7 C 58/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem anonymizováno příjmení příjmení , anonymizováno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec o zaplacení 77 088 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 45 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 45 000 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 4.11.2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 32 088 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 275 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 558,75 Kč, úrok ve výši 29% ročně z částky 45 000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 45 000 Kč od 19.12.2020 do 3.11.2021, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 262,80 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 77 088 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 5.5.2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 35 959 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 11 028 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a poplatku vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5.11.2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čím čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Od podpisu Smlouvy na předmětnou pohledávku nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Právní předchůdce žalobce převedl dne 18.12.2020 pohledávku na žalobce, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobce dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných Smluvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce souhlasil s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 13.2.2023 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného žalované předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Smlouvou o zápůjčce [číslo] Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Zákaznickou kartou, Tabulkou umoření, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou ze dne 19.10.2021 spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 5.5.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti dne 5.5.2019. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 498 Kč, tedy celkem částku 80 959Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 45 000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 35 959 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 11 028 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a poplatku vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 5.11.2020. Ze zákaznické karty k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnosti, bydlí jako nájemník, je zaměstnána na plný pracovní úvazek, její příjmy činí 18 966 Kč, další čisté příjmy domácnosti 17 000 Kč, část zákaznického listu označená jako„ běžné měsíční výdaje“ obsahuje pouze tři kolonky s označením Externí splátky zápůjček, Interní splátky [anonymizována dvě slova], kde není uvedena žádná částka, Odhadované měsíční výdaje žadatele 8 000 Kč. Údaje uvedené žalovannou byly ověřeny z dvou výplatních pásek. Pracovní smlouva, potvrzení o příjmu, daňové přiznání ani výpisy z účtu žalované předloženy nebyly, ač žalovaná bankovní účet měla. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.

5. Žalované byla žalobcem zaslána předžalobní výzva, kde žalované byla poskytnuta lhůta k zaplacení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce v celkové výši 98 790,95 Kč do 3.11.2021.

6. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne 6.1.2021. <i>7. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 9. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>10. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 45 000 Kč (spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od 4.11.2021 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smluv o zápůjčce (§ 2390 o.z.), na základě níž žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou se s poplatky zavázala zaplatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smluvy řádně neplnila. Pokud byla uzavřena smlouva o zápůjčce a žalovaná, s jednou vyživovací povinností a bydlením v nájmu, nebyla schopna splátky hradit, právní předchůdce žalobce dokonce akceptoval i to, že jediným„ odhadovaným“ měsíčním výdajem žalované je částka 8 000 Kč – bez bližší specifikace, nijak neověřil případné„ další čisté příjmy domácnosti“ žalované, její faktické výdaje ani způsob nakládání s finančními prostředky, potom posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně právním předchůdcem žalobce nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o zápůjčce. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalované ve výši 45 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 45 000 Kč, když žalovaná ničeho nezaplatila. Žalovaná neprokázala, že by bezdůvodné obohacení vydala, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku žalobu zamítnout. Vzhledem k tomu, že žalované byla žalobcem poskytnuta lhůta k plnění do 3.11.2021 (viz. dopis ze dne 19.10.2021), tato se dostala do prodlení nejdříve dnem 4.11.2021, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinna hradit úrok z prodlení ve výši 8,5% p.a. od 4.11.2021 do zaplacení a nikoliv dříve, soud proto nárok na příslušenství žalovaných částek před datem 3.11.2021 také jako nedůvodný zamítl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 084 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně (§ 7 citované vyhlášky) částku 4 220 Kč. Za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění) činí odměna advokáta celkem 12 660 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 300 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně (§ 13 odst. 4 citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náhrada za DPH ve výši 21%, tj. 2 847,60 Kč. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 16,74 % z celku (úspěch žalobce činí 58,37 % - úspěch žalované 41,63 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 3 262,80 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).