9 C 258/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , titul za jménem . ; sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum posledně bytem v  anonymizováno – ulice a číslo , obec zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 2 272,94 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 272,94 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 97,98 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 272,94 Kč od 2. 4. 2017 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 662 Kč k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 2 272,94 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu [číslo] (dále jen smlouva), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný byl dle smlouvy povinen platit ceny za služby a produkty poskytované bankou v souladu s platným sazebníkem banky. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle oznámení banky (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany banky vyrovnán nebyl, proto banka převedla pohledávku dne 1. 11. 2016 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 272,94 Kč a úrok z prodlení 30,80 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 11. 2016 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla bankou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 3. 2017 s účinností ke dni 1. 4. 2017. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 4. 2017, celkem 2 370,92 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 2 272,94 Kč a úroku z prodlení do 1. 4. 2017 ve výši 97,98 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 21. 4. 2017. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 11. 2016, do dne postoupení pohledávky, tj. do 1. 4. 2017, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho.

2. Ve věci nebyl vydán navrhovaný elektronický platební rozkaz, neboť pobytu žalovaného nebyl znám, bylo provedeno šetření jeho pobytu a následně byl žalovanému ustanoven pro toto řízení opatrovník – JUDr. [jméno] [příjmení].

3. Opatrovník žalovaného uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Vzhledem k absenci stanoviska žalovaného lze vycházet pouze z obsahu spisu a není tak možné podrobněji vylíčit rozhodné skutečnosti ve věci a označit důkazy. Zároveň vznesl námitku promlčení, s tím, že návrh byl podán dne 9. 9. 2019 a zároveň se v něm se uvádí, že povinnost vzniku vyrovnat debetní zůstatek, je ode dne vzniku tohoto nepovoleného zůstatku až do doby jeho vyrovnání a z tohoto hradit zákonný úrok z prodlení. Lze tedy dovodit, že k nepovolenému debetnímu zůstatku došlo již okamžikem jeho vzniku, který však ze spisového materiálu nevyplývá. Vychází však z toho, že ke dni převodu pohledávky na evidenční účet pohledávek, tedy ke dni 1. 11. 2016 činil úrok z prodlení již částku 30,80 Kč a pokud je již úrok žalobkyní evidován, musela splatnost nastat v některém z předcházejících dnů. Má za to, že vzhledem k výši uvedeného úroku by splatnost pohledávky nastala ke dni 31. 8. 2016, vzhledem k tříleté promlčecí lhůtě a dni podání žalobního návrhu, tj. 9. 9. 2019 se jedná o nárok promlčený.

4. Jak žalobkyně, tak opatrovník žalovaného souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud tak postupoval dle § 115 a) o.s.ř. a při rozhodnutí vycházel z předložených listinných důkazů.

5. Podle § 2662 zák č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle § 2665 o.z. ujednají-li si strany, že ten kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Smlouvou o účtu, rámcovou smlouvou o finančních službách a přílohou k rámcové službě ze dne 12. 5. 2016 uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovaným a Všeobecnými obchodními podmínkami, měl soud prokázáno, že uvedená společnost se zavázala zřídit a vést žalovanému účet č. [bankovní účet] v českých korunách. Současně se zřízením účtu byla žalovanému vydána platební karta Visa Classic a nastaveny limity. Ze smlouvy rovněž vyplývá, že v případě, že platební příkaz nebude moci banka provést, bude informován zvláštním dopisem. Z poslední výzvy k zaplacení a výpovědi smlouvy o účtu a souvisejících dohod soud zjistil, že [právnická osoba] převedla dne 1. 11. 2016 svou pohledávku za žalovaným ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, když dlužná částka na sporožirovém účtu ke dni převodu činila 2 272,94 Kč a úroky 30,80 Kč. Dopisem ze dne 21. 4. 2017 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni na adresu uvedenou ve smlouvě jako adresu korespondenční a žalovaný byl současně vyzván k zaplacení částky 2 370,90 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2017 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 6. 5. 2017. Veškeré uvedené písemnosti byly žalovanému zaslány na jím uvedenou adresu ve smlouvě jako adresu korespondenční, změna této adresy nahlášena nebyla. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 1. 11. 2016 činil zvýšený úrok z prodlení částku 30,80 Kč a ke dni 1. 4. 2017 částku 97,98 Kč. Z jednotlivých výpisů z osobního účtu žalovaného bylo zřejmé, že ještě v měsíci červnu činil zůstatek na účtu kladnou částku, k debetu došlo v následujících měsících, na což byl žalovaný upozorňován.

11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 2 272,94 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o sporožirovém účtu a o poskytování souvisejících produktů a služeb, na základě které banka přijímala na účet žalovaného vklady a platby a uskutečňovala z tohoto účtu výplaty a platby a poskytovala majiteli účtu, související produkty a služby. Bylo prokázáno, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který i přes upomínky nebyl vyrovnán, proto [právnická osoba] pohledávku dne 1. 11. 2016 převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 272,94 Kč. Jak vyplývá z obchodních podmínek, byl žalovaný povinen udržovat na účtu peněžní prostředky v takové výši, aby postačovaly ke krytí plateb jeho příkazů a krytí jeho závazků vůči bance, vyplývajících ze smlouvy a obchodních podmínek. Takovýto debet nebyl vyrovnán ani poté, co byl žalovaný vyzván k jeho vyrovnání, proto banka až poté pohledávku zesplatnila, a to ke dni 1. 11. 2016, kdy pohledávku z nepovolených debetních zůstatků převedla na evidenční účet pohledávek. K vznesené námitce promlčení soud uvádí, že splatnost dlužné částky nastala až jejím zesplatněním, k čemuž došlo 1. 11. 2016, předtím byl žalovaný na vzniklý debet upozorněn, tento měl možnost ještě vyrovnat, což neučinil, proto až poté došlo a mohlo dojít k zesplatnění. Na základě tohoto zesplatnění počala běžet promlčecí lhůta, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 o.z.) a podána žaloba. Od splatnosti dluhu, tj. od 1. 11. 2016 tak začala běžet tříletá promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o.z. Žaloba byla podána dne 9. 9. 2019, proto k promlčení dojít nemohlo. Podle § 1879 o.z. postoupila [právnická osoba] svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Písemná informace o postoupení pohledávky ze dne 21. 4. 2017 i předžalobní výzva ze dne 26. 4. 2017 byly žalovanému zasílány na adresu, kterou uvedl ve smlouvě o založení účtu. Součástí smlouvy o postoupení byl seznam postupovaných pohledávek, mezi nimiž byla i pohledávka za žalovaným, a to pod [číslo]. V řízení také nebylo zjištěno, že by žalovaný dluh zcela či zčásti uhradil, naopak bylo prokázáno, že porušil své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, bylo mu proto uloženo, aby žalobkyni zaplatil dlužnou částku ve výši 2 272,94 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který činil 97,98 Kč a ode dne 2. 4. 2017 až do zaplacení dosud nevypočtenou částku tj. úrok 8,05 % ročně z částky 2 272,94 Kč, přičemž výše úroků z prodlení se řídí nař. vlády č. 351/2013 Sb.

12. Žalovaný nebyl ve sporu úspěšný, je proto povinen nahradit žalobkyni náklady řízení - § 142 odst. 1 o.s.ř.. Náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměně advokáta za právní zastoupení, a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, (převzetí zastoupení, sepis návrhu a výzva k plnění (§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění) a 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, dále 1 úkon po 1 000 Kč (vyjádření ve věci) a 1 paušální náhrada po 300 Kč dle § 7 a § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky a 21% DPH ve výši 462 Kč. Náklady řízení tak celkem činí 3 662 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, nebyly zjištěny ani nebyly žalovaným tvrzeny.

13. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. delší než zákonná třídenní, a to 15denní, i vzhledem k návrhu žalobkyně.