7 C 259/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci osvojitel: celé jméno osvojitele, datum narození bytem adresa osvojitele a osvojenec: celé jméno osvojence, datum narození bytem adresa osvojence za účasti manželka osvojitele: jméno příjmení, datum narození bytem adresa manželka osvojence: jméno příjmení, datum narození bytem adresa osvojence dcery osvojence: jméno příjmení, datum narození bytem adresa osvojence jméno příjmení, datum narození bytem adresa osvojence zastoupené opatrovníkem Statutární město Pardubice o osvojení zletilého

I. Zletilý celé jméno osvojence, narozený dne datum, syn matky jméno příjmení (dříve příjmení), rozené příjmení, nerozené dne datum, a otce jméno příjmení, narozeného dne datum, zemřelého dne datum, je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem celé jméno osvojitele, narozeného dne datum, trvale bytem adresa.

II. Osvojitel celé jméno osvojitele, narozený dne datum, syn matky jméno příjmení, rozené příjmení, narozené dne datum a otce jméno celé jméno osvojence, narozeného datum, bude zapsán v matrice – knize narozených dětí jako otec osvojence na místo otce jméno příjmení, narozeného dne datum, zemřelého dne datum.

III. Osvojení zletilého celé jméno osvojence, narozeného dne datum, osvojitelem celé jméno osvojitele, narozeným datum má právní následky též pro potomky osvojence, a to jméno příjmení, narozenou dne datum a jméno příjmení, narozenou datum.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se návrhem podaným u soudu dne 20. 9. 2021 domáhal osvojení celé jméno osvojence, narozeného datum. Uvedl, že dne 3. 10. 1986 uzavřel s matkou osvojence, tj. s jméno příjmení (která měla po rozvodu svého prvního manželství v r. 1983 v péči osvojovaného celé jméno osvojence) manželství a asi od 5 let věku osvojence spolu žili ve společné domácnosti i spolu s osvojencem. Mezi osvojovaným a osvojitelem se vytvořil vztah rodič – dítě. Osvojitel se k osvojenému choval jako k vlastnímu synovi, společně s jeho matkou mu hradili vzdělání, podporovali ho, jezdili na společné dovolené a také pro dcery osvojence se osvojitel stal jediným dědečkem z otcovi strany. V roce 1988 proběhla i změna rodného příjmení osvojence z příjmení na celé jméno osvojence. Otec osvojovaného zemřel dne 19.1.2011. Osvojovaný vyjádřil svůj souhlas se zahájením řízení o jeho osvojení, proto mu navrhovatel vyšel vstříc a podává tento návrh, který je oběma podepsán.

2. Osvojenec celé jméno osvojence, manželka navrhovatele, manželka osvojence, zletilé dcery navrhovatele jméno příjmení a jméno příjmení, opatrovník nezl. dcer osvojence jméno a jméno vyslovili s návrhem na osvojení souhlas.

3. Z rodného listu osvojence příjmení bylo zjištěno, že se narodil datum, jako jeho otec je uveden jméno příjmení, rozený příjmení, narozený dne datum, a jako matka jméno příjmení, rozená příjmení, narozená dne datum. Zápis je proveden v knize narození Městského národního výboru v obec, ve svazku anonymizováno, ročník rok, na straně anonymizováno, pod pořadovým číslo.

4. Z oddacího listu a rodných listů bylo zjištěno, že celé jméno osvojitele a jméno příjmení, rozená příjmení, uzavřeli dne 3. 10. 1986 manželství před Městským národním výborem v obec.

5. Z rozhodnutí Městského národního výboru obec ze dne 31.3.1988 bylo zjištěno, že došlo ke změně příjmení jméno příjmení, datum narození, na celé jméno osvojence, neboť správní orgán došel k závěru, že je v zájmu dítěte, aby neslo nadále příjmení jako ostatní členové rodiny, ve které žije.

6. Z oddací listu a rodných listů bylo zjištěno, že celé jméno osvojence a jméno příjmení, rozená příjmení, uzavřeli manželství dne 20.9.2008, z tohoto manželství se narodily dne datum jméno příjmení a dne datum jméno příjmení.

7. Z pravomocného usnesení Okresního soudu v Pardubicích, č.j. 32 D 297/2011-66 ze dne 25.5.2011 bylo zjištěno, že biologický otec osvojence jméno příjmení, datum narození, zemřel dne 19. 1. 2011.

8. Z účastnického výslechu matky osvojence a manželky osvojitele jméno příjmení bylo zjištěno, že z předchozího manželství s jméno příjmení měla 2 syny, jméno a jméno, kteří jí byli svěřeni do výchovy, chvíli je vychovávala sama, potom už s navrhovatelem, byly jako úplná rodina. Navrhovatel se tak na výchově synů manželky osvojitele podílel u jméno od 5 let jeho věku, u jméno od 3,5 roku jejich věku. Manželství s navrhovatelem uzavřela dne 3.10.1986, vztah mezi manželem a synem manželky jméno je velmi pěkný, syn ho oslovoval vždy jako tati. S rodinou syna manželky navrhovatele jméno jsou v pravidelném kontaktu, vidí se – a to i s vnučkami - každý týden, nejen o slavnostních příležitostech, mohou se tak s manželem těšit z toho jak rostou. I vztah mezi navrhovatelem a vnučkami manželky navrhovatele je velmi pěkný vztah.

9. Z výslechu manželky osvojence jméno příjmení bylo zjištěno, že vztahy mezi jejím manželem a navrhovatelem jsou velmi dobré, navrhovatel se o něj staral od dětství, není tak tzv.„ co řešit“. Osvojení tak vnímá už jen jako formalitu. Obě dcery mají s navrhovatelem velmi pěkný vztah, považují ho za dědečka a nikdy tomu nebylo jinak.

10. Ze zprávy opatrovníka nezl. jméno a jméno pro toto řízení bylo zjištěno, že dne 26.5.2022 bylo hovořeno postupně s otcem, nezletilými a navrhovatelem. Otec nezletilých uvedl, že podaný návrh na jeho osvojení je snahou o právní potvrzení faktického stavu, kdy považuje navrhovatele za svého otce, se kterým vyrůstal a který jej vychovával. Ohledně svého biologického otce otec uvedl, že se s ním viděl jako malé dítě a pak spolu komunikovali ohledně výživného od jeho osmnácti let, dokud studoval. Jako dospělý se se svým biologickým otcem několikrát sešel, ale vztah spolu nikdy nenavázali. Otec nezletilých uvedl, že má bratra, který byl navrhovatelem v nedávné době také osvojen a polorodou sestru jméno, která s nimi vyrůstala. Z předchozího vztahu má pak navrhovatel dceru jméno, která s nimi v dětství trávila víkendy a dovolené. K té otec uvedl, že se s ní v dospělosti už moc nestýkal, až nyní obnovili kontakt. Ohledně současného kontaktu s navrhovatelem otec uvedl, že jej s nezletilými navštěvuje každý čtvrtek a dále se stýkají při rodinných oslavách a dalších příležitostech. Dle otce„ fungují jako běžná rodina“. Následně bylo hovořeno s nezletilými. Ty na dotaz, zda ví, proč dnes s otcem na oddělení přišly, uvedly, že je to kvůli tomu, aby je„ děda mohl adoptovat“. Bylo jim sděleno, že děda chce adoptovat jejich otce, pro ně se tím fakticky nic nezmění. S tím nezletilé souhlasily. Na dotaz, zda jsou v kontaktu s otcovými sourozenci, nezletilé uvedly, že se stýkají se strejdou jméno a jeho dcerou – svou sestřenicí jméno. Tetu jméno moc neznají, ale mají se s ní setkat letos v létě. Nezl. jméno navštěvuje 7. třídu a nezl. jméno 3. třídu ZŠ obec. Poté bylo krátce hovořeno s navrhovatelem, který uvedl, že návrh podal proto, aby byl otec nezletilých jeho synem„ se vším všudy“, když už má jeho příjmení. Uvedl, že podání návrhu na osvojení konzultoval s celou rodinou a všichni s tím souhlasili.

11. Dle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen o.z.), lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

12. Dle § 847 odst. 1 písm. c), d), odst. 2, 3 o.z. zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

13. Dle § 794 o.z. se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 796 odst. 2. o.z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.

14. Dle § 797 o.z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel zapíše do matriky jako rodič. Osvojitelem se podle § 799 o.z. může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji k osvojení vedou, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.

15. Podle § 852 o.z. má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. Podle § 853 odst. 2 o.z. osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však dědické právo osvojitele vůči jiným osobám.

16. Po zhodnocení skutkové i právní stánky věci soud dospěl k závěru, že návrhu osvojitele na osvojení zletilého celé jméno osvojence je důvodný, neboť byly splněny všechny podmínky stanovené zákonem pro osvojení zletilého osvojence navrhovatelem jako osvojitelem. Mezi oběma je přiměřený věkový rozdíl a v řízení bylo prokázáno, že navrhovatel se o osvojence, který je synem jeho manželky, staral od jeho pěti let, vychovával ho jako vlastního, i pro nezletilé dcery osvojence vystupuje navrhovatel jako dědeček a nezletilé ho tak od počátku vnímají. O osvojence se navrhovatel staral i v době, kdy ještě žil jeho biologický otec, a vznikl mezi nimi vztah jako mezi otcem a synem. Všichni vyslovili souhlas s osvojením zletilého, včetně opatrovníka nezletilých jméno a jméno. Nebylo shledáno, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy či se zájmy jejího rodného otce, neboť ten v roce 2011 zemřel. V rámci celé i tzv.„ širší rodiny“ byly prokázány velmi pěkné vztahy. Soud je přesvědčen, že rozhodnutí o osvojení je tak v zájmu osvojovaného i celé rodiny. Dle ust. § 23 z.ř.s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.