9 C 192/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. ; sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum posledně bytem v  anonymizováno - ulice a číslo , obec , t.č. neznámého pobytu zast. opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 5 353,12 Kč s příslušenstvím; <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 353,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 395,38 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 718,75 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 353,12 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 5 353,12 Kč od 2. 12. 2020, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 5 353,12 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně - [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 31. 5. 2013 smlouvu účtu [číslo] (dále jen smlouva), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet a téhož dne i smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které mu byl na sporožirovém účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán do částky 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen hradit roční úrok z čerpaného kontokorentu 18,90 % ročně a ceny za služby spojené s vedením běžného účtu a kontokorentu, jež byly dle smlouvy započítávány do kontokorentu. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu, přičemž překročení bylo považováno za nepovolený debetní zůstatek, který byl povinen žalovaný vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany banky vyrovnán nebyl, proto banka převedla pohledávku dne 1. 4. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 5 353,12 Kč a úrok z úvěru 718,75 a úrok z prodlení od 1. 12. 2020 částku 395,38 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu 18,9 % ročně a zároveň i úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn dopisem ze dne 1. 4. 2020 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla bankou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020 s účinností ke dni 1. 12. 2020. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 12. 2020, celkem 6 46725 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 5 353,12 Kč, úroku z úvěru 718,75 Kč a úroku z prodlení ve výši 395,38 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 28. 12. 2020. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek, do dne postoupení pohledávky, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho, ani na základě upomínek a předžalobní výzvy.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Provedeným šetřením nebyl pobyt žalovaného zjištěn, proto mu byl ustanoven pro toto řízení opatrovník – Mgr. [obec] [anonymizováno], který ve vyjádření k žalobě po prostudování listinných důkazů uvedl, že tvrzení žalobce se jeví v souladu s předloženými důkazy a neshledává nic, na čem by bylo možno založit důvodnou obranu proti žalobnímu nároku. Rozhodnutí tak ponechal na úvaze soudu.

3. Jak žalobkyně, tak opatrovník žalovaného souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud tak postupoval dle § 115 a) o.s.ř. a při rozhodnutí vycházel z předložených listinných důkazů.

4. Smlouvou o osobním účtu ze dne 31. 5. 2013 a smlouvou o kontokorentním úvěru uzavřených mezi společností [právnická osoba] a žalovaným a smluvními podmínkami, měl soud prokázáno, že uvedená společnost se zavázala zřídit žalovanému od 31. 5. 2013 účet č. [bankovní účet], přijímat na tento účet vklady a platby a uskutečňovat z něj výplaty a platby a poskytovat související produkty a služby. Smlouvou o kontokorentním úvěru z téhož dne bylo prokázáno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 5 000 Kč, který měl být splacen do 1 roku od jeho čerpání s úrokovou sazbou 18,9 % ročně.

5. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 4. 2020 soud zjistil, že [právnická osoba] převedla dne 2. 4. 2020 svou pohledávku za žalovaným ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, když žalovaný ani po urgencích dluh neuhradil a dlužná částka na sporožirovém účtu ke dni převodu činila 5 353,12 Kč a řádné a zákonné úroky z prodlení částku 115,45 Kč. Zároveň uvedla, že odstupuje od dohod o vydání a používání debetních karet a tyto budou zablokovány. Dopisem ze dne 28. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni a žalovaný byl současně vyzván k zaplacení celkové částky 6 467,25 Kč.

6. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě do 4. 2. 2021, rovněž bylo nabídnuto smírné řešení a byl upozorněn na možnost soudního vymáhání v případě, že dluh nebude uhrazen.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek byla prokázána aktivní legitimace žalobce.

8. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o.z.) není-li stanoveno dále jinak, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

9. Podle § 3077 o.z. se účet řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy došlo před tímto dnem.

10. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

11. Podle § 2665 o.z. ujednají-li si strany, že ten kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 5 353,12 Kč s příslušenstvím je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o sporožirovém účtu a smlouvu o kontokorentním úvěru do limitu 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 1 roku od jeho čerpání. Bylo však prokázáno, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který i přes upomínky nebyl žalovaným vyrovnán, proto [právnická osoba] pohledávku dne 1. 4. 2020 převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k její úhradě. Podle § 1879 o.z. postoupila společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovaným žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 5 353,12 Kč. Žalovaný dluh zcela ani zčásti nezaplatil, porušil své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, bylo mu proto uloženo, aby žalobkyni zaplatil dlužnou částku ve výši 5 353,12 Kč, dále kapitalizované (vypočtené) úroky, jak smluvní, tak z prodlení, které činily do 1. 12. 2020 částky 718,75 Kč a 395,38 Kč, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Nadále od 2. 12. 2020 až do zaplacení dlužné částky 5 353,12 Kč činí zákonný úrok z prodlení 10 % ročně a úrok smluvní 18,9 % ročně. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a výše smluvních úroků se řídí uzavřenou smlouvou.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř, dle něhož je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení, neboť měl plný úspěch ve věci. Náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměně advokáta za právní zastoupení, a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, (převzetí zastoupení, sepis návrhu a výzva k plnění), 3 paušálních náhradách hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, po 100 Kč a 21% DPH z celkové náhrady nákladů advokáta, který je plátcem DPH. Celkově náklady řízení činí 1 489 Kč. Žalobní návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem plnění byla částka nižší 50 000 Kč, proto soud postupoval dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, nebyly zjištěny ani nebyly žalovaným tvrzeny.

18. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. delší než zákonná třídenní, a to 15denní, i vzhledem k návrhu žalobce.