8 C 33/2026

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 12 552,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 6 552,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 552,60 Kč ve výši 14,75 % ročně od 16.5.2024 do zaplacení, se žalobní návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa-Anonymizováno/Anonymizováno, VS: var. symbol soudní poplatek v částce 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 15. 5. 2026 zaplacení částky 12 552,60 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, přičemž pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení dluhu podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, žádala, aby jej v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 15. 4. 2024 s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba. smlouvu o spotřebitelském úvěru č. B0004010525357787 (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému úvěr v celkové výši 6 000 Kč, které byly žalovanému poukázány na jím označený účet. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 552,60 Kč, přičemž úvěr byl splatný dne 15. 5. 2024. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Poté zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. K posouzení úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Po prověření schopnosti splácet byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem – číslem smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný návrh smlouvy akceptoval, vyplatil věřitel žalovanému úvěr dne 15. 4. 2024 na jeho bankovní účet č. č. účtu. Platba úvěru byla identifikována variabilním symbolem – var. symbol, ve zprávě příjemci byla zápůjčka identifikována číslem úvěrové smlouvy B0004010525357787. Přes výzvy k úhradě žalovaný neplnil na vzniklý dluh žádnou částku. Žalobkyně pak nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně.

2. Žalovaný, shodně se žalobkyní, souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny do datové schránky dne 3. 7. 2026).

3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

5. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odstavce 3 pak změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

6. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl co do částky 6 000 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl na základě následujících skutkových zjištění:

7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. B0004010525357787 ze dne 15. 4. 2024 bylo prokázáno, že právnická osoba. sjednala s žalovaným smlouvu o úvěru na částku 6 000 Kč s úrokem 40 % ročně a poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 6 522,60 Kč. Úvěr měl být splacen do 30 dnů, tj. k 15. 5. 2024. Z potvrzení ČSOB a.s. ze dne 15. 10. 2025 bylo zjištěno, že na účet č. č. účtu vedený na osobu žalovaného, byla ke dni 15. 4. 2024 evidována odesílaná platba ve výši 6 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol se zprávou pro příjemce Zápůjčka B0004010525357787. Smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamy postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost právnická osoba. postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Postoupení pohledávky úvěrující společnost oznámila žalovanému dopisem ze dne 16. 10. 2025.

8. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný co do jistiny žalované částky. V dané věci žalobkyně tvrdí, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, která je svojí povahou smlouvou o spotřebitelském úvěru, avšak neprokazuje ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalovaného tento úvěr splácet v rozsahu vyžadovaném stávající právní úpravou, neboť netvrdí ani neprokazuje, že by úvěrující společnost zkoumala reálné příjmy a výdaje žalovaného, pouze nahlédla do databází dlužníků. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni vzniku smlouvy, mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru absolutně neplatná, a žalobkyni proto vznikl nárok pouze na vrácení jistiny vyplaceného úvěru. Žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný, přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval, že by na vzniklý dluh, kdy plnil jakoukoliv částku. Soud proto žalobě co do částky 6 000 Kč vyhověl. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 6 552,60 Kč, pak nezbylo než žalobu zamítnout.

9. Pokud jde o úrok z prodlení, v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. spisová značka ze dne 20. dubna 2022) soud vychází z toho, že „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“ V uvedeném případě tedy dosud žalovaný v prodlení není, tedy žaloby byla zamítnuta i co do zákonného úroku z prodlení, nicméně soud má za to, že nemůže jít naopak k tíži žalobkyně absolutní pasivita žalovaného, v jejímž důsledku nelze objektivně posoudit jeho poměry a na jejich základě stanovit dobu přiměřenou jeho možnostem k vrácení jistiny ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Proto bylo žalovanému uloženo, aby jistinu vrátil v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Prodlení žalovaného tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem.

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť v řízení více úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.

11. Protože v řízení nebyl vydán elektronický platební rozkaz, ale soud v tomto řízení pokračoval, bylo rozhodnuto o doměření soudního poplatku postupem dle Položky 2 odst. 2 a Položky 1 bod 1 Sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do l5 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích, a to písemně ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokud nebude soudní poplatek uhrazen do 30 dnů po marném uplynutí lhůty splatnosti stanovené ve výroku IV tohoto rozsudku, předá soud pohledávku k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu.