7 C 243/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu titul Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul jméno příjmení , titul za jménem se sídlem AK G legal, s.r.o. adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 5 884 Kč s příslušenstvím, <b>I. Návrh žalobce, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 5 884 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 615,39 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % p.a. z částky 4 531,28 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 880,51 Kč a úrokem z prodlení z částky 4 531,28 Kč ve výši 8,05 % p.a. za dobu od 30.11.2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 5 884 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a žalovanou došlo dne 26.5.2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 120 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % p.a. sjednanou v čl. 1 Smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní splácení ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních (sedmidenních) splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6.7.2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čím čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 15.6.2017. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 6.7.2017. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo žalobci právo požadovat z celkové dlužné jistiny úrok z prodlení v zákonné výši, dále právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 531,28 Kč od 7.7.2017, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Do data postoupení bylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno celkem 8 036 Kč. Ke dni 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 5 884 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 531,28 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1 352,72 Kč, kapitalizované úroky byly ve výši 2 615,39 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení byly ve výši 880,51 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce přes upomínání uhrazeno ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. K uzavřené smlouvě žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb, o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Dokumenty k ověření“. Což potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty. Dále, že zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku a je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.“ Nashromážděné údaje byly odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje scóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce. Žalobce poukázal na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 29.10.2020 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Smlouvou [číslo] ze dne 25.6.2016, Smluvní podmínkami, Kartou zákazníka, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a žalovaná uzavřeli dne 25.6.2016 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované půjčku ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti dne 25.6.2016. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 58 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po 240 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, tedy celkem částku 13 920 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 8 000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 5 920 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 120 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní splácení ve výši 3 200 Kč. Na druhé straně Smlouvy se uvádí, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání Smlouvy (čl. 1 Smluvní podmínek), uplatňuje se jako roční úroková sazba a v tomto případě její výše činí 23,72 % p.a. (čl. 1 Smluvní podmínek), V čl. 9 Smluvních podmínek je uvedeno, že Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Žalovaná v rozporu se smlouvou půjčku řádně nesplácela. Žalovaná byla vyzvána k splacení celé pohledávky ve výši 9 991,72 Kč s příslušenstvím do 7.5.2020. Ze Karty zákazníka k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že je vdova, v domácnosti/na rodičovské dovolené, její příjem činí 11 021 Kč, dále další příjmy 15 000 Kč - bez jakékoliv specifikace, má jedno nezaopatřené dítě, běžné měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši 21 200 Kč, tj. nájem 8 700 Kč, výdaje na domácnost 11 500 Kč, splátky úvěru 800 Kč, ostatní náklady 200 Kč. Dále nebylo vyznačeno, že by žalovaná měla pracovní úvazek jakéhokoliv rozsahu či pobírala nějaký důchod. Osobní údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z průkazu o povolení k trvalému pobytu, jako jediné další dokumenty byly předloženy nájemní smlouva rozhodnutí o výměr podpory, dále výplatní pásky a pracovní smlouva - není však zřejmé, jaké osoby, když žalovaná žádný pracovní úvazek neměla.

5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 29.11.2019. <i>6. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>9. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to ani z titulu bezdůvodného obohacení, a ve zbytku proto žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o.z.), na základě této smlouvy žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou se s poplatky zavázala zaplatit ve 58 pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila. Posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, přičemž důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce dále nijak nevyvodil příslušné závěry vyplývající z údajů žalované, která měla pouze jediný příjem – státní podporu ve výši 11 021 Kč, jí uváděné výdaje byly ve výši 21 200 Kč, další uváděné příjmy ve výši 15 000 nebyly ani specifikovány, natož ověřeny. Po odpočtu výdajů, v nichž nelze přehlédnout splácení dalšího úvěru, žalované k nakládání nezůstal žádný použitelný příjem. I kdyby soud přistoupil na výpočty právního předchůdce žalobce, že žalované zůstávala jako použitelný příjem částka 4 821 Kč, spláceno mělo být z předmětné zápůjčky 4 x 240 Kč, tedy po odpočtu těchto splátek k nakládání zůstává částka ve výši 3 861 Kč, který při současném zohlednění vyživovací povinností žalované, je zcela nedostačující. Nebyl ověřen ani způsob nakládání žalované s finančními prostředky, byť minimálně náhledem do výpisů z bankovního účtu žalované.

13. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz. dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Zákonem č. 43/2013 Sb. byla do § 9 odst. 1 doplněna poslední věta, podle níž smí věřitel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Současně byla zavedena soukromoprávní sankce pro případ porušení této povinnosti v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 43/2013 Sb., doplnění této věty představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je vždy třeba brát v potaz pouze ekonomickou možnost spotřebitele spotřebitelský úvěr řádně splatit sjednanými splátkami 14. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalované ve výši 8 000 Kč přicházel byl do úvahy pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl., avšak žalovaná dosud právnímu předchůdci žalobce zaplatila, 8 036 Kč, tudíž žádný dluhu žalované nevznikl. Soud proto ze shora uvedených důvodu žalobu zamítl.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci žalovaná měla plný úspěch, avšak dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.