9 C 225/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o příspěvek na přiměřenou výživu

I. Žalobní návrh, aby žalované byla uložena povinnost platit žalobci výživné ve výši 12 000 Kč měsíčně počínaje měsícem březnem 2021 vždy do každého 26. dne v měsíci, včetně úroků z prodlení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady ve výši 41 672,40 Kč k rukám zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se proti žalované – své dceři domáhal žalobou podanou dne , datum, u Okresního soudu v Prachaticích stanovení příspěvku na přiměřenou výživu ve výši 12 000 Kč měsíčně od března 2021, včetně úroků z prodlení. Okresním soudem v Prachaticích byla vyslovena místní nepříslušnost a věc postoupena Okresnímu osudu v Pardubicích jako soudu místně příslušnému, pro bydliště žalované. V žalobě hned na počátku žalobce opětovně uvedl, že žalovaná (lidská hyena) byla členkou zločinecké bandy vedené její zrůdnou, zlodějskou matkou, která na základě lží a pomluv se ho snažila dostat do vězení – zabít. Přitom moc dobře obě věděly o jeho zdravotním stavu. Také křivé trestní stíhání vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , spisová značka, bylo promyšlenou a plánovanou vraždou, jak se zbavit těžce nemocného člověka a dostat se k jeho majetku. Přitom trestní stíhání nemělo být vůbec vedeno. O žalovanou a domácnost se dříve staral dobře a nikdy dětem neubližoval. Žalovaná se odstěhovala v září 2006 a od té doby mu, jako těžce nemocnému člověku nepomáhala. V roce 2011 byl jeho příjem ve výši 22 398 Kč jako nadprůměrný příjem a mohl si tak platit nákladnou léčbu. Skutečnost je však od ledna 2021 taková, že jeho příjem činí 10 948 Kč a od února 2021 mu bylo ukradeno dalších 504 Kč. Má za to, že vítězí jen vrazi a zloději jako je žalovaná a její zabijácká matka a její zločinecká banda. Žalovaná se tak postarala o to, aby se nemohl nezbytně léčit a jeho život byl zcela nesnesitelný, žádá proto i o možnost eutanázie.

2. Pokud jde o návrh žalobce na umožnění eutanázie, toto řízení o přivolení k zásahu do integrity žalobce bylo vyloučeno k samostatnému řízení již rozhodnutím Okresního soudu v Prachaticích dne , datum, , které nabylo právní moci , datum, .

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu s tím, že je dcerou žalobce, ale uplatněný nárok v žalobě neuznává. Poukázala na to, že žalobce se domáhal příspěvku na přiměřenou výživou již v roce 2015, kdy došlo k zamítnutí žaloby Obvodním soudem pro Prahu 1 - věc byla vedena pod sp. zn. , spisová značka, . Dále se domáhal výživného ve výši 5 250 Kč měsíčně od , datum, u Okresního soudu v Pardubicích, kde věc byla vedena pod sp. zn. , spisová značka, (správně , Anonymizováno, ), kdy došlo rovněž k zamítnutí žaloby. V současné žalobě žalobce neuvádí, k jaké změně poměrů došlo, aby bylo možné jeho nárok posoudit odlišně než v předchozích řízeních. U žalované došlo k jediné změně v tom směru, že v roce 2021 ukončila vysokoškolské studium a nastoupila do zaměstnání. Poukázala na to, že od roku 2006 s žalobcem nežije, neboť se spolu s matkou odstěhovaly, žalobce neviděla, ani se nestýkají. Má také za to, že žalobce není osobou, která by splňovala zákonné podmínky pro přiznání výživného. Pobírá invalidní důchod, v roce 2012 získal od České pojišťovny, a.s. náhradu za ztrátu na výdělku v kapitalizované jednorázové výši 2 000 000 Kč, na nákladech spojených s léčením částku 550 000 Kč, když jednorázová náhrada se rozpočítávala dle měsíčních částek do věku 65 let žalobce, takže společně s invalidním důchodem dosahuje měsíčního příjmu přes 20 000 Kč. Dále bydlí v bytě o vel. 4+1, který po rozvodu manželství daroval , právnická osoba, nad Labem a.s., která v jeho prospěch zřídila právo doživotního bezplatného užívání formou věcného břemene. Rovněž poukázal na to, že žalobce na ni podává opakovaně žaloby k různým soudům po celé republice o náhradu škody, zadostiučinění, zdravotní a psychickou újmu. Chování žalobce k žalované vyjádřené i v samotné žalobě se neslučuje s dobrými mravy, je plné hrubých urážek, které nemají žádný reálný základ a svědčí i o velmi negativním vztahu otce k dceři a o jeho stále větším odpoutáním se od reality. Motivem podání žaloby také není snaha žalobce zajistit si prostředky na uspokojování svých potřeb, ale snaha uškodit žalované. Žalovaná se také na aktuálním zdravotním stavu žalobce nijak nepodílela, nezpůsobila dopravní nehodu, z níž žalobce odvozuje svůj ztížený zdravotní stav a rozpad jeho manželství. Dále uvedla, že pracuje u své matky a byla v září 2021 přijata k doktorskému studijnímu programu sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a přiznáno doktorandské stipendium ve výši 10 500 Kč.

4. K opětovné námitce podjatosti vznesené žalobcem je nutno uvést, že o námitce proti projednávající soudkyni bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočkou v Pardubicích čj. , spisová značka, dne , datum, a pokud jde o další námitky proti všem soudcům Okresního soudu v Pardubicích a opětovně proti projednávající soudkyni vznesené ze strany žalobce, nejednalo se o žádné nové námitky, které by byly i konkretizovány, proto k těmto námitkám soud již nepřihlížel - § 43 odst. 2 o.s.ř.

5. Žalobce na podporu svých tvrzení předložil lékařské zprávy, z nichž bylo zjištěno, že po dopravní nehodě velmi dobře spolupracuje a dodržuje léčebný režim. Ke zhoršení psychického stavu došlo , datum, , kdy byl zadržen policií a byl vyslýchán. Zhoršení zdravotního stavu si vyžádalo častější návštěvy na psychiatrii a zvýšení dávek dlouhodobé medikace.

6. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR- Krajská pobočka v Pardubicích ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobci byl přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením symbolem ZTP od , datum, trvale.

7. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. , spisová značka, byl žalobce odsouzen pro pronásledování matky žalované a jeho jednání bylo kvalifikováno jako přečin nebezpečného pronásledování dle § 354 odst. 1 písm. a) b) d) trestního zákoníku. K odvolání žalobce byl citovaný rozsudek zrušen a věc byla postoupena Magistrátu města Pardubic jako přestupek. Z rozhodnutí ze dne , datum, bylo zjištěno, že řízení o přestupku bylo vzhledem marnému upnutí zákonné lhůty k projednání přestupku dle § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb. zastaveno.

8. Z kopií poštovních poukázek bylo zjištěno, že invalidní důchod žalobce pro invaliditu třetího stupně činil v roce 2021 částku 15 584 Kč, vypláceno bylo z důvodu exekuce 10 444 Kč a příspěvek na mobilitu 550 Kč měsíčně.

9. Z rozhodnutí ČSSZ v Praze 5 bylo zjištěno, že od , datum, byl zvýšen žalobci invalidní důchod na částku 16 630 Kč měsíčně, od června 2022 na částku 17 416 Kč, od září 2022 na částku 18 119 Kč a od ledna 2023 na částku 19 242 Kč.

10. Ze mzdového listu žalované bylo zjištěno, že v roce 2021 činil její průměrný čistý příjem 11 271 Kč, v roce 2022 průměrný čistý příjem činil 12 013 Kč a v roce 2023 v průměru 12 801 Kč a příjem z doktorandského stipendia 10 500 Kč.

11. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žaloba o stanovení povinnosti žalované, platit žalobci výživné ve výši 4 900 Kč počínaje měsícem únorem 2015 byla zamítnuta. Městským soudem v Praze pod č.j. , spisová značka, byl rozsudek v zamítavém výroku ve věci samé potvrzen. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci , datum, .

12. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že návrh žalobce na uložení povinnosti žalované platit výživné ve výši 5 250 Kč od , datum, byl zamítnut a rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. , spisová značka, dne , datum, .

13. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

14. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

15. Dle § 913 odst. 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Poskytování výživného také nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o.z.).

16. Podle § 915 odst. 1 a 2 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.

17. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. U výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Předpokladem pro uplatnění vyživovací povinnosti dětí k rodičům je stav odkázanosti na výživu na straně rodičů.

18. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k závěru, že žalobní návrh není důvodný z níže uvedených důvodů. Dle shora citovaného ustanovení § 911 o.z. lze přiznat výživné, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Stav odkázanosti na výživu, tedy neschopnost oprávněného samostatně uspokojovat své potřeby, ať prací, z pojistných dávek, ze svého majetku apod. je základním předpokladem pro vznik vyživovací povinnosti. Žalobce je však saturován invalidním důchodem, který mu je měsíčně vyplácen, a dále již i dříve vyplacenou jednorázovou částkou odškodnění za újmu způsobenou při dopravní nehodě, která byla vyplacena do budoucna, a to do věku 65 let žalobce, což při rozpočítání do uvedeného věku žalobce činí 11 000 Kč měsíčně, uvedeného věku žalobce také dosud nedosáhl a je nutno s touto částkou počítat. U uvedených důvodů se o stav odkázanosti žalobce na žalované dceři dle ustanovení § 922 odst. 1 o. z. nejedná. Nedošlo tak v tomto směru k žádné změně poměrů. Nutno také uvést, že sám žalobce také žádnou změnu poměrů v žalobním návrhu neuváděl.

19. Z provedeného dokazování tak nevyplývá ani závěr, že by životní úroveň žalované byla vyšší než životní úroveň žalobce. Pro existenci vyživovací povinnosti žalované vůči žalobci je nerozhodné tvrzení žalobce, že v minulosti se dobře staral o rodinu a děti. Naopak je nutno podotknout, že chování žalobce vůči žalované jako své dceři je v příkrém rozporu s dobrými mravy. Žalovaná se žádným způsobem nepodílela na zdravotním stavu žalobce, dopravní nehodu, při níž byl žalobce zraněn, nezpůsobila ani rozpad jeho manželství. Žalobce naopak žalovanou ve svých projevech hrubě uráží, což vyplývá již i ze samotného žalobního návrhu, kdy žalovanou označuje jako lidskou hyenu, dále jako součást zločinecké bandy vedené její zrůdnou matkou, apod. Soudu je rovněž z jeho úřední činnosti známo, že proti žalované podal žalobce již i několik návrhů na náhradu škody a zadostiučinění v milionových částkách a kdy vůči ní rovněž používá hrubé a urážlivé výrazy. Takovéto chování otce k dceři se zásadně neslučuje s dobrými mravy. Vzhledem i k uvedeným návrhům žalobce vůči žalované má soud za to, že motivem tohoto řízení není ani zajištění si prostředků pro uspokojování svých potřeb, ale spíše snaha žalobce uškodit žalované. Nebyly tak splněny žádné podmínky pro stanovení výživného, proto soud žalobní návrh v plném rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v jejím právním zastoupení a jedná se odměnu advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření a účast u jednání dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 a § 8 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. ze základu 720 000 Kč tj. 11 180 Kč za jeden úkon právní služby. Dále 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč a 21% DPH z odměny a náhrad advokátky ve výši 7 232,40 Kč, celkem tady o částku 41 672,40 Kč. , adresa, k úhradě soud stanovil delší než zákonnou třídenní, a to lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), a to k rukám zástupkyně žalované dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud nezjistil žádné důvody mimořádného zřetele hodné, pro které by žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal.