8 C 78/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce adresa pro doručování: adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa původní účastnice a žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zdržení se zásahů do věcného břemene a vyklizení nemovitosti <b>I. Žalovanému se ukládá povinnost zdržet se zásahů do věcného břemene bytu zřízeného ve prospěch žalobce dle odst. III. smlouvy [anonymizováno] [rok] [číslo], zatěžujícího pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], objekt bydlení, zapsaný v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce].</b> <b>II. Žalovanému se ukládá povinnost zdržet se zásahů do věcného břemene užívání zřízeného ve prospěch žalobce dle odst. III. smlouvy [anonymizováno] [rok] [číslo], zatěžujícího pozemek parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce].</b> <b>III. Žalovaný je povinen do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyklidit nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, vedeném [stát. instituce], Katastrální pracoviště Pardubice, na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] jako pozemek parc. č. st [anonymizováno], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], objekt bydlení, včetně této stavby, a pozemek parc. [číslo].</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 11. 2021 domáhal, aby soud uložil právní předchůdkyni žalovaného [celé jméno původní účastnice] povinnost zdržet se zásahů do věcného břemene bytu zřízeného ve prospěch žalobce dle odst. III. smlouvy [anonymizováno] [rok] [číslo], zatěžujícího pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], objekt bydlení, zapsaný v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] a věcného břemene užívání zatěžujícího pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Současně navrhl vyklizení těchto nemovitostí, neboť právní předchůdkyně žalovaného (jeho manželka) jako vlastník pronajala výše uvedené nemovitosti mnohočlenné rodině, následkem čehož byl žalobce ve svém užívání nemovitosti značně omezen. Žalobci byl vyčleněn prostor k užívání v rozsahu jednoho pokoje, byl mu znemožněn výkon základní hygieny, nebylo mu umožněno užívat příslušenství nemovitosti. Žalobce odkazoval na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, z níž vyplývá ochrana práva vyplývajícího z věcného břemene bytu a bydlení Listinou základních práv a svobod a současná možnost oprávněného domáhat se vyklizení těchto prostor. K návrhu žalobce soud usnesením č.j. 8 C 78/2021 – 91 ze dne 5. 8. 2022, které nabylo právní moci dne 7. 9. 2022, připustil, aby do řízení na místo žalované [celé jméno původní účastnice] vstoupil [celé jméno žalovaného], neboť tento předmětné nemovitosti nabyl do výlučného vlastnictví na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

2. Žalovaný nesporoval rušení žalobcova práva vyplývajícího z věcného břemene, potvrdil, že nemovitosti užívají třetí osoby. Nájemní smlouvu právní předchůdkyně žalovaného vypověděla ke dni 31. 5. 2021, nájemci se však vystěhovat odmítli a nadále dům obývají. Žalovaný podal žalobu na vyklizení nemovitosti, neboť jiné možnosti zjednání nápravy právní řád neposkytuje. Na základě toho navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nemůže být soudem nucen k vystěhování nájemců svépomocí.

3. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl na základě následujících skutkových zjištění:

4. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno původní účastnice] převedla své vlastnické právo k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], objekt bydlení, a pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [celé jméno žalovaného]. Součástí darovací smlouvy bylo v čl. III také prohlášení, že na nemovitosti vázne právo věcného břemene bytu a užívání zřízené ve prospěch [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum].

5. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 14. 7. 2022 bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], objekt bydlení, a pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále z výpisu vyplývá, že žalobce má k předmětným nemovitostem zapsáno věcné břemeno bytu a užívání.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 20. 10. 2022 č.j. 10 C 262/2022 – 30 byla nájemkyni původní žalované, [jméno] [příjmení], uložena povinnost vyklidit nemovitost, jež je předmětem tohoto sporu. Věc není pravomocně skončena z důvodu podaného odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

7. Trestním příkazem vydaným Okresním soudem v Pardubicích dne 27. 6. 2022 pod č.j. 3 T 75/2022 – 183, který nabyl právní moci dne 29. 7. 2022, byla právní předchůdkyně žalovaného uznána vinnou spácháním přečinu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 trestního zákoníku, kterého se dopustila tím, že v období od října 2020 do 29. 3. 2022 v obci [obec] bránila jako majitelka v řádném užívání domu [adresa] svému strýci [celé jméno žalobce], narozenému [datum], který má k dané nemovitosti zřízeno na základě darovací smlouvy ze dne [datum], zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], věcné břemeno k bezplatnému doživotnímu bydlení spočívající v oprávnění užívat tři obytné místnosti, kuchyň, příslušenství (koupelnu a WC), dále verandu, kolnu - prádelnu, kolnu - bývalý mlátek, komoru, studnu, zastavěnou plochu [číslo] [anonymizováno] o výměře 384 m2 a zahradu č. parc. [číslo] o výměře 1001 m2, a to tím, že uvedenou nemovitost pronajala na základě smlouvy o nájmu k bytu/domu ze dne [datum] [jméno] [příjmení], narozené [datum], která se do domu nastěhovala se svojí rodinou, a s odkazem na uzavřenou nájemní smlouvu užívali podstatnou část domu, přičemž [celé jméno žalobce] likvidovali jeho vybavení domu, pálili či jinak ho odstraňovali, vyčlenili mu k užívání pouze jednu místnost, kdy mu současně bránili v užívání jimi obsazené většiny prostor v domě včetně kuchyně a sociálního zařízení tak, že byl nucen se mýt venku v sudu, toaletu vykonávat v lese, teplou stravu si zajišťovat u sousedů či svého bratra [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], bytem [adresa žalobce].

8. Při místním šetřením konaném dne 13. 12. 2022 na adrese [obec a číslo] byl zjištěn celkový stav nemovitosti, zhlédnutím pokoje žalobce zjištěny otřesné hygienické podmínky neodpovídající standardnímu způsobu bydlení. Výslechem žalobce uskutečněným při tomto šetření bylo prokázáno, že se žalobce zdržuje v jednom pokoji, dům obývá dle jeho odhadu dalších deset osob, z toho tři dospělí a sedm dětí. Žalobce nemá přístup ke kuchyni, oblečení má uloženo mimo objekt, jeho pokoj není vytápěn. Chování nájemců k němu popsal jako proměnlivé, o nepěkných věcech mluvit nechtěl.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce], bratra žalovaného, soud zjistil, že svědek má zamezen přístup k bratrovi do domu, brání mu v něm nájemci. Žalobce má v domě vyčleněn jeden pokoj, nyní již smí v domě užívat toaletu. Občas se smí umýt v koupelně. Počet osob užívajících dům odhaduje na deset. Žalobci bylo zakazováno užívat příslušenství domu.

10. Soud neprovedl důkaz darovací smlouvou, v jejímž rámci bylo původně zřízeno věcné břemeno bytu a užívání ve prospěch žalobce, neboť tento měl za nadbytečný vzhledem k obsahu darovací smlouvy ze dne 28. 5. 2022. Navíc sama existence věcných břemen byla mezi stranami nesporná.

11. Provedenými důkazy má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný je na základě darovací smlouvy ze dne 28. 5. 2022 vlastníkem nemovitostí, pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], objekt bydlení, pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Na těchto věcech nemovitých vázne ve prospěch žalobce věcné břemeno bytu a věcné břemeno užívání. Právo žalobce vyplývající z věcných břemen bylo a je významným způsobem rušeno jednáním osob, které se počaly v objektu [adresa] zdržovat na základě nájemní smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalovaného a přes její ukončení jej odmítají opustit. Právní předchůdkyně žalovaného byla uznána vinnou spácháním přečinu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, jelikož svým jednáním umožnila rušení práva žalobce osobami, se kterými uzavřela nájemní smlouvu a nastalý stav odmítla jakkoli řešit. Ve věci vyklizení bývalých nájemců z iniciativy stávajícího žalovaného probíhá soudní řízení, které zatím nebylo pravomocně ukončeno. Podmínky bydlení žalobce, který se smí zdržovat pouze v jedné nevytápěné místnosti, jsou i v současné době nehygienické a ohrožující jeho život i zdraví.

12. Dle § 1283 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se služebností užívacího práva uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti.

13. Dle § 1284 o.z. vlastník však nese všechny závady věci a musí věc udržovat v dobrém stavu.

14. Dle § § 1297 o.z. je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání.

15. Dle § 1259 o.z. se ten, kdo je oprávněn ze služebnosti, může domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

16. Výše uvedená skutková zjištění byla základem pro následující právní závěr soudu:

17. Při rozhodování ve věci soud vycházel z judikatury citované i stranou žalující, konkrétně z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky vydanému pod sp. zn. 22 Cdo 1726/2007 dne 14. 8. 2008, z něhož vyplývá, že svědčí-li oprávněnému z věcného břemene právo užívání celého bytu a ve smlouvě o zřízení věcného břemene není uvedeno něco jiného, nemá vlastník bytu nadále právo byt užívat, a oprávněný z věcného břemene se může domáhat vyklizení vlastníka z bytu věcným břemenem zatíženého. Obdobný závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 2231/2006 ze dne 7. 6. 2007, dle něhož prostory, jež oprávněná osoba užívá z titulu práva odpovídajícího věcnému břemeni, nemohou být za trvání věcného břemene vlastníkem, kterého věcné břemeno omezuje, platně (znovu) přenechány do užívání nájemní smlouvou. Smlouvou o zřízení věcného břemene k nemovitosti (resp. k její části – tj. k bytu) se totiž vlastník nemovitosti vzdal práva nadále disponovat s jejím užíváním v rozsahu zřízeného věcného břemene, a nemůže proto ohledně ní uzavírat následně smlouvu o nájmu. Na tomto závěru nemění ničeho ani souhlas osoby oprávněné z věcného břemene s uzavřením nájemní smlouvy. Byt, k němuž svědčí jiné osobě věcné břemeno užívání, nelze totiž pokládat za právně volný, a tato okolnost vylučuje možnost vzniku práva nájmu k témuž bytu další osobě.

18. Soud má v řízení za prokázané, že v důsledku právního jednání právní předchůdkyně žalovaného stále dochází k zásadnímu porušování práva žalobce vyplývajícího z věcného břemene užívání a bytu ve smyslu ustanovení § 1297 o.z. ve spojení s § 1283 o.z., neboť žalobce je následkem nájemní smlouvy sjednané mezi právní předchůdkyní žalovaného a [jméno] [příjmení] ve svém právu bydlet v objektu [adresa] a užívat i jeho příslušenství a pozemky, na nichž se nachází, zásadním způsobem omezen a vzniklý stav, který byl zjištěn i při místním šetření soudu, jej ohrožuje na zdraví i životě.

19. Soud se při svém rozhodování neztotožnil s argumentací žalovaného, že žalobu je třeba zamítnout, neboť žalovaný nemá jiný legální prostředek k vyklizení předmětu sporu než žalobu na jeho vyklizení, kterou podal, a ohledně níž není zatím pravomocně rozhodnuto. Dle názoru soudu je však třeba žalobci poskytnout přinejmenším právní titul pro případ, že by žalovaný v řízení o vyklizení předmětu sporu nadále řádně nepokračoval, nebo že by nedokončil vyklizení nemovitosti v řádném vymáhacím či exekučním řízení. Na základě výše uvedeného byla žalovanému uložena povinnost zdržet se zásahů do věcného břemene bytu, zdržet se zásahů do věcného břemene užívání vztahující se k předmětné nemovitosti a povinnost předmětné nemovitosti vyklidit, přičemž lhůta k plnění zde byla žalovanému stanovena jako obvyklá patnáctidenní postupem dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.