9 C 230/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované pobytem adresa žalované o zaplacení 26 233 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 268,88 Kč do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobní návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 26 233 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 734,35 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 734,35 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou proti žalované domáhal zaplacení částky 26 233 Kč představované jistinou ve výši 7 734,35 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 5 098,65 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutou ve výši 10 000 Kč, sankčními poplatky ve výši 3 400 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 26 z důvodu prodlení s hrazením jednotlivých splátek. Dále požadoval od 18. 3. 2022 do zaplacení zákonný úrok z prodlení dosud nevypočtený ve výši 11,75 % ročně z částky 7 734,35 Kč a smluvní úrok ve výši 29 % ročně rovněž z částky 7 734,35 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 4. 1. 2019 s žalovanou smlouvu [číslo] s produktovým názvem [ulice] půjčka v hotovosti týdenní 02/ 2018 s tím, že neoddělitelnou částí smlouvy jsou též smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako smlouva. Kromě zapůjčené částky ve výši 20 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit žalobci i částku ve výši 17 333 Kč jako přesně vyčíslený a neměnný poplatek. Celkově tak zaplatit částku 37 333 Kč. Zápůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Žalovaná se zavázala dlužnou částku ve výši 37 333 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Uvedl, že splátky nehradila řádně a včas, když byla uhrazena částka 24 500 Kč. Dle měsíčně výpisu hradila od ledna 2019 do srpna 2019 vždy částku 2 500 Kč, následující měsíc uhradila 1 100 Kč, poté 1 000 Kč a poté již po 500 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 12 265,65 Kč na jistinu, která byla proto ponížena na částku 7 734,35 Kč. Další uhrazená platba ve výši 12 234,35 Kč byla započtena na poplatky, které tak byly poníženy na částku 5 098,65 Kč. Dále uvedl, že v důsledku prodlení s placením jednotlivých splátek mu vzniklo i právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně, která byla kapitalizována a ke dni 1. 2. 2022 činila částku 10 000 Kč, sankční poplatky činily 3 400 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za opožděné splátky částku 268,88 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel dne 28. 1. 2022 s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, která nabyla účinnosti 1. 2. 2022, kdy došlo k postoupení pohledávky na žalobce ve výši 26 501,88 Kč, o čemž byla žalovaná informována a zároveň vyzvána úhradě, ničeho však neuhradila.

2. V doplnění žalobního návrhu žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce si byl vědom své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet a má za to, že tuto svou povinnost splnil. Vycházel i z informací, které si sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak i těch neveřejných a tyto údaje komplexně analyzoval, proto má za to, že nepostupoval v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Vycházel z bankovních i nebankovních registrů, sdružení [příjmení], dále i z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí. Poté přistoupil ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalované s ohledem na její příjem, který posuzoval jak dle výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti, tak i udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu. Vázaný zástupce právního předchůdce žalobce vyplnil na základě dokumentů předložených dlužnicí před uzavřením smlouvy zákaznickou kartu, která je dokumentem, ve kterém jsou pravdivě a úplně uvedeny veškeré ověřené relevantní informace pro posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr ze strany žalované splácet. V předmětném případě bylo žalovanou sděleno a doloženo, že má pravidelný měsíční příjem ve výši 15 195 Kč, což bylo doloženo výplatními páskami za říjen a listopad 2018, které byly ověřeny a zkontrolovány paní [jméno] [příjmení], která byla vázanou zástupkyní jeho právního předchůdce. Rovněž bylo provedeno vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalované, kdy byly právním předchůdcem žalobce posuzovány nejen výdaje sdělené a doložené.

3. Má za to, že jednotlivá ujednání uvedená ve smlouvě nejsou a ani nemohou být ujednáním nepřiměřeným, když žalovaná byla s těmito seznámena v rámci předsmluvní kontraktace a to u podpisu standardních informací o spotřebitelském úvěru. Sjednané částky jí proto musely být zcela jasné. Také ujednání o úroku a částce za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení jsou sjednaná individuálně a byly tak sjednány v souladu se smluvními podmínkami. Pokud jde o úroky z dané smlouvy, je nutno uvést, že jsou jedním z obligatorních pojmů smlouvy o úvěru, kdy jejich výše je ovlivněna celou řadou vedlejších faktorů. Jedná se zejména o rychlost poskytnutí úvěru, způsob poskytnutí, celkovou délku či rizikovost. Vzhledem k povaze smlouvy, která byla mezi stranami sjednána, je zřejmé, že úroková sazba bude vyšší, než obvyklá úroková míra bank. V dané věci byla smlouva uzavřena v bydlišti žalované, kde ji navštívil vázaný zástupce s veškerými potřebnými podklady. Žalovaná tedy nemusela vynakládat žádné úsilí ani finance k dopravení se do sídla právního předchůdce žalobce, finanční prostředky byly také ihned poskytnuty žalované v hotovosti a při týdenním režimu splátek vázaný zástupce navštívil žalovanou v jejím bydlišti a vybíral jednotlivé splátky. Při určování výše úroků bylo počítáno celkem s 60 návštěvami vázaného zástupce. Má proto za to, že sjednaná výše úroku 29 % ročně byla spojena s poměrně vysokými náklady a v souladu se zásadami soukromého práva. Žalovaná byla také seznámena se smluvními podmínkami, které byly nedílnou součástí smlouvy.

4. Žalovaná se k žalobě, která jí byla zaslána spolu s jejím doplněním a výzvou k vyjádření, na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel a doručeno postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) nevyjádřila. K nařízenému jednání na 19. 1. 2023 se bez omluvy nedostavila, ač k jednání byla obeslána a doručení bylo vykázáno 30. 11. 2022. Soud proto jednal bez účasti žalované a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Ve věci nemohlo být rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla o této možnosti zaslaným předvoláním informována – poučena.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o zápůjčce s označením [ulice] v hotovosti, na základě které si půjčila částku 20 000 Kč, kterou obdržela v hotovosti. Zápůjčku se zavázala splatit i spolu s poplatkem ve výši 17 333 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 577 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky ve výši 7 860 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 896 Kč. Celková dlužná částka tak činila 37 333 Kč, kdy splácení bylo dohodnuto formou 60 týdenních splátek po 623 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 29 % jako pevný pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 231,71 %. Uvedená část smlouvy o zápůjčce byla podepsána, pokud však jde o smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, tyto nebyly součástí smlouvy ani nebyly žalovanou podepsány.

6. Ze standardních informací ke spotřebitelskému úvěru – [ulice] v hotovosti vyplývá, že byla podepsána žalovanou dne 4. 1. 2019 pouze prvotní část, další část spolu s údaji o výši úvěru, jednotlivých poplatků a celkové výši již podepsána není. Rovněž tak pokud jde o náklady spotřebitelského úvěru.

7. Ze zákaznické karty žalované bylo zjištěno, že tuto s žalovanou sepisovala [jméno] [příjmení] jako vázaná zástupkyně právního předchůdce žalobce a z karty vyplývá, že jmenovaná žije s rodiči, je svobodná a její příjem činí 15 195 Kč. Další příjmy domácnosti jsou uváděny částkou 25 200 Kč. Z ověřených dokumentů měly být předloženy 2 výplatní pásky za měsíc říjen a listopad a pracovní smlouva na dobu neurčitou. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny v celkové výši 6 869 Kč, a to částkou 2 000 Kč jako odhadované měsíční výdaje a interní splátky ve výši 4 869 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalované bylo sděleno, že dlužná částka z úvěrů činí ke dni 1. 2. 2022 celkově částku 71 736,22 Kč, a to ze 3 uzavřených smluv. Přitom ze smlouvy [číslo] se jednalo o částku 26 501,88 Kč. Zároveň byla vyzvána k doplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení a informována o tom, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022.

9. Dopisem ze dne 10. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k okamžitému splacení částky 26 501,88 Kč včetně příslušenství a poplatků z předmětné smlouvy s tím, že pokud částka nebude uhrazena do 17. 3. 2022, stane se splatným celý dluh a žalobce je oprávněn přistoupit k vymáhání pohledávky soudní cestou. Rovněž předžalobní výzvou z 20. 5. 2022 byla žalovaná informována právním zástupcem žalobce o tom, že dluh po splatnosti představuje částku 27 054,52 Kč a byla vyzvána k úhradě ve lhůtě 7 dnů a poučena i o narůstajícím příslušenství pohledávky a o možnosti vymáhání soudní cestou.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje jako obchodní zástupce společnosti [právnická osoba], která ji kontaktovala s tím, že žalovaná žádá o poskytnutí zápůjčky. S žalovanou se proto spojila, sdělila jí, které listiny si má připravit, zejména občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky či výpisy z účtu. Pamatuje si, že žalovaná pracovala jako pomocná kuchařka na [anonymizováno] [obec] a při schůzce předložila výplatní pásky. U společnosti měla 3 aktivní úvěry, které vždy řádně platila a vše doložila. U sepisu smlouvy byla přítomna i její matka, u níž zjišťovala i další příjmy domácnosti. Z předložených výplatních pásek byl vytvořen průměrný příjem, který byl zaznamenán do zákaznické karty. Žalovaná požadovala peníze v hotovosti, proto byly vyplněny předsmluvní informace a následně smlouva sepsána. Pokud jsou splátky týdenní, chodí se tak ke klientovi každý týden, ale žalovaná si splátky předplácela vždy na 4 týdny dopředu, takže platila 1x měsíčně. Proto jí také navštěvovala 1x za měsíc. Pokud jde o půjčku hotovostní, musí být také uhrazena v hotovosti. Pokud by žalovaná žádala zasílat peníze na účet, muselo by se jednat o půjčku bezhotovostní. Žalovaná zpočátku zápůjčku splácela, ale později, jak se dozvěděla od její matky, měla odjet do Anglie. Rodiče se snažili situaci řešit, zápůjčku za ní však neuhradili.

11. Podle § 2390 a § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Podle § 1970 o.z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, že mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

15. Podle § 2394 o.z. byli-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedná splátky po dobu delší něž tři měsíce.

16. Po zhodnocení všech důkazů ve spise založených soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze v malé částce.

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky, resp. právní předchůdkyní žalobce a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť jednou ze smluvních stran byla žalovaná jako spotřebitel a bylo tak nezbytné při posuzování právního vztahu vedle občanského zákoníku aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a to zejména ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Dle těchto ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Po vyhodnocení provedených důkazů soud v otázce posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřel, že právní předchůdce žalobce provedl kontrolu příjmů žalované, když ze samotné zákaznické karty vyplývá, že byly předloženy 2 výplatní pásky, což potvrdila i vyslechnutá svědkyně, která z předložených výplatních pásek učinila průměrný příjem žalované, který zapsala do zákaznické karty. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr od jeho poskytnutí pravidelně splácela, když učinila 15 měsíčních splátek a první rok splácela úvěr plnou částkou 2 500 Kč měsíčně, má soud za to, že právní předchůdce žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalované, a to jak pokud jde o její příjem, tak pokud jde i o její výdaje. Přihlédl přitom i k předchozím zápůjčkám, které jak uvedla vyslechnutá svědkyně, byly také spláceny. Vzhledem k výši příjmu a uváděným výdajům byla tak žalovaná schopna dostát svým závazkům, což také dlouhou dobu činila, když z poskytnuté zápůjčky 20 000 Kč uhradila celkem částku 24 500 Kč, tedy částku vyšší, než byla žalované poskytnuta. Uhrazená částka ve výši 24 500 Kč jak žalobce sdělil, byla ve výši 12 265,65 Kč započtena na jistinu, z níž tak zbývalo uhradit 7 743,35 Kč a další uhrazená částka 12 234,35 Kč byla započtena na poplatky, které tak byly poníženy na částku 5 098,65 Kč, která je rovněž požadována.

20. Jak již bylo uveeeno, žalobce se domáhá zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud zde proto uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o zápůjčce a peněžní ústavy, zejména banky smlouvy označují jako smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze půjčení peněžních prostředků, předmětem smlouvy o zápůjčce může být půjčení nejen peněžních prostředků, ale i jakýchkoliv jiných zastupitelných věcí. Úvěr je vždy úročený, ale zápůjčka může být jak bezúročná, tak úročená. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou a vzniká již uzavřením, zatímco smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a vzniká až přenecháním, resp. odevzdáním zapůjčené věci vydlužiteli. Čistě z právního hlediska je tak rozdíl především v tom, že předmětem úvěru jsou výhradně finanční prostředky, zatímco předmětem zápůjčky – může být jakákoliv hmotná věc. Soud má za to, že i v případě smlouvy o zápůjčce, je nutné aplikovat jak občanský zákoník, tak i zákon o spotřebitelském úvěru, a to zejména za situace, kdy je zřejmé, že právní předchůdce žalobce je poskytovatelem finančních prostředků. Smlouvu o zápůjčce tak sjednává jako úplatnou a v tomto případě, byl sjednán úrok v pevné výši částkou 3 577 Kč. Jak vyplývá z výše úhrady žalované v částce 24 500 Kč, žalovaná nejen uhradila půjčenou částku 20 000 Kč, ale uhradila i pevný uvedený úrok.

21. Pokud však jde o poplatky, které byly uváděny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení částkou 7 860 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení částkou 5 896 Kč, má soud za to, že tyto částky jsou nepřiměřené až lichvářské, zejména jestliže náklady na vrácení zápůjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která měla být dle smlouvy splácena. Taková zápůjčka tak nemá pro dlužníka racionální smysl a je v rozporu s ust. § 2 odst. 3 a § 6 o.z., tj. aby samotné náklady na vrácení zápůjčky dosahovaly tak vysoké částky, jak je tomu v projednávané věci. Po odečtení pevného a vyčísleného úroku ve výši 3 577 Kč činily 13 756 Kč, tj. téměř 2/3 zapůjčené částky. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku lze vrátit i levněji, např. poštovní poukázkou. Soud tak má za to, že částky představující poplatky jsou nepřiměřené a byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o.z.) a jedná se o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu, proto v této části žalobní návrh zamítl. Přiznal žalobci pouze úrok z prodlení, který byl vypočten jako kapitalizovaný částkou 268,88 Kč za pozdní úhrady dřívějších splátek.

22. Pokud jde o další požadované částky, a to kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč a sankční poplatky 3 400 Kč, ani v této části nebylo žalobnímu návrhu vyhověno. Jistina i spolu s pevným úrokem již byla žalovanou uhrazena, jak bylo již výše uvedeno. Smluvní pokuta či její kapitalizovaná výše 10 000 Kč nebyla součástí smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaná podepsala, ale jen ve smluvních podmínkách, které nebyly žalovanou ani podepsány, nemohly tak být přiznány, rovněž tak pokud jde o sankční poplatek ve výši 3 400 Kč, který rovněž nebyl součástí smlouvy. Již z výše citovaného ustanovení § 2048 o.z. vyplývá, že věřitel může požadovat smluvní pokutu za porušení smluvních povinností jen, je-li to ujednáno, což v daném případě sjednáno nebylo. Zde soud odkazuje i a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3512/2011. Rovněž tak, pokud jde o úrok, který byl uveden ve smlouvě ve výši 29 % ročně, mělo se jednat dle smlouvy o úrok, který je pevný po celou dobu trvání smlouvy, a to z částky 7 734,35 Kč, která však již dle výše uvedené odůvodnění rozsudku byla žalovanou uhrazena, když byla zcela uhrazena celá poskytnutá jistina. Z těchto důvodů byl také zamítnut i návrh na přiznání zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 734,35 Kč.

23. Žalobce byl ve věci neúspěšný, proto bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z nich náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.