7 C 88/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec a číslo zastoupený anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalovaná: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa , obec o zaplacení 17 195 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 595 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 25.6.2016 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 5 600 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 993, 59 Kč, úrok ve výši 23,72% ročně z částky 13 242, 10 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 1 647, 10 Kč od 2.7.2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 785 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 17 195 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 15.5.2015 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 14 000 Kč. Kromě této jistiny se žalovaná zavázala zaplatit žalobci i kapitalizované úroky za poskytnuté peněžení prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 960 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 2 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek 5 600 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit v 58 týdenních splátkách po 420 Kč, poslední splátka byla stanovena na 24.6.2016. Před uzavřením smlouvy jeho právní předchůdce posoudil schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o zápůjčku a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Smlouvy žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávná pro uzavření Smlouvy a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, na pohledávku za celou dobu smluvního vztahu až do postoupení pohledávky uhradila částku 7 165 Kč, která byla započtena ve výši 757,90 Kč na jistinu, na sjednaný úrok 1 960 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 800 Kč, 1 647,10 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Poslední platba byla provedena 5.2.2019. K datu 25.6.2016, kdy měla být celková částka uhrazena, se úročí jistina úrokem ve výši 23,72 % ročně. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci dne 6.12. 2019, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Po postoupení pohledávky žalovaná na předmětnou pohledávku ničeho neuhradila K uvedenému datu činila dlužná částka 13 242 Kč na jistině a na hotovostním inkasu 3 952,90 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebyla žalovanou – přes upomínání - žádná částka uhrazena.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce souhlasil s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 22.3.2021 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného žalované předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Smlouvou [číslo] Kartou zákazníka, Smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 15.5.2015 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 14 000 Kč, který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti dne 15.5.2015. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 58 pravidelných týdenních splátkách po 420 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, každá další vždy nejpozději následujícího týdenního (sedmidenního) období, tedy celkem částku 24 360 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 14 000 Kč, úrokem za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 1 960 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 800 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 5 600 Kč. Ze zákaznické karty k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že žije v nájmu, nemá nezaopatřené dítě, je zaměstnána v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou, jejím jediným příjmem je mzda ve výši 21 000 Kč, běžné měsíční výdaje žalované jsou v celkové výši 8 700 Kč, kdy výdaje na bydlení činí 4 500 Kč, výdaje na domácnost činí 4 500 Kč, výdaje na telefon činily 200 Kč – jako použitelný příjem zůstává částka 12 300 Kč. Osobní údaje uvedené žalovanou byly ověřeny občanského průkazu, jako jediné další dokumenty byly předloženy pracovní smlouva, nájemní smlouva, výplatní pásky. Žalovaná byla vyzvána k splacení celé pohledávky ve výši 35 077,47 Kč nejpozději do 18.9.2020, jak bylo prokázáno dopisem žalobce ze dne 3.9.2020 s podacím archem.

5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12 2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 6.12.2019. <i>6. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>8. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> 9. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>10. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Soud se musel nejprve zabývat otázkou, zda mezi původním zapůjčitelem a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, neboť jednou ze smluvních stran byla žalovaná jako spotřebitel a bylo tak nezbytné při posuzování právního vztahu vedle občanského zákoníku aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a to zejména ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. Dle těchto ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Po zhodnocení všech listinných důkazů dospěl soud k závěru, že původní věřitel schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě informací, které mu žalovaná poskytla a které si i ověřil na základě předložených listinných důkazů, posoudil řádně. Žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr s příjmem 21 000 Kč, k nakládání jí zůstávaly finanční prostředky ve výši 13 300 Kč, nebyly tak důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, kdy výše splátek činila 1 680 Kč měsíčně.

13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je, pouze co do úhrady částky 11 595 Kč (právním předchůdcem poskytnutá částka 14 000 Kč + 2 800 Kč poplatek za administrativní činnost + úroky ve výši 1 960 Kč mínus žalovanou zaplacená částka 7 165 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 25.6.2016 do zaplacení, důvodná, neboť se jedná o nárok žalobce na vrácení zápůjčky poskytnuté právním předchůdcem žalobce (výrok I.)

14. Pokud jde o smluvní úroky za poskytnutí zápůjčky, jednak v kapitalizované výši do 6.12.2019, jednak v běžící ve výši 23,72 % p.a. z částky jistiny za dobu od 7.12.2019 do zaplacení, pak podle názoru soudu je požadavek žalobce nedůvodný, a byl proto zamítnut. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). S ohledem na výše uvedená skutková zjištění týkající se sjednání úroků (formulářová smlouva odkazující na obchodní podmínky, které jsou psané zhuštěným malým písmem, smluvní ujednání umístěná v oddílech vzbuzujících dojem nepodstatného charakteru) a v souladu se závěry nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3512/11, shledal soud žalobcem tvrzená ujednání o úrocích nad rámec sjednané pevné částky jako absolutně neplatná, byť ust. § 1751 o.z. umožňuje část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, avšak odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek. Tato - z finančního hlediska - podstatná ujednání totiž byla v rozporu se zásadou poctivosti (která se projevuje tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný) zahrnuta jen do nepřehledných, obtížně čitelných obchodních podmínek, byť se s nimi žalovaná případně měla možnost seznámit či je podepsala. Ve Smlouvě na první straně, kde jsou vymezeny parametry zápůjčky, je obsažen pouze„ pevný“ úrok, chybí ustanovení o výši úroku ve výši 23,72 % p.a. i po účinnosti Smlouvy. Z tohoto důvodu se jeví soudu ustanovení obsažené v čl. 1 Smluvních podmínek jako absolutně neplatné. V zásadě jde totiž o to, že ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebitelem, kterému své služby poskytuje, a proto je třeba od dodavatele služby vyžadovat, aby se ve vztahu ke spotřebiteli choval v obecné poloze poctivě, přičemž zásada poctivosti se projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy by měl být dostatečně jasně, přehledně, srozumitelně a logicky uspořádán, a měl by obsahovat všechny pro spotřebitele významné a zásadní údaje, což zajisté úročení i doba trvání Smlouvy jistě je. Postup právního předchůdce žalobce v této části odporuje platnému právu, neboť jde o ujednání, které je v rozporu s dobrou vírou a znamená k újmě spotřebitele (žalované) značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. tomuto závěru svědčí i samotné tvrzení žalobce v podání ze dne 29.6.2021, který má za to, že ujednání v čl. 1 věty čtvrté Podmínek o dalším neúročení jistiny se neuplatní, neboť čl. 9 Podmínek, na který je zde odkazováno, žádné ujednání o prodloužení doby trvání Smlouvy neobsahuje. Ujednání v čl. 1 věty čtvrté Podmínek je tedy de facto zcela bez významu a nemůže být aplikováno. Podle názoru soudu žalobci tudíž náleží úroky za poskytnutí půjčky pouze ve výši sjednané ve smlouvě, tj. v částce 1 960 Kč, které byly žalobci přiznány jako část požadovaného souhrnného jednorázového poplatku. Úrok byl sjednán výslovně jako pevná částka a takové ujednání ve smlouvě má přednost před ustanoveními všeobecných obchodních podmínek poskytovatele zápůjčky. Žalovaná, která podepsala písemnou smlouvu s konkrétně dojednaným pevným úrokem, má spravedlivě a zcela pochopitelně za to, že takové konkrétní ujednání má přednost před formalizovanými smluvními podmínkami, které se v daném případě neuplatní. Z tohoto důvodu se jeví soudu ustanovení o povinnosti hradit i běžící úroky jako neúčinné, tento postup odporuje platnému právu, neboť jde o ujednání, které je v rozporu s dobrou vírou a znamená k újmě spotřebitele (žalované) značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (viz. ust. § 1753 o.z.). Stejné závěry lze přijmout i ohledně požadavku žalobce na zaplacení částky 5 600 Kč za hotovostní inkaso splátek, i zde soud dospěl k závěru, že poplatek za tzv.„ hotovostní inkaso“ ve výši 5 600 Kč je zjevně v rozporu s dobrými mravy a nemůže tak požívat soudní ochrany. Takovýto poplatek slouží pouze k umělému navýšení případného zisku zapůjčitele, pro žalovanou (která v daném smluvním vztahu není„ profesionálem“, je v postavení spotřebitele) postrádá jakéhokoliv ekonomického smyslu. Úvěrovaný může úvěrujícímu poskytnout plnění i jiným způsobem, např. bezhotovostně, bez nákladů v řádech tisíců. Podle ust. § 588 věty první o.z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Proto byla žaloba v části částky 5 600 Kč za hotovostní inkaso a shora uvedených úroků zamítnuta (výrok II.).

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Odměna za úkon právní služby činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 1 bod 2 citované vyhlášky) částku 300 Kč. Za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění) činí odměna advokáta celkem 900 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 100 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náhrada za DPH ve výši 21%, tj. 252 Kč. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 34,86 % z celku (úspěch žalobce činí 67,43 % - úspěch žalované 32,57 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 785 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).