8 C 22/2026

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: I Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o 32 497 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 497 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 570,95 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 203,12 Kč, s úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 31 000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 780,50 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 12. 2025 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 32 497 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne 15. 9. 2023 smlouvu o povoleném debetu č. 8639//46892909/PD (dále jen "smlouva") součástí, které byly obchodní podmínky banky. V této smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 31 000 Kč a žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně a s poplatky účtovanými v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Původní věřitel svou povinnost z úvěrové smlouvy splnil a žalovanému předmětný úvěr poskytl. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. V souladu s obchodními podmínkami přistoupila banka dne 22. 4. 2025 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Dle ustanovení obchodních podmínek bylo sjednáno, že pro případ, že se klient dostane do prodlení s plněním povinností stanovených smlouvou, popř. podmínkami, je banka oprávněna připisovat úroky, poplatky, pojistné náklady, jakož i veškeré další výlohy banky související s poskytnutým úvěrem k jistině. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 31 000 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 570,95 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 203,12 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 497,00 Kč.

2. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 10. 4. 2026 dne vyzval soud žalovaného, aby se do 15 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, a současně jej poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve stanovené lhůtě žalovaný nevznesl námitky proti navrženému postupu. Ani žalobkyně nevznesla námitky proti navrženému postupu, proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř.

3. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Podle § 86 odst. 1 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav: smlouvou o povoleném debetu č. 8639//46892909/PD i její akceptací ze dne 15. 9. 2023 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali smlouvu o kontokorentním úvěru ve výši 31 000 Kč s roční úrokovou sazbou 21,9 %. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem a s poplatky účtovanými v souvislosti s poskytnutím úvěru. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala.

8. Dle výpisu z osobního účtu a výpisu z povoleného debetu žalovaný neplnil povinnosti ve smlouvě sjednané. Listinou ze dne 22. 4. 2025 banka prohlásila jeho závazek za okamžitě splatný a žalovaného vyzvala k úhradě částky 37 161,07 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku podle smlouvy ze dne 2. 9. 2025 doplněné seznamem postoupených pohledávek. Postoupení banka oznámila žalovanému dopisem ze dne 11. 9. 2025.

9. Dle potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru bylo zjištěno, že banka před poskytnutím kontokorentního úvěru měla k dispozici údaje z běžného účtu žalovaného jako klienta za dobu od 15. 7. 2009, tedy měla dostatečný přehled o jeho příjmech a výdajích. Dále proběhlo ověření v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku bez záznamu, v registrech NRKI a z údajů z bankovních výpisů nebylo u klienta identifikováno riziko exekuce. Po zohlednění verifikovaných výdajů byl vypočten průměrný měsíční příjem a nabídnut kontokorent ve výši 31 438 Kč.

10. Citovaná skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru ve smyslu uvedeného ustanovení § 2395 o. z. Banka se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch peněžní částku ve výši do 31 000 Kč a tuto částku také poskytla. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit sjednaným způsobem spolu se smluvenými úroky a poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla dostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 ZSÚ, když údaje o jeho příjmech a výdajích zjistila zejména z účtu, který na jméno žalovaného vedla po dlouhou dobu před poskytnutím úvěru. Protože žalovaný úvěr splácet přestal, porušil podstatným způsobem své smluvní povinnosti a ocitl se v prodlení. Banka oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala zaplacení jak dlužné jistiny, tak i příslušenství. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením. Na základě uvedených skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 32 497 Kč na jistině úvěru spolu se smluvenými úroky a zákonnými úroky z prodlení, jejichž výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., se zohledněním plateb provedených žalovaným po zesplatnění úvěru.

11. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 300 Kč a dále odměnou advokáta 2,5 x 700 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, jednoduchá předžalobní výzva k úhradě) a paušální náhradou jeho hotových výdajů 3 x 100 Kč za tyto úkony dle § 14b odstavec 1, 5 písmeno a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 430,50 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně.

12. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní postupem dle § 160 o.s.ř. s přihlédnutím k výši dlužné částky a zejména době prodlení s jejím plněním.