9 C 317/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. ; sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum posledně bytem anonymizována dvě slova - adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 3 393,77 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 393,77 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 297,19 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 393,77 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 057 Kč k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 3 393,77 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu [číslo] (dále jen smlouva), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný byl dle smlouvy povinen platit ceny za služby a produkty poskytované bankou v souladu s platným sazebníkem banky. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle oznámení banky (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany banky vyrovnán nebyl, a proto banka převedla pohledávku dne 1. 3. 2018 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 3 393,77 Kč a úrok z prodlení 54,73 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 3. 2018 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla bankou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019 s účinností ke dni 1. 3. 2019. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 3. 2018, celkem 3 690,96 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 3 393,77 Kč a úroku z prodlení do 1. 3. 2019 ve výši 297,19 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 25. 3. 2019. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 3. 2018, do dne postoupení pohledávky, tj. do 1. 3. 2019, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho.

2. Ve věci nebyl vydán navrhovaný elektronický platební rozkaz a žalovanému byla ustanovena pro toto řízení opatrovnice - Mgr. [jméno] [příjmení], které byla zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření.

3. Opatrovnice žalovaného následně rozporoval místní a věcnou nepříslušnost zdejšího soudu k vydání rozhodnutí s tím, že žalovaný je příslušníkem Rumunska a ve spise se nenachází žádná listina, která by usvědčovala, že má žalovaný bydliště v některém členském státě EU. Nelze tak aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanskoprávních a obchodních věcech [číslo]. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o účtu, kterou však nelze srovnávat se smlouvou o poskytnutí úvěru. Navrhl proto zastavení řízení. Dále namítal nepřiměřenost nákladů právního zástupce žalobce s tím, že jde o společnost, která se zaměřuje na nabývání pohledávek od jiných subjektů a jejich vymáhání. Rovněž tak poukázala na nepoměr žalované částky 3 393,77 Kč a požadovanou náhradu nákladů na zastoupení ve výši 4 719 Kč. Na závěr uvedla, že pokud nebude vyhověno námitce v nepříslušnosti soudu a bude soud rozhodovat ve věci samé, nechť jsou přiznány náklady dle § 14b advokátního tarifu a zároveň vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání.

4. Žalobce rovněž konkludentně souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto postupoval dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a rozhodl ve věci dle předložených listinných důkazů.

5. Nejprve se zabýval námitkou věcné a místní nepříslušnosti zdejšího soudu, která byla namítána. Z rámcové smlouvy o finančních službách vyplývá, že žalovaný je občanem Rumunska, s nímž však Česká republika nemá uzavřenou smlouvu, která by pravomoc řešila, proto je třeba před aplikací zákona o mezinárodním právu soukromém přihlédnout k normám práva EU, které mají přednost. Pokud jde o bydliště žalovaného, již v rámcové smlouvě o finančních službách je uvedeno jeho bydliště v [země], a to [anonymizována dvě slova] a [adresa žalovaného]. Ze zprávy rumunského soudu, který byl požádán o doručení žaloby žalovanému, vyplývá, že žalovaný zásilku nepřevzal, nedostavil se k jejímu převzetí. Nebylo zjištěno ani bydliště žalovaného v jiném státě. Právě pro neznámé bydliště žalovaného mu byla ustanovena opatrovnice. Poslední známé bydliště žalovaného tak bylo v ČR na adrese [ulice a číslo] v [obec], což vyplývá jak z rámcové smlouvy o finančních službách, tak i z šetření soudu.

6. Soud má tak za to, že je dána věcná příslušnost zdejšího soudu, když žalovaný měl poslední bydliště v ČR na adrese [adresa žalovaného], je tak dána věcná i místní příslušnost soudu, u něhož byla žaloba podána. Soud zde postupoval dle čl. 16 nařízení Rady (EU) [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních ve věcech směřujících vůči spotřebiteli. Zde soud odkazuje i na ustanovení § 2665 o.z.

7. Podle § 2662 zák č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

8. Podle § 2665 o.z. ujednají-li si strany, že ten kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Rámcovou smlouvou o finančních službách, smlouvou o účtu a přílohou k rámcové službě ze dne 14. 8. 2017 uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovaným a Všeobecnými obchodními podmínkami, měl soud prokázáno, že uvedená společnost se zavázala zřídit a vést žalovanému účet č. [bankovní účet] v českých korunách a poskytovat službu [příjmení] zdravé finance v souladu s obchodními podmínkami. Současně se zřízením účtu byla žalovanému vydána platební karta [anonymizována dvě slova] a nastaveny limity pro výběry v hotovosti a platby u obchodníků. Z poslední výzvy před podáním žaloby a výpovědí smlouvy o účtu a souvisejících dohod soud zjistil, že [právnická osoba] převedla dne 1. 3. 2018 svou pohledávku za žalovaným ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených záporných zůstatků, když dlužná částka na sporožirovém účtu ke dni převodu činila 3 393,77 Kč a úroky 54,73 Kč. Dopisem ze dne 25. 3. 2019 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobci a oznámení bylo zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě jako adresu korespondenční a žalovaný byl současně vyzván k zaplacení částky 3 690,96 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 5. 2019 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 19. 5. 2019. Veškeré uvedené písemnosti byly žalovanému zaslány na jím uvedenou adresu ve smlouvě jako adresu korespondenční, když jinou adresu pro kontakt žalovaný následně žalobci resp. jeho právnímu předchůdci nesdělil.

14. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 3 393,77 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o sporožirovém účtu a o poskytování souvisejících produktů a služeb, na základě které banka přijímala na účet žalovaného vklady a platby a uskutečňovala z tohoto účtu výplaty a platby a poskytovala majiteli účtu, související produkty a služby. Bylo prokázáno, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který i přes upomínky nebyl vyrovnán, proto [právnická osoba] pohledávku dne 1. 3. 2018 převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 3 393,77 Kč. Podle § 1879 o.z. postoupila společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovaným žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Písemná informace o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2019 i předžalobní výzva ze dne 9. 5. 2019 byly žalovanému zasílány na adresu, kterou uvedl ve smlouvě o založení účtu jako adresu korespondenční. Součástí smlouvy o postoupení byl seznam postupovaných pohledávek. Soud tak považuje oznámení o postoupení pohledávky za platně oznámené. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dluh zcela či zčásti uhradil, naopak bylo prokázáno, že porušil své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, bylo mu proto uloženo, aby žalobci zaplatil dlužnou částku ve výši 3 393,77 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který činil 297,19 Kč a ode dne 2. 3. 2019 až do zaplacení dosud nevypočtenou částku tj. úrok 8,5 % ročně z částky 3 393,77 Kč, přičemž výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť měl plný úspěch ve věci. Náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměně advokáta za právní zastoupení, a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, (převzetí zastoupení, sepis návrhu a výzva k plnění (§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění) a 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, dále poloviční úkon – vyjádření k pobytu žalovaného a příslušnosti soudu – 500 Kč a 1 paušální náhrada 300 Kč dle § 7 a § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky a 21% DPH ve výši 357 Kč Náklady řízení tak celkem činí 3 057 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, nebyly zjištěny ani nebyly žalovaným tvrzeny.

16. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. delší než zákonná třídenní, a to 15denní, i vzhledem k návrhu žalobce.