8 C 32/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Novákové a přísedících Bc. Iriny Rálišové a Renaty Rýdlové věci ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí

I. Návrh, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 27. 12. 2022 je neplatné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku v částce 40 656 Kč.

1. Žalobkyně se proti žalovanému označenému původně jako , Anonymizováno, , adresa, – , Anonymizováno, , adresa, I žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2023 domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 21. 12. 2022, která jí byla dána z důvodu dle § 52 písm. g) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce). Tvrdila, že pracovala u žalovaného podle pracovní smlouvy ze dne 27. 12. 2002 ve znění pozdějších dodatků na pozici pracovnice právního oddělení na dobu neurčitou. Dvacet let byla zařazena na agendě přestupků. Po dobu trvání pracovního poměru jí nebyla vytýkána žádná pracovní pochybení. Zlom v přístupu k žalobkyni u žalovaného nastal během pandemie Covid-19, neboť nesouhlasila s mnohými omezeními a svým postojem k nim se netajila, a také spolu s kolegou , jméno FO, vstoupila do odborové organizace , Anonymizováno, v lednu 2020, čímž se stala pro žalovaného nežádoucí osobou a on začal podnikat kroky, které měly za cíl rozvázat s ní pracovní poměr. V dubnu 2022 proto proběhla mimořádná kontrola spisové agendy žalobkyně za roky 2019-2021, přestože již v říjnu 2021 byla provedena kontrola řádná, která ve spisové agendě žalobkyně za období let 2020-2021 neodhalila žádná závažná pochybení. Totožný výsledek měla i mimořádná kontrola v dubnu 2022, neboť žádné pochybení v souvislosti s ní nebylo žalobkyni vytknuto. V létě 2022 žalovaný žalobkyni zrušil možnost home office, který měla dohodnutý na dva dny v měsíci. Další mimořádná spisová kontrola žalobkyni byla provedena na přelomu listopadu a prosince 2022, při níž měla být odhalena zásadní pochybení ve zpracování přestupkové agendy ze strany žalobkyně, která byla konkretizována ve výpovědi, jež byla žalobkyni předána 21. 12. 2022. Žalovaný tam žalobkyni vytýká pochybení při zpracování třiceti případů potenciálních přestupků, k nimž mělo dojít v období od února 2021 do srpna 2022. Žalobkyně však popírala, že by se nějakého pochybení dopustila. Tvrdila, že svou práci vždy vykonávala svědomitě, odpovědně a s nasazením. Spolu s kolegou byli v rámci svých svěřených agend dlouhodobě přetíženi, na což upozorňovali a žádali o posílení týmu. V kontrolovaném období byla také pracovní výkonnost žalobkyně ovlivněna jejím zdravotním stavem a s tím souvisejícími déletrvajícími výpadky v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, v níž se nacházela od 5. 2. do 13. 3. 2022 a od 25. 7. do 28. 8. 2022. V době pracovní neschopnosti nebyla nikým zastoupena, již napadlé spisy za ni nikdo nezpracovával a nové spisy jí přibývaly i v době její nepřítomnosti. Stejně tak žalobkyně nebyla nikým zastoupena v době, kdy čerpala řádnou dovolenou v celkovém rozsahu 20,5 dne. V kontrolovaném období tedy žalobkyně absentovala déle než tři měsíce. Na pracovní výkonnost měl také vliv zdravotní stav jejího otce, který v červnu 2022, v době, kdy mu bylo 90 let, utrpěl cévní mozkovou příhodu a na žalobkyni bylo, aby zajistila veškeré záležitosti související s jeho pobytem v nemocnici a následnou léčbou. K této situaci žalobkyně však žalovaný nikterak nepřihlédl. Žalobkyni byla výpověď předána dne 21. 12. 2022, pracovní poměr měl skončit uplynutím zákonné dvouměsíční výpovědní doby ke dni 28. 2. 2023. Žalobkyně však byla od 28. 12. 2022 v dočasné pracovní neschopnosti až do 31. 3. 2023. Pracovní neschopnost žalobkyně tak trvala po celou délku výpovědní doby. V souladu s § 53 odst. 2 zákoníku práce proto výpovědní doba začala běžet až 1. 4. 2023 a skončila ke dni 31. 5. 2023. Žalobkyně žalovanému nesdělila, že netrvá na prodloužení pracovního poměru, naopak, výslovně nesouhlasila s tím, že by k prodloužení výpovědní doby nedošlo.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Namítal, že , adresa, – , Anonymizováno, , adresa, I, vůči němuž směřovala žaloba, není způsobilý být účastníkem řízení a není ani subjektem tvrzené povinnosti. Městský obvod není organizační složkou státu, nýbrž orgánem Městského obvodu , adresa, I. Ve věci samé potvrdil, že žalobkyně se stala zaměstnankyní Statutárního města , adresa, – Městského obvodu , adresa, I na základě pracovní smlouvy z 27. 12. 2002. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Na pracovní pozici pracovnice právního oddělení jí na úřadu Městského obvodu , adresa, I byla svěřena pravomoc správního orgánu v řízení o přestupcích podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen přestupkový zákon). Žalovaný rozvázal s žalobkyní pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vztahující se k žalobkyní vykonávané práci, která ji byla doručena dne 21. 12. 2022. Tvrdil, že z kontrolních zjištění kontroly výkonu a evidence přestupkové agendy městského obvodu a správních činností souvisejících s přestupkovou agendou, která byla prováděna v období od 30. 11. do 2. 12. 2022 kontrolní skupinou Magistrátu města , adresa, , odboru správních agend, oddělení přestupků, jejímž předmětem byla činnost jednak žalobkyně a současně i druhého zaměstnance , jméno FO, zařazeného na stejnou agendu, jednoznačně vyplynulo, že v období od ledna 2022 do 30. 11. 2022 došlo v důsledku konání či opomenutí žalobkyně k zániku odpovědnosti za přestupek, odložení věci či nečinění žádných úkonů ve věci ve zcela neakceptovatelném rozsahu. V agendě žalobkyně docházelo k evidentnímu nadužívání institutu odložení věci i u řady případů, které měly být zjevně projednány. V některých případech byly ukládány zjevně neúměrně mírné správní tresty, což žalobkyně odůvodňovala extrémní bagatelizací jednání podezřeních a jejich společenské škodlivosti. Ani v jednom kontrolovaném spisu nedošlo k předvolání kohokoli za účelem podání vysvětlení, ani v jednom případě nedošlo k nařízení ústního jednání za účelem předvolání obviněného a provádění dokazování. Pokud byl proti příkazu podán odpor, v řízení nebyl učiněn další krok a věc prekludovala pro zánik odpovědnosti za přestupek, ačkoli ústní jednání, výslech svědků, výslech obviněného atd. je jedním ze základních postupů v rámci dokazování v přestupkových řízeních. V řadě případů tak došlo v důsledku nečinnosti žalobkyně k zániku odpovědnosti za protiprávní činy, což je samo o sobě velmi závažným pochybením a také k užívání institutu odložení věci v rozporu s právními předpisy. V situaci, kdy se žalobkyně dopustila závažných porušení svých povinností, nelze po žalovaném jako zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby u něj pracovní poměr žalobkyně nadále pokračoval. Nečinností žalobkyně mohlo dojít až k narušení důvěryhodnosti územního samosprávního celku, neboť společensky škodlivá jednání často nebyla projednávána v přestupkovém řízení a nebyly za něj ukládány tresty. Žalovaný popíral, že by se žalobkyně již v době předchozí nedopustila žádných pochybení, když konkrétně byla například dne 1. 2. 2006 napomenuta, že nerespektuje pokyny vedoucí právního odboru a upozorněna na nevhodnost svého chování vůči nadřízené, následně jí bylo doručeno též upozornění na možnost výpovědi z 8. 2. 2006 v důsledku porušení pracovní kázně nevyřízením spisu do stanoveného termínu. Žalobkyně také manipulovala s docházkou ve dnech 13. 1. a 20. 1. 2006, kdy nesouhlasila doba jí uvedených odchodů z pracoviště s časem skutečného odchodu. V průběhu doby žalovaný obdržel několik stížností na nevhodné chování žalobkyně, a to dne 14. 11. 2015, kdy měla reagovat arogantním a povýšeneckým způsobem a její jednání vzbuzovalo pochybnosti ohledně její vůle dostatečně zjistit skutkový stav. V řízení vedeném v roce 2019 také neumožnila svědkyni, aby jí zvolený advokát byl přítomen jejímu výslechu. Žalovaný dále tvrdil, že v letech 2021-2022 nebyl ani jeden ze zaměstnanců přestupkového oddělení nijak přetížen. Žalobkyni bylo v roce 2021 přiděleno 183 spisů, v roce 2022 194 spisů, oproti tomu za rok 2017 jí bylo přiděleno 197 spisů, za rok 2018 242 spisů, za rok 2019 259 spisů a za rok 2020 171 spisů. Adekvátní vytíženost pak představuje 220-250 spisů za rok. Pracovní neschopnost žalobkyně v roce 2022 nekoresponduje s většinou zjištěných nedostatků, k nímž ve vysoké míře docházelo i v roce 2021.

3. K výzvě soudu žalobkyně podáním doručeným dne 13. 11. 2023 opravila označení žalovaného, přičemž zdůraznila, že v žalobě byl žalovaný od počátku označen sídlem a identifikačním číslem, tedy bylo nepochybné, kdo je ve sporu žalován.

4. Po provedeném řízení soud žalobu zamítl na základě následujících skutkových zjištění:

5. Podle pracovní smlouvy ze dne 27. 12. 2002 žalobkyně pracovala u žalovaného na pracovní pozici pracovnice právního oddělení od 1. 1. 2003 na dobu neurčitou v sídle Městského obvodu , adresa, I.

6. Z listiny datované dnem 21. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyni byla dána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Jako důvod bylo uvedeno, že z výsledku kontroly, která probíhala od 30. 11. 2022 do 2. 12. 2022 a vztahovala se k výkonu a evidenci přestupkové agendy městského obvodu a správních činností souvisejících s přestupkovou agendou tak, jak byly zachyceny v protokolu o kontrole z 13. 12. 2022 č.j. , Anonymizováno, , který tvoří přílohu výpovědi, se dopustila závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci, a to konkrétně tím, že v rámci jí vykonávané přestupkové agendy městského obvodu a správních činností souvisejících s přestupkovou agendou za toto období došlo v důsledku jejího konání či opomenutí k: ad 1. zániku odpovědnosti za přestupek ve věci vedené pod sp. zn. 65/21 po její nečinnosti, po podání odporu proti příkazu, ad 2. k zániku odpovědnosti za přestupek ve věci vedené pod sp. zn. 157/21 po její nečinnosti, ad 3. k zániku odpovědnosti za přestupek ve věci vedené pod sp. zn. 179/21 po její nečinnosti, ad 4. k zániku odpovědnosti za přestupek ve věci vedené pod sp. zn. 249/21 po její nečinnosti, ad 5. k zániku odpovědnosti za přestupek ve věci vedené pod sp. zn. 269/21 po její nečinnosti, ad 6. k zániku odpovědnosti za přestupek ve věci vedené pod sp. zn. 281/21 po její nečinnosti, ad 7. k odložení věci vedené pod sp. zn. 307/21 pro zánik odpovědnosti za přestupek, po její nečinnosti, avšak bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 8. k odložení věci vedené pod sp. zn. 311/21 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 9. k odložení věci vedené pod sp. zn. 25/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 10. k odložení věci vedené pod sp. zn. 27/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 11. k odložení věci vedené pod sp. zn. 31/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 12. k odložení věci vedené pod sp. zn. 39/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 13. k odložení věci vedené pod sp. zn. 49/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 14. k odložení věci vedené pod sp. zn. 53/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 15. k odložení věci vedené pod sp. zn. 55/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 16. k odložení věci vedené pod sp. zn. 57/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 17. k odložení věci vedené pod sp. zn. 75/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 18. k odložení věci vedené pod sp. zn. 89/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, dále bylo zjištěno ad 19. nečinění žádných úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 159/22 po dobu více než 5 měsíců, ad 20. odložení věci vedené pod sp. zn. 163/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 21. nečinění žádných úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 167/22 po dobu více než 5 měsíců, ad 22. nečinění žádných úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 185/22 po dobu více než 4 měsíce, ad 23. nečinění žádných úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 187/22 po dobu více než 4 měsíce, ad 24. nečinění žádných úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 189/22 po dobu více než 4 měsíce, ad 25. nečinění žádných úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 191/22 po dobu více než 4 měsíce, ad 26. nečinění žádných úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 199/22 po dobu více než 4 měsíce, ad 27. nečinění žádných úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 203/22 po dobu více než 4 měsíce, ad 28. nečinění žádných úkonů ve věci vedené pod sp. zn. 211/22 po dobu více než 4 měsíce, ad 29. odložení věci vedené pod sp. zn. 205/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu, ad 30. odložení věci vedené pod sp. zn. 235/22 bez naplnění zákonných podmínek takového postupu. Nespornou skutečností vyplývající ze shodných tvrzení účastníků pak bylo, že tato výpověď byla žalobkyni do vlastních rukou předána na pracovišti dne 21. 12. 2022.

7. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že na Úřadu městského obvodu , adresa, I pracovala od roku 2003 stále na stejné pracovní pozici. Po celou dobu trvání jejího pracovního poměru jí nikdy nebylo vytčeno, že by něco dělala špatně. V letech 2020-2021 byla její práce dotčena covidovou situací. Nemohli projednávat přestupky, byli na home office. Následně pro velký nápad přestupků už nenařizovala jednání tak často, jejich počet si nedokáže vybavit. I v minulosti se stávalo, že se nezpracované přestupky posunovaly do dalšího roku. Vztahy na úřadu se v průběhu doby zhoršovaly. Pokud někdo odešel, nebyl přijat nový zaměstnanec, práce se přerozdělovala, všichni byli přetížení. Panovala tam atmosféra strachu. Jakmile se někdo zastavil na chodbě, byl kárán. Když někdo vešel k druhému do kanceláře, za chvíli tam přišla tajemnice, která viděla na kamerách pohyb na chodbě a šla to hned kontrolovat. V průběhu roku 2022 odešlo dalších 6-7 dlouholetých zaměstnanců. V roce 2021 proběhla řádná kontrola, s jejími výsledky nebyli seznámeni. V dubnu 2022 proběhla další kontrola, kterou provedl zaměstnanec jiného obvodu na stejné pracovní pozici. S výsledky opět nebyla seznámena. V roce 2021 jí zemřela matka a ona pečovala o devadesátiletého otce, který v červnu 2022 utrpěl mozkovou příhodu, a ona musela zařídit vše, co souviselo s jeho pobytem v nemocnici a v léčebně. Už se nemohl vrátit domů. V létě pak byla v pracovní neschopnosti. Tehdy již delší dobu upozorňovala vedení, že práci nezvládá, nedosahuje dřívějšího tempa pro osobní situaci. Upozornila jak přímou nadřízenou paní , jméno FO, , tak i tajemnici úřadu, ale nemluvila o konkrétních spisech. Žádná pomoc nebo nabídka řešení nepřišla. Od roku 2020 bylo přestupkové oddělení umístěno na odloučeném pracovišti, v říjnu 2022 bylo uloženo, aby se nastěhovali zpět. Tři dny poté proběhla mimořádná kontrola spisů. Pak si přímá nadřízená zavolala nejprve jejího kolegu a pak žalobkyni. Předpokládala, že bude seznámena s výsledky proběhlých kontrol, s výpovědí nepočítala, okamžitě řekla, že s ní nesouhlasí. Vůbec si nevybavuje, že by někdy proběhla porada vedení. , jméno FO, občas napsala e-mail, že bude porada, ale pak ji odvolala. Na odloučeném pracovišti porada vůbec nebyla, jen pokud byli na městě osobně, podala jim informaci z porady vedení. Požadavky tajemnice posílala e-mailem. S ohledem na své osobní problémy žalobkyně nezvládala svoji práci bez problému, ale snažila se ji odvádět, jak mohla nejlépe. Bylo prakticky vyloučeno, aby kolegu požádala o pomoc se zpracováním spisu, sám měl problémy. Maximálně ho bylo možné požádat, aby převzal blokovou pokutu a zapsal platbu. Kolega dostal výtku za chození po městě v pracovní době, s žalobkyní však nikdo nic takového neřešil. Žalobkyně vyloučila, že by byla někdy neuctivá k paní , jméno FO, , nebo, že by se nevhodným způsobem vyjadřovala o úrazu páteře poškozené v důsledku incidentu v průběhu rozvodového řízení. , jméno FO, byl opakovaný přestupce, usnesení o odložení věci vzhledem k jeho zdravotnímu stavu bylo vytvořeno v den, kdy bylo datováno, nikoli zpětně. Anti datací by nic nezískala, řízení muselo být odloženo, nikoho tím nekrátila na jeho právu.

8. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že na Úřadu městského obvodu , adresa, I pracovala od ledna 2019 do června 2023 na pozici administrativní pracovnice přestupkového oddělení. Je jí známo, že už před jejím příchodem pracovníci přestupkového oddělení žádali o přibrání dalšího pracovníka. Nebyl navýšen počet úředníků, ale nastoupila ona jako administrativa. Její povinností bylo evidovat došlé přestupky a rozdělovat je úředníkům. Napadlé přestupky se dělily polovinou, nikoli podle druhu. K pracovní náplni přestupkáře patřilo kromě řešení přestupků i zpracovávat odpovědi na žádosti o zprávy soudů, policie, pojišťoven atd. a také zápisy do registru přestupků. Roční nápad přestupků na oddělení v roce 2022 odhadovala počtem 400 kusů. Na přestupkovém oddělení neexistovala zastupitelnost a také, i když byl úředník v pracovní neschopnosti, napadaly mu nové věci a čekaly, až nastoupí do práce. Porady s vedením byly nepravidelné a konaly se zřídka. Za roky 2021-2022 tak pětkrát. Žalobkyni nebylo nic vytýkáno, jejímu kolegovi byla vytýkána nečinnost a říkal, že ho někdo viděl ve městě v pracovní době. Dostal výtku a byl opakovaně volán na pohovor. Žalobkyně se spisy na státní zastupitelství nechodila. Na úřadě byla nepříjemná nálada, zaměstnanci cítili strach, bylo jich málo a byli přetížení. Byl cítit nátlak vedení. Nebylo možné, aby jeden úředník od druhého převzal spis, pokud někdo nestíhal, a hrozilo, že projde lhůta.

9. Z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucí odboru kanceláře Úřadu městského obvodu , adresa, I soud zjistil, že byla nadřízenou žalobkyně od 1. 7. 2021. Od počátku se snažila budovat vztahy na důvěře, ale sledovala, že kolegové na přestupkovém oddělení měli své pracovní tempo. Komplikace nastaly, když se z rozhodnutí tajemnice přestupkové oddělení přestěhovalo na , Anonymizováno, . Začaly přicházet informace, že pracovníci tohoto oddělení v pracovní době chodí po městě a nejsou využívány prostory pro jednání. V říjnu 2022 se oddělení nastěhovalo zpět do úřadu. Ona jako nadřízená respektovala, že přestupkové oddělení má samostatnou rozhodující činnost, byly však podněty, které bylo nutno vzít v úvahu, když například ve věci, kdy došlo k napadení manželky, žalobkyně do telefonu řekla, že kontuze krční páteře není v průběhu rozvodu nic výjimečného. Za této situace nadřízená o její odbornosti pochybovala. První kontrola sice žádné negativní poznatky nepřinesla, ona ale nebyla přesvědčena, že výsledky jsou odpovídající, proto iniciovala u tajemnice provedení další kontroly. Snažila se s podřízenými jednat ústně, aby změnili přístup k práci, protože velké problémy byly i s kolegou žalobkyně. K práci přestupkového oddělení měla připomínky i Policie ČR, Obvodní oddělení 1 s tím, že oddělení ztrácí na erudici a námitky byly i k postoji oddělení k řízením. Seznámila žalobkyni s výsledky kontroly provedené panem Herákem, byly veliké problémy získat od žalobkyně spisy ke kontrole. Výsledky této kontroly znala v dubnu nebo květnu 2022. Se zjištěními bylo nutné pracovat. Při poradách jí zaměstnanci přestupkového oddělení slíbili, že zlepší své pracovní tempo. Porady se pořádaly jedenkrát měsíčně, vytýkala jednak evidenci spisů a jednak závěry. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od ledna do března 2022, kdy měla natržený lýtkový sval. Žalobkyně pak byla podrobně seznámena při předání výpovědi za přítomnosti svědků s výsledky poslední kontroly z listopadu 2022, které jsou závažnější než kontroly z dubna 2022. Jednak proto, že druhá kontrola byla prováděna nadřízeným orgánem, jednak pro podrobný obsah konečných zjištění. Závěry byly nepříjemné, některé spisy byly prázdné, některé obsahovaly jediný dokument.

10. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že od 17. 11. 2004 je vedoucím odboru správních agend Magistrátu města , adresa, . Jeho odbor působí jako nadřízená instance k prvostupňovému rozhodování přestupků obvodním úřadem. Dlouho neměl informaci o tom, že by se na Městském obvodu , adresa, I projednávaly přestupky nestandardně. Asi rok před mimořádnou kontrolou v prosinci 2022 obdržel informaci od ředitele městské policie o tom, že na obvodu nejsou přestupky projednávány. Tehdy tomu ale nepřikládal žádnou váhu. Impulsem ke kontrole byl pokyn tajemníka Magistrátu města , adresa, , jeho přímého nadřízeného, protože na poradě, na níž byl účasten i primátor, se vyjádřil ředitel městské policie tak, že oznámil, že přestupky na obvodu I nejsou projednávány. Strážníci městské policie to vnímají jako znevažování své práce, protože když řeší předzahrádky, majitelé jim řeknou, že jim dají tak 300 Kč, nebo ať to nechají na projednání, protože na Městském obvodu , adresa, I rozhodně nedostanou větší pokutu nebo nedostanou nic. Tyto informace ale nebyly dále ověřeny. Proto dostal pokyn někdy v říjnu nebo listopadu 2022 k mimořádné kontrole, která bude zaměřena právě na plynulost projednávání přestupků na tomto obvodě. , adresa, s ním na kontrole pracoval kolega , jméno FO, . Svědek začínal praxi jako přestupkář, působil také jako vedoucí oddělení přestupků Magistrátu města , adresa, a jako právník má o problematice kvalifikovaný přehled. U kolegy žalobkyně byla kontrolou zjištěna tak hrubá rezignace na výkon agendy, že měla až trestněprávní důsledky. U žalobkyně sice nebyla naprostá rezignace na výkon agendy, ale byly zjištěny věci jednoznačně excesní. Při subjektivním posuzování případu je zde určitý rozptyl uvažování, na druhé straně ale existuje metodika, jak přestupky posuzovat. V rámci kontroly se zaměřil také na otázku přetížení žalobkyně. Z vlastní zkušenosti ví, že přestupkář bez problémů zvládne 200-250 nových věcí ročně. Pokud je nápad vyšší, má to už určitý dopad na kvalitu práce. V roce 2021 byl celkový nápad nových přestupků na obvod , adresa, I 360 věcí na dva lidi, tj. 180 věcí na osobu. Například na obvodu II to bylo 350 kusů na osobu a na obvodu V 300 kusů na osobu. Dále je třeba si uvědomit, že přestupkové řízení je svým způsobem řízení trestní a přestupkový proces je obdobný trestnímu řádu. Je nepředstavitelné, že za rok výkonu práce nebylo nařízeno ani jedno ústní jednání, při němž by byl slyšen svědek a nebyla předvolána ani jedna osoba k podání vysvětlení. Tímto způsobem se tato práce dělat nedá. S ohledem na výsledek kontroly hovořil s kolegou Staňkem o kontrole proběhlé v roce 2020 nebo 2021. Dotazoval se ho na způsob kontroly, když výsledkem bylo hodnocení bez závad. On připustil, že ji prováděl lajdácky, ledabyle, nechal si předložit 10 spisů Úřadu městského obvodu I, nevybral si je ale sám, učinil tak kontrolovaný úřad. Vyjma drobností pak závady shledány nebyly. Předchozí kontrola byla nekvalitní a nezjistila to, co zjistit mohla. Nezjišťoval absence žalobkyně v roce 2022 a neposuzoval, zda je úsek dostatečně obsazen. Případná pracovní neschopnost nijak nemění objektivní výsledek. Není nijak excesivní, pokud z ročního nápadu přestupkář odloží i 40 % nebo dokonce 50 % věcí, může se stát, že oznámení jsou nesmysly. Podstatné bylo však to, jak žalobkyně svá rozhodnutí hodnotila a odůvodňovala. Standardní výkon agendy zahrnuje ústní jednání a vedení dokazování. Z podnětu tajemnice Městského obvodu , adresa, I se znovu zabýval spisem, který v tomto řízení žalobkyně napadala, kdy se jednalo o věc, která byla odložena, protože se přestupku dopustila osoba s psychiatrickou diagnózou. On v rámci kontroly hodnotil věc jako nevyřízenou, ale žalobkyně tvrdila, že věc byla vyřešena v září 2022. Požádal proto o kontrolu záznamu v elektronické spisové službě a výstup z těchto dat mu potvrdil, že záznam byl zfalšován, po kontrole byl antidatován a dodatečně vložen do systému. Kdyby tuto věc žalobkyně odložila ihned poté, co napadla, věc by se neobjevila v kontrolním protokolu. Svědek v tomto případě vytýkal, že věc napadla v červenci a do prosince na ni nikdo nesáhl. Zabýval se také otázkou, proč došlo k anti dataci. Je to proto, že záznam o odložení věci se pouze zakládá do spisu, nikomu se neoznamuje. Vydaný příkaz nelze antidatovat, musely by se zfalšovat doručenky. Odložení věci pro uplynutí promlčecí doby je hrubým pochybením správního orgánu, pokud jeho nečinnost nemá opodstatnění v nedostatečném zabezpečení činnosti.

11. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnancem žalovaného na pracovní pozici referenta oddělení přestupku Úřadu městského obvodu , adresa, I od 1. 5. 2023. Na stejné pozici jsou na oddělení dva referenti. Administrativní pracovník tam již není. Za loňský rok měl nápad asi 250 spisů, tj. napadlo celkem asi 500 spisů. Tento rozsah je zvládnutelný. Kromě vyřizování přestupků zapisuje výsledky řízení do registrů. Mezi jeho povinnosti patří i podávat zprávy soudům a státním zastupitelstvím. Nestalo se, že by byl dlouhodobě nepřítomen. Došlé návrhy vkládá do elektronického systému, paní , jméno FO, , pak vytváří spis v tištěné podobě. Pokud by potřeboval založit spis, když nestíhá, může oslovit právě , jméno FO, , která ale není zaměstnankyní přestupkového oddělení. Situace na oddělení je stabilní. Nedokáže říct, zda by práci zvládal při úvazku zkráceném na 26 hodin. Ústní jednání se konají několikrát do týdne, pokud je třeba výslech účastníka nebo svědka nebo to požaduje zákon. Pokud by hrozilo, že projde lhůta a byl by nepřítomen, požádal by kolegyni, aby za něho provedla potřebný úkon, nebo by to provedl za ni on. Také by situaci řešil s vedením, protože spis nemůže zůstat ležet.

12. Z e-mailové korespondence bylo zjištěno, že 24. 3. 2020 byli zaměstnanci Obvodního úřadu , adresa, informováni , jméno FO, o omezeních souvisejících s covidovými opatřeními. Přestupkové oddělení na náměstí Republiky dostalo pokyn „nikoho nepřijímají, budova zůstává uzamčena, nejlépe home office“. Stejný pokyn obdrželi zaměstnanci 5. 4. 2020. Dne 16. 4. 2020 bylo přestupkovému oddělení na náměstí Republiky uloženo vyřizovat jen nejnutnější případy. Dne 9. 10. 2020 zněl pokyn pro přestupkové oddělení „nikoho nepřijímají, budova zůstává uzamčena“. Dne 15. 2. 2021 bylo uloženo omezení kontaktu s klienty na nezbytně nutnou úroveň s upřednostněním písemného elektronického či telefonického kontaktu před osobním. Omezení trvalo do 26. 2. 2021.

13. Z žádostí o dovolené a čerpání indispozičního volna i z přehledů docházky bylo zjištěno, že žalobkyně v lednu 2020 čerpala 3 dny dovolené, v únoru 2020 proběhl den indispozičního volna, v březnu 2020 proběhly dva dny placeného volna dle zákona, stejně tak jako v dubnu 2020, v květnu 2020 žalobkyně čerpala 4 hodiny dovolené a 1 den indispozičního volna, v červnu 2020 žalobkyně čerpala půlden dovolené, v červenci 2020 žalobkyně čerpala 3 dny dovolené, v srpnu 2020 8 dnů dovolené, v září 2020 pak 6 dnů dovolené, dále 1 den placeného volna dle zákona a jeden den indispozičního volna, v říjnu 2020 žalobkyně čerpala 3 dny dovolené, v listopadu 2020 nečerpala žádnou dovolenou, stejně tak jako v prosinci 2020. Žalobkyně neměla žádný den pracovního volna v lednu a únoru 2021. V březnu 2021 čerpala 1 den dovolené, v dubnu 2021 čerpala 2 dny dovolené, v květnu 2021 čerpala 1 den dovolené, v červnu 2021 čerpala 1,5 dne dovolené, v červenci 2021 čerpala 3 dny dovolené, v srpnu pak 10 dnů dovolené, v září 2021 žalobkyně měla 5 dnů dovolené, v říjnu žalobkyně čerpala 1 den dovolené a 2 dny indispozičního volna, v listopadu 2021 neměla žalobkyně žádnou absenci, v prosinci 2021 čerpala 1,5 dne dovolené, 1 den náhradního volna a 3 dny indispozičního volna. V lednu 2022 žalobkyně čerpala půl dne dovolené, v únoru 2022 byla žalobkyně 16 dnů v pracovní neschopnosti a dva dny čerpala indispoziční volno. V březnu 2022 byla žalobkyně 9 dnů v pracovní neschopnosti, v dubnu 2022 čerpala 1,5 dne dovolené, v květnu 2022 čerpala 2 dny dovolené a jeden den indispozičního volna, v červnu 2022 čerpala 1 den náhradního volna a 6 dní dovolené, v červenci 2022 čerpala 5 dnů dovolené a 5 dní byla v pracovní neschopnosti, 1 jeden den čerpala náhradní volno. V září 2022 žalobkyně čerpala 4 dny dovolené, v říjnu 2022 čerpala 3,5 dne dovolené, 1 den náhradního volna a 1 den indispozičního volna, v listopadu 2022 čerpala 2 dny dovolené, 1 den náhradního volna a 1 den indispozičního volna, v prosinci 2022 čerpala 1,5 dne dovolené, 3 dny byla v pracovní neschopnosti.

14. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění vydaného Okresní správou sociálního zabezpečení , adresa, dne 30. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od 5. 2. 2022 do 13. 3. 2022, od 25. 7. 2022 do 29. 7. 2022, od 1. 8. 2022 do 28. 8. 2022 a od 28. 12. 2022 do 31. 3. 2023. Také podle potvrzení vydaného Okresní správou sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 24. 4. 2023 byly žalobkyni vypláceny dávky nemocenského pojištění v době od 28. 12. 2022 do 31. 3. 2023.

15. Z výkazu Ministerstva vnitra o přestupcích projednaných orgány obcí a krajů bylo zjištěno, že Městský obvod , adresa, I v roce 2014 měl 120 nevyřízených přestupků z minulého období, během tohoto roku došlo 433 přestupků, odloženo bylo 173 věcí, blokově vyřízeno 62 věcí, v příkazním řízení vyřízeno 68 a 142 věcí, projednáno bylo celkem , hodnota, přestupků a 64 jich přešlo do dalšího období. V roce 2015 napadlo 401 přestupků, postoupeno jich bylo 30, odloženo 154, blokově vyřízeno 28, v příkazním řízení vyřízeno 163 přestupků, projednáno bylo celkem , hodnota, přestupků a 71 přešlo do dalšího období. V roce 2016 napadlo 491 přestupků, postoupeno jich bylo 27, odloženo 197, blokově vyřízeno 65, v příkazním řízení vyřízeno 136 a projednáno jich bylo celkem , hodnota, , 117 jich pak přešlo do dalšího období. Dle zprávy z datového pole za rok 2018 napadlo 523 přestupků, z nichž bylo vyřízeno příkazem na místě 44, příkazem 66, odložením 218, dále bylo oznámeno 58 ostatních přestupků, z nichž bylo odloženo 34 a projednáno 16. V roce 2020 bylo oznámeno 381 skutkových podstat, z nichž bylo na místě vyřízeno 17, příkazem 98, odloženo 197, dále bylo oznámeno 46 ostatních přestupků. V roce 2021 bylo oznámeno 412 skutkových podstat, z nichž na místě jich bylo vyřízeno 22, příkazem jich bylo vyřízeno 138, rozhodnutím 4, a odloženo bylo 169 přestupků, dále bylo oznámeno 20 ostatních přestupků, odloženo bylo 21. V roce 2022 bylo oznámeno 669 skutkových podstat, z nichž příkazem na místě jich bylo vyřízeno 7, příkazem 51 a odloženo jich bylo 131, dále bylo oznámeno 17 ostatních přestupků, z nichž 2 byly odloženy.

16. Podle zápisu o ústním jednání ze dne 1. 2. 2006 byla žalobkyně ústně napomenuta tajemnicí úřadu, neboť nerespektovala pokyny vedoucí právního odboru. Na možnost výpovědi byla upozorněna dopisem vedoucí právního oddělení z 8. 2. 2006 pro porušování pracovní kázně nesplněním pracovního úkolu, manipulací s docházkou ve dnech 13. 1. a 20. 1. 2006 a pro podané oznámení o odmítnutí pořízení zápisu ke spisu. Zároveň byla upozorněna na nevhodnost chování vůči nadřízené. Stížnosti na postup a chování žalobkyně pak byly podány dne 6. 5. 2014, 14. 11. 2015, 8. 2. 2018 a dne 2. 9. 2019.

17. Z protokolu o kontrole ze dne 30. 11. 2021 č.j. OSA/PO-25/21/11, který zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že on a , tituly před jménem, , jméno FO, provedli kontrolu výkonu a evidence přestupkové agendy městského obvodu a správních činností souvisejících s přestupkovou agendou za období let 2020-2021, dne 14. 10. 2021. Kontrolní orgán si namátkově vyžádal 10 spisů se závěrem, že přestupková agenda je u kontrolovaného orgánu zabezpečena na dobré úrovni, zjištěné pochybení ve vydání příkazu osobě omezené na svéprávnosti je dáno rozsahem náhledů do informačního systému evidence obyvatel. Zápisy do rejstříku přestupků jsou činěny (až na jednu absenci, kde se zjevně nejedná o systémové pochybení).

18. Z protokolu o kontrole ze dne 13. 12. 2022 č.j. MmP 148456/2022 zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a z obsahu níže uvedených připojených spisů bylo zjištěno, že za rok 2021 správní orgán obdržel celkem , hodnota, oznámení, za rok 2022 v období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022 (k tomuto datu oznamovaných přestupků se kontrolní skupina zaměřila na dodržování lhůt) správní orgán obdržel 234 oznámení. U žalobkyně bylo z věcí došlých v roce 2021 zjištěny nedostatky v 31 spisech. V řízení sp. zn. 65/21 žalobkyně vydala příkaz, proti němuž byl podán odpor dne 22. 6. 2021. V řízení nebyl učiněn žádný další úkon a 14. 7. 2022 žalobkyně řízení zastavila z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek pro uplynutí promlčecí doby. Řízení sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo rovněž odloženo pro zánik odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby, neřešen byl nárok Společenství vlastníků , adresa, , 2627, , adresa, , který v řízení uplatnil jako poškozený nárok na náhradu škody ve výši , částka, . Stejně tak byl odložen pro zánik odpovědnosti pro přestupek uplynutím promlčecí doby spis vedený pod sp. zn. , Anonymizováno, neřešen byl nárok na náhradu škody uplatněný Dopravním podnikem města , adresa, a. s. ve výši , částka, . V řízeních vedených pod sp. zn. 249/21, 269/21 a 281/21 opět došlo k zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby, a tedy k odložení věci. V řízení vedeném pod sp. zn. 307/21 byl řešen přestupek, za nějž lze dle § 4 odst. 2 zákona o některých přestupcích, uložit pokutu až do výše , částka, , přičemž dle § 30 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. přestupkového zákona, je promlčecí doba v tomto případě tři roky, po jednom roce od spáchání nebyly splněny zákonné podmínky pro odložení věci, neboť odpovědnost za přestupek ještě nezanikla. V řízení vedeném pod sp. zn. 311/21 se skutek stal 14. 4. 2021, policejním orgánem byly již téhož dne zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 zákona č. 141/1964 Sb., trestní řád, a až dne 1. 11. 2021 došlo k odevzdání věci k projednání přestupku. Žalobkyně věc odložila dne 20. 7. 2022 předčasně, neboť z důvodu stavění běhu promlčecí lhůty došlo až 4. 11. 2022. Ve věcech došlých v období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022 byly zjištěny nedostatky ve 23 spisech. V řízení vedeném pod sp. zn. 25/22 obviněná osoba neuposlechla výzvy policie k prokázání totožnosti a k setrvání na místě a při předvedení kladla aktivní odpor. Žalobkyně věc odložila s tím, že jednání jmenované bylo ovlivněno jejím psychickým stavem, který musel být následně odborně vyšetřen, nebyla tedy v době spáchání skutku pro nepříčetnost za přestupek odpovědná. Žalobkyně tak rozhodla, aniž by měla k dispozici lékařskou zprávu nebo znalecký posudek, který by ji umožnil přijmout kvalifikovaný závěr o tom, zda obviněná osoba v době spáchání přestupku trpěla duševní poruchou nebo pod vlivem návykové látky, přičemž v tomto případě by nebyla zbavena odpovědnosti. V řízení vedeném pod sp. zn. 27/22 podezřelý fyzicky napadl ženu, kterou několikrát udeřil do obličeje otevřenou dlaní, poté ji chytil za vlasy a cloumal jí hlavou, v důsledku čehož poškozená musela podstoupit lékařské ošetření v nemocnici. Žalobkyně věc odložila s odkazem na § 76 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona s tím, že podezřelý byl již dostatečně potrestán, když mu byl vyúčtován pobyt na protialkoholní záchytné stanici ve výši , částka, . Obdobný závěr pak přijala i v řízeních vedených pod sp. zn. 31/22, 163/22, 235/22. V řízení vedeném pod sp. zn. 39/22 žalobkyně věc odložila s tím, že nelze stíhat za protiprávní jednání společnost, která prodala vozidlo osobě, jež je nyní jeho provozovatelem, ačkoli dosud nebyl proveden převod vozidla, přičemž správnímu orgánu není známa osoba, která vozidlo nyní provozuje. Ve spise však není žádná dokumentace o postupu správního orgánu, která by byla podkladem pro rozhodnutí. V řízení vedeném pod sp. zn. 49/22, v němž bylo řešeno nekonsensuální a násilné chycení za zátylek a tlačení hlavy poškozené do prostoru před rozkrok, po předchozích dotazech na postoj k orálnímu sexu, žalobkyně dospěla k závěru, že jde o jednání společensky neškodlivé, nevhodné, avšak nevybočující z mezí nevhodnosti. Stejný závěr pak přijala i v řízení vedeném pod sp. zn. 53/22, kdy podezřelý měl na síti Facebook šířit videa o své bývalé přítelkyni, v nichž ji měl pomlouvat a vyhrožovat jí újmou na zdraví. V řízení vedeném pod sp. zn. 57/22 žalobkyně dospěla ke shodnému závěru se stejným zdůvodněním v případě, kdy se jednalo o nekonsensuální osahávání osmnáctileté poškozené. V řízení vedeném pod sp. zn. 55/22 řešila žalobkyně napadení poškozeného na ulici ranou do oblasti hlavy, když věc odložila s odůvodněním, že nedošlo k újmě na majetku či zdraví. V řízení vedeném pod sp. zn. 75/22 žalobkyně věc odložila, protože jednání podezřelého se podle ní nevyznačovalo společenskou škodlivostí. Jednalo se o skutek, při němž po soudu vyběhl podezřelý ze soudní síně na chodbu, kde čekal přítel oznamovatelky, kterého začal slovně urážet, stejně si počínal i vůči oznamovatelce, do které také strčil. Ve spisech vedených pod sp. zn. 159/22, 167/22, 185/22, 187/22, 189/22, 191/2022, 199/22, 203/22 a 211/22 došlo k nečinnosti žalobkyně po dobu delší 4-5 měsíců. V řízení vedeném pod sp. zn. 205/22 došlo k odložení věci dle § 76 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona s odůvodněním, že podezřelému byla na místě uložena bloková pokuta ve výši 5 000 Kč a není důvod jej dále trestat za přestupek neuposlechnutí výzvy úřední osoby, kdy se subjektivně cítil být ohrožen hlídkou Policie ČR a nedošlo ani ke škodě na zdraví ani ke škodě na majetku.

19. Ve spisu sp. zn. 189/22 v rámci údajů spisové služby bylo zjištěno, že usnesení o odložení věci pro zdravotní stav podezřelého s datací k 26. 9. 2022 bylo vyhotoveno až 12. 12. 2022.

20. Dopisem ze dne 1. 3. 2023 sdělila žalobkyně žalovanému, že chce v práci pokračovat i nadále, vyzvala žalovaného, aby výpověď přehodnotil a vzal zpět a současně sdělila, že výpovědní doba začne běžet až ukončením její dočasné pracovní neschopnosti, když výslovně nesouhlasí s jejím neprodloužením a do práce se chce vrátit.

21. Dopisem datovaným dne 28. 3. 2023 žalobkyně sdělila žalovanému, že končí její pracovní neschopnost a od 1. 4. 2023 je plně schopna výkonu práce. Její výpovědní doba počíná běžet od tohoto data a nesouhlasí s tím, aby došlo k jejímu zkrácení.

22. Dle § 50 odst. 1 zákoníku práce, výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dle odst. 4 dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

23. Dle § 51 odst. 1 věta prvá a druhá zákoníku práce, byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně dva měsíce s výjimkou vyplývající z § 51a. Dle odstavce 2 výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 68.

24. Dle § 52 písm. g) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr nebo pro závažné porušení povinnosti, vyplývající z právních předpisů, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývající z právních předpisů, vztahujících se k vykonávané práci, je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

25. Dle § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr, pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

26. Dle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

27. Výše uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

28. V případě žaloby o neplatnost výpovědi z pracovního poměru je povinností soudu zabývat se jak formálními náležitostmi výpovědi ve smyslu ustanovení § 50 a § 58 zákoníku práce, tak i materiálními předpoklady platnosti výpovědi, v daném případě ve smyslu ustanovení § 52 písmeno g) zákoníku práce. Pokud se týče formálních předpokladů výpovědi, má soud za to, že výpověď, která byla žalobkyni dána listinou datovanou dnem 21. 12. 2022, splňuje formální předpoklady požadované zákonem, neboť byla dána písemně, důvod výpovědi byl skutkově vymezen tak, že jej nebylo možné zaměnit s jiným a výpověď byla žalobkyni doručena do vlastních rukou na pracovišti dne 21. 12. 2022. Žaloba, v níž byl sice žalovaný označen nepřesně, ale dostatečně identifikován IČO a sídlem, a která byla v této části následně opravena, byla soudu doručena dne 28. 4. 2023, tedy v zákonné dvouměsíční lhůtě ve smyslu ustanovení § 72 zákoníku práce, neboť pracovní poměr žalobkyně měl skončit k datu 28. 2. 2023. V daném případě navíc došlo k prodloužení výpovědní doby, neboť žalobkyně v době trvání výpovědní lhůty, tj. v měsících lednu a únoru 2023, byla v pracovní neschopnosti, která skončila až 30. 3. 2023.

29. Dále se soud zabýval materiální stránkou výpovědi, která byla dána pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci závažným způsobem. Zde soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 735/2000 ze dne 14. 2. 2001, které byť se vztahuje k předchozí právní úpravě, jíž obsahoval v zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, konkrétně k ustanovení § 46 odst. 1 písm. f), je použitelné i pro stávající právní úpravu. Nejvyšší soud uzavřel, že citované ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně, může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji, k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením musí vzít na zřetel, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval.

30. V daném případě soud vyšel ze zjištění, že žalovaný přistoupil k opakované kontrole práce žalobkyně v souvislosti se stížností vznesenou na poradě vedení Magistrátu města , adresa, ředitelem městské policie, který poukazoval na skutečnost, že strážníci městské policie mají za znehodnocení své práce postup přestupkového oddělení Úřadu městského obvodu , adresa, I, neboť majitelé zahrádek při rušení nočního klidu navrhují, aby věc byla postoupena do správního řízení, kde dostanou pokutu pouze malou, nebo vůbec žádnou. Šetřením v prosinci 2022 pak byly zjištěny takové skutečnosti, z nichž vyplývá porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce v intenzitě, kterou nelze mít za soustavně méně závažné porušování povinnosti, jehož předpokladem by bylo výpovědi předcházející písemné upozornění na takovou možnost (doložené stížnosti řešené s žalobkyní v letech 2006-2019 při tom nemají pro posouzení věci právní význam, neboť zde není časová souvislost). I při zohlednění rozsahu pracovní neschopnosti žalobkyně v roce 2022 a její osobní a rodinné situace nelze přehlédnout, že v důsledku opakované nečinnosti žalobkyně došlo mimo jiné opakovaně k zániku odpovědnosti za přestupek a nedošlo ani k náhradě škody, byť ji poškozený uplatňoval, došlo také k nepřípustné bagatelizaci protiprávních jednání jak u sexuálně motivovaných jednání pachatelů přestupku, tak i u skutkových podstat, kde došlo k verbálnímu či fyzickému napadení, navíc bez provedení dokazování, které by pro přijaté závěry bylo podkladem. Je třeba mít na zřeteli, že takové výsledky, které byly zjištěny citovaným protokolem o kontrole v prosinci 2022, mají celospolečenský dopad, neboť zakládají důvod pro nedůvěru společnosti k orgánům města a současně důvod pro možné pachatele přestupku, domnívat se, že zůstanou bez trestu, nebo že trest bude velmi mírný. Ze všech těchto důvodů soudu nezbylo než uzavřít ve smyslu citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 735/2000 ze dne 14. 2. 2001, že po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby žalobkyni nadále zaměstnával, a tedy žalobní návrh zamítnout tím spíš, že v řízení byla prokázána i snaha zakrýt nečinnost anti datací usnesení, což je zjevně nezákonný postup.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť soud uznal žalobkyni, která v řízení neměla úspěch, povinnou nahradit plně úspěšnému žalovanému tyto náklady, které jsou představovány odměnou advokáta za 12 úkonů právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. z punkta 35 000 Kč, po 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 11. 10. 2023, 12. 1. 2024, 3. 4. 2024, 3. 5. 2024 a 23. 7. 2024 a účast u jednání soudu ve dnech 12. 1. 2024, 29. 1. 2024 (jednání přesáhlo dvě hodiny, tj. jedná se o dva úkony), 5. 4. 2024 (jednání přesáhlo dvě hodiny, tj. jedná se o dva úkony), 10. 6. 2024 a 5. 8. 2024, celkem 30 000 Kč, 12 x paušální náhradou hotových výdajů advokáta po 300 Kč dne § 13 odst. 3 citované vyhlášky a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši 7 056 Kč, neboť zástupce žalovaného doložit, že je plátcem této daně. Náklady řízení tak celkem představují částku 40 656 Kč. Lhůta k plnění byla žalobkyni stanovena jako obvyklá patnáctidenní, postupem dle § 160 odst. 1 o. s. ř.