7 C 277/2025

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 97 306,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 97 306,97 Kč s úrokem z částky 97 306,97 Kč ve výši 7,19 % p.a. od 31.12.2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 97 306,97 Kč ve výši 12,00 % p.a. od 1.2.2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 23 749,10 Kč (z toho soudní poplatek 3 893 Kč) k rukám Jméno advokáta do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal proti žalované návrh na zaplacení částky 97 306,97 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.03.2025 postoupila společnost právnická osoba., IČO: IČO, dále jen ("Spořitelna") svou pohledávku vymáhanou tímto žalobním návrhem vůči žalovanému na společnost DBS správa úvěrů s.r.o. a následně tato společnost dále tuto pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.04.2025 postoupila na žalobce. Žalovaná uzavřela se Spořitelnou dne 6.12.2019 Smlouvu o Úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem číslo č. účtu (dále jen "Smlouva"). Před uzavřením Smlouvy byla ze strany Spořitelny posuzována schopnost žalované úvěr splácet, kdy v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované bylo Spořitelnou na základě dokladů předložených žalovanou (např. potvrzení zaměstnavatele, výpisů z účtů nebo daňového přiznání) zjištěno, zda žalovaná disponuje dostatečnými příjmy pro splácení poskytovaného úvěru, a to s přihlédnutím k pravidelným měsíčním výdajům žalované, jejím dalším dluhům a případným vyživovacím povinnostem uvedeným žalovanou v žádosti o Úvěr od Buřinky. Příjmy a výdaje byly ověřeny z dokladů předložených žalovanou (např. potvrzení zaměstnavatele, výpisů z účtů nebo daňového přiznání). Spořitelna dále stanovila životní výdaje žalovaného na základě jí sdělených dat v kombinaci s interními informacemi Spořitelny, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů normativních nákladů na bydlení. Spořitelna dále mimo jiné ověřila pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení atd. Po posouzení všech výše uvedených údajů dospěla Spořitelna k závěru, že bonita žalované v době uzavření Smlouvy byla dostatečná a žalovaná byla schopna poskytovaný úvěr splácet. Spořitelna se na základě čl. 3. odst. 3.1 písm. a) Smlouvy zavázala žalované poskytnout překlenovací úvěr ve výši 118 000 Kč, a to do dne, kdy splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Dále se Spořitelna v čl. 3 odst. 3.1. písm. b) zavázala poskytnout žalované úvěr ze stavebního spoření v aktuální výši překlenovacího úvěru a ostatních závazků včetně příslušenství, které žalované vzniknou podle Smlouvy, po odečtení zůstatku účtu stavebního spoření. Úvěr ze stavebního spoření měla žalovaná získat v den, kdy splní podmínky pro jeho poskytnutí. V čl. 4. odst. 4.2 Smlouvy byla sjednána pevná úroková sazba z překlenovacího úvěru i úvěru ze stavebního spoření ve výši 8,45 % ročně platná po celou dobu trvání obou úvěrů. Pevnou úrokovou sazbu mohla Spořitelna jednostranně úrokovým zvýhodněním snížit, a to vždy na období 3 let. První období začalo 1. den kalendářního měsíce, v němž došlo k podpisu Smlouvy žalovanou. Pro první období platilo úrokové zvýhodnění 3,20procentního bodu ročně. V odst. 4.1 byla stanovena výsledná úroková sazba ve výši 5,25 % ročně. Úroková sazba pro období, ve kterém došlo ke zesplatnění úvěru byla 7,19 % ročně. V čl. 8. odst. 8.1 Smlouvy se žalovaná zavázala platit vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce řádnou měsíční splátku ve výši 862 Kč, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru a konče úplným splacením všech dluhů splatných i nesplatných, včetně příslušenství vyplývajících ze Smlouvy. Ve splátce dle čl. 8 odst. 8.6 Smlouvy měla žalovaná hradit všechny dluhy, které jí vznikly na základě Smlouvy, včetně příslušenství. Překlenovací úvěr byl žalovanou čerpán v souladu s čl.

7. Smlouvy dne 11.12.2019 v celkové výši 118 000 Kč. Po splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, byl žalované úvěr ze stavebního spoření poskytnut. Z důvodu prodlení žalované s úhradou pravidelných měsíčních splátek byla žalovaná přípisem Spořitelny ze dne 10.12.2024 vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 2 000 Kč a upozorněna na možnost zesplatnění celé pohledávky ze Smlouvy ke dni 31.1.2025. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, stala se celá dlužná částka úvěru ze stavebního spoření včetně smluvního příslušenství okamžitě splatnou v souladu s čl. 10 odst. 10.1 písm. b) Smlouvy ke dni 31.1.2025. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována oznámením o postoupení pohledávky ze dne 9.4.2025, resp. ze dne 25.4.2025. Předžalobní výzva ze dne 22.5.2025 byla žalované zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobce dne 22.5.2025. Žalovaná na svůj dluh od postoupení pohledávky žalobci neuhradila ničeho. Žalobce tak požaduje uhrazení jistiny úvěru ve výši 97 306,97 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 7,19 % p.a. (když na tyto úroky bylo naposledy plněno dne 30.12.2024) z částky ve výši 97 306,97 Kč od 31.12.2024 do zaplacení; zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % p.a. z částky ve výši 97 306,97 Kč od 01.02.2025 do zaplacení.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání, žalovaná byla usnesením soudu ze dne 15.5.2026 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

4. Ze Smlouvy o Úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem číslo č. účtu (dále jen "Smlouva"), spolu s platebními příkazy a výpisy z účtu překlenovacího úvěru a účtu ze stavebního spoření měl soud zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou, a to dne 6.12.2019. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobce na základě čl. 3. odst. 3.1 písm. a) Smlouvy zavázal žalované poskytnout překlenovací úvěr ve výši 118 000 Kč, a to do dne, kdy splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, dále poskytnout žalované úvěr ze stavebního spoření v aktuální výši překlenovacího úvěru a ostatních závazků včetně příslušenství, které žalované vzniknou podle Smlouvy, po odečtení zůstatku účtu stavebního spoření. Sjednána pevná úroková sazba z překlenovacího úvěru i úvěru ze stavebního spoření byla ve výši 8,45 % ročně, platná po celou dobu trvání obou úvěrů. Pevnou úrokovou sazbu mohla Spořitelna jednostranně úrokovým zvýhodněním snížit, a to vždy na období 3 let. Žalovaná se zavázala platit vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce řádnou měsíční splátku ve výši 862 Kč, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru a konče úplným splacením všech dluhů splatných i nesplatných včetně příslušenství vyplývajících ze Smlouvy. Překlenovací úvěr byl žalovanou čerpán dne 11.12.2019 v celkové výši 118 000 Kč. Po splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, byl žalované úvěr ze stavebního spoření poskytnut. Žalovaná k datu 10.12.2024 měla na splátce úvěru dluh 2 000 Kč, byla vyzvána k úhradě tohoto dluhu nejpozději do 31.1.2025 s upozorněním, že v případě neuhrazení dlužné částky bude požadováno okamžité zesplatnění úvěru., jak bylo zjištěno z doporučeného dopisu ze dne 10.12.2024 spolu s dokladem o dodání zásilky. K úhradě dlužných splátek žalovanou nedošlo, úročení úvěru bylo naposledy ve výši 7,19 % ročně. Jistina úvěru činí 97 306,97 Kč.

5. Ze Žádosti o úvěr, výpisu z běžného účtu, potvrzení zaměstnavatele žalované měl soud zjištěno, že žalovaná jako žadatelka o úvěr byla rozvedená, bydlela v nájmu, měla pracovní poměr na dobu neurčitou, žádné srážky ze mzdy jí nebyly prováděny, bylo jí dále vypláceno výživné ve výši 4 000 Kč, splátky u právního předchůdce žalobce činily 4 000 Kč, u jiných bank 3 137 Kč, její průměrná čistá měsíční mzda činila 19 576 Kč, na běžném účtu žalovaná dosahovala kladného zůstatku, z výpisu z běžného účtu nevyplývalo žádné rizikové chování žalované.

6. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 25.3.2025 a ze dne 14.4.2025 spolu se seznamem postoupených pohledávek byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, jak bylo prokázáno dopisy ze dne 9.4.2025 a ze dne 25.4.2025 spolu s podacími archy.

7. Dne 22.5.2025 byla žalované prostřednictvím právního zástupce žalobce zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem z téhož dne.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou. Při posuzování platnosti bylo vedle podstatných náležitostí smlouvy o úvěru vyhodnocováno i to, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil ve smyslu zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet. Poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele přitom nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná (absolutně, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C679/18).

13. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce co do zaplacení částky 97 306,97 Kč s příslušenstvím je důvodný, a to z titulu smlouvy o úvěru. Tato smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Posouzení schopnosti žalované splácet úvěr bylo právním předchůdcem žalobce provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016, kdy nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že žalovaná po dobu téměř čtyř let úvěr splácela. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaná čerpala finanční prostředky do výše 118 000 Kč, které se zavázala splácet se sjednaným úrokem, naposledy ve výši 7,19 % ročně, v pravidelných měsíčních splátkách, tuto svoji povinnost však žalovaná řádně neplnila, žalobce proto využil svého oprávnění a přistoupil k zesplatnění úvěru dnem 31.1.2025. Oprávněný nárok žalobce tak činí na dlužné jistině 97 306,97 Kč, spolu s úrokem ve výši 7,19 % ročně z částky jistiny od 31.12.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky jistiny od 1.12.2025 do zaplacení. Výše úroků z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 893 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění) 3 x 5 020 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 450 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náhrada za DPH ve výši 21%, tj. 3 446,10 Kč. Náklady řízení činí celkem 23 749,10 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.