7 C 372/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Anonymizováno, reg. č. Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 12 003 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5 043 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 043 Kč ve výši 15,00 % p.a. od 21.9.2023 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 4 957 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 003 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 2.7.2015 do 20.9.2023, z částky 4 043 Kč od 21.9.2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12,80 Kč k rukám tituly před jménem jméno FO do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce požadoval po žalované 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 003 Kč a úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 2.7.2015 do zaplacení. Svůj návrh (ve znění doplnění ze dne 21.2.2024) odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 14.7.2007 s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., Smlouvu o půjčce č. Číslo dále jen "Smlouva". Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 16 960 Kč tvořenou půjčkou ve výši 10 000 Kč, souhrnným poplatkem ve výši 6 969 Kč. Právní předchůdce žalobce neprecizoval, jestli kromě úroků byly do souhrnného poplatku započteny i jiné položky. Zmíněný souhrnný poplatek byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Z toho lze odvodit, že náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek, náklady za upomínání a jiné, kterých úhradu finanční a nefinanční instituce běžně požadují po svých klientech, právní předchůdce žalobce zahrnul do souhrnného poplatku. Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila 4 957 Kč, ničeho jiného ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 19.7.2008 neplnila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností právnická osoba, došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25.6.2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 12 003 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek). Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč a nedoplatku Souhrnného poplatku ve výši 2 003 Kč. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, viz ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.08.2018 mezi přechodným věřitelem spol. právnická osoba došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24.08.2018. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 12.09.2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná – přes upomínání - na svůj dluh ničeho.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 13.8.2021 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Smlouvou o půjčce č. Číslo ze dne 14.7.2007, Smluvními podmínkami Smlouvy o půjčce, Oznámeními o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2015 a 12.9.2018 spolu s podacími archy, předžalobní výzvou spolu s podacím archem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba. a žalovaná uzavřeli dne 14.7.2007 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti dne 14.7.2007. Žalovaná se zavázala splatit půjčku v 53 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od datu uzavření Smlouvy, tedy celkem částku 16 960 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč. Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (bez podpisu žalované) obsahují čl. 1, v němž se uvádí, že zákazník prohlašuje, že byl právnická osoba seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (dále jen „RPSN“), která v případě půjčky se splatností 53 týdnů činí 206,8 %. V čl. 8 Smluvních podmínek je uvedeno, že zákazník a právnická osoba se dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Žalovaná na svůj dluh uhradila 4 957 Kč a byla vyzvána k splacení celé pohledávky ve výši 12 003 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 a 24.8.2018 spolu se seznamy postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo vždy žalované oznámeno dopisem postupníka. Žalobce žalované zaslal předžalobní výzvu, kde žalované poskytl lhůtu k zaplacení do 20.9.2023.

5. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6. Podle § 657 obč. zák. (ve znění účinném do 31.12.2013) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Dle § 658 obč. zák. (ve znění účinném do 31.12.2013) při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

9. Podle § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je, co do úhrady částky 5 043 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21.9.2023 do zaplacení, důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaná od žalobce obdržela částku 10 000 Kč, právnímu předchůdci žalobce uhradila celkem 4 957 Kč, rozdíl k zaplacení tedy činí 5 043 Kč, a ve zbytku proto žalobu zamítl.

11. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 52 obč. zák.). Tvrzení žalobce o úroku za půjčení peněz a jeho konkrétní výši nebyla prokázána, žalobce uvedl pouze, že jeho právní předchůdce neprecizoval, jaké všechny položky byly do tzv. „souhrnného poplatku“ zahrnuty. Uzavřená smlouva je formulářového typu, odkazující na obchodní podmínky, které jsou psané zhuštěným malým písmem, neobsahuje žádné ujednání o úrocích za půjčení peněz - pouze ve smluvních podmínkách obsahuje stanovení RPSN ve výši 206,8 %. Tato z finančního hlediska podstatná ujednání totiž byla v rozporu se zásadou poctivosti (která se projevuje tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný) zahrnuta snad jen do nepřehledného a blíže nespecifikovaného „souhrnného poplatku“, obtížně čitelných obchodních podmínek, byť se s nimi žalovaná případně měla možnost seznámit. Ve Smlouvě, tedy listině, kam připojuje spotřebitel svůj podpis, chybí jakékoliv ujednání o výši úroku. RPSN lze definovat v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru jako celkové náklady spotřebitelského úvěru, které spotřebitel (dlužník) zaplatí v důsledku jeho čerpání, přičemž se vypočítává jako roční podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru. Její součástí je výpůjční úroková sazba, kromě ní zahrnuje také náklady v podobě provize, administrativních nákladů, daní, poplatků (za správu úvěru, jeho sjednání apod.) aj. Nelze tak směšovat pojmy RPSN a úrok za půjčení peněz. V zásadě jde totiž o to, že ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebitelem, kterému své služby poskytuje, a proto je třeba od dodavatele služby vyžadovat, aby se ve vztahu ke spotřebiteli choval v obecné poloze poctivě, přičemž zásada poctivosti se projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy by měl být dostatečně jasně, přehledně, srozumitelně a logicky uspořádán, a měl by obsahovat všechny pro spotřebitele významné a zásadní údaje, což úročení (a případné poplatky) jistě je. Postup žalobce v této části odporuje platnému právu (ve znění účinném do 31.12.2013), neboť jde o ujednání, které je v rozporu s dobrou vírou a znamená k újmě spotřebitele (žalované) značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (viz. blíže ust. § 56 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013), což vede k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy. Podle názoru soudu tak žalobci mohl náležet pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaná od právního předchůdce žalobce obdržela částku 10 000 Kč a žalobci uhradila celkem 4 957 Kč, k vydání tak zůstává 5 043 Kč. Podle názoru soudu žalobci tudíž jím tvrzené úroky v kapitalizované výši 6 960 Kč za poskytnutí půjčky nenáleží, stejně tak ani úroky z prodlení do 20.9.2023, když žalobce žalované poskytl lhůtu k plnění do 20.9.2023 a teprve jejím uplynutím, se žalovaná dostala do prodlení, tj. tedy nejdříve dnem 21.9.2023.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 1 bod 1 citované vyhlášky) částku 300 Kč. Za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, jednoduchou předžalobní výzvu dle ust. § 11 odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění) činí odměna advokáta celkem 750 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 100 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náhrada za DPH ve výši 21%. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 0,86 % z celku (úspěch žalobce činí 50,43 % - úspěch žalované 49,57 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 12,80 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.