8 C 11/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Novákové a přísedících Bc. Iriny Rálišové a Renaty Rýdlové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru <b>I. Návrh, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru formou okamžitého zrušení dané žalobci dne 18. 12.2020 je neplatné, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku v částce 27 104 Kč.</b> 1. Žalobce se proti žalované žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2021 domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru formou okamžitého zrušení dané žalobci žalovanou dne 18. 12. 2020 je neplatné. Tvrdil, že u žalované byl v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy nejprve od 1. 3. 2017 ve funkci zootechnika, poté na základě dodatku k této smlouvě ze dne 1. 5. 2017 na pracovní pozici ekonoma. Dne 18. 12. 2020 mu žalovaná doručila okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem, neboť měl údajně podvodným jednáním odčerpat finanční prostředky svého zaměstnavatele. Žalobce však má okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné z formálních důvodů, neboť žalovaná nespecifikovala přesně, kdy se měl porušení pracovních povinností hrubým způsobem dopustit, a k rozvázání pracovního poměru nedošlo v zákonné lhůtě dvou měsíců od okamžiku, kdy se žalovaná o konání žalobce dozvěděla. Kromě toho žalobce popíral, že by se dopustil jakéhokoli právního jednání směřujícího k neoprávněnému odčerpání finančních prostředků žalované. Dne 4. 1. 2021 žalované doručil oznámení, že trvá na dalším zaměstnání.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Potvrdila, že žalobce byl u ní zaměstnán od 1. 3. 2017 jako zootechnik a od 1. 5. 2017 jako ekonom. Obsahovou faktickou náplní jeho pracovních povinností bylo mimo jiné zpracování účetnictví žalované, vystavování a úhrady daňových dokladů – dodavatelských faktur za žalovanou, když za tímto účelem měl přístup k jejímu účtu prostřednictvím internetového a mobilního bankovnictví. Vzhledem k důvěře, kterou si žalobce získal u členů představenstva žalované, měl svěřenu výlučně i úhradu jejích závazků, tj. přijatých faktur od dodavatelů žalované za zboží a služby, kterou prováděl prostřednictvím internetového bankovnictví bezhotovostně příkazy z účtu žalované prostřednictvím notebooku nebo mobilního telefonu. Pracovní poměr žalobce byl ukončen den 18. 12. 2020 okamžitým zrušením neboť žalované způsobil škodu neoprávněným bezhotovostním převodem z jejího účtu minimálně v období let 2019 – 2020 na vlastní účet nejméně ve výši 1 300 000 Kč, čímž porušil povinnosti vykonávané práce zvlášť hrubým způsobem. Toto okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci předáno dne 18. 12. 2020 přímo na pracovišti v sídle žalované, za přítomnosti jejího předsedy představenstva [jméno] [příjmení], paní [příjmení] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], ale on si je odmítl převzít. Žalobci však bylo okamžité zrušení pracovního poměru zasláno ještě doporučeným dopisem, který si vyzvedl dne 22. 12. 2020. Na doručení oznámení žalobce ze dne 4. 1. 2021 žalovaná reagovala dopisem ze dne 14. 1. 2021, jímž žalobce vyzvala k úhradě dluhu a sdělila, že považuje pracovní poměr žalobce za ukončený k datu 18. 12. 2020. Žalovaná má za to, že okamžité zrušení pracovního poměru je platné, jak z důvodů formálních, tak i materiálních. Žalobce porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když neoprávněně odčerpal z účtu žalované celkem částku 17 202 078,34 Kč. Na základě podrobné kontroly účtu žalované č. [bankovní účet] totiž zjistila, že žalobce v době od 15. 8. 2019 do 19. 11. 2020 provedl platby bez jakéhokoli protiplnění ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] celkem ve výši 2 289 869,66 Kč, v době od 19. 7. 2017 do 2. 1. 2020 provedl platby bez jakéhokoli protiplnění ve prospěch svého bankovního účtu č. [bankovní účet] celkem ve výši 2 207 764,50 Kč, dne 4. 11. 2019 provedl platbu ve prospěch svého bankovního účtu č. [bankovní účet] v částce 99 000 Kč, dne 29. 5. 2019 provedl platbu ve prospěch svého bankovního účtu č. [bankovní účet] v částce 50 000 Kč, dne 13. 9. 2019 provedl platbu ve prospěch bankovního účtu [bankovní účet] v částce 200 000 Kč, v době od 17. 9. 2019 do 7. 1. 2020 provedl platby ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] v částce 286 325,49 Kč a v době od 19. 7. 2017 do 2. 12. 2020 provedl platby bez jakéhokoli protiplnění na základě fiktivních faktur vystavených [právnická osoba] s.r.o. se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], v níž byl od 27. 6. 2017 do 18. 12. 2020 jediným jednatelem a společníkem, ve prospěch jejího bankovního účtu [bankovní účet] ve výši celkem 12 069 118,69 Kč. Žalovaná má za to, že jednání žalobce vykazuje znaky trestného činu, proto podala trestní oznámení a věc je prověřována Policií ČR, [stát. instituce], Odborem hospodářské kriminality [anonymizováno], pod sp. zn. KRPE [číslo] [rok] [číslo]. Pokud se týče formálních náležitostí okamžitého zrušení pracovního poměru, žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka], v němž se uvádí, že skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle, je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen.

3. K výzvě soudu žalovaná společnost doplnila svá tvrzení. Uvedla, že na konci listopadu 2020 předseda představenstva žalované [jméno] [příjmení] zjistil nesoulad na účtu žalované č. [bankovní účet] u plateb vůči společnostem [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba] Platby z účtu žalované byly provedeny na účet č. [bankovní účet], tedy na jiný bankovní účet, než ten, který byl uveden ve fakturách. Ve výpisu z bankovního účtu však byla u těchto plateb poznámka, že se jedná o ADW nebo VVS. Dne 17. 12. 2020 při jednání na pobočce [právnická osoba] v [obec] byly dohledány další nejasné platby. Následně byla prováděna kontrola přijatých faktur a plateb v součinnosti s místopředsedou představenstva žalované [jméno] [příjmení] a předsedou dozorčí rady žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne 15. 12. 2020 za přítomnosti jmenovaných byl žalobce požádán o vysvětlení. Tehdy předložil smlouvy o poradenství uzavřené mezi ním a žalovanou společností, které však viděli všichni zúčastnění poprvé, nebyly očíslovány a jednalo se o kopie. Dne 17. 12. 2020 sdělila společnost [právnická osoba], že žalovaná společnost jí nic nedluží, platby řádně přicházely z jejího účtu. Týž den informoval předseda představenstva žalované žalobce telefonicky, že s ním bude ukončen pracovní poměr, vyzval ho k přípravě odevzdání klíčů, počítače a auta. Do rána z kanceláře žalobce zmizelo velké množství listin. Dne 18. 12. 2020 na pracovišti v sídle žalované za přítomnosti [příjmení] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] žalobce odevzdal svěřené klíče, počítač (dodatečně bylo zjištěno, že se nejedná o svěřený počítač) a klíče od svěřeného auta. [jméno] [příjmení] sdělil žalobci, že s ním okamžitě ruší pracovní poměr pro škodu způsobenou neoprávněným bezhotovostním převodem peněžních prostředků z účtu žalované v letech 2019 - 2020 minimálně v částce 1 300 000 Kč a předal mu písemné vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru s tím, že mu ještě nabídl možnost ukončení pracovního poměru dohodou. Žalobce odmítl listinu převzít a vyzval k jejímu zaslání poštou. Listina byla odeslána dne 18. 12. 2020 a žalobce si ji vyzvedl dne 22. 12. 2020. Od 18. 12. 2020 se žalobce nedostavil na pracoviště a teprve dopisem ze 4. 1. 2021 vyzval žalovanou k dalšímu zaměstnání.

4. K jednání, které se konalo dne 3. 11. 2021, se žalobce a jeho zástupkyně nedostavili, přestože byli soudem podáním doručeným dne 21. 10. 2021 informováni, že doklad o pracovní neschopnosti z 15. 10. 2021 není řádnou omluvou, neboť z něho nikterak nevyplývalo, že žalobce bude v pracovní neschopnosti ještě v den jednání soudu a zástupkyni žalobce žádná překážka v účasti na jednání nebránila. Na základě uvedených skutečností soud dne 3. 11. 2021 jednal bez jejich přítomnosti postupem dle § 101 odstavec 3 o.s.ř.

5. Po provedeném řízení soud žalobu v plném rozsahu zamítl na základě následujících skutkových zjištění:

6. Žalobce vypověděl, že u žalované společnosti pracoval od r. 2016. Práce ekonoma spočívala v přípravě faktur, jejich zpracování, zpracování statistických výkazů, DPH, přípravy účetnictví k závěrkám, kompletaci účetnictví pro audit a spolupráci s auditorem. Neshody s panem [příjmení] začal mít v průběhu r. 2019 ohledně vedení společnosti a akcií. Své povinnosti plnil řádně. [ulice] roku 2020 byl volán na představenstvo, kde byli přítomni pánové [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení]. Byl dotazován na přesuny peněz a vysvětloval, že jednal v souladu s uzavřenými smlouvami, které plynuly řadu let, byly podkladem pro audit, uzávěrky i inventarizace. Smlouvy byly uzavřeny na [právnická osoba] a na žalobce v průběhu let 2017 - 2019. Návrh smluv připravoval pan [příjmení], který si také ponechal jejich originál, ale při jednání představenstva uzavření smluv popřel. Žalobce si nevybavil, zda u sporných smluv byly ověřovány podpisy nebo kopie listiny. Ověření zařizoval pan [příjmení] v roce 2020 Smlouvy nebyly projednávány na valné hromadě. Předmětem jedné ze smluv byla problematika bioplynové stanice, program překompenzace Ministerstva průmyslu a obchodu, kdy bylo třeba sledovat výnosy a náklady bioplynových stanic s cílem zajistit, aby nedosahovaly vyššího zisku než ostatní zdroje zelené energie. Další smlouva se týkala činnosti v souvislosti s dotacemi a to nákupu strojů a zařízení, dotací na úroky, zpracování žádostí výběrových řízení, finálních žádostí a žádostí o platbu. Jednalo se o dotace směřujícím k úrokům smluv, z nichž žalovaná společnost obdržela částku převyšující 17 milionů Kč. Všechny smlouvy byly součástí běžné účetní dokumentace. Žalobce potvrdil, že všechny transakce označené žalovanou prováděl on a v sídle společnosti. To, že na platbách pro [právnická osoba] s.r.o. v některých případech uváděl stejný variabilní symbol jako na platbách, které směřovaly k dodavatelským subjektům, bylo domluveno s ředitelem [anonymizováno]. Ve společnosti se nedělo nic, o čem by on nevěděl. Všechny přesuny finančních prostředků procházely standardním účetnictvím, byly zaznamenány ve sjetinách faktur i součástí inventury, tedy k dispozici inventarizační komisi ve složení. [anonymizováno], [příjmení] a žalobce. Byly předkládány auditorovi a po provedeném auditu si předseda dozorčí rady bral celý spis domů a připravoval podklady pro valnou hromadu. [příjmení] [příjmení] byla v sekretariátu, zařizovala příjem pošty a zpracovávala tzv.„ košilky“ k přijatým fakturám, tedy každou fakturu opatřila datem přijetí, číslem účtu a předmětem smlouvy, ke které se faktura vztahovala. Celý soubor faktur pak byl doplněn o výpis a z tohoto souboru bylo opět možné zjistit datum přijetí všech faktur a služby, jichž se týkaly. Po uvedené poradě bylo žalobci sděleno, že s ním bude ukončen pracovní poměr. Ve stanovený den se dostavil, odevzdal své osobní věci. Byla mu předkládána listina, jejíž obsah neznal. Chtěl, aby mu byla poslána poštou. Listinu - okamžité zrušení pracovního poměru - pak poštou obdržel, jejímu obsahu rozuměl, ale nesouhlasil s ním, proto kontaktoval právního zástupce.

7. Z výpovědi předsedy představenstva žalované [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že porada představenstva se konala 15. 12. 2020, on tehdy jejím členem nebyl, proto se neúčastnil. Druhý den mu pan [příjmení] ukázal kopie smluv, kterými měl žalobce svůj postup obhajovat. Přitom říkal, že ty smlouvy nepodepsal, a svědek mu věřil s ohledem na obsah smluv. Na základě těchto falešných smluv žalobce převáděl finanční prostředky. Zástupce žalované [právnická osoba]. [příjmení] doporučil okamžité ukončení pracovního poměru, které následně zpracoval, a odebrání pracovních pomůcek včetně notebooku a automobilu. Na jeho doporučení byl při předání listiny přítomen svědek. Pan [anonymizováno] volal žalobci, aby se dostavil, on ale tvrdil, že musí s manželkou k lékaři. Následující den, za přítomnosti předsedy představenstva žalované, v kanceláři pana [příjmení] bylo žalobci předáváno okamžité zrušení pracovního poměru, on ho ale nepřevzal a říkal, že se bude právně bránit. Předal pracovní pomůcky a odešel. Rozhovor slyšela i paní [příjmení], která seděla ve vedlejší kanceláři ve vzdálenosti asi dva metry. Náznaky o možnosti pracovních pochybení žalobce se začaly zmiňovat na přelomu listopadu a prosince 2020, kdy se zjistilo, že žalobce vede okázalý život a některé jeho pracovní výkony možná nesedí. Jistota vznikla až v souvislosti s předložením kopií smluv. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci předáváno 18. 12. 2020. Žalobci bylo řečeno, co v listině je, ležela na čistém, prázdném stole, byl informován, že hrubě porušil své povinnosti neoprávněnými finančními přesuny a věc bude řešit policie. Žalobce byl vyzván k převzetí listiny a podpisu převzetí, on jí ale podepsat odmítl, proto byl informován, že listina bude odeslána poštou, což se v součinnosti s paní účetní také stalo.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce se oval žalované společnosti asi v roce 2016. Oznámil, že vystudoval a má zájem zde pracovat. Nejprve nastoupil jako brigádník, potom na pracovní smlouvu jako zootechnik. Protože předchozí ekonom svou práci nezvládl, žalobce jeho pozici v roce 2017 převzal. Žalobce v rámci práce ekonoma zpracovával závěrky, běžnou účetní agendu a mzdy, hodnotil hospodaření, proplácel faktury. Přístup do banky měl nejprve přes počítač na pracovišti a od r. 2019 i v notebooku, takže mohl pracovat doma. Platby neprováděl nikdo jiný než on. Svědek, tehdy předseda představenstva, respektoval, že žalobce je mladá generace a je schopen pracovat s elektronikou. Svědek byl zprvu s prací žalobce spokojen. [příjmení] sám neměl přístup do bankovnictví až do roku 2019. Žalobce nad rámec svých pracovních povinností např. spolupracoval s pracovními agenturami a sháněl pracovníky do živočišné výroby. Za tuto činnost žádnou odměnu nepožadoval. V březnu nebo dubnu 2020 svědek žalobci vytkl, že některé platby nejsou označeny společností, nebo dodávkou. [příjmení] pak začal označení psát. Když svědek prohlížel účetnictví na přelomu listopadu a prosince 2020, udivilo jej, že platby pro některé společnosti, a to VVS [obec] a ADW, byly směřovány i na jiný účet, o němž tehdy ještě nevěděl, že patří žalobci. Tehdy oslovil paní [příjmení] z Komerční banky, začali společně platby projíždět, ale nedokázali zjistit, proč jsou takto vykazovány. Tehdy se taky začalo mluvit o tom, že žalobce mimo svoji práci i podniká a shání hypotéku, proto pojali podezření, zda zde není souvislost. Svědek oslovil pana [příjmení] z VVS, aby ověřil, z jakých účtů přicházejí platby žalované. Jmenovaný potvrdil, že platby chodí výhradně z účtu žalované a tím si žalovaná společnost ověřila, že platby jsou poukazovány jednak na účet firmy, která vystavila fakturu, a druhá část na jiný účet. Seznámil s touto skutečností předsedu dozorčí rady a místopředsedu představenstva, procházeli faktury, ale bez výsledku, proto pozvali žalobce na jednání dne 15. 12. 2020. [příjmení] tehdy šel do skříně, z šanonů vyndal dvě smlouvy a řekl, že je má s žalovanou uzavřené. Svědek ty smlouvy viděl úplně poprvé, nepodepsal je, a proto řekl, že věc bude předána policii. Smlouvy žalované společnosti evidovala paní [příjmení], vždy je opatřila pořadovým číslem, a podle druhu je zařadila do příslušného šanonu. Smlouvy předložené žalobcem tato čísla neměly. Předmětem těchto smluv bylo to, co měl žalobce dělat v práci, tj. vyhodnocování činnosti podniku a nákladů bioplynové stanice. Navíc ve smlouvách bylo uvedeno, že z této činnosti má dodávat výstupy. Nic takového ale žalovaná společnost neobdržela. První smlouva byla uzavřena na [právnická osoba] v roce 2017 a byla v ní sjednána odměna za dobu trvání okolo 12 milionů Kč. Druhá smlouva na poradenskou činnost měla uvedenu odměnu okolo 2 milionů Kč. Pokud přišla faktura od dodavatele, převzala ji paní [příjmení], podle obsahu ji předala příslušnému odbornému zaměstnanci, který ověřil správnost dodaného zboží a množství, fakturu podepsal a vrátil paní [příjmení], která ji předala svědkovi. [příjmení] ji zkontroloval a podepsal a předal žalobci k proplacení. Faktury vystavené [právnická osoba] takové podpisy neobsahovaly, neprošly obvyklou procedurou přijímání a proplácení. U druhé smlouvy žalobce žádné faktury nedokládal, tvrdil, že se jedná o dohodu, na níž není třeba faktury vystavovat. Žalobce tehdy s ohledem na covid pandemii pracoval z domu. Dne 17. 12. 2020 sdělil telefonicky paní [příjmení], že musí s manželkou do nemocnice. Svědek telefon převzal a sdělil žalobci, že 18. 12. 2020 bude ukončen jeho pracovní poměr, ať předá auto, klíče a notebook. Žalobce tehdy přijel kolem osmé hodiny a odevzdal pracovní pomůcky. Při jednání, jemuž kromě svědka byli přítomni i pan [příjmení] a paní [příjmení], byly žalobci předloženy listiny a mimo jiné mu byla nabídnuta dohoda o ukončení pracovního poměru, s tím, že druhou variantou je okamžitá výpověď. [příjmení] dohodu odmítl, listiny odmítl převzít i přečíst a řekl, ať mu je pošlou domů. Tak se také stalo. Od té doby do práce nechodil. Až když žalobce předložil smlouvu se [příjmení] [jméno] a sdělil čísla účtů této společnosti, zadali je do vyhledávání a začali zjišťovat, kolik plateb této společnosti vlastně odešlo. Tím, že žalobce odčerpal finanční prostředky, způsobil zatím zjištěnou škodu žalované společnosti ve výši 17 milionů Kč.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], místopředsedy představenstva žalované, soud zjistil, že v loňském roce, koncem listopadu, obdržel stručnou informaci od předsedy představenstva žalované, že v práci žalobce jsou nesrovnalosti a bude se to muset prošetřovat. V polovině prosince 2020 byl s [jméno] [příjmení] pozván na poradu, kde se hovořilo o tom, že žalobce prováděl zdvojené platby, vždy jednu na účet společnosti, která fakturovala, a podruhé na účet, který měl být jeho. K tomuto jednání byl pozván i žalobce. Předložil kopie dvou smluv, podle nichž měl žalované společnosti dělat poradenství. Tvrdil, že originály již k dispozici nemá. Na těchto smlouvách měl být podpis pana [příjmení], on to ale popíral a svědek věřil, že by takové smlouvy nepodepsal. Podle smluv měla žalovaná za interní poradenství žalobci vyplatit odměnu ve výši 12,5 milionu a 2,5 milionu Kč. Na představenstvu se domluvili, že věc předají k šetření policii. Před 15. 12. 2020 svědek tyto smlouvy neviděl.

10. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], předsedy dozorčí rady společnosti, bylo zjištěno, že týden před Vánoci 2020 byl panem [příjmení] informován o pochybnostech o platbách faktur, které prováděl žalobce. Když mu je ukázal, shodli se, že je třeba žalobce pozvat, aby svůj postup vysvětlil k závěru, zda se jedná o pochybení, nebo zda oni tomu pouze nerozumí. Žalobce pak na jednání, kterého se účastnili i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přinesl šanon, z něhož vytáhl svědkovi neznámou smlouvu, o které pan [příjmení] prohlásil, že se jedná o podvrh a že ji nikdy nepodepsal. Žalobce argumentoval obsahem smlouvy s tím, že k platbám, které podle ní prováděl, nebylo třeba vystavovat fakturu, že platby byl oprávněn provádět dle svého uvážení, když bylo na účtu dostatek prostředků, a že tato jeho činnost je v pořádku. Předmětem smluv však byly činnosti, které měl žalobce provádět v práci, a to poradenství v souvislosti s účetnictvím a kompenzacemi za bioplynovou stanici. Ve smlouvách byla sjednána odměna žalobce v jedné kolem 12 milionů, ve druhé 2,5 milionu. Dle tvrzení žalobce, mělo být plnění průběžné. Svědek tyto smlouvy před 15. 12. 2020 nikdy neviděl, ani o nich nedostal žádnou informaci. Sporné platby bezpochyby prováděl žalobce, protože on jediný měl přístup k internetovému bankovnictví. Žalobce tvrdil, že mu pan [příjmení] všechny platby odsouhlasoval, ten to ale popíral. Na smlouvách bylo patrné, že nejsou očíslovány, tedy neprošly stejným procesem, jako ostatní smlouvy.

11. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že tato pracuje u žalované společnosti od roku 2008 jako účetní. Vloni před Vánocemi, ráno kolem osmé hodiny, viděla jak Ing. [příjmení] a pan [příjmení] hovoří s žalobcem v kanceláři pana [příjmení]. Seděla u svého pracovního stolu, čelem k otevřeným dveřím této kanceláře. Ing. [příjmení] tehdy informoval žalobce o ukončení jeho pracovního poměru pro odcizení peněžních prostředků žalované. Snažili se mu předat ukončení pracovního poměru v písemné podobě, on ale řekl, že nic nepodepíše, protože se ničeho nedopustil. Bylo mu sděleno, že písemnost bude odeslána doporučeně. Žalobce pak ještě vrátil notebook a klíče. Těsně před ukončením pracovního poměru žalobce pan [příjmení] svědkyni požádal, aby se podívala do účetního programu. [jméno] zjistila, že pokud byla hrazena faktura dodavatele, např. firmy [anonymizována dvě slova], byla zaslána jednak částkou firmou účtovaná na její účet a stejná částka se stejným názvem na účet žalobce. Číslo účtu žalobce poznala, protože na něj chodila jeho mzda. Listinu o ukončení pracovního poměru, jejíž text už si nepamatuje, dala do obálky, v níž byla žalobci odeslána.

12. Z výpisu z veřejného rejstříku vedeného [název soudu] ze dne 3. 11. 2021 bylo zjištěno, že předsedou představenstva žalovaného společnosti je od 30. 6. 2021 Ing. [jméno] [příjmení], přičemž od tohoto data jsou členy představenstva [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], místopředsedou představenstva [jméno] [příjmení] a předsedou dozorčí rady Ing. [jméno] [příjmení].

13. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalobce nastoupil k žalované společnosti do pracovního poměru na dobu neurčitou od 1. 3. 2017 v pracovním zařazení zootechnik. Dle dodatku ze dne 1. 5. 2017 byl pracovní poměr žalobce změněn na druh práce ekonom s účinností od 1. 5. 2017. Dle mzdových výměrů od 1. 5. 2017 činila základní mzda žalobce 25 000 Kč měsíčně, od 1. 7. 2017 pak měsíčně 28 080 Kč s ročními prémiemi 15 % roční mzdy, automobil – 1% pořizovací ceny a měsíčními prémiemi do 33 %. Od 1. 4. 2018 byla měsíční mzda žalobce zvýšena na 30 000 Kč a od 1. 1. 2019 na 33 000 Kč.

14. Z faktur, vystavených [právnická osoba] s.r.o. jako dodavatelem, vůči žalované společnosti jako odběrateli bylo zjištěno, že pod č. 2017 dne 19. 7. 2017 vyúčtovala poradenství 6/ 2017 za 30 250 Kč, fakturou č. 2017 dne 24. 7. 2017 vyúčtovala poradenství za 34 523 Kč, fakturou č. 2017 dne 8. 8. 2017 zpracování statistiky za 41 000 Kč, fakturou č. 2017 dne 28. 8. 2017 zpracování nákladů na BPS 61 000 Kč, fakturou č. 2017 dne 28. 8. 2017 zpracování projektu BPS za 360 000 Kč, fakturou č. 2017 dne 5. 9. 2017 přípravu podkladů BPS za 264 850 Kč, fakturou č. 2017 dne 19. 10. 2017 dotační poradenství za 346 765 Kč, fakturou č. 2017 dne 20. 10. 2017 projekt překompenzace za 587 893 Kč, fakturou č. 2017 dne 30. 11. 2017 přípravu dokumentace pro SZIF za 584 225 Kč, fakturou [číslo] dne 15. 1. 2018 přípravu ŽoP za 549 650,97 Kč, fakturou [číslo] dne 2. 2. 2018 podání ŽoP za 512 486 Kč, fakturou [číslo] dne 28. 3. 2018 analýzu funkce BPS za 393 250 Kč, fakturou [číslo] dne 2. 5. 2018 rozbor vzorků, analýzu efektivity za 401 266 Kč, fakturou [číslo] dne 18. 6. 2018 přípravu projektu BPS za 376 615 Kč, fakturou [číslo] dne 31. 8. 2018 překompenzace za 370 079 Kč, fakturou [číslo] dne 13. 11. 2018 projekt překompenzace za 320 892 Kč, fakturou [číslo] dne 10. 12. 2018 za projekt 345 479 Kč, fakturou [číslo] dne 31. 12. 2018 analýzu pojištění BPS za 297 079 Kč, fakturou č. 2019 dne 31. 1. 2019 překompenzace za 307 618 Kč, fakturou č. 2019 dne 20. 2. 2019 projekt BPS za 349 690 Kč, fakturou č. 2019 dne 5. 3. 2019 projekt BPS za 333 355 Kč, fakturou č. 2019 dne 1. 4. 2019 projekt PBS za 349 690 Kč, fakturou č. 2019 dne 8. 4. 2019 projekt BPS ze 452 412,50 Kč, fakturou č. 2019 dne 1. 5. 2019 překompenzace za 364 815 Kč, fakturou č. 2019 dne 10. 5. 2019 analýzu BPS za 346 423 Kč, fakturou [číslo] dne 1. 6. 2019 dokončení analýzy BPS za 352 533,50 Kč, fakturou č. 2019 dne 1. 7. 2019 analýzu za 344 317,60 Kč, fakturou č. 2019 dne 1. 8. 2019 administrativní úkony, analýzu za 345 576 Kč, fakturou č. 2019 dne 9. 9. 2019 systém, analýzu, zapojení, servis za 333 839 Kč, fakturou č. 2019 dne 2. 9. 2019 překompenzace za 382 178,50 Kč, fakturou č. 2019 z 1. 10. 2019 překompenzace za 438 806,50 Kč, fakturou č. 2019 z 11. 12. 2019 analýzu, překompenzace za 298 531,20 Kč, fakturou [číslo] dne 12. 1. 2020 překompenzace biop 343 215 Kč, fakturou [číslo] dne 28. 4. 2020 překompenzace IRV za 210 450 Kč, fakturou [číslo] dne 1. 6. 2020 analýzu BPS za 220 225 Kč, fakturou [číslo] dne 1. 7. 2020 analýzu BPS za 183 012,50 Kč, fakturou [číslo] dne 4. 8. 2020 analýzu za 185 725 Kč, fakturou [číslo] dne 30. 11. 2020 podklady BPS za 159 402,42 Kč. Faktury neobsahují žádnou přílohu, z níž by bylo možné zjistit, jaké konkrétní úkony jsou účtovány.

15. Z výpisů transakcí bylo zjištěno, že z účtu žalované bylo na účet č. [bankovní účet] za období od 15. 8. 2019 do 19. 11. 2020 poukázáno 2 289 869,66 Kč, za období od 19. 7. 2019 do 20. 1. 2020 pak bylo na účet č. [bankovní účet] poukázáno 2 207 764,50 Kč, na účet č. [bankovní účet] byla poukázána dne 4. 11. 2019 částka 99 000 Kč, na účet č. [bankovní účet] byla poukázána dne 20. 5. 2019 částka 50 000 Kč, na účet č. [bankovní účet] byla dne 13. 9. 2019 poukázána částka 200 000 Kč, na účet č. [bankovní účet] bylo za období od 17. 9. 2019 do 7. 1. 2020 poukázáno 289 325,49 Kč a na účet č. [bankovní účet] bylo za období od 19. 7. 2017 do 2. 12. 2020 poukázáno celkem 12 069 118,69 Kč.

16. Listinou ze dne 18. 12. 2020 označenou jako okamžité zrušení pracovního poměru žalovaná se žalobcem k uvedenému datu s okamžitou platností zrušila pracovní poměr z důvodu že, minimálně v období let 2019 - 2020 na základě jím vytvořené smlouvy s okopírovaným podpisem předsedy představenstva neoprávněně převáděl finanční prostředky zaměstnavatele na vlastní účet, a to minimálně ve výši 1 300 000 Kč. Tím žalobce porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, neboť podvodným jednáním odčerpával finanční prostředky svého zaměstnavatele. Pracovní poměr byl proto ukončen okamžitým zrušením dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Listina obsahuje dovětek o tom, že žalobce odmítl převzít a podepsat dne 18. 12. 2020 v kanceláři zemědělské společnosti okamžité ukončení pracovního poměru, proto mu je zasíláno. Dle podacího lístku byla listina odeslána dne 18. 12. 2020.

17. Podle oznámení ze dne 4. 1. 2021 žalobci byla předsedou představenstva dne 18. 12. 2021 nabízena k převzetí listina jemu neznámého obsahu, proto svého přímého nadřízeného vyzval k jejímu doručení poštou. Protože má za to, že je zde snaha o ukončení jeho pracovního poměru, oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání a případnou výpověď má za neplatnou.

18. Dle dopisu ze dne 14. 1. 2021 byl žalobce žalovanou vyzván k úhradě dlužné částky 17 202 078,34 Kč s tím, že společnost odmítá nadále žalobci přidělovat práci a pracovní poměr považuje za ukončený k datu 18. 12. 2020, současně byl učiněn návrh na započtení pohledávek, když proti pohledávce na náhradu škody je možné započíst dny odpracované žalobcem do 17. 12. 2020 a náhradu dovolené.

19. Podle záznamu Policie ČR, [stát. instituce], Odboru hospodářské kriminality [anonymizováno] [obec], čj. KRPE [číslo] 2021 [číslo], ze dne 4. 1. 2021, byly proti žalobci zahájeny úkony trestního řízení pro zvlášť závažný zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, neboť jako hlavní ekonom žalované společnosti zneužil své funkce a svého postavení, kdy v období od května 2017 do prosince 2020 v úmyslu neoprávněně se obohatit vědomě převáděl z účtu žalované společnosti, ke kterému měl dispoziční práva, rovněž i k internetovému bankovnictví, finanční prostředky na své bankovní účty, kde na účet č. [bankovní účet] převedl 2 043 764,50 Kč, na účet č. [bankovní účet] převedl 12 069 117,89 Kč, na účet č. [bankovní účet] převedl 2 289 869,66 Kč; další jeho účty č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] jsou v prověřování, a to na základě vystavených fiktivních smyšlených smluv o poskytování poradenských služeb, uzavřené se svým zaměstnavatelem, kde vystupoval buď jako fyzická osoba [celé jméno žalobce] [IČO], nebo jako jednatel spol. [právnická osoba], kdy takto činil úmyslně, bez vědomí a souhlasu zaměstnavatele a svým jednáním způsobil žalované společnosti škodu velkého rozsahu v celkové výši 16 402 752 Kč. Dodatkem [číslo] k opatření dle § 158 odst. 3 trestního řádu došlo ke změně právní kvalifikace na zvlášť závažný zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. c), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Dle zprávy ze dne 27. 4. 2021 bylo sděleno žalované, že byly zjištěny a potvrzeny skutečnosti, že žalobce neoprávněně užíval akademický titul Ing., který předložil zaměstnavateli jako nejvyšší stupeň dosaženého vzdělání, a předpokládá se rozšíření podezření z trestného činu dle § 348 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesením Policie ČR, [stát. instituce], Odboru hospodářské kriminality [anonymizováno] [obec], čj. KRPE [číslo] 2021 [číslo] ze dne 4. 10. 2021 pak bylo rozhodnuto o zahájení trestního stíhání žalobce jako obviněného z pokračujícího dle § 116 trestního zákoníku zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, ve znění účinném od 1. 10. 2020, jako obviněného z pokračujícího zločinu neoprávněného opatření padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 3 věta druhá, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku a jako obviněného z přečinu padělání a pozměňování veřejné listiny § 348 odst. 1 věta 1 trestního zákoníku, když vyhotovil a zadal celkem 71 samostatných elektronických bankovních příkazů k převodu finančních prostředků z běžného účtu žalované celkem na částku 17 202 078,34 Kč.

20. Z úředního záznamu Policie ČR, [stát. instituce], Odboru hospodářské kriminality [anonymizováno] [obec], čj. KRPE [číslo] 2021 [číslo] ze dne 21. 1. 2021 bylo zjištěno, že dne 19. 1. 2021 předseda představenstva žalované společnosti, předložil zápisy z porad představenstva za období let 2017 - 2020 a pracovní smlouvu žalobce včetně dodatku [číslo]. Žalovaná neměla s žalobcem podepsanou hmotnou odpovědnost. Z předložených zápisů z porad bylo zjištěno, že se nikde neobjevil v uvedeném období bod, kde by se na představenstvu akciové společnosti projednávala smlouva o poskytování poradenských služeb poskytnutých [právnická osoba] s.r.o., jednatel [celé jméno žalobce] ze dne 16. 5. 2017 (smluvní odměna 12 552 224,20 Kč) na účet [právnická osoba] [bankovní účet] ani další smlouva o poskytování poradenských služeb poskytnutých [celé jméno žalobce] ze dne 13. 2. 2019 (smluvní odměna 2 228 850,50 Kč) na účet č. [bankovní účet]. Vyvstalé problémy se v zápisech z porad představenstva objevují až 27. 11. 2020 a 22. 12. 2020, kdy členové dozorčí rady rozhodli o předání věci Policii ČR.

21. Z úředního záznamu Policie ČR, [stát. instituce], Odboru hospodářské kriminality SKPV [obec], čj. KRPE [číslo] 2021 [číslo] ze dne 18. 2. 2021 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] podala vysvětlení, při němž uvedla, že měla s žalobcem vztah asi 3 - 4 roky a tento skončil v září 2019, kdy jí poslal na její účet částku 200 000 Kč určenou na společnou dovolenou na [anonymizováno]. Protože jí ale řekl, že by mu dovolená doma neprošla, rozhodla se, že vztah ukončí, a peníze vrátila žalobci zpátky na jeho účet. Na začátku ledna 2021 jí žalobce prodal firemní vozidlo [právnická osoba] s.r.o. [značka automobilu], rok výroby 2019 za částku 256 500 Kč, kterou mu vyplatila v hotovosti. O částce 200 000 Kč žalobce hovořil jako o odměnách od svého zaměstnavatele.

22. Dle § 55 odstavec 1 písmeno b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění (dále jen„ zákoník práce“) zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

23. Dle § 58 odstavec 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl.

24. Dle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

25. Dle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

26. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 18. 12. 2020 je po formální stránce platným právním jednáním. Ustanovení § 60 zákoníku práce stanoví formální a obsahové náležitosti, které musí tento úkon splňovat. Musí být jednak učiněn v písemné podobě a skutkový stav představující důvod okamžitého zrušení je třeba vylíčit tak jasně, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Musí být tedy nepochybné, v jakém konkrétním jednání zaměstnance je spatřován, aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dostatečně měnit (viz např. NS ČR 2 Cdon 198/96). Současně soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ([anonymizováno]), na které odkazovala i žalovaná a v němž se uvádí, že skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není potřeba rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen. Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze„ nahrazovat“ nebo„ doplňovat“ vůli, kterou účastník v rozhodné době neměl, nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. K řádnému vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru není vždy potřebné, aby obsahovalo také údaje o tom, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, nebo kdy tento důvod vznikl, anebo zda byl důvod okamžitého zrušení pracovního poměru předmětem šetření jiného orgánu, jestliže i bez těchto údajů je nepochybné, proč byl se zaměstnancem pracovní poměr zrušen. Za použití této judikatury dospěl soud k závěru, že co do formy je okamžité zrušení pracovního poměru platným právním jednáním, protože bylo učiněno písemně, bylo v něm specifikováno období, ve kterém mělo docházet k porušení pracovních povinností (roky 2019 2020) i jednání, ve kterém je spatřováno porušení povinnosti (na základě jím vytvořené smlouvy s okopírovaným podpisem předsedy představenstva neoprávněně převáděl finanční prostředky zaměstnavatele na vlastní účet, a to minimálně ve výši 1 300 000 Kč) a to takovým způsobem, že je nelze zaměnit s jiným jednáním, přičemž dle názoru soudu není nutno každý jednotlivý útok dopodrobna popisovat a každý útok samostatně je porušením pracovních povinností. Výpověďmi Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno v sídle žalované společnosti dne 18. 12. 2020, ale on jeho převzetí odmítl, proto bylo žalobci odesláno ještě poštou. Tuto skutečnost uvedl žalobce i v žalobě, tedy sám popřel obsah svého dopisu ze dne 4. 1. 2021, kde tvrdí, že mu byla nabízena k převzetí listina jemu neznámého obsahu. Žaloba byla doručena soudu dne 27. 1. 2021, tj. v dvouměsíční lhůtě stanovené v § 72 zákoníku práce.

27. Dále se soud zabýval otázkou, zda jsou naplněny materiální předpoklady okamžitého zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odstavec 1 písmeno b) zákoníku práce, tedy zda je splněna zákonem předpokládaná intenzita porušení pracovních povinností. Při posuzování této otázky soud vycházel z konstantní judikatury (např. rozsudku Vrchního soudu v Praze z 23. 5. 1995 sp. zn. [spisová značka] a rozsudku NS ČR z 6. 2. 2001 sp. zn. [spisová značka]), tj. z premisy, že zrušení pracovního poměru je ve srovnání s rozvázáním pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. g) zákoníku práce v platném znění výjimečným opatřením. K tomuto způsobu ukončení pracovního poměru tak může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Přitom je soud povinen přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastával, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Intenzita porušení pracovní kázně, jež zakládá důvod okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 odstavec 1 písmeno b) zákoníku práce, musí být souměřitelná i s ustanovením § 55 odstavec 1 písmeno a) zákoníku práce, které pro okamžité zrušení pracovního poměru předpokládá buď pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší 6 měsíců.

28. Výpověďmi Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] bylo prokázáno, že žalobce prováděl zdvojené platby - jednu na účet společnosti, která fakturovala, a podruhé na jiný účet bez vědomí a souhlasu žalované společnosti. Tvrzení žalobce, že se tak dělo na základě platně uzavřených smluv s vědomím a souhlasem tehdejšího předsedy představenstva zůstalo co do důkazů osamoceno a soud je má za vyvrácené výpověďmi těchto svědků. Danému závěru nasvědčuje i skutečnost, že smlouvy byly svědkům předloženy pouze ve formě kopií, mezi stranami bylo nesporným, že nebyly schváleny představenstvem akciové společnosti (tato skutečnost vyplývá i z úředního záznamu Policie ČR, [stát. instituce], Odboru hospodářské kriminality SKPV [obec], čj. KRPE [číslo] 2021 [číslo] ze dne 21. 1. 2021) a jejich předmět zahrnoval činnosti, které měly být jeho náplní práce ekonoma - poradenství v souvislosti s účetnictvím a kompenzacemi za bioplynovou stanici. V řízení nebylo prokázáno, že by zde byl jakýkoli právní důvod, který by odůvodnil proplácení částek poukazovaných žalobcem z účtu žalované společnosti na jeho účty nebo účty [právnická osoba] s.r.o., tím méně na účet jeho tehdejší přítelkyně. Naopak z usnesení Policie ČR, [stát. instituce], Odboru hospodářské kriminality SKPV [obec], čj. KRPE [číslo] 2021 [číslo] ze dne 4. 10. 2021 vyplývá, že bylo rozhodnuto o zahájení trestního stíhání žalobce jako obviněného z pokračujícího dle § 116 trestního zákoníku zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písmeno a) trestního zákoníku, ve znění účinném od 1. 10. 2020, jako obviněného z pokračujícího zločinu neoprávněného opatření padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 3 věta druhá, odst. 4 písmeno b) trestního zákoníku a jako obviněného z přečinu padělání a pozměňování veřejné listiny § 348 odst. 1 věta 1 trestního zákoníku. Svojí neomluvenou neúčastí při jednání soudu dne 3. 11. 2021 žalobce zmařil možnost být poučen před koncentrací řízení postupem dle § 118a o.s.ř. V koncentrační lhůtě důkazy nenavrhl, přestože jeho zástupkyni byl protokol z jednání obsahující i poučení dle § 118b o.s.ř. a dvoutýdenní lhůtu k označení důkazů doručen dne 4. 11. 2021. Jeho důkazní návrh týkající se předložení uvedených smluv učiněný při jednání dne 10. 1. 2022 byl proto soudem zamítnut jako opožděný. K této otázce je však třeba uvést, že samotné předložení těchto smluv existujících pouze ve fotokopiích by nebylo důvodem pro změnu závěru soudu, neboť žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by na základě těchto smluv předal žalované společnosti jakýkoli konkrétní materiální výsledek své činnosti nebo činnosti [právnická osoba] s.r.o., ani vystavené faktury této společnosti neobsahují žádnou přílohu, z níž by bylo možné zjistit, jaké konkrétní úkony jsou účtovány. Při respektování rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2596/2011 (Rc 25/2013) v němž se uvádí, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy obsažené v § 55 odst. 1 písmeno b) zákoníku práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance, vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, má soud zato, že žalobce se dopustil porušení povinnosti zaměstnance právě v takové intenzitě. Výpověďmi uvedených svědků bylo prokázáno, že žalovaná společnost se dozvěděla o neoprávněných převodech peněz v listopadu 2020, okamžité zrušení pracovního poměru bylo dáno 18. 12. 2020, tedy dvouměsíční lhůta dle § 58 odstavec 1 zákoníku práce je zachována, přičemž pro závěr o důvodnosti okamžitého zrušení pracovního poměru by postačovala platba provedená v prosinci 2020 v částce 159 402,42 Kč.

29. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků ve věci tak, že zavázal procesně neúspěšného žalobce k povinnosti nahradit žalované, která měla v řízení plný úspěch, na nákladech řízení částku 27 104 Kč, tedy náhradu nákladů řízení v plné výši. Jedná se o náhradu za odměnu advokáta ve výši 8 x 2 500 Kč dle § 7 bod 5, § 9 odstavec 3 a § 11 odstavec 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění za převzetí zastoupení, sepis dvou vyjádření ve věci samé a účast advokáta při třech jednáních soudu ve dnech 19. 4. 2021, 3. 11. 2021 a 10. 1. 2022, přičemž poslední dvě jednání trvala déle než dvě hodiny, 8 x 300 Kč paušál dle § 13 odstavec 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 21% DPH z celkové náhrady nákladů advokáta, který je plátcem této daně. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny ani tvrzeny nebyly.