988,39 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 507 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 12 578,39 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce je osobou oprávněnou poskytovat spotřebitelské úvěry na základě zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Veškerá smluvní ujednání mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 o.z. Žalovaná se nejprve zaregistrovala na internetových stránkách žalobce [webová adresa]. Při registraci uvedla požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Žalovaná žalobci k prokázání totožnosti předložila elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalované v informačním systému žalobce založena klientská sekce přístupná žalované na shora uvedených internetových stránkách žalobce a byly jí sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaná následně prostřednictvím své klientské sekce požádala o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených v níže uvedené Smlouvě o úvěru. Žalobce posoudil úvěruschopnost (§ 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb.) žalované výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalované za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů [anonymizována čtyři slova]) nebo [anonymizováno] provozovaného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. Následně žalobce uzavřel s žalovanou dne 15.04.2022 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen také jako„ Smlouva o úvěru“ nebo„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky (dále jen„ Úvěrové podmínky“). Smlouva byla uzavřena postupem podle čl.

3. Úvěrových podmínek prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaná odsouhlasila její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalované. Podle čl. 2 Smlouvy o úvěru žalobce jako úvěrující sjednal s žalovanou jako úvěrovanou poskytnutí úvěru v částce 7 590 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí jednorázově nejpozději do 07.11.2022 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 2 999,81 Kč (dále jen„ poplatek“). Žalobce poskytl žalované úvěr dne 15.04.2022 převodem na účet č. [bankovní účet]. Následně žalobce s žalovanou sjednali podle čl.

8. Úvěrových podmínek prodloužení doby splatnosti úvěru do 13.05.2022 a poplatek za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 2 999,81 Kč. Žalovaná tak měla žalobci v případě dodržení data splatnosti do data splatnosti zaplatit celkem 10 589,81 Kč. Žalovaná žalobci úvěr ani poplatek ve sjednané době splatnosti neuhradila. Žalobci vznikl v důsledku prodlení žalované kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 08.11.2022 do zaplacení. Podle čl. 4 .4.3 Smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalované nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 7 590 Kč od 08.11.2022 do 27.07.2023 v celkové výši 1 988,58 Kč. Žalobce nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše 50 % jistiny. Žalobce tak má nárok na následující: a) jistinu úvěru ve výši 7 590 Kč, b) úrok a poplatek za poskytnutí úvěru do data splatnosti ve výši 2 999,81 Kč, c) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 7 590 Kč od 08.11.2022 do 27.07.2023, d) zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 7 590,00 Kč od 08.11.2022 do zaplacení. Žalovaná žalobci na předmětnou úvěrovou smlouvu ničeho neplnila. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka, avšak bezvýsledně.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 19.9.2023 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15.4. 2022 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnou žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, splatný do 28 dnů ode dne odeslání finančních prostředků na účet žalované č. [bankovní účet], když ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa], poplatek za poskytnutí výše uvedené finanční částky byl dohodnut ve výši 2 723,65 Kč. V článku 4.4.3 smlouvy o úvěru bylo dohodnuto, že v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou dluhu, je žalobce oprávněn požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do zaplacení. Z Povrzení o platbě a ze zprávy společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že dne 15.4.2022 byla na účet žalované č. [bankovní účet] vedené u této banky připsána částka 10 000 Kč, a to z účtu společnosti [právnická osoba] pod variabilním symbolem [číslo].

5. Z kopie občanského průkazu, fotografií žalované spolu s občanským průkazem, byla prokázána totožnost žalované. Z výpisů z účtu žalované bylo zjištěno, že za období od 6.12. 12.12.2021 na účet přišel příjem 31 082 Kč od [anonymizována dvě slova], žalovaná měla další závazky (když žádala o prodloužení smlouvy o 21 dní pod [variabilní symbol] a hradila poplatek za prodloužení – číslo smlouvy [číslo]), její zůstatek na účtu činil 3 144,21 Kč, za období od 1.1.2022 do 16.1.2022 na účet přišel příjem 18 139 Kč od [anonymizována dvě slova], a znovu od téže společnosti ve výši 18 993 Kč, žalovaná měla další závazky (když žádala o prodloužení smlouvy o 21 dní pod [variabilní symbol] a hradila poplatek za prodloužení – číslo smlouvy [číslo], u téže smlouvy dále žádala o další prodloužení o 14 dní), její zůstatek na účtu činil 352,86 Kč, za období od 7.2.2022 do 13.2.2022 na účet přišel příjem 17 524 Kč od [anonymizována dvě slova], a znovu od téže společnosti ve výši 22 006 Kč, žalovaná měla další závazky (když žádala o prodloužení smlouvy o 7 dní pod [variabilní symbol] a hradila poplatek za prodloužení – číslo smlouvy [číslo]), její zůstatek na účtu činil 1 640,03 Kč. Z výpisu z [anonymizováno] a Registru platebních informací bylo zjištěno, že žalovaná opakovaně žádala o poskytnutí půjček, v letech 2020 -2022 čerpala celkem sedm půjček, o prodloužení žádala celkem 30 x. V období od 21.5.2020 do 22.3.2022 měla celkem devět tzv. mikroúvěrů, opakovaně se dostávala do prodlení. Emailovou korespondencí ze dne 10.7.2023 a dopisem ze dne 10.7.2023 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, aby dluh byl uhrazen ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy. <i>6. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

12. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 7 590 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 590 Kč ve výši 15,00 % p.a. od 8.11.2022 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se s poplatky zavázala zaplatit ve sjednané lhůtě, nejpozději do 07.11.2022. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila – dle tvrzení žalobce úvěr byl poskytnut dne 15.4.2022, žalovaná jej nebyla schopna uhradit, žádala o prodloužení splatnosti. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru a již následující měsíc nebyla žalovaná schopna úvěr uhradit, právní předchůdce žalobce nijak neověřil faktické výdaje žalované (včetně výdajů na bydlení) ani dostatečně nevyhodnotil její způsob nakládání s finančními prostředky - ač žalovaná bankovní účet měla - spokojil se pouze s částečnými výpisy z účtu žalované, z nichž je zřejmé, že žalovaná opakovaně u jiné půjčky/úvěru žádala o prodloužení splatnosti, její zůstatky na účtu byly v řádech stovek či nízkých tisíců, a to i v období, kdy obdržela na účet od spol. [anonymizována dvě slova] dva plné příjmy – mzdy, kdy lze s úspěchem pochybovat, že by u téhož zaměstnavatele měla dva plné pracovní úvazky, existence dalších půjček a jejich problematické splácení žalovanou vyplynuly i z výpisů z [anonymizováno] a Registru platebních informací, potom posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně žalobcem nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany žalobce žalovanému v jím tvrzené výši 7 590 Kč, přichází pouze nárok na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 7 590 Kč, když žalovaná na poskytnutou zápůjčku ničeho nezaplatila. Žalovaná neprokázala, že by bezdůvodné obohacení vydala, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok ad. II.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 15,00 % p.a. od 8.11.2022 do zaplacení.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 1 bod 1 citované vyhlášky) částku 300 Kč. Za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění) činí odměna advokáta celkem 900 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 100 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náhrada za DPH ve výši 21%. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 20,68 % z celku (úspěch žalobce činí 60,34 % - úspěch žalované 39,65 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 507 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).