8 C 11/2026

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 135 085,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 135 085,86 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 195,50 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 484,85 Kč, s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 133 669,86 Kč od 17. 6. 2025 do 15. 9. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 133 669,86 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 133 669,86 Kč od 16. 9. 22025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 30 777,70 Kč k rukám advokátky , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2025 domáhala proti žalované zaplacení částky 135 085,86 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovanou dne 31. 5. 2022 smlouvu o , právnická osoba, č. , hodnota, , podle níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 160 000 Kč a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 3 015 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 13,99 % ročně, s měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 236 Kč a dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalovaná však porušila své povinnosti úvěr řádně splácet, dostala se do prodlení, proto úvěrující banka přistoupila dne 31. 1. 2025 k zesplatnění dluhu. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 7. 2025, přičemž úvěrující banka svoji pohledávku nejprve postoupila dne 24. 6. 2025 společnosti I-Xon a.s. a tato společnost pak pohledávku postoupila žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující banka před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, rovněž s využitím bankovních a nebankovních registrů i kontrolou veřejných databází, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 133 669,86 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 11 195,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 484,85 Kč a s dlužnými poplatky za pojištění za měsíce srpen až prosinec 2024 a leden 2025 v celkové částce 1 416 Kč.

2. Usnesením č.j. , spisová značka, ze 9. 2. 2026 dne vyzval soud žalovanou, aby se do 10 dnů vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, a současně ji poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve stanovené lhůtě žalovaná nevznesla námitky proti navrženému postupu, s nímž žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle § 115a o.s.ř.

3. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Podle § 86 odst. 1 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav: smlouvou č. , hodnota, ze dne 27. 9. 2021 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly smlouvu o spotřebitelském úvěru „o , právnická osoba, “ bez smluveného účelu v celkové výši 160 000 Kč s roční úrokovou sazbou 13,99 % a pojištěním ve výši 236 Kč měsíčně. Úvěr měl být splacen do 27. 9. 2031 ve splátkách po 3 015 Kč měsíčně, počínaje měsícem říjnem 2021 a dále vždy k 15. dni v měsíci bankovním převodem. Úvěr byl poskytnu na žalovanou označený účet vedený úvěrující bankou č. , č. účtu, .

8. Z žádosti o poskytnutí informací o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná je vdaná, bydlí v nájmu, má úplné střední vzdělání, je zaměstnaná na trvalý pracovní poměr jako manuální pracovník ve zpracovatelském průmyslu od června 2016. Podle prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti činil čistý měsíční příjem žalované částku 21 770 Kč, náklady 7 490 Kč měsíčně ke dni 27. 5. 2022. Rodina žalované v té době pobírala příjem od , právnická osoba, ve výši průměrně 18 472 Kč měsíčně a dále příjmy od Kiekert , právnická osoba, . průměrně 22 378,33 Kč měsíčně. Závazky byly zjištěny ve výši 1 324 Kč měsíčně. Dále proběhlo ověření v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku bez záznamu, v registrech NRKI a z údajů z bankovních výpisů nebylo u klienta identifikováno riziko exekuce. Po zohlednění verifikovaných výdajů poskytovatel dospěl k závěru, že klient bude schopen úvěr splácet.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovanou dne 24. 6. 2025 společnosti I-Xon a.s., tato společnost pak smlouvou ze dne 8. 7. 2025 postoupila pohledávku žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 12. 8. 2025 na adresy žalované v České republice a v Bulharsku. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána dopisy z téhož data.

10. Citovaná skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu uvedeného ustanovení § 2395 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované v její prospěch peněžní částku ve výši 160 000 Kč a tuto částku také poskytla. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvenými úroky a poplatky za pojištění. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla dostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86 odst. 1 ZSÚ, když údaje o jejích příjmech a výdajích zjistila nejen z prohlášení žalované, ale z účtu, který na jméno žalované vedla. To, že byla úvěruschopnost řádně prověřena osvědčuje i skutečnost, že žalovaná déle než rok úvěr řádně splácela. Protože žalovaná úvěr splácet přestala, porušila podstatným způsobem své smluvní povinnosti a ocitla se v prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala zaplacení jak dlužné jistiny, tak i příslušenství. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením. Na základě uvedených skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částku 135 085,86 Kč na jistině úvěru spolu se smluvenými úroky a zákonnými úroky z prodlení, jejichž výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 404 Kč a dále odměnou advokáta za 3 úkony po 6 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání návrhu ve věci samé) dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění, dále paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony po 450 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a 21 % DPH, neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní této daně.

12. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní postupem dle § 160 o.s.ř. s přihlédnutím k výši dlužné částky a zejména době prodlení s jejím plněním.