7 C 49/2017

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce obec a číslo , PSČ , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení sídlem adresa , obec o zrušení rozhodčího nálezu, <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodčího nálezu vydaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], rozhodcem se sídlem v [obec], [ulice a číslo], pod č.j. 101 Rozh 5771/2016 – 7 ze dne 18.11.2016, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 5 142,50 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalovaný se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6.3.2017 domáhal, aby soud zrušil rozhodčí nález vydaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], rozhodcem se sídlem v [obec], [ulice a číslo], pod č.j. 101 Rozh 5771/2016 – 7 ze dne 18.11.2016. K žalobě uvedl, že rozhodčím nálezem byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 317 125 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 1 200 Kč. Tvrdil, že rozhodčí smlouva je neplatná / § 31 písm. b) rozhodčího zákona, neboť nebyla platně uzavřena, návrh smlouvy nebyl přijat způsobem, ze kterého by byl platný souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy, dále proto, že žalobce byl uveden v omyl – v důsledku rozporu s dobrými mravy a platnými pravidly poctivého obchodního styku – tyto skutečnosti již žalobce namítl v rozhodčím řízení, lstivým způsobem byly zahrnuty nemravné penalizace a pokuty hraničící s lichvou, žalobce se dostal do prodlení z důvodu obchodního sporu s jiným subjektem ve své podnikatelské činnosti. Rozhodce neměl pravomoc ve věci rozhodnout, žalobce nikdy nevyslovil souhlas s úpravou pravidla odchylného od § 7 odst. 2 rozhodčího zákona, dále rozhodce měl být určen předem určenou soukromou společností – Unií pro rozhodčí a mediační řízení a.s. – není rozhodčí stálý soud. Rozhodce neměl způsobilost být rozhodcem a nebyl povolán k rozhodování / § 31 písm. c) rozhodčího zákona - existují vážné pochybnosti o jeho podjatosti s ohledem na jeho vztah k žalovanému, žalovaná používá ve svých úvěrových smlouvách stejné rozhodce, kteří vždy rozhodují v jeho prospěch, což žalobce také namítl již v rozhodčím řízení. Žalobci nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat / § 31 písm. e) rozhodčího zákona, nikdy nesouhlasil s rozhodnutím bez ústního jednání. Žádná pohledávka za žalovaným neexistuje, když úvěrová smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena v omylu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, zdůraznil, že smlouva o revolvingové půjčce a rozhodčí smlouva byly uzavřeny samostatně, nejedná se smlouvy spotřebitelské, žalobce je uzavřel jako podnikatel, což vyplývá ze skutečnosti, že ve smlouvě je uvedeno jeho IČ i sídlo podnikání, účel zápůjčky na potřeby podnikání (viz. oddíl II., čl. 1, 1.8, 7.1, 10.1, 10.2 smlouvy o zápůjčce). I v rozhodčí smlouvě je žalobce identifikován jako podnikatel a sám žalobce podepsal každý list rozhodčí smlouvy. Rozhodčí doložka s konkrétním výčtem rozhodců je platná v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Rozhodce není podjatý ani ekonomicky závislý a fakt, že je rozhodce uveden v rozhodčí smlouvě a rozhoduje spory, nemůže být důvodem žalobcem tvrzené podjatosti. Mimo jiné rozhodce si mohl vybrat i dlužník, jak vyplývá z odst. 3.1.2 až 3.1.6 rozhodčí smlouvy. Žalobce měl možnost se zúčastnit rozhodčího řízení, avšak žalobce se na výzvu rozhodce nevyjádřil, postup rozhodčího řzení byl upraven v samotné rozhodčí smlouvě, kdy nebylo nutné nařizovat ústní jednání. Žádost o přezkum rozhodčího nálezu byla žalobcem podána opožděně, proto byla odmítnuta. V rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu nelze provádět meritorní přezkum rozhodčích nálezů.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 24.4.2022 ke kterému se žalovaný - ač byl řádně a včas předvolán - nedostavil, z jednání se neomluvil, ani nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení, soud tak věc dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal v jeho nepřítomnosti.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1.2.2022, č.j. 7 C 49/2017-90 byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnil svá tvrzení o následujících skutečnostech - zda smlouvu o revolvingové zápůjčce [číslo] rozhodčí smlouva [číslo] uzavíral v postavení dlužníka – podnikatele či v postavení dlužníka - spotřebitele, dále k překlenutí jakých finančních potřeb žalobce finanční prostředky ze smlouvy o revolvingové půjčce sloužily, a písemně označil důkazy k prokázání těchto svých tvrzení, neboť v tomto směru nese břemeno tvrzení a důkazní žalobce, jinak se může vystavit nepříznivému rozhodnutí ve věci. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 8.2.

202. Na tuto výzvu nebylo žalující stranou nijak reagováno.

5. Smlouvou o revolvingové zápůjčce ze dne 13.5.2014 bylo prokázáno, že se žalovaný jako věřitel zavázal poskytnout žalobci spotřebitelský úvěr ve výši 110 000 Kč a že se žalobce zavázal poskytnutou zápůjčku zaplatit ve 42 měsíčních splátkách po 6 183 Kč při výpůjční úrokové sazbě v kapitalizované výši 149 686 Kč Smluvní pokuta byla sjednána odkazem na Smluvní ujednání ve výši 8 % z výše dané dlužné splátky při prodlení o více jak 15 dnů po termínu splatnosti, 13 % z výše dané dlužné splátky při prodlení o více jak 30 dnů po termínu splatnosti, 50 % z celkové výše všech sjednaných splátek při prodlení o více jak 5 dní po zesplatnění zápůjčky (viz. čl. 8 smluvních ujednání). Smlouva je formulářového typu, do níž byly doplněny za pomoci počítačové techniky či psacího stroje jméno, příjmení, rodné číslo i IČ žalobce [číslo], dále adresa trvalého bydliště žalobce a místo podnikání žalobce, která jsou shodná: [obec a číslo], [obec a číslo] 53, datum a místo podpisu smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce je uvedeno dále, že jsou k poskytnutí zápůjčky třeba potvrzení o bezdlužnosti vydaného příslušným finančním úřadem a potvrzení o bezdlužnosti vydaným příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení (čl. 1 smluvních ujednání smlouvy o revolvingové zápůjčce), odkazuje se na § 46 odst. 1, 2 zákona o obchodních společnostech a družstvech (čl. 7 písm. e) smluvních ujednání smlouvy o revolvingové zápůjčce), povinnost udržovat podnikatelské oprávnění, informovat žalovaného o změně názvu, místa podnikání (čl. 10 a čl. 10 smluvních ujednání smlouvy o revolvingové zápůjčce), účel půjčky pro podnikatelské účely vydlužitele - žalobce (čl. 1 smluvních ujednání smlouvy o revolvingové půjčce). Žalobce na smlouvu samotnou včetně smluvní ujednání – jež jsou součástí smlouvy - resp. každou ze stran těchto listin, připojil svůj podpis.

6. Rozhodčí smlouvou formulářového typu ze dne 13.5.2014, tvořenou celkem čtyřmi stranami textu psaného drobným písmem, bylo prokázáno, že se účastníci v samostatné rozhodčí smlouvě dohodli na tom, že tyto spory bude rozhodovat kterýkoliv z dohodnutých rozhodců uvedených v bodě 3.3 rozhodčí smlouvy, kterému žalobce doručí žalobu, a to dle níže uvedených pravidel rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení bude vedeno vždy jediným ze sjednaných rozhodců dle volby žalobce, není-li dále ujednáno jinak. Žalobce projeví svoji volbu konkrétního rozhodce tím, že mu doručí žalobu (návrh na zahájení rozhodčího řízení). V případě, že zapůjčitel bude podávat rozhodčí žalobu proti jedinému žalovanému, je povinen před podáním žaloby (návrhu na zahájení rozhodčího řízení) zaslat žalovanému písemnou výzvu, aby tento vybral rozhodce, u kterého má být rozhodčí řízení vedeno (tato výzva může být zaslána i v rámci předžalobní výzvy k dobrovolnému plnění dluhu), a to ze seznamu rozhodců uvedeného v bodě 3.3 rozhodčí smlouvy. Písemné oznámení výběru je žalovaný povinen doručit zapůjčiteli ve lhůtě 15 dnů. Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby konkrétnímu rozhodci. V čl. 3 je pod č. 3 uveden [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V čl. 3 bylo uvedeno, že rozhodce může nařídit ústní jednání, jestliže předložené písemnosti shledá nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé, v ostatních případech nebude ústní jednání nařizováno a bude rozhodováno v písemném rozhodčím řízení. Účastníci rozhodčího řízení měli možnost požádat o přezkum rozhodčího nálezu u tříčlenného přezkumného senátu složeného ze tří z pěti vyjmenovaných rozhodců. Rozhodčí řízení se mělo řídit pravidly sjednanými v rozhodčí doložce, podpůrně pak zákonem o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů a občanským soudním řádem. V rozhodčí smlouvě bylo uvedeno, co tvoří náklady rozhodčího řízení v prvním stupni a co tvoří náklady řízení o přezkum rozhodčího nálezu. Ustanovení rozhodčí smlouvy také řešila způsob zahájení rozhodčího řízení, způsob doručování a místo, kde se mělo konat rozhodčí řízení a řízení o přezkum rozhodčího nálezu. Žalobce na smlouvu a každou z jejích stran připojil svůj podpis, a v rozhodčí smlouvě je označen shodně jako v samotné smlouvě o revolvingové půjčce.

7. Žalovaný podal návrh na zahájení rozhodčího řízení s návrhem na vydání rozhodčího nálezu písemností ze dne 6.9.2016 podané k [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

8. Přijetím funkce rozhodce bylo prokázáno, že rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přijal dne 13.9.2016 funkci rozhodce ve sporu mezi účastníky řízení na základě návrhu, kterou mu doručila spol. [právnická osoba]

9. Kartou klienta, Oznámením o schválení půjčky ze dne 15.5.2014 spolu se splátkovým kalendářem, Oznámením ze dne 20.8.2015, bylo prokázáno, že žalovaný poskytl žalobci zápůjčku ve výši 110 000 Kč, splatnost splátek ve výši 6 183 Kč byla stanovena vždy k 20. dni kalendářního měsíce, žalobce splátky přestal hradit, proto žalovaná přistoupila k zesplatnění zápůjčky ke dni 20.8.2015. Předžalobní výzvou ze dne 19.8.2016 spolu s podacím archem měl soud prokázáno, že žalovaný žalobci zaslal předžalobní výzvu jejíž součástí byla i výzva /zvýrazněná tučným písmem/, aby si žalobce zvolil rozhodce ze seznamu rozhodců uvedených v rozhodčí smlouvy, u něž má být rozhodčí řízení, a to ve lhůtě 15 dnů od odeslání výzvy – pokud tak žalobce neučiní, vybere rozhodce v souladu s dohodnutými pravidly žalovaný. Výzvou k vyjádření ze dne 13.9.2016 spolu s doručenkou, žádostí o přezkum ze dne 12.12.2016 s dodejkou, usnesením ze dne 10.1.2017 s doručenkou bylo zjištěno, že žalobce v průběhu rozhodčího řízení byl vyzván k vyjádření ve věci a aby v případě, že uplatněný nárok zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, připojil listinné důkazy, a to ve lhůtě 30 dnů s tím, že pokud se včas nevyjádří, má se za to, že nárok, který je proti němu uplatňován uznává. Žalobci byla tato výzva doručena dne 13.9.2016 a žalobce se ve věci nevyjádřil. První reakcí žalobce se stal až jeho návrh na přezkum rozhodčího nálezu opatřený datem 12.12.2016, kde uvedl, že s rozhodčím nálezem nesouhlasí, požadavky žalobce jsou odporující dobrým mravům a hraničí s lichvou, který byl rozhodci doručen dne 6.1.2017. Žádost žalobce o přezkum rozhodčího nálezu byla jako opožděná usnesením ze dne 10.1.2017 odmítnuta, toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 12.1.2017.

10. Rozhodčím nálezem rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vydaným dne 18.11.2016 pod č.j. 101 Rozh 5771/2016-7, bylo prokázáno, že žalobci byla v rozhodčím řízení, kde stál na straně žalované, uložena povinnost zaplatit spol. [právnická osoba], částku 317 125 Kč s ročním úrokem z prodlení 8,05 % z této částky od 6.9.2016 do zaplacení, a náhradu nákladů rozhodčího řízení v částce 1 200 Kč. Z odůvodnění rozhodčího nálezu je zřejmé, že částka 317 125 Kč je složena z: 185 490 Kč zesplatněné zápůjčky, smluvní pokuty ve výši 131 635 Kč. Rozhodčí nález byl žalobci doručen do datové schránky dne 12.12.2016. <i>11. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona číslo 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění platném ke dni uzavření rozhodčí smlouvy (dále jen„ zákon o rozhodčím řízení“), se strany mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). Podle odst. 2 tohoto ustanovení lze rozhodčí smlouvu platně uzavřít, jestliže by strany mohly o předmětu sporu uzavřít smír. Dle odst. 3 se rozhodčí smlouva může týkat jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci) nebo všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). Dle odst. 4 není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právy související.</i> <i>12. Podle ust. § 3 odst. 5 zákona o rozhodčím řízení musí rozhodčí doložka uzavřená podle odstavce 3 obsahovat také pravdivé, přesné a úplné informace o: a) rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, b) způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, c) odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání, d) místu konání rozhodčího řízení, e) způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a f) tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný.</i> <i>13. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení má rozhodčí smlouva zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou nebo způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení.</i> <i>14. Podle ust. § 13 odst. 1 a 2 zákona o rozhodčím řízení mohou být stálé rozhodčí soudy být zřízeny pouze na základě zákona a mohou vydávat své statuty a řády, které musí být uveřejněny v Obchodním věstníku. Tyto statuty a řády mohou určit způsob jmenování rozhodců, jejich počet, a mohou výběr rozhodců vázat na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu.</i> <i>15. Podle ust. § 15 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé. To neplatí v případě sporů ze spotřebitelských smluv.</i> <i>16. Podle ust. § 31 zákona o rozhodčím řízení soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález kromě jiného tehdy, jestliže b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, g) rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem.</i> <i>17. Podle ust. § 32 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Byl-li rozhodčí nález vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a návrh na jeho zrušení podal spotřebitel, soud vždy přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h).</i> <i>18. Podle ust. § 33 zákona o rozhodčím řízení soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé. To neplatí, jde-li o spory ze spotřebitelských smluv.</i> 19. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:

20. Žalobce se dovolává zrušení rozhodčího nálezu z důvodu obsažených v ust. § 31 písm. b), c), e), zákona o rozhodčím řízení, dále by bylo možno uvažovat i o písmenu g) s ohledem na poukazovaný rozpor s dobrými mravy. V řízení bylo prokázáno, že žalobci byl rozhodčí nález doručen dne 12.12.2016, žaloba o zrušení předmětného rozhodčího nálezu byla ke zdejšímu soudu podána dne 6.3.2017, je tak zřejmé, že ze strany žalobce byla podána včas. Na posouzení věci je nutno aplikovat zákon č. 216/1994, ve znění účinném ke dni uzavření rozhodčí smlouvy. Žalobce svá žalobní tvrzení založil na tom, že mu nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat, avšak toto tvrzení žalobce bylo vyvráceno obsahem rozhodčího spisu, z něhož vyplývá doručení samotného návrhu i výzvy k vyjádření ve věci samé žalobci, a to dne 13.9.2016. K námitce ohledně ústnosti rozhodčího řízení je nutno dodat, že obsah rozhodčí smlouvy v čl. 3 umožňuje věc rozhodnout i jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Soud tak neshledal ze strany žalobce za prokázaná jeho tvrzení, která by umožňovala zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu ust. § 31 písm. e) zákona o rozhodčím řízení. Co se týče důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu, uvedeného v § 31 písm. g) zákona o rozhodčím řízení, je možno tento důvod aplikovat pouze ze spotřebitelské smlouvy. Ze znění rozhodčí smlouvy a související smlouvy o zápůjčce, soud považuje za prokázané, že žalobce uzavíral smlouvu jako osoba podnikající, neboť opakovaně v rámci smluv bylo uvedeno jeho IČO, dále bylo deklarováno v rámci smlouvy o revolvingové zápůjčce, že je poskytována pro podnikatelské účely vydlužitele, tj. žalobce. Dále žalobce jak smlouvu o zápůjčce, tak smlouvu rozhodčí opatřil nejenom podpisem na konci těchto smluv, ale i podpisem na každé ze stran této smlouvy a nelze tak vycházet z toho, že by žalobce neměl či nemohl mít povědomí o znění jednotlivých smluv. Soud tak neshledal důvody pro zrušení rozhodčího nálezu ani dle ust. § 31 písm. g) zákona o rozhodčím řízení. Při posuzování fyzické osoby jako spotřebitele je nutno vycházet z vymezení vyplývajícího z ust. § 419 o.z., kdy spotřebitelem je pouze člověk, který uzavírá smlouvu mimo rámec své podnikatelské činnosti při splnění dalších podmínek, žalobce však v předmětných smluvních vztazích vystupoval jako držitel podnikatelského oprávnění. Žalobce by mohl být ve věci úspěšný pouze tehdy, pokud by tvrdil a prokázal, že předmětné smlouvy byly uzavřeny mimo rámec jeho podnikatelské činnosti. Žalobce však žádným způsobem nedoplnil svá tvrzení na výzvu soudu ze dne 1.2.2022, zůstal nečinný, nesplnil tak svou povinnost tvrzení, což má za následek pro něj nepříznivé rozhodnutí ve věci, bez možnosti použití pro žalobce příznivější úpravy na ochranu spotřebitele. S ohledem na obsah rozhodčí smlouvy, která umožňovala také výběr rozhodce ze strany žalobce – v rozhodčím řízení v postavení žalovaného, rozhodci byly konkrétně vymezeny, nebyl zde shledán žádný odkaz na žalobcem označenou unii pro rozhodčí a mediační řízení, a.s., tudíž nebyly shledány ani důvody pro zrušení rozhodčího nálezu dle § 31 písm. b), c) zákona o rozhodčích řízeních. Na doplnění soud dodává, že co do důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu naposledy uvedených, nebylo ani obsahem rozhodčího spisu prokázáno, že by žalobce tyto námitky uplatnil v rozhodčím řízení. Soud proto s odkazem na výše uvedené právní závěry žalobu zamítl a již se dalšími důvody pro zrušení rozhodčího nálezu nezabýval.

21. Žalobce je povinen žalovanému nahradit náklady řízení v plné výši dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci. Náhrada nákladů řízení zahrnuje odměnu advokáta za 2 úkony právní služby (tj. převzetí věci, účast na jednání soudu ve dne 28.4.2022, z tarifní hodnoty 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění) po 1 500 Kč za úkon, paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 2 úkony po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, náhradu cestovních výdajů účtovaných advokátem k jednání soudu na trase Hradec Králové - Pardubice a zpět (celkem 50 km), osobním automobilem Ford Fiesta s průměrnou spotřebou 6,2 l /100 km, při ceně paliva 37,10 Kč, sazbě náhrady 4,70 Kč km, náhradě za promeškaný čas 3 půlhodiny po 100 Kč (§ 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění), 21 % DPH ve výši 892,50 Kč, tj. celkem 5 142,50 Kč Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.