8 C 154/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Novákové a přísedících Bc. Iriny Rálišové a Renaty Rýdlové věci ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem <b>I. Návrh, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. c) zákoníku práce dané žalovanou žalobci dne 9. 7. 2019 je neplatné, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku v částce 66 462,40 Kč.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady na ustanoveného tlumočníka v částce 700 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobce se proti žalované domáhal žalobou soudu doručenou dne 20. 11. 2019 určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem – žalovanou, která mu byla dána dne 9. 7. 2019 z důvodu uvedeného v § 52 písm. c) zákoníku práce. Tvrdil, že dne 1. 3. 2010 uzavřel s žalovanou pracovní smlouvu ve znění následujících dodatků na dobu neurčitou, podle níž vykonával práci na pracovní pozici„ warehouse operations manager/provozní manažer skladu“. Dne 9. 7. 2019 mu byla doručena výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti. Ve výpovědi je uvedeno, že žalovaná po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvazuje s žalobcem pracovní poměr, neboť v důsledku přijaté organizační změny došlo ke zrušení žalobcova pracovního místa a on se tak stal pro žalovanou nadbytečným. Výpovědní doba skončila 30. 9. 2019. Žalobce žalovanou dopisem ze dne 12. 9. 2019 vyrozuměl, že výpověď považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnání, neboť je přesvědčen, že nebyly splněny zákonné předpoklady. Organizační změna mu nebyla předložena ani sdělena a informace o ní absentuje i ve výpovědi. Navíc žalobci není zřejmé, kdy bylo o organizační změně rozhodnuto, neboť žalovaná mu sdělila, že k rozhodnutí došlo dne 8. 7. 2019, ale v textu změny samotné je uvedeno datum schválení 9. 7. 2019. Dále má žalobce za to, že se nestal nadbytečným, neboť žalovaná prakticky ihned začala hledat zaměstnance na stejnou pracovní pozici, tedy poptávala za žalobce náhradu a v tomto smyslu nechala zveřejnit i inzeráty. Žalobce má za to, že důvodem jeho výpovědi nebyla organizační změna, ale jeho neshody s nadřízeným [jméno] [příjmení]. Neurčitost a nepřezkoumatelnost výpovědi žalobce spatřuje v určení čerpání tzv. jiných překážek na straně zaměstnavatele a určení čerpání dovolené za rok 2018 a 2019, neboť ve výpovědi ze dne 9. 7. 2019 bylo mimo jiné sděleno, že od tohoto data nastala tzv. jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce s tím, že měla trvat do dne 30. 9. 2019 s výjimkou dní, kdy žalobce bude čerpat dovolenou. V této souvislosti žalovaná určila žalobci také nástup čerpání dovolené, a to od 24. 7. 2019 do vyčerpání nároku vzniklého v roce 2018 a následně nástup čerpání dovolené za rok 2019, a to do vyčerpání nároku, který žalobci v roce 2019 vznikne. Za této situace nelze přezkoumat, zda skutečně vznikla a trvala u zaměstnavatele jiná překážka v práci. Nepřezkoumatelná je i výpověď co do označení pracovní smlouvy, neboť ve výpovědi je odkazováno na pracovní smlouvu ze dne 1. 3. 2010, ačkoli poslední dohoda o změně obsahu pracovní smlouvy uzavřená dne 30. 6. 2017 odkazuje na pracovní smlouvu ze dne 1. 7. 2014. Žalobce také poukazoval na skutečnost, že žalovaná porušila povinnost projednat jeho výpověď předem s odborovým orgánem. Popíral, že by výpověď byla projednána s předsedou odborové organizace před jejím udělením, neboť e-mail adresovaný odborové organizaci byl datován až dnem 12. 7. 2019.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že s žalobcem uzavřela dne 1. 3. 2010 pracovní smlouvu, která byla v průběhu trvání pracovně právního poměru měněna dohodami o změně jejího obsahu. Naposledy se tak stalo dne 30. 6. 2017. Na základě této změny pracovní smlouvy vykonával žalobce pro žalovanou práci na pozici provozní manažer skladu/warehouse operations manager. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne 9. 7. 2019 byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu organizační změny, na jejímž základě došlo ke zrušení pracovního místa žalobce, v důsledku čehož se stal nadbytečným. Dne 9. 7. 2019 projednala [jméno] [příjmení] odpovědná za HR rozhodnutí o organizační změně přijaté dne 8. 7. 2019 s předsedou odborové organizace [jméno] [příjmení] telefonicky. Téhož dne tj. 9. 7. 2019 ve 14 hodin informovala [jméno] [příjmení] za účasti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalobce o organizační změně, důvodech i následcích. Zaměstnanci byli informováni, že došlo ke zrušení pozice provozního manažera skladu, čímž se stal žalobce nadbytečným s tím, že jeho činnosti převezme ředitel provozu [jméno] [příjmení]. Výpovědní důvod byl ve výpovědi dostatečně specifikován, neboť z ní jednoznačně vyplývá, že došlo ke zrušení pozice žalobce, tedy bylo možné zjistit, proč je žalobci výpověď dávána. Žalovaná popírala, že by zde byl jiný důvod ukončení pracovního poměru žalobce. Na jeho pracovní místo neproběhlo žádné výběrové řízení ani jiné kroky k přijetí nového zaměstnance. Žádný nový zaměstnanec nebyl na bývalou pozici žalobce přijat, jeho místo zůstalo zrušeno. Pokud se týče námitek týkajících se nepřezkoumatelnost výpovědi, pak její neplatnost nezpůsobuje odkaz na pracovní smlouvu ze dne 1. 3. 2010, jedná se o vyjádření toho, od kdy trval pracovní poměr. Stejně tak neplatnost nezpůsobuje existence překážky v práci na straně zaměstnavatele. I když bylo čerpání dovolené určeno obecněji, nebylo ho možné ve výpovědi více konkretizovat, neboť nebylo jisté, zda dobu čerpání neovlivní případná nemoc či jiné překážky na straně zaměstnance.

3. Dle § 50 odstavec 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dle odstavce 4 pak dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

4. Dle § 51 odstavec 1 zákoníku práce byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná. Dle odstavce druhého výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63.

5. Dle § 52 písmeno c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

6. Dle § 61 odstavec 1 zákoníku práce výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. Dle odstavce 5 s jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých.

7. Dle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

8. Po provedeném řízení soud žalobu zamítl na základě následujících skutkových zjištění:

9. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že na své pracovní pozici řídil pět skladů. Jeho podřízenými byli manažeři skladů, manažerka služeb zákaznického servisu, oprava, údržba a inventury majetku, což zahrnovalo přímé operace v České republice, denní komunikaci s podřízenými, zákazníky i managementem, odpovědnost za hospodářské výsledky skladů a zlepšování business plánů. Komunikoval např. s největším zákazníkem, mimo [anonymizováno], [právnická osoba] [příjmení]. Poskytoval podporu také skladům v zahraničí, byl v Mexiku a Holandsku. Vedoucí provozu řídí sklady, dává směr operacím, reaguje na měnící se požadavky zákazníků. Musí stále komunikovat s vedoucími skladů a koordinovat přesuny kapacit mezi sklady. Tato pracovní pozice je pro žalovanou společnost nezbytná. Nezaznamenal pokles v objemu své práce v roce 2019, protože se soustavně navyšoval počet projektů. Jeho nadřízeným byl, když odcházel, [jméno] [příjmení]. V létě 2019 za ním přišla paní [příjmení] s paní [příjmení] a panem [příjmení] a předložili mu dohodu o ukončení pracovní smlouvy s tím, že zaměstnavatel už s ním nechce pokračovat. Byly v ní prakticky stejné podmínky jako ve výpovědi, tj. náhrada za dva měsíce výpovědní lhůty a pak ještě za další tři. Dohodu odmítl. Pak mu byla předložena výpověď z organizačních důvodů se stejným odůvodněním. Žádná organizační změna mu nebyla předložena, nebylo mu řečeno, co se mění, jenom předána výpověď. Výpověď před svědky převzal, paní [příjmení] ho pak prakticky eskortovala z firmy, vzala mu přístupovou kartičku. Začal shánět jinou práci, asi po měsíci nebo dvou si všiml inzerátu na pracovní pozici, která se blížila tomu, co dříve vykonával. Kontaktoval pana [příjmení], který mu v září 2019 potvrdil, že se jedná o žalovanou společnost, a byl překvapený, že žalobce skončil. Pak ho kontaktoval pan [příjmení] a dotazoval se ho, proč skončil, když žalovaná hledá někoho na jeho pozici. Tehdy ještě jeho pracovní poměr trval. V průběhu pracovního poměru se snažil pracovat tak, aby výsledky byly výborné, upozorňoval ale také na nedodržování zákoníku práce co do docházky a na potřebu náboru nových lidí. Neměl však odpovídající odezvu, proto se rozhodl, že problém popíše písemně. Dříve ho řešil s vedením ústně. Také zjistil, že odměny zaměstnanců se často odvíjely od nemocí. Nevnímal, že by měl neshody s vedením. Pan [anonymizováno] ho moc nebral, ze způsobu jeho vystupování si žalobce dovodil, že mu asi vadil.

10. Z výpovědi jednatele [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná firma vznikla jako logistická společnost vyčleněním části firmy [anonymizováno]. Zahrnovala sklady, materiální toky, importní logistiku a celní oddělení. [příjmení] byla schopna působit jako komerční firma na otevřeném trhu, bylo třeba upravit systémy, procesy, přebudovat management a vybudovat i nová oddělení. Za poslední dva roky se měnila řada pracovních pozic, z původních čtyř manažerů skladů jsou nyní dva, měnil se i obchodní tým. Byla redukována evropská organizace ve vztahu k Holandsku, mění se také cílení firmy, která má nyní i dopravu leteckou, námořní a vlakovou. Největší změny probíhaly přibližně v době, kdy byl ukončen i pracovní poměr žalobce. V té době měli čtyři dobře placené manažery skladu a nad nimi další dvě sobě nadřízené pozice. Při úvaze o tom, co se stane, když ta která pozice bude zrušena, jednatel dospěl k závěru, že pokud bude zrušena pozice žalobce, nestane se nic, neboť část jeho práce by měli vykonávat manažeři skladů a část evropský manažer. Práci rozdělil tak, kam podle něho logicky patřila. S žalobcem spolupracovali 15 až 17 let, vycházeli spolu a on měl nepochybně pro firmu významný přínos. Vynikal v logistice vztahující se k [anonymizováno] a pro interní zákazníky. Firma však potřebovala rozvojového manažera pro skladové operace. Nebyl problém v kvalitě práce žalobce, ale v tom, kam bylo třeba, aby se firma rozvíjela. Původně každý sklad měl svého samostatného manažera, nad nimi společně byl jeden člověk a dále byl další člověk, který prováděl operace na evropské bázi. Cílem reorganizace bylo, aby každý manažer odpovídal za sklad od začátku do konce. Odpovědnost lidí se měla koncentrovat. Obsah pracovních úkolů žalobce přešel z části na evropského manažera pana [příjmení] a z části na manažery jednotlivých skladů. Jednatel však nebyl spokojen se způsobem, jak tyto povinnosti převzali, a nějakou dobu trvalo, než celý cyklus najel a než lidé přijali nový způsob fungování. Pracovní poměr pana [příjmení] jako evropského manažera skončil dohodou, protože výrazně neuspěla dceřiná společnost žalované v Holandsku a bylo nutné redukovat zdroje i tam. Událostmi v Holandsku zjistili, že nemají potřebné znalosti a lidi, kteří by problematice rozuměli. Zjistili, že firma má příliš řídících pozic, nejen na pozicích skladových managerů, ale i na pozicích groupleadrů. teamleadrů, supervizorů atd., takže třeba na pět lidí byl jeden řídící člověk. Současně hledali člověka, který by vymýšlel inovace, to je technická řešení např. systém poloautomatizace skladů, design, nástroje apod. a také, který měl zkušenosti s různými druhy průmyslu. Inzeráty, kterými chtěli obsadit novou pozici, mohly znít na operation manager nebo warehouse manager, což je pojmenování pracovní pozice shodné jako byla pozice žalobce, zde ale nešlo o název, ale o náplň. Pracovní pozice inovačního nebo strategického managera na pracovním trhu není, proto je zadávána poptávka široká, aby z ní mohli být vybráni vhodní kandidáti. Úkolem pana [příjmení] bylo nejprve zrevidovat celkové kapacity, provést audit, včetně revize plánu směn, zodpovědnosti komunikace s lidmi apod. a označit seznam slabých míst. V další etapě měl vzdělávat lidi tak, aby co nejrychleji nabyli schopnosti zajišťovat nové skladové aktivity a nabídnout způsob řešení. Jeho zařazení bylo na pozici inovativního manažera, kde měl vymýšlet nové skladové produkty a mohl uplatnit zkušenosti z různých druhů průmyslu. Obsah pracovní náplně pana [příjmení] se v průběhu času měnil, nyní zodpovídá za všechny sklady, za naceňování služeb, inventuru, majetek a vede tým pro nové projekty. Zhruba tak polovina jeho současné práce odpovídá pracovní náplni žalobce. Přešla na něho po odchodu pana [příjmení], kdy společnost potřebovala senior managera, který by zastřešoval sklady a současně naceňoval. Rozvojový senior manager musí mít schopnost dívat se dopředu a vytvářet strategie do budoucna. Pokud se týče žalobce a jeho komunikaci s nadřízenými, občas mu to ujelo, z jeho strany mohla vůči vedení zaznít výtka. Žalobce měl výborné vztahy s podřízenými, vztahy s kolegy však byly horší. Kdyby měl jednatel k žalobci osobní antipatie, určitě by se to v posledních 15 letech projevilo. Je ale profesionální manager, má pochopení pro rozdíly v osobnostech, žádná antipatie zde nebyla a s žalobcem relativně dobře vycházeli.

11. Pracovní smlouvou ze dne 1. 3. 2010 bylo prokázáno, že žalobce a [právnická osoba], [IČO] uzavřeli pracovní smlouvu na dobu neurčitou, podle níž měl žalobce jako zaměstnanec vykonávat práci jako manažer skladu s místem výkonu práce [obec] a [část obce]. Pracovní poměr vznikl dnem 1. 3. 2010. Obsah pracovní smlouvy byl změněn dohodou ze dne 28. 12. 2011 tak, že pracovní smlouva nabyla nové znění, zachována však zůstala pracovní pozice žalobce - manažer skladu. Dohodou ze dne 30. 6. 2014 byl změněn znovu obsah pracovní smlouvy, nyní datované dnem 28. 12. 2011, kdy opět pracovní smlouva dostala nový obsah, ale zachována byla pracovní pozice žalobce. Dále byl změněn obsah pracovní smlouvy dohodou ze dne 1. 7. 2016, kdy se pracovní pozice žalobce co do svého označení změnila na„ provozní manažer skladu (warehouse operations manager)“. V dohodě ze dne 30. 6. 2017 se znovu mění obsah pracovní smlouvy, když doznal změny název zaměstnavatele na [právnická osoba], IČ zůstalo zachováno. Pracovní pozice žalovaného se rovněž nezměnila.

12. Z písemnosti datované dnem 8. 7. 2019 a opatřené podpisy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] soud zjistil, že žalovaná vydala rozhodnutí pro zvýšení efektivnosti práce a snížení nákladů společnosti s účinností od 9. 7. 2019. Tímto rozhodnutím došlo ke změně organizační struktury společnosti – zrušení pracovní pozice provozní manažer skladu, na které v té době pracoval žalobce s tím, že veškeré činnosti vykonávané v rámci této pozice převezme [jméno] [příjmení] [jméno], ředitel provozu. Tím dojde ke snížení provozních nákladů a zvýšení efektivity práce. Podle zápisů z 9. 7. 2019 ve 14.00 hodin byl o tomto rozhodnutí informován žalobce za účasti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení]. V 15.30 hodin informaci obdrželi od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno].

13. Z listiny označené jako„ Projednání s odborovou organizací, organizační změna – zrušení pozice provozní manažer skladu“ bylo zjištěno, že dne 8. 7. 2019 bylo vydáno rozhodnutí o organizační změně žalované společnosti a v jejím rámci bylo rozhodnuto, že ke dni 9. 7. 2019 bude zrušena bez náhrady pracovní pozice provozního manažera skladu, na níž pracuje žalobce. Většinu pracovní agendy převezme [jméno] [příjmení] jako jeho nadřízený, část agendy bude přenesena na manažery jednotlivých skladů. Společnost nemá pro žalobce jinou vhodnou pracovní pozici, celou záležitost řešila [jméno] [příjmení] telefonicky dne 9. 7. 2019 s předsedou ZO OS [příjmení] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] s ohledem na jeho dovolenou. Odborová organizace vzala rozhodnutí zaměstnavatele na vědomí s tím, že nemá výhrad ke zrušení pracovního místa, následně došlo k seznámení zaměstnance s rozhodnutím zaměstnavatele a institut projednání byl potvrzen e-mailovou komunikací dne 12. 7. 2019. Listinu opatřili podpisem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

14. Listinou ze dne 9. 7. 2019 došlo k rozvázání pracovního poměru žalobce uzavřeného dne 1. 3. 2010 výpovědí dle § 52 písm. c) zákoníku práce, důvod je popsán jako:„ organizační změny, na jejichž základě dochází ke zrušení pracovního místa, na kterém jste v současnosti zaměstnán a v důsledku toho jste se stal nadbytečným, což bylo projednáno s příslušným odborovým orgánem“. Výpovědní doba začíná plynout prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zároveň bylo žalobci oznámeno, že od 9. 7. 2019 nastala tzv. jiná překážka v práci podle § 208 zákoníku práce v důsledku které zaměstnavatel nemůže přidělovat práci a tato překážka trvá až do 30. 9. 2019 mimo dny, ve kterých bude čerpána dovolená. V souvislosti s tím byl určen nástup čerpání dovolené od 24. 7. 2019 do vyčerpání nároku, který vznikl v roce 2018 a následně nástup čerpání dovolené do vyčerpání nároku, který vznikne v roce 2019.

15. Dopisem ze dne 12. 9. 2019 zástupkyně žalobce sdělila žalované, že výpověď ze dne 9. 7. 2019 má žalobce za neplatnou a trvá na svém dalším zaměstnání a současně požádala o zaslání organizační změny a výstupu z projednání výpovědi s příslušným odborovým orgánem. Nedílnou součástí této listiny bylo i prohlášení žalobce jako zaměstnance, že výpověď má za neplatnou a trvá na dalším zaměstnání.

16. E-mailovým přípisem sdělila zástupkyně žalované zástupkyni žalobce, že žalobce byl informován tak jako ostatní zaměstnanci o několika organizačních změnách, z nichž jedna se ho týkala a byla oznámena dne 9. 7. 2019 O organizační změně bylo rozhodnuto 8. 7. 2019, věc s odbory řešila paní [příjmení] s předsedou ZO [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] panem [příjmení]. Odborová organizace vzala rozhodnutí zaměstnavatele na vědomí a neměla výhrad ke zrušení pracovního místa. Nedílnou součástí korespondence byla i organizační změna, která nabyla účinnosti 9. 7. 2019 a z níž vyplývá, že přímým nadřízeným manažerů skladu se stal [jméno] [příjmení]. Směrnici podepsali 9. 7. 2019 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

17. Z internetové nabídky pracovních pozic na adrese [webová adresa] bylo zjištěno, že byl zveřejněn inzerát nabízející pracovní pozici„ warehouse manager“ s náplní práce - zodpovědnost za chod skladu, vedení a řízení pracovníků skladu, včetně rozdělování podřízených do směn (do 20 lidí), optimalizace interních procesů, včetně sledování jejich dodržování, odpovědnost za skladovou evidenci, inventury, dodržování BOZP a komunikace s dodavateli i zákazníky. Dále byl vypsán inzerát na pracovní pozici operations manager cz – warehousing service, jako náplň práce je uvedena odpovědnost za veškeré skladovací kapacity [právnická osoba] (5 skladů s několika stovkami zaměstnanců), včetně zodpovědnosti za PNL divize, řízení vedoucích jednotlivých skladů, reportace řediteli společnosti s povinností rozvíjet a motivovat tým, podílet se na technickém rozvoji služeb, podporovat obchodní tým po odborné stránce, přičemž pozice není zaměřena primárně na obchod, ale na řízení chodu a rozvoje svěřených skladových jednotek. Vyžadována byla zkušenost s vedením lidí jako top manažer v oblasti interní či externí logistiky, perfektní angličtina a zkušenost s jednáním na úrovni top managementu.

18. Ze zprávy [právnická osoba] [obec] ze dne 24. 9. 2020 soud zjistil, že inzerát na pozici operations manager CZ – warehousing service, byl vystaven v rámci náboru na danou pozici, jejímž objednatelem byla žalovaná. Pokud není inzerát klientem objednán jako samostatný produkt, představuje pouze pomocný nástroj k získání uchazečů na klientem požadovanou pozici. Současně pokud si klient výslovně nevymíní předem kontrolu jeho znění, rozhoduje o jeho obsahu i termínu vystavení konzultant pověřený náborem. Klientovi se ke schválení zvlášť nepředkládá. Taktomu bylo i v tomto případě. Název pozice operations manager CZ – warehousing service byl zvolen proto, aby oslovil co nejširší okruh potenciálních kandidátů. Inzerát byl vystaven od 28. 8. 2019 do 20. 9. 2019. Klient pokyn ke stažení inzerátu nezadával. Další inzerát na pozici warehouse manager byl vystaven zaměstnankyní, která ve firmě již nepracuje, a nejsou k němu bližší informace.

19. Z e-mailové korespondence ze dne 5. 9. 2019 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jménem [příjmení] [jméno] sdělil zájemci [jméno] [příjmení], který projevil zájem o pozici, že se jedná o lokalitu [obec], čistě o řízení provozu 5 skladů společnosti, klientem je [právnická osoba] [anonymizováno], nezbytná je velmi dobrá znalost angličtiny a zkušenosti z obdobné pozice v logistice, ideálně z kontraktační logistiky.

20. Z e-mailové korespondence bylo zjištěno, že pohovory se zájemci na pracovní pozici označenou jako operations manager, probíhaly v žalované firmě 13. září 2019 (pan [příjmení]), 7. října 2019 (pan [příjmení]) a 11. října (pan [příjmení], [příjmení], [příjmení]).

21. Z formuláře pro roční hodnocení výkonu za rok 2009 bylo zjištěno, že žalobce již v tomto období byl hodnocen jako osoba s pracovními znalostmi na vysoké úrovni, se schopností úspěšného řízení, chodu organizace a podřízených v souladu s cíli společnosti, splňuje podmínky pro vedoucí funkci, je disciplinovaný, kreativní, zejména v úsporách nákladů a využití skladů. Pozitivně reaguje na nové výzvy. Cílem bylo, aby v roce 2010 zintenzivnil své úsilí a stal se [číslo] ve vyšším vedení a nabyl schopnosti konzultovat jakoukoli otázku operací. Souběžně s tím měl vyvinout tým zákaznických služeb tak, aby poskytoval včasnou, přesnou a příjemnou službu zákazníkům.

22. Z e-mailové korespondence bylo zjištěno, že 25. ledna 2019 žalobce konzultoval s [jméno] [příjmení] situaci ohledně víkendového provozu. Zdůrazňoval, že plán směn porušuje zákony, protože u některých lidí přesahuje délka směny limit přesčasů, čímž je porušován zákoník práce. V období od 4. do 12. 6. 2019 pak žalobce s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] projednával podmínky přiznání ročního bonusu vedoucímu směny, přičemž nepovažoval za správné jeho provázanost s absencí pro nemoc převyšující 10 dnů.

23. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], personální ředitelky žalované, soud zjistil, že organizační změna, jejímž důsledkem byl zánik pracovního místa žalobce, byla diskutována ve vedení společnosti, neboť dlouhodobě byly evidovány problémy v komunikaci mezi [jméno] [příjmení] a jednotlivými manažery skladů. Žalobce tvořil spojovací článek mezi ním a manažery skladů. Vedení pak dospělo k rozhodnutí zrušit pracovní pozici žalobce s tím, že [jméno] [příjmení] bude řídit přímo sklady. Organizační změna byla projednána ve vedení 8. 7. 2019 a byl z ní pořízen záznam. [příjmení] se zúčastnili svědkyně, pan [příjmení] a pan [příjmení]. S odbory byla věc projednána dne 9. 7. 2019, kdy svědkyně kontaktovala telefonicky v dopoledních hodinách pana [příjmení]. Protože byl na dovolené, řešili věc po telefonu a zápis pořídili následně. Výpověď pak byla za účasti pana [příjmení] a paní [příjmení] žalobci předána mezi 14.00 – 14.30 hodin. S organizační změnou byl žalobce také seznámen na schůzce dne 9. 7. 2019 s tím, že jeho místo se ruší, část jeho pracovní povinností přebírá pan [příjmení] a část manažeři skladů. Byla připravena i dohoda o skončení pracovního poměru za obdobných podmínek jako výpověď, tu ale žalobce neakceptoval. Oznámení organizační změny manažerům skladu učinil pan [příjmení], svědkyně tehdy nezaznamenala žádné emoce. Na pracovní pozici žalobce žalovaná nikoho nehledala, ani nepohovorovala. Smluvní agenturou žalované společnosti pro získávání zaměstnanců byl i [právnická osoba] V období do listopadu 2019 měla žalovaná zájem o novou pozici manažera pro inovace. Mohlo dojít k záměně, protože profily kandidátů pro manažera pro inovace a warehouse manažera mají některé rysy společné. Nejednalo se o poptávku na pracovní místo, které by odpovídalo pracovní pozici žalobce. Důležitá byla schopnost analyzovat dění ve skladech. O existenci inzerce se svědkyně dozvěděla až z žaloby. Inzeráty, které zveřejnila [právnická osoba] neodpovídají zadání žalované, která hledala manažera pro inovace, ten ale do jisté míry musel mít znalosti v inzerátu uvedené. Pohovory pro výběrové řízení na tuto pozici prováděli pan [příjmení], [příjmení], [příjmení], [jméno] [příjmení] a svědkyně. Nebyl stanoven závazný termín, do kdy má být pracovní pozice obsazena. Cílem byla kvalita uchazeče, přenastavení organizační struktury k zeštíhlení vedení, a vybudování týmu obchodníků s cílem směřovat žalovanou firmu i k transportní činnosti. [jméno] [příjmení] byl přijat na pracovní pozici inovační manager, aby provedl detailní analýzu nastavení v rámci skladů, včetně produktivity práce, efektivity a naplánoval další organizační změny. Cílem jeho práce je zefektivnění řízení. [jméno] [příjmení] se na této pozici osvědčil, následně převzal přímé řízení skladů, včetně údržby, bezpečnosti práce a ostrahy. Jeho činnost souvisí s postupným osamostatňováním žalované společnosti od [anonymizováno]. Nyní se zabývá auditem v holandské pobočce. Předmětem činnosti žalobce bylo přímé řízení skladů, Holandsko nebylo v jeho pracovní náplni. Pan [anonymizováno] byl nejprve podřízen [jméno] [příjmení], mezi jehož činnosti patří procesní řízení, změny procesů a inovace. Na počátku června 2020 převzal řízení skladů a nyní podléhá přímo panu [příjmení]. Podřízenými pana [příjmení] jsou manažeři skladů, stejní jako měl žalobce. Tvoří se ale nová struktura, budou mu podřízeni další lidé. Náplň jeho práce se s prací žalobce shoduje asi co do 50 %. Výtky ze strany žalobce vůči vedení nezaznamenala stejně tak jako osobní antipatie pana [příjmení] vůči žalobci. Na svědkyni, která vykonávala i funkci ombudsmana pro [anonymizováno] se žalobce nikdy neobrátil. Dotazy žalobce ohledně personální problematiky směřovaly k paní [příjmení], byly standardní a jejich cílem bylo zjistit, jak jsou nastaveny některé postupy.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že je předsedou základní organizace odborové organizace, která zastřešuje mimo jiné i žalovanou. Ohledně zrušení pracovního místa žalobce byl informován telefonicky paní [příjmení], protože tehdy čerpal dovolenou. Věc projednali telefonicky, určitě dne 9. 7. 2019 v dopoledne. Bylo mu sděleno, že se firma snaží zeštíhlit řízení společnosti, čímž odpadá jeden ze článku řízení s nižším počtem podřízených. Rozhodně se nemluvilo o tom, že by s prací žalobce nebyli spokojeni. Odbory do organizačních změn příliš nezasahují, protože neznají přesně řídící procesy konkrétní firmy, zvláště na úrovni managementu. Zaměřují se na to, aby nenastávaly sociální křivdy nebo nebyl podáván větší počet výpovědí. Neslyšel o jiných důvodech, které by měly vést k výpovědi žalobce. Písemnou formu pak projednání výpovědi dostalo e-mailem asi 12. 7. 2019. Je obvyklé, že odborová organizace výpověď z organizačních důvodů pouze bere na vědomí, v případě jednotlivců někdy i dny nebo hodiny před doručením výpovědi. Stává se, že k projednání výpovědi dojde telefonicky, svědek často nebývá ve své kanceláři. Svědek neslyšel nic o tom, že by žalobce měl neshody s vedením žalované společnosti. S žalobcem mluvil telefonicky až poté, co mu byla předána výpověď.

25. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], přímého nadřízeného žalobce na pracovní pozici manažera pro klíčové zákazníky žalované, soud zjistil, že žalobce byl perfektním zaměstnancem. Po ukončení jeho pracovního poměru žalovaná hledala nového zaměstnance na jeho pozici. [příjmení] sám vedl rozhovory se 4 – 5 novými zájemci v září nebo říjnu 2019. Pracovní pozice žalobce byla obsazena novým zaměstnancem [jméno] [příjmení] na počátku roku 2020. Původně vykonával trochu jinou práci, označenou jako manažer pro inovaci a služby zákazníků, od 1. 5. 2020 je jeho funkce označena jako operační manažer skladu pro Českou republiku. Žalobce původně spravoval 5 skladů v České republice, jednalo se o sklady materiálu pro výrobu [anonymizováno]. Měl za úkol zvyšovat produktivitu a průběžně se podílel na projektech v České republice, Holandsku a Mexiku. V prvé polovině roku 2019 nedošlo k takovému poklesu objemu práce, aby práce žalobce nebylo potřeba. Svědek slyšel, že příčinou ukončení pracovního poměru žalobce byly jeho osobní problémy s generálním ředitelem. Tuto informaci mu sdělili [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Obvyklým postupem při sháněních nových zaměstnanců je oslovení personálních agentur a podání inzerátu na webové stránky.

26. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že do října 2019 pracovala u žalované firmy jako personalistka a náborářka. Pracovní poměr žalobce byl ukončen na jaře nebo v létě 2019. Funkce žalobce by se dala anglicky popsat jako operations manager. Poptávka firmy na pracovní pozice operations manager a transportations manager se netýkala přímo pracovní pozice žalobce. V té době ještě nebylo jisto, jak poptávaná pracovní pozice bude zařazena v systému firmy. Svědkyně komunikovala s personálními agenturami, mimo jiné i s [právnická osoba] a panem [příjmení]. Inzerát formulovala paní ředitelka, svědkyně posílala pozvánky k pohovorům, jichž se obvykle účastnila právě paní ředitelka [příjmení] a jeden z managerů – [příjmení], [příjmení], [příjmení]. Bylo hodně kandidátů, výběrové řízení se vleklo. V době jeho výsledku už svědkyně ve firmě nebyla. V průběhu výběrového řízení se ještě nevědělo, zda se opravdu bude jednat o dvě funkce, případně, zda se budou prolínat a jak v organizační struktuře firmy. Operační manager měl mít na starost provoz, tj. sklady, nebylo definováno, zda bude sídlit v [obec] nebo v [obec], spíše by to byly [obec]. Transportní manager by mohl sídlit v [obec], v jeho případě by šlo o řízení a nastavení procesů transportu, neboť vizí byl růst firmy v oblasti logistiky. Pracovní pozice žalobce byla operační manager, měla určité podobné prvky jako poptávaná pozice, nelze ale říci, že by byla poptávána stejná pozice a nebylo jasné, jak bude zařazena v organizační struktuře firmy. Svědkyně potvrdila, že pozvánky na výběrové řízení na pozici operations manager nebo operations direktor odesílala i panu [příjmení].

27. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], projektového managera žalované, bylo zjištěno, že náplní práce žalobce bylo řízení skladů v [obec] a [obec]. V roce 2019 to zahrnovalo i správu majetku, zákaznický servis a management kvality. Pokud se týče důvodu výpovědi, mluvilo se o neshodách mezi žalobcem a panem [příjmení]. Tak o tom mluvil i pan [příjmení] na poradě po odchodu žalobce. Svědek jednou slyšel hádku mezi žalobcem a panem [příjmení], může to být asi dva roky. Nebyl v místnosti, ale bylo to slyšet až na chodbu. [jméno] [příjmení] nyní řídí operativu, na první pohled by to mohlo vypadat, že má shodnou náplň práce jako žalobce, ale svědek to nedokáže posoudit.

28. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucího skladu žalované společnosti, soud zjistil, že v létě 2019 řekl pan [příjmení] na poradě, že dochází k organizačním změnám, protože pozice společnosti není dobrá, a jednou z nich je ukončení pracovního poměru žalobce. [příjmení] byla ve stejný den, kdy k ukončení došlo. V průběhu podzimu probíhala další porada, při níž jeden z kolegů diskutoval některé otázky odpovědnosti manažera skladu a odpovědnosti ředitele pro Evropu a pan [příjmení] řekl, že taková argumentace je důvodem, proč žalobce už ve firmě nepracuje. Toto sdělení bylo v rozporu s tím, co pan [příjmení] říkal původně. Pan [anonymizováno] byl nejprve zařazen mimo organizační strukturu operací. Nyní jeho náplň práce pokrývá původní náplň práce žalobce, má pouze trochu širší rozsah ve vztahu k inovacím a úkolům, které mu dává vedení. V období do léta 2019 nedošlo k poklesu objemu práce a nic nenasvědčovalo tomu, že by se společnost nacházela v krizové situaci. Po odchodu žalobce část jeho úkolů převzal pan [příjmení] a některé úkoly měly převzít vedoucí skladu, což ale vyvolalo problémy, dokonce musely být zčásti omezeny služby zákazníkům. Ve firmě se vědělo, že vedení nemělo dobrý vztah s žalobcem a preferovalo pana [příjmení], protože se s ním lépe vychází a on plní úkoly bez odporu.

29. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], manažera skladu žalované do 31. 5. 2020, soud zjistil, že pracovní poměr žalobce byl ukončen velmi rychle, nebyl odeslán ani obvyklý e-mail, ani dána oficiální informace. Žalobce vše dělal, tak jak má být. Snažil se věci řešit správně, ale ve svých snahách nebyl vyslyšen top managementem, tj. panem [příjmení] a paní [příjmení]. Na pracovní pozici žalobce byl ihned vyhledán nový zaměstnanec. V prvním pololetí roku 2019 nedošlo k poklesu práce. Žalobce byl velmi aktivní, například přivedl firmě druhého největšího zákazníka. Jeho odchodu se divili i zákazníci, protože práci rozuměl, uměl komunikovat s lidmi a firmě přinášel peníze. Nad jednotlivými sklady je potřeba někdo, kdo by je kontroloval, rozhodoval, působil ve vztahu k novým projektům a firmu rozvíjel. Svědek viděl inzerát, když byl žalobce ještě zaměstnán, jímž se hledal manažer operací s popisem pracovní funkce žalobce. V rámci videokonference slyšel svědek vyjádření [jméno] [příjmení], že pan [příjmení] žalobce vyhodil za jeho chování, protože se s ním nedalo mluvit. Top management nepřijímal jiné názory, i když bylo nabízeno lepší a levnější řešení. Takto byl ukončen také pracovní poměru zaměstnanců [příjmení], [příjmení] a [anonymizováno]. Svědek zjistil, že někdo ve firmě upravoval docházku například tak, aby odpočinek odpovídal zákonům.

30. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], vedoucího směny žalované společnosti, bylo zjištěno, že asi před rokem a půl, při mítinku, zaslechl část hovoru mezi panem [jméno] a Simaikou. Pan [anonymizováno] ho chválil, že podporuje operace a chrání zaměstnance, ale mluvil o tom, že žalobce neochránil a nepodpořil. Nato pan [příjmení] odpověděl, že to nebylo v zájmu vedení žalované společnosti, a že důvodem byly špatné vztahy žalobce s panem [příjmení] Pan [anonymizováno] byl nadřízeným žalobce. Původně žalobce pracoval na pozici operations manager, řídil všechny sklady. Současný chod skladů je řešen tak, že žalobce nahradil pan [příjmení]. Pracovní pozice žalobce byla potřebná, práce, kterou žalobce zastával, nijak neodpadla. Pro zaměstnance byl odchod žalobce velkou ztrátou. V červenci 2020 vznikla nová odborová organizace USO JUSDA, která působí vedle původní odborové organizace OS KOVO.

31. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soudu zjistil, že je zaměstnancem [právnická osoba] [obec], zabývá se vyhledáváním managerů a top managerů pod značkou [anonymizováno]. Žalovaná společnost firmu oslovila v srpnu 2019, neboť chtěla nastavit plánované změny tak, aby nebyla pouze obslužnou firmou pro [anonymizováno], ale komerční firmou se zaměřením na logistiku. Pracovní pozice, která byla poptávána, nebyla jinak konkrétně označená, mělo jít o leadera změn. Svědek sám si funkci provizorně pojmenoval operations manager a vydal inzerát, který formuloval sám tak, jak chápal, že by měla být pozice poptávána, s cílem oslovit i jiné využitelné zájemce. Nakonec se podařilo najít pana [příjmení], který byl posléze zařazen na pozici inovations manager. Nebyl jediný, určitě bylo více než 10 zájemců. Obecně byl hledán zkušený člověk z oblasti logistiky, proto byl i inzerát formulován obecně. Zadání pro svědka znělo tak, že se hledá osoba na pozici topmanagementu, že se jedná o novou, doposud neobsazenou pozici, že tato osoba bude mít za předmět činnosti rozvoj a přesun firmy do oblasti kontraktační logistiky mimo [anonymizováno]. Popis pracovní pozice v inzerci vycházel z rozhovoru svědka s paní [příjmení]. S žalovanou společností spolupracuje firma na základě rámcové smlouvy uzavřené se [právnická osoba] [anonymizováno]. Požadavky přicházejí různým způsobem. Zde se jednalo o telefonát, na nějž navazovala osobní schůzka. Mohlo to být v srpnu 2019. Datum nástupu nebyl plánován, prioritou byla vhodná osoba. Životopisy kandidátů přicházejí svědkovi, on k nim připojí hodnocení kandidáta a zasílá je klientovi, v daném případě paní [příjmení], pro níž pak domlouval s kandidáty termíny pohovorů. Inzerát byl zveřejněn 28. 8. 2019 a stažen asi po měsíci, protože nebyl důvod ho prodlužovat.

32. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje v oboru logistika a warehousing. Sleduje trh i to, jak se vyvíjí inzeráty. Viděl inzerát, který ho zaujal, proto napsal [právnická osoba], zjistil, že se týká pracovní pozice u žalované, s níž jeho firma spolupracuje. Věděl proto přibližně, o jakou pozici se jedná. Výběrového řízení se neúčastnil, požadované jazykové vybavení bylo nad jeho schopnosti. Obsah inzerátu chápal tak, že by z této pracovní pozice zastřešoval sklady a provoz jednotlivých úseků a řídil logistiku. Z e-mailu, který měl svědek ve svém mobilu, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] popsal pracovní pozici tak, že se jedná o řízení provozu pěti skladů společnosti, jejich jednotlivých manažerů a nezbytná je velmi dobrá znalost angličtiny a zkušenosti z obdobné pozice v logistice, ideálně z kontraktační logistiky. Tento e-mail svědek obdržel 5. 9. 2019. [příjmení] [příjmení] na základě inzerátu oslovil s dotazem, o jakou společnost se jedná, s tím že by se chtěl nejprve podívat na její aktivity, reference a zaměření. Když svědek zjistil, o jakou pracovní pozici jde, e-mail pana [příjmení] poslal žalobci. Zná ho z doby působení ve [právnická osoba], kdy byl jeho nadřízeným. [příjmení] jiné přestal komunikovat s panem [příjmení] proto, že předpokládal, že se jedná o pozici, na níž předtím pracoval žalobce. Jeho vztah k němu je kamarádský.

33. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k žalované společnosti nastoupil v únoru 2020, účastnil se dvoukolového výběrového řízení. Při prvém pohovoru před Vánoci 2019 byli přítomni pan [příjmení] a paní [příjmení], při druhém na počátku roku 2020 i pan [příjmení]. Výběrové řízení směřovalo k pozici„ inovations“. Šlo o provedení auditu a zpracování návrhu, zlepšení provozu v horizontu tří měsíců. Podmínkou byla angličtina, praxe, znalosti v oborech management a logistika, a schopnost řízení změn. Na výběrové řízení ho upozornila agentura [anonymizováno] [obec], s níž spolupracuje a která ho informuje o zajímavých projektech. Po třech měsících přibylo k jeho agendě i provozní řízení skladů za Českou republiku. Nejprve byl z žalované firmy kontaktován [jméno] [příjmení] na konci listopadu. Při pohovoru v prosinci 2019 probírali předmět činnosti firmy. Obvyklým postupem svědka je, že provede audit, najde rezervy a nabídne řešení požadovaných změn. Po nástupu bylo podstatou jeho práce projít si provoz, provést audit, zjistit procesy, kompetence, vazby, organizační strukturu, najít rezervy a navrhnout změny. Po třech měsících musel své návrhy obhájit před panem [příjmení]. Potom byla jeho pracovní činnost rozšířena o provozní. Jeho podřízenými jsou nyní vedoucí skladů [příjmení], [příjmení], [jméno] a paní [příjmení], která vede zákaznický servis. Jeho nadřízeným je teď pan [příjmení], dříve to byl [jméno] [příjmení]. Zadáním práce bylo optimalizovat provoz, tedy zjistit organizační strukturu, kompetence a závěr jednotlivých managerů, jejich silné a slabé stránky i možnosti osobního rozvoje, sdílené náklady a možnost sdílení kapacit. Obhájení změn znamenalo zpracování prezentace, analýz, grafů a dat. V podobném duchu svědek absolvoval mnoho projektů. V této oblasti obvykle neprobíhá inzerce, vše je na bázi komunikace, kdy jej kontaktují agentury, hadhunteři. Takovou je i agentura [anonymizováno].

34. Výše uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

35. Nejprve se soud zabýval formálními náležitostmi výpovědi z pracovního poměru, která byla dána žalobci listinou ze dne 9. 7. [číslo]. Dospěl k závěru, že tato výpověď je určitým jasným a srozumitelným právním jednáním, protože výpovědní důvod je v ní řádně a určitě uveden nezaměnitelným skutkovým vymezením v tom smyslu, že bylo přijato rozhodnutí o organizační změně, na jejímž základě došlo ke zrušení pracovního místa žalobce, v důsledku čehož se stal nadbytečným ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Současně bylo dle názoru soudu správně odkázáno, pokud se týče označení pracovní smlouvy, na ten její text, na jehož základě pracovní poměr žalobce u žalované firmy skutečně vznikl. Ve výpovědi je správně označen počátek i konec výpovědní lhůty v souladu s ustanovením § 51 zákoníku práce a její nepřezkoumatelnost nezpůsobuje ani existence překážky v práci na straně zaměstnavatele ani obecněji formulované nařízení o čerpání dovolené. Výpověď byla dána písemnou formou, žalobci, což bylo mezi účastníky nesporné, předána do vlastních rukou a, jak bylo prokázáno výpověďmi svědků [příjmení] a [příjmení], jimž odpovídá zápis ze dne 12. 7. 2019, též předem projednána s odborovou organizací nikterak neobvyklým způsobem. Pracovní poměr žalobce u žalované měl skončit ke dni 30. 9. 2019, žaloba byla soudu doručena dne 20. 11. 2019, tedy v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 72 zákoníku práce).

36. Dále se soud zabýval materiálními předpoklady výpovědi. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním [číslo] v němž Nejvyšší soud uzavřel, že o rozhodnutí o organizačních změnách jde tehdy, jestliže sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel zamýšlí regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Není samo o sobě významné, jak zaměstnavatel (příslušný orgán) své rozhodnutí označil; jestliže rozhodnutí zaměstnavatele (příslušného orgánu) bylo opravdu přijato (posuzováno podle jeho skutečného smyslu) k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, byl splněn hmotněprávní předpoklad pro podání platné výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, i kdyby organizační změnou sledovaný efekt nebyl později dosažen nebo kdyby se ukázala přijatá organizační změna posléze jako neúčinná.

37. V daném případě má soud za prokázané výpověďmi [jméno] [příjmení] a jednatele [jméno] [příjmení] i listinou samotnou, že o organizační změně bylo rozhodnuto dne 8. 7. 2019 osobami oprávněnými o ní rozhodnout a její účinnost nastala ke dni 9. 7. 2019. Tímto rozhodnutím došlo ke změně organizační struktury společnosti, konkrétně ke zrušení pracovní pozice provozní manažer skladu, na které v té době pracoval žalobce s tím, že veškeré činnosti vykonávané v rámci této pozice převezme [jméno] [příjmení] [jméno], ředitel provozu. Cílem bylo snížení provozních nákladů a zvýšení efektivity práce. V této souvislosti soud má také za to, že jednatel žalované společnosti rozhodnutí o zrušení pracovního místa žalobce logicky a přesvědčivým způsobem zdůvodnil, proč kapacitně potřeba práce žalobce ubyla.

38. Dále se soud zabýval otázkou opodstatněnosti použitého výpovědního důvodu. Judikatura soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] ze dne 19. 12. 2017) již dříve dovodila, že přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, jemuž byla dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost (případně obsazení tohoto místa zaměstnavatelem některým ze stávajících zaměstnanců), je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu; v takovém případě totiž nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec, resp. druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným a že by tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zák. práce.

39. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že v daném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná společnost sledovala rozhodnutím o organizační změně jiné cíle, než ušetřit náklady a zvýšit efektivitu práce, i když svědci [příjmení], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] i [příjmení] hovořili o vyjádření [jméno] [příjmení] o tom, že příčinou ukončení pracovního poměru žalobce byly jeho osobní problémy s vedením společnosti. Z těchto výpovědí však nevyšla najevo žádná skutečnost, v čem by tyto osobní problémy měly spočívat a jakým jednáním žalobce byly vyvolány. Doložená e-mailová korespondence žalobce v době trvání jeho pracovního poměru nebyla nikterak nestandardní a nesměřovala k [jméno] [příjmení], ale k [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] také vyplývá, že organizační změna byla skutečně realizována a pracovní povinnosti žalobce převzal zčásti [jméno] [příjmení] a zčásti vedoucí jednotlivých skladů.

40. Dále má soud za prokázané výpověďmi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení], že žalovaná nehledala jiného zaměstnance na pracovní pozici žalobce, byť došlo ke zveřejnění inzerátů s označením pracovní pozice podporující závěr opačný. Svědek [příjmení] vysvětlil, proč tyto inzeráty formuloval s použitím označení pracovního místa operations manager CZ – warehousing service a svědkyně [příjmení], jejíž zájem na výsledku sporu nelze nikterak dovodit, potvrdila, že nebyla poptávána stejná pozice, jako ta, na níž působil žalobce, a nebylo jasné, jak bude zařazena v organizační struktuře žalované firmy. [jméno] [příjmení], který byl na základě proběhlých pohovorů vybrán, pak od února 2020 působil na pozici manažera pro inovace a měl tak jiné pracovní úkoly než žalobce, což ve své výpovědi potvrdil i svědek [příjmení]. Ke změně pak došlo až v polovině roku 2020, tedy řadu měsíců poté, co byl ukončen pracovní poměr žalobce, nelze tak uzavřít že by organizační změna byla neopodstatněnou.

41. Protože byly splněny i hmotněprávní předpoklady pro podání platné výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, nezbylo než žalobní návrh v plném rozsahu zamítnout.

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť soud přiznal žalované, která měla v řízení plný úspěch, proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení představovaných odměnou advokáta určenou dle § 7, § 9 odstavec 3 a § 11 odstavec 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 13 úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé, účast na jednáních ve dnech 27. 1. 2020, 15. 6. 2020 – přesáhlo dvě hodiny, 13. 7. 2020 – přesáhlo dvě hodiny, 7. 9. 2020, 12. 10. 2020 – přesáhlo dvě hodiny, 30. 11. 2020 a 31. 3. 2021 i písemný závěrečný návrh) po 2 500 Kč a jeden poloviční úkon dle § 11 odstavec 2 písmeno f) vyhlášky po 1 250 Kč za účast advokáta při vyhlášení rozsudku, 14 x paušální náhradou hotových nákladů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, cestovným advokáta k jednáním soudu ve dnech 27. 1. 2020, 15. 6. 2020, 13. 7. 2020, 7. 9. 2020, 12. 10. 2020 a 30. 11. 2020 na trase [obec] – [obec] a zpět při celkové délce cesty 248 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 5,9 l motorové nafty [číslo] km v ceně 33,60 Kč litr a základní náhradě 4,20 Kč km, tedy za každou z těchto cest částkou 1 533, 20 Kč Poslední dvě cesty k jednáním soudu ve dnech 31. 3. 2021 a 19. 4. 2021 se uskutečnily na stejné trase a shodným vozidlem; při vyhláškové ceně pohonné hmoty 27,20 Kč listr a náhradě 4,40 Kč za 1 km náhrada činí 1 489,20 Kč za každou z nich. Žalované též náleží náhrada za promeškaný čas advokáta při osmi cestách k jednáním soudu vždy za 6 půlhodin u každé z těchto cest po 100 Kč za jednu půlhodinu dle § 14 citované vyhlášky, celkem v částce 4 800 Kč a 21 % DPH v částce 11 534,80 Kč, neboť zástupce žalované je plátcem této daně.

43. Podle výsledku řízení pak soud uznal žalobce, který není osvobozen od poplatkové povinnosti, povinným nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení vynaložené státem na tlumočení obsahu výpovědi svědka [příjmení].

44. Lhůta k plnění byla žalobci stanovena jako obvyklá patnáctidenní postupem dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.