9 C 302/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 65 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 52 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky:</b> <b>-) 139 150 Kč od 24. 1. 2020 do 10. 2. 2020</b> <b>-) 52 000 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení</b> <b>a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobní návrh se zamítá, co do částky 13 000 Kč s úroky z prodlení od 11. 2. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 33 504 Kč do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. [jméno] [příjmení].</b> <b>IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení ve výši 1 744 Kč do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení ve výši 436 Kč do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal žalobním návrhem podaným dne 18. 11. 2020 proti žalované zaplacení částky 65 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že v rámci své podnikatelské činnosti v silniční motorové nákladní dopravě, byl kontaktován žalovanou s požadavkem na realizaci přepravy z místa nakládky [příjmení] [jméno], Španělsko a vykládky [právnická osoba], Česká republika s tím, že podmínky byly sjednány mailovou komunikací. Následně došlo k vystavení smlouvy o přepravě [číslo] s údajem tisku 11. 11. 2019 v 09: 04:30 hodin, když přeprava měla být realizována za podmínek nakládky dne 11. 11. 2019 mezi 8:00 až 10 hodinou a vykládky 13. 11. 2019 od 20:00 hod. až 14. 11. 2019 v 6:00 hodin s cenou přepravy na částku 115 000 Kč bez DPH. Dne 11. 11. 2019 změnila žalovaná svůj požadavek týkající se přepravy tak, aby auto nejprve zajelo na adresu [anonymizována dvě slova] La Coruna s tím, aby řidič by vyčkal ohledání nákladu, který buď zůstane v místě, či se odveze do [obec] Cena přepravy zůstala nezměněna, nakládka měla proběhnout dle původní smlouvy dne 11. 11. 2019 mezi 8:00 - 9:00 hodinou. Žalovaná vystavila smlouvu o přepravě [číslo] s údajem tisku 11. 11. 2019 ve 14:51 hodin, tedy až v průběhu realizace přepravy a smlouva obsahuje již místo vykládky [anonymizována dvě slova] La Coruna. Přeprava byla realizována tahačem [registrační značka] a návěsem 5H2 [číslo], vozidlo bylo připraveno na místě nakládky v ranních hodinách dne 11. 11. 2019, nakládka byla však uskutečněna až ve 14:49 hodin, tedy s časovým skluzem téměř 5 hodin. Zboží bylo na místě vykládky dne 12. 11. 2019 v 18:34 hodin, provedení přepravy bylo potvrzováno mezinárodním nákladním listem CZ VM [číslo]. Za přepravu byla vystavena faktura [číslo] s datem vystavení 19. 11. 2019 na částku 139 150 Kč s DPH s datem splatnosti 23. 1. 2020. Dne 18. 11. 2019 adresovala žalovaná žalobci reklamaci přepravy s tím, že vykládka měla být dne 12. 11. 2019 do 15 hodin s odůvodněním, že žalobce se na trase zdržel z důvodu na jeho straně. Zdržením došlo k vícenákladům na straně jeho zákazníka, který požadoval slevu ve výši 40 %, následně obdržel škodní fakturu na 65 000 Kč. Tato byla přefakturována formou zápočtu z přepravy. Uvedené reklamace žalobce odmítl, neboť důvody spočívající v opožděné nakládce byly na straně žalované, neboť nakládka byla ukončena o 4:49 hodin později oproti času nakládky potvrzené v přepravní smlouvě. Dne 2. 12. 2019 vystavila žalovaná fakturu [číslo] s datem splatnosti 16. 11. 2019, kterou vyúčtovala žalobci škodu za pozdní dodání zboží ve výši 65 000 Kč a zároveň bylo vyhotoveno oznámení o jednostranném započtení závazků a pohledávek, jejich rozdíl činil 74 150 Kč, který byl žalovanou uhrazen dne 10. 2. 2020. Vystavením dokladu o započtení a následným plnění tak žalovaná uznala svůj závazek zaplatit žalobci částku 139 150 Kč a žalobci tak dluží část ceny dosud neuhrazené ve výši 65 000 Kč.

2. V dané věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná odpor. Uvedla, že nároky žalobce neuznává ani co do základu ani co do části. Poukázala na to, že žalobce měl náklad vyložit na vykládce ve Španělsku co nejdříve po nakládce, jak bylo mezi účastníky sjednáno a písemně potvrzeno, a to nejpozději dne 12. 11. 2019 do 15 hodin. Nikoliv 13. 11. 2019 mezi 20:00 hodinou až 6:00 hodinou ranní dne 14. 11. 2019, jak je v žalobě uvedeno. Náklad však byl vyložen 12. 11. 2019 až v 18:34 hodin, čímž došlo k zastavení výrobní linky provozu zákazníka na vykládce. Přeprava tak nebyla provedena žalobkyní řádně a následkem porušení smluvené povinnosti, vznikla žalované újma ve výši 65 000 Kč, když tato částka byla společností [právnická osoba], [obec] žalované vyúčtována fakturou [číslo] dne 28. 11. 2019 se splatností 13. 12. 2019 a žalovanou byla uhrazena. Provedla proto jednostranný zápočet na uvedenou částkou vůči žalobci dne 2. 12. 2019. Zbývající částka 74 150 Kč byla zaplacena, čímž však nedošlo k uznání dluh, jak žalobce tvrdí.

3. Žalobce k obsahu odporu žalované uvedl, že tato přezírá změny, k nimž postupně došlo při sjednání přepravy, kdy původní ujednání bylo s místem vykládky v [obec] a místem nakládky HUELVA ve Španělsku, teprve následně došlo ke změně vykládky a to ve Španělsku La Coruna, ale i v této smlouvě byla nakládka označena dnem 11. 11. 2019 mezi 8:00 až 10:00 hodinou a čas vykládky 12. 11. 2019 mezi 8:00 a 15:00 hodinou. Přitom je zřejmé, že nakládka byla ukončena až ve 14:49 hodin, čímž došlo k prodlevě, neboť měla proběhnout do 10:00 hodin a v místě nakládky bylo vozidlo žalobce připraveno.

4. Ze smlouvy o přepravě [číslo] ze dne 11. 11. 2019 v 9: 04:30 hodin bylo zjištěno, že žalovaná jako příkazce a žalobce jako dopravce uzavřeli smlouvu o přepravě s tím, že nakládka zásilky [číslo] se má uskutečnit dne 11. 11. 2019 v čase od 8 do 10 hodin ve Španělsku, NCE HUELVA a vykládka se má uskutečnit 13. 11. 2019 v čase od 20:00 hodin až 14. 11. 2019 v 6:00 hodin a to ve společnosti [právnická osoba], [obec] Smluvní cena byla 115 000 Kč bez DPH. Smlouvou o přepravě téhož čísla [číslo] ze dne 11. 11. 2019 ve 14:51 hodin bylo prokázáno, že žalovaná jako příkazce změnila místo a termín vykládky s tím, že vykládka zásilky [číslo] má být naložena 11. 11. 2019 v čase 8:00 až 10:00 hodin v HUELVĚ ve Španělsku a vyložena rovněž ve Španělsku ve spol. [anonymizována dvě slova] La Coruna dne 12. 11. 2019 od 8 do 15 hodin za smluvní cenu rovněž 115 000 Kč bez DPH.

5. Mezinárodním nákladním listem CZ VM [číslo] bylo zjištěno, že přeprava byla uskutečněna vozidlem [registrační značka] a přívěsem 5H2 [číslo] společností žalobce ve Španělsku a zboží bylo obdrženo 12. 11. 2019 bez časového uvedení.

6. Daňovým dokladem fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalobce vystavil dne 19. 11. 2019 žalované fakturu za provedenou přepravu ve dnech 11. 11. 2019 až 12. 11. 2019 na částku 139 150 Kč, kde přeprava byla provedena z HUELVY ve Španělsku do La Coruni ve Španělsku dle dodacího listu a CMR [číslo] se splatností 23. 1. 2020.

7. Z listin ze dne 18. 11. 2019 a 2. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná provedla reklamaci předmětné přepravy, kde poukazovala na to, že bylo nutné zboží předat co nejdříve a vykládka byla nutná nejpozději 12. 11. 2015 do 15 hodin, došlo však k pozdnímu dodání, což mělo za následek zastavení linky a zákazník jí vystavil škodní fakturu ve výši 65 000 Kč, která bude přefakturována formou zápočtu. Bylo poukazováno na to, že došlo ke změně původní smlouvy ze strany zákazníka a tím, že došlo ke změně v den realizace přepravy, byla však ponechána původní částka za přepravu, i když trasa se podstatně zkrátila.

8. Z oznámení o jednostranném započtení závazku a pohledávek ze dne 2. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná vystavila uvedený jednostranný zápočet na částku 65 000 Kč vůči pohledávce ve výši 139 150 Kč s tím, že rozdíl pohledávek a závazků činí 74 150 Kč.

9. Fakturou [číslo] ze dne 2. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná žalobci vyúčtovala částku 65 000 Kč za pozdní dodání zboží dne 11. 11. 2019 se splatností 16. 12. 2019.

10. Z listiny ze dne 5. 12. 2019 bylo zjištěno, že faktura [číslo] byla vrácena a s jednostranným započtením nebyl vysloven souhlas.

11. Předžalobní výzvou ze dne 6. 11. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 65 000 Kč, která nebyla dosud za přepravu uhrazena.

12. Z listiny ze dne 15. 10. 2021 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyčíslila mimořádné náklady z důvodu nedostatku materiálu, když sjednaný termín dodávky byl dne 12. 11. 2019 do 7 hodin, doručeno bylo však 12. 11. 2019 v 18:45 hodin, což vedlo k nepředvídaným vícenákladům z důvodu prostoje pracovníků. Mimořádné náklady byly vyčísleny částkou 65 000 Kč za 3 vlastní zaměstnance a jednoho zahraničního supervizora, jednalo se o 30 hodin u zaměstnanců a 10 hodin za zahraničního supervizora, přičemž hodinová částka činila 835 Kč u zaměstnance a 130 EUR u zahraničního supervizora včetně nákladů na služební ubytování. Vícenáklady byly odůvodněny nedodáním materiálu dopravcem na vykládku v La Coruna včas, tj. do 7 hodin dne 12. 11. 2019, jak bylo předem dohodnuto a došlo k odkladu strojírenského opracování předmětného nákladu o 1 den, což vedlo k prostoji zaměstnancům určených k provedení této činnosti.

13. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v roce 2019 byla pracovnicí žalované a její povinností bylo zajišťovat auta na přepravu. V daném případě došlo k naložení nákladu v ranních hodinách, což jí dával vědět pracovník žalobce pan [příjmení], kterému sdělila, aby auto na nakládce vyčkalo, dokud se nevyřeší otázka, zda se nebude muset zastavit jinde ve Španělsku na kontrolní zastávce. Nebylo zřejmé, zda auto pojede s nákladem až do [obec] či na kontrolní zastávku, o čemž rozhodoval sám zákazník. Následně zákazník rozhodl, že auto pojede hned do [obec], kde mělo být v 15:00 hodin, maximálně v 16:00 hodin následujícího dne. Dodržení 15. hodiny bylo zcela jasně domluveno, uvedený čas však nebyl dodržen a auto s nákladem přijelo až v 18:30 hodin. Po nahlédnutí do přepravních smluv uvedla, že v první smlouvě byla uvedena vykládka v [obec] a ve druhém již vykládka v La Coruni, pokud však jde o dohodnutý čas vykládky, tato byla jasně dohodnuta na 15. hodinu.

14. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], dispečera mezinárodní dopravy žalobce bylo zjištěno, že sjednával přepravu s pracovnicí žalované paní [příjmení] telefonicky i mailem, kde byly dány přesné instrukce, pokud jde o počet, velikost palet a jejich váhu a o ujištění, že přeprava bude zajišťována dvěma řidiči, cena byla nejprve dohodnuta na částku 85 000 Kč a pokud by doprava mohla být zajištěna rychleji, tedy o jeden den dříve, byla domluvena částka 115 000 Kč, a to z místa nakládky Huelva, Španělsko do [obec]. Objednávka byla potvrzena SMS i mailem, nakládka měla být zajištěna v 8:00 hodin, ze strany žalované však bylo sděleno, že není dosud jisté, zda náklad bude směřovat do [obec] či do Španělské La Coruni, toto se řešilo celé dopoledne a řidiči byli připraveni na nakládce, kde však nebylo zboží připravené. Finální verdikt byl, že zboží se poveze pouze do La Coruni, kde se ohledá, a buď zde zůstane, nebo se poveze do [obec]. Řidiči z místa nakládky odjeli v 15:00 hodin odpoledne a bylo rozhodnuto, že zboží se poveze pouze do La Coruni, kde bude vyloženo a cena byla dohodnuta stejná. Potvrdil, že byla slíbená doprava do La Coruni, a to na 15. hodinu v případě, že auto vyjede v 8:00 hodin až v 10:00 hodin. Dále uvedl, že nebyl žádný zákaz dokládky sjednán a tuto měli potvrzenou ještě před tím, než byla uzavřena smlouva s žalovanou a bylo usouzeno, že je možné vše stihnout v požadovaném čase, když se jednalo o minimální zajížďku. Doprava také byla zajišťována dvěma řidiči, jak bylo domluveno.

15. V daném případě se jednalo o kamionovou přepravu, nikoli však o mezinárodní přepravu, neboť místo odeslání a místo určení leželo na území jednoho státu, nebylo tak třeba aplikovat mezinárodní úmluvy o nákladní dopravě, zejména vyhl. č. 11/75 Sb., ale občanský zákoník.

16. Podle § [číslo] odst. 1 a § 2556 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc nebo zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Odesílatel potvrdí dopravci na jeho žádost objednávku přepravy, dopravce potvrdí odesílateli na jeho žádost převzetí zásilky. Potvrzení vyžadují písemnou formu.

17. Podle § 2558 o.z. dopravce provede přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době, a nebyla-li ujednána, bez zbytečného odkladu. Má se za to, že tato doba počíná běžet dnem následujícím po převzetí zásilky dopravcem.

18. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný částečně. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 11. 11. 2019 v 9: 04:30 hodin byla sjednána přeprava z místa nakládky Huelva ve Španělsku na místo vykládky v [obec], o čemž byla vystavena smlouva o přepravě [číslo]. Přeprava měla být realizována nakládkou dne 11. 11. 2019 mezi 8:00 až 10:00 hodinou a vykládkou mezi 20:00 hodinou dne 13. 11. 2019 až do 6:00 hodin dne 14. 11 2019 v [obec]. Následně došlo ke změně místa vykládky, která se měla uskutečnit ještě ve Španělsku v La Coruni. Ke změně došlo v době, když přeprava již měla být realizována, nebylo tak sporu o uskutečnění přepravy, ale o tom, zda byla přeprava uskutečněna včas. Pokud jde o smlouvu o přepravě uzavřenou dne 11. 11. 2019 ve 14:51 hodin, má soud za to, že se jednalo o smlouvu uzavřenou, a to z toho důvodu, že žalobce od žalované věděl, že došlo ke změně místa vykládky, která nebude v [obec], ale ještě ve španělské La Coruni a v tomto místě také vykládku uskutečnil. Pokud by nedošlo k uzavření této smlouvy, jak tvrdí žalobce, nemohlo by mu být ani známo, kde má být vykládka provedena. Rovněž tak z faktury žalobce [číslo] ze dne 19. 11. 2019 vyplývá, že se jednalo o přepravu z místa nakládky Huelva, Španělsko do La Coruni rovněž ve Španělsku, což bylo potvrzeno i dodacím listem. Ze smlouvy o přepravě rovněž vyplývá, že vykládka byla dohodnuta na 15:00 hodin dne 12. 11. 2019. Z listinných důkazů a svědeckých výpovědí vyplývá, že nakládka byla ukončena ve 14:49 hodin dne 11. 11. 2019 a smlouva byla uzavřena téhož dne ve 14:51 hodin. Rovněž tak nebylo účastníky sporu o tom, že nakládka byla opožděna z důvodu zákazníka žalované, který ještě zvažoval změnu místa vykládky, bylo však prokázáno, že i za této situace byla dohodnuta doba vykládky v 15:00 hodin. Cena přepravy, i když bylo změněno místo vykládky, zůstala stejná, a to ve výši 115 000 Kč bez DPH. Na fakturu [číslo] kterou žalobce přepravu vyfakturoval ve výši 139 150 Kč, žalovaná uhradila částku 74 150 Kč, když jednostranně započetla částku 65 000 Kč, kterou musela uhradit společnosti [právnická osoba], právě pro pozdní dodávku a tím i prostoje pracovníků. Z potvrzení společnosti [právnická osoba] vyplývá, že škoda měla vzniknout za prostoje tří zaměstnanců v počtu 30 hodin a jednoho zahraničního supervizora v počtu 10 hodin vč. nákladů na prodloužení ubytování. Uvádí, že byl sjednán termín dodávky do 7:00 hodin dne 12. 11. 2019 a doručena byla až v 18:45 hodin. Vícenáklady tak činily celkovou částku 65 000 Kč, která byla společností [právnická osoba] vyúčtována žalované fakturou [číslo] dne 28. 11. 2019 se splatností 13. 12. 2019. Žalovaná provedla úhradu této faktury, kterou následně jednostranně započetla proti pohledávce žalobce, která byla ve výši 139 150 Kč a uhradila pouze 74 150 Kč, částka 65 000 Kč je tak žalována. Soud má za to, že bylo prokázáno, že zásilka měla být na vykládce do 15:00 hodin, k jejímu doručení však došlo až v 18:34 hodin, dle tvrzení společnosti [právnická osoba] mělo dojít k prostoji pracovníků v počtu 10 hod, když vykládka měla být dle jejich sdělení v 7:00 hodin, což znamená, že prostoj mohl být pouze do 17:00 hodin, tedy 2 hodiny (od 15:00 hod do 17:00 hod.), což nepopíral ani žalobce. Namítal však, že se nejednalo o škodu a její příčinnou souvislost se zpožděním přepravy. Soud však má za to, že zde tato příčinná souvislost je, když přeprava byla dohodnuta do 15:00 hodin, kdy byli připraveni i pracovníci společnosti [právnická osoba] k opracování přepravovaného materiálu. Vykládka však byla uskutečněna až v 18:34 hodin a zpoždění tak bylo na straně žalobce. Prostoj pracovníků dle společnosti [právnická osoba] však byl pouze do 17:00 hodin. K započtení proto mohla být pouze částka týkající se 1/5 z požadované částky 65 000 Kč, což činí částku 13 000 Kč. Soudem proto bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna doplatit žalobci za uvedenou přepravu částku 52 000 Kč (65 000 – 13 000) spolu s úroky z prodlení, a to ve výši 10 % nejprve z částky 139 150 Kč, která nebyla uhrazena v době splatnosti, tj. od 24. 1. 2020 do 10. 2. 2020 a následně z částky 52 000 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení. Žalobní návrh byl proto zamítnut co do částky 13 000 Kč i spolu s úroky z této částky.

19. Žalobci byly přiznány dle § 3 vlád. nař. č. 351/2013 Sb. i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

20. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, o této bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. vzhledem k míře úspěchu a neúspěchu. Jednalo se o 11 úkonů právní služby po 3 700 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní upomínku, žalobní návrh, vyjádřením k odporu, účast u 4 jednání, přičemž jednání dne 13. 10. 2021 přesáhlo 2 hodiny, dále o doplnění tvrzení a důkazních návrhů a vyjádření žalobce k tvrzení žalovaného, dále o 11 úkonů po 300 Kč jako režijního paušálu a 21% DPH ve výši 9 940 Kč. Spolu se soudním poplatkem, který byl uhrazen v částce 2 600 Kč činily náklady řízení 55 840 Kč. Žalobce však měl úspěch ve výši 80 % a neúspěch ve výši 20 %, proto byla přiznána náhrada ve výši 60 %, což činí částku 33 504 Kč. Soud nezjistil a žalovaná netvrdila žádné mimořádné skutečnosti, pro které by neměla být náhrada nákladů řízení žalobci přiznána.

21. Lhůty k zaplacení byly stanoveny delší než zákonné třídenní, a to lhůty 15 dnů.

22. V průběhu řízení vznikly náklady řízení i České republice, a to za proplacené svědečné ve výši 2 180 Kč. Vzhledem k míře úspěchu a neúspěchu byly tyto náklady rozděleny mezi účastníky tak, že žalobce z této částky uhradí 20 %, tj. 436 Kč a žalovaná 80 %, což činí 1 744 Kč.