9 C 329/2018

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Sádovskou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; anonymizována dvě slova , IČO sídlem adresa žalované , země zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa , pro doručování adresa , země o zaplacení 381 785,87 EUR s příslušenstvím a 17 309,67 USD s příslušenstvím <b>I. Soud připouští rozšíření žalobního návrhu o částku 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky.</b> <b>II. Řízení se zastavuje co do částky 17 309,67 USD.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 381 785,87 EUR Kč s úrokem z prodlení ve výši:</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 1 780,57 EUR od 13. 2. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 398,70 EUR od 15. 2. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 1 292,92 EUR od 23. 2. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 2 254,57 EUR od 3. 3. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 7 090,82 EUR od 10. 3. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 5 523,97 EUR od 16. 3. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 2 952,88 EUR od 22. 3. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 3 610,68 EUR od 18. 4. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 4 633,30 EUR od 3. 5. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 6 012,65 EUR od 10. 5. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 874,86 EUR od 16. 5. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 2 031,46 EUR od 23. 5. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 2 799,03 EUR od 31. 5. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 41 786,98 EUR od 13. 6. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 4 696,74 EUR od 28. 6. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 5 903,61 EUR od 11. 7. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 1 962,07 EUR od 2. 8. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 2 283,91 EUR od 10. 8. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 11 815,90 EUR od 24. 8. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 371,54 EUR od 31. 8. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 19 899,67 EUR od 5. 9. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 7 841,86 EUR od 13. 9. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 2 587,49 EUR od 20. 9. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 4 507,69 EUR od 6. 10. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 29 217,08 EUR od 19. 10. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 8 228,55 EUR od 1. 11. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 1 421,27 EUR od 8. 11. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 3 081,76 EUR od 16. 11. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 8 966,31 EUR od 30. 11. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 1 154,58 EUR od 6. 12. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 9 256,10 EUR od 20. 12. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,05 % ročně z částky 63 751,42 EUR od 21. 12. 2017 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 9 912,55 EUR od 3. 1. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 23 012,69 EUR od 10. 1. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 12 838,50 EUR od 23. 1. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 2 412,48 EUR od 24. 1. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 5 035,92 EUR od 18. 2. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 3 806,04 EUR od 12. 3. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 4 326,69 EUR od 2. 4. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 4 049,41 EUR od 15. 4. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 8 672,85 EUR od 1. 5. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 8,50 % ročně z částky 7 529,07 EUR od 23. 5. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 10 825,68 EUR od 2. 7. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 2 502,47 EUR od 10. 7. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 1 711,07 EUR od 18. 7. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 1 823,15 EUR od 30. 7. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 60,24 EUR od 21. 8. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 3 985,39 EUR od 28. 8. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 1 723,13 EUR od 5. 9. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 3 742,47 EUR od 24. 9. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 3 629,43 EUR od 1. 10. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 154,50 EUR od 8. 10. 2018 do zaplacení</b> <b>-) 9,00 % ročně z částky 41,20 EUR od 14. 10. 2018 do zaplacení,</b> <b>dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 266,03 USD a poplatek spojený s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 085 417 Kč ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [jméno] [příjmení].</b> <b>V. Žalobci se vrací z účtu Okresního soudu v Pardubicích část zaplaceného soudního poplatku ve výši 15 432 Kč.</b> 1. Žalobce se svým podáním domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 381 785,87 EUR s příslušenstvím a částku 17 309,67 USD s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené kupní smlouvy. Uvedl, že žalovaný od něj v jeho skladu na adrese [adresa], za převzaté zboží byly vystaveny faktury, které však žalovaný dosud nezaplatil. O převzetí zboží byl vystaven dodací list podepsaný zástupcem žalovaného a opatřen razítkem žalovaného. Cena takto dodaného zboží byla žalovanému vyúčtována příslušnými fakturami a žalovaný svoji povinnost uhradit cenu dodaného zboží vyúčtovanou fakturami uvedenými v přehledu připojenému k žalobě nesplnil a je s úhradou ceny dodaného zboží v prodlení. Cena zboží, které nebylo uhrazeno, činí 381 785,87 EUR a 17 309,67 USD. Žalovaný byl vyzván přípisem ze dne 10. 12. 2018 včetně popisu podstatných skutečností k úhradě, ale dlužnou cenu dodávaného zboží neuhradil.

2. K mezinárodní pravomoci českých soudů uvedl, že tato je dle něho dána ustanovením čl. 7 odst. 1 Nařízení EU [číslo] 2012 (dále jen„ Brusel I bis“), kdy osoba mající sídlo v některém členském státě může být žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Jelikož zboží bylo odebíráno ve skladu žalobce v [obec], dovozuje z toho žalobce mezinárodní pravomoc českých soudů.

3. Žalovaný namítl nedostatek mezinárodní pravomoci Okresního soudu v Pardubicích v této věci rozhodnout a navrhl zastavení řízení.

4. O vznesené námitce nedostatku mezinárodní pravomoci Okresního soudu v Pardubicích bylo již pravomocně rozhodnuto tak, že této se nevyhovuje. Rozhodnutí okresního soudu bylo potvrzeno odvolacím soudem dne 30. 12. 2019 a nabylo právní moci dne 10. 2. 2020 s tím, že k projednání a rozhodnutí v dané věci jsou rovněž příslušné soudy členského státu Evropské unie nejenom dle sídla žalované společnosti, ale i soudu členského státu, na jehož území bylo zboží, tedy předmět kupní smlouvy, žalovanému dodáno. Dle tvrzení a předložených listin se tak stalo v [obec], tedy na území České republiky, jehož soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí všech nároků vyplývajících z této smlouvy.

5. Žalobce podáním ze dne 11. 1. 2019 rozšířil svůj žalobní návrh o částku 1 200 Kč s tím, že jde o vzájemný závazek podnikatelů a žádá tak o úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle ust. § 3 nař. vlády 351/2013 Sb. Soud rozšíření žalobního návrhu o tuto částku připustil dle § 95 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), když výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem k takto rozšířenému návrhu.

6. Žalovaný k předmětu sporu uvedl, že nepopírá, že by mezi účastníky řízení nedošlo k žádné koupi zboží, má však za to, že žalobce nedoložil všechny relevantní důkazy, proto z procesní opatrnosti žalobní návrh v plném rozsahu neuznává. Poukázal na to, že mu nebyly doručeny přílohy žaloby – jednotlivé faktury, proto se k nim nemůže vyjádřit.

7. V průběhu řízení žalobce vzal žalobní návrh zpět co do částky 17 309,67 USD s tím, že žalovaný 2 platbami ze dne 26. 4. 2019 a 3. 5. 2019 uhradil částky 695,76 USD a 16 613,91 USD. Žalovaná částka uváděna v dolarech tak byla zcela uhrazena s výjimkou úroků z prodlení narostlých ke dni úhrady, na nichž žalobce trvá a tyto také vyčíslil. Zároveň uvedl, že specifikovanou částečnou úhradou žalované částky žalovaným došlo k uznání i zbývajícího dluhu vůči žalobci z titulu neuhrazených cen poskytnutého plnění ve smyslu ust. § 2054 občanského zákoníku (dále jen o.z.).

8. Soud na základě uvedeného částečného zpětvzetí návrhu řízení co do částky 17 309,67 USD dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil, když ke zpětvzetí došlo ještě před prvním jednáním ve věci samé a souhlasu žalovaného se zpětvzetím žaloby v této části tak nebylo třeba.

9. K seznamu neuhrazených faktur, které byly právnímu zástupci žalovaného zaslány a doručeny, žalovaný sdělil dne 7. 5. 2020, že je nakloněn smírnému řešení, uplatňuje a započítává však svoji pohledávku vůči žalobci ve výši 26 371,66 EUR, která vznikla v souvislosti s cestovními a dalšími náhradami, které za žalobce uhradil žalovaný, ač je měl hradit žalobce. Je tak ochotný uhradit žalobci částku 355 414,21 EUR v měsíčních splátkách po 2 000 EUR do zaplacení.

10. Žalobce k vznesené námitce započtení uvedl, že je obsahově neurčitá a není uveden žádný konkrétní právní důvod jejího vzniku. Vznesenou námitku neuznává a pro neurčitost by k ní nemělo být ani přihlédnuto. Navrhované smírné řešení dlužné částky ve splátkách není pro žalobce také přijatelné, je však ochoten jednat o úhradě dlužné částky tak, jak byla žalována, avšak s kratší lhůtou splatnosti a s podmínkou osobního ručení jednatele žalovaného, popř. jeho přistoupení k dluhu.

11. Žalovaný následně uvedl, že pokud jde o cestovní náhrady uhrazené žalovaným, jednalo se o náklady cestovného pana [jméno] [příjmení], který se zúčastnil setkání organizovaných žalobcem, který by měl proto náklady hradit. Žalovanému tak vznikla pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, když hradil něco, co měl hradit žalobce. Poukázal na cestovní příkazy z roku 2012, 2013, 2014 a 2015 včetně potvrzení o platbách a dále na fakturu č. 2020, k čemuž předložil doklady.

12. Dalším podáním ze dne 26. 11. 2020 žalovaný vznesl další kompenzační námitku ve výši 3 600 EUR s příslušenstvím s tím, že tato vznikla z titulu neuhrazeného nájemného za užívání motorového vozidla zn. AUDI Q7, na základě smlouvy o dlouhodobém pronájmu vozidla. Zároveň podotkl, že některé zboží, které bylo žalovanému žalobcem dodáno, bylo vadné a žalobce otálel s opravou. Poukázal i na porušení obchodní dohody a nekalosoutěžní způsob prodeje ze strany žalobce. Navrhl zároveň i další smírné řešení s tím, že by žalobci uhradil celou žalovanou částku ve výši 381 785,87 EUR nejpozději do 15. 6. 2023 a každá strana by si sama nesla náklady řízení. Dodal, že uvedený návrh smíru by však platil pouze v případě, že žalobce bude souhlasit s obdobným smírem ve věci, která je vedena u Okresního soudu v Pezinoku pod sp. zn. 36 Cb/104/2019, kde žalobce uplatňuje částku 223 157,24 EUR s příslušenstvím.

13. Žalobce k vznesenému započtení sdělil, že žalovaný tytéž zápočty uplatňuje i ve sporu, který je veden pod výše uvedenou spisovou značkou na Slovensku, uplatňuje tak tytéž nároky dvakrát. Ač má za to, že nárok žalovaného není doložen a nejednalo se o výdaje, které by měl hradit žalobce, ale o výdaje pana [příjmení], vznáší i námitku promlčení, neboť se jedná o výdaje z roku 2012 a 2013 až 2015. Pokud jde o uplatněné reklamace žalovaným, uvedl, že k těmto bylo přihlédnuto již ve vystavených fakturách.

14. Z písemné inventarizace pohledávek provedené ke dni 31. 12. 2017 bylo zjištěno, že tato byla provedena žalobcem a zaslána k podpisu straně žalované s tím, aby potvrzený stejnopis byl odeslán zpět do 8. 6. 2018. Jednalo se o faktury z roku 2017 a 2018, které byly se splatností od 29. 12. 2016 do 17. 2. 2017. Uvedená inventarizace byla podepsána panem [jméno] [příjmení] dne 5. 6. 2018 a vrácena žalobci. Odsouhlaseny byly faktury a položky v hodnotě více jak 16 milionu Kč. Žalobce k tomuto uvedl, že byly žalovány jen ty faktury, které by nebyly promlčeny.

15. Ze soupisu neuhrazených faktur ke dni 30. 11. 2018, které byly připojeny k žalobě a zaslány i žalovanému, bylo zjištěno, že se jedná o soupis faktur a dlužných částek se splatností od 12. 2. 2017 do 16. 10. 2018 v celkové výši 381 785,87 EUR a 17 309,67 USD, tato poslední částka byla již v průběhu řízení uhrazena, žaloba vzata žalobcem zpět a řízení zastaveno.

16. K soupisu neuhrazených faktur byly žalobcem předloženy dodací listy a jednotlivé faktury, z nichž bylo zjištěno dodané zboží, dodací listy byly potvrzené žalovaným, a to jak razítkem, žalovaného, tak i podpisem pana [jméno] [příjmení] s uvedením data převzetím. Přeložené faktury obsahovaly dodané zboží a jejich cenu i dobu splatnosti a až po faktury s označením EU 2017 [číslo] a se splatností do 17. 2. 2018 se jednalo o faktury, které byly žalovaným i odsouhlaseny v provedené inventarizaci ke dni 31. 12. 2017, která byla žalovaným i podepsána – odsouhlasena, a to panem [jméno] [příjmení].

17. Z uvedeného vyplývá, že se v daném případě jednalo o kupní smlouvy uzavírané mezi účastníky na základě objednávek a následného převzetí zboží žalovaným. Vznik smluvního vztahu z takto uzavřených kupních smluv mezi žalobcem jako prodávajícím se sídlem v České republice a žalovaným jako kupujícím se sídlem ve Slovenské republice je nutné proto posoudit dle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží [číslo] Sb. (tzv. [ulice] úmluva), ledaže by účastníci její použití dohodou vyloučili. Žádný z účastníků sporu však netvrdil, že by její použití vyloučili a předmětné kupní smlouvy také nebyly uzavírány písemně, ale jednalo se o dílčí smlouvy, na základě potvrzených objednávek a potvrzených dodávek zboží, nebylo tedy ani písemně dohodnuto vyloučení použití Vídeňské úmluvy, proto soud uvedený obchodní vztah posuzoval dle Vídeňské úmluvy. Oba státy jsou také smluvními státy Vídeňské úmluvy (dále jen Úmluva).

18. Podle čl. 3 a 53 Úmluvy se smlouva o dodávce zboží považuje za smlouvu o koupi zboží a kupující povinen zaplatit za zboží kupní cenu a převzít dodávku v souladu se smlouvou a touto Úmluvou.

19. Podle čl. 58 odst. 1 - 3 Úmluvy není-li kupující povinen zaplatit kupní cenu v jiné určité době, je povinen ji zaplatit, když prodávající v souladu se smlouvou a touto Úmluvou umožní kupujícímu nakládat se zbožím nebo s doklady, na základě kterých může kupující nakládat se zbožím. Prodávající může učinit závislým předání zboží nebo dokladů na takovém zaplacení kupní ceny.

20. Kupující není povinen zaplatit kupní cenu, dokud nemá možnost zboží si prohlédnout, ledaže postup při dodávce nebo placení, jenž byl mezi stranami dohodnut, mu neposkytuje takovou možnost.

21. Podle čl. 59 Úmluvy je kupující povinen zaplatit kupní cenu v době stanovené smlouvou nebo určitelné podle smlouvy a této Úmluvy a není zapotřebí, aby k tomu byl vyzván nebo aby byly splněny jiné formality ze strany prodávajícího.

22. Na základě výše uvedeného skutkového stavu a dle citované Úmluvy má soud za prokázané, že žalobce dodal žalovanému zboží – telekomunikační techniku a příslušenství, žalovaný uvedené zboží převzal, jeho převzetí potvrdil na dodacím listu tzv. packing listu, jak razítkem, tak i podpisem pana [jméno] [příjmení] a datem předání. Na základě těchto dodacích listů byly vystaveny jednotlivé faktury – invoice, v nichž bylo specifikováno dodané zboží, datum a číslo objednávky, dále kdo zboží převzal, kupní cena, datum vystavení faktury a její splatnost. Žalovaný jako kupující byl tak povinen dle čl. 53 Úmluvy zaplatit za dodané zboží kupní cenu, což neučinil. Žádným způsobem také ve svých vyjádřeních ani netvrdil, že by s žalobcem kupní smlouvy neuzavíral a zboží nepřebíral, pouze tvrdil, že nemá možnost si toto ověřit a má za to, že způsob vedení pohledávek žalobcem je zmatečný, nejasný a nepřehledný. Žalobce však naopak předložil jak jednotlivé dodací listy, potvrzené žalovaným, tak i jednotlivé faktury a učinil i jejich soupis s označením všech potřebných údajů, který byl žalovanému zaslán. Žalovanému byly zcela určitě uvedené doklady žalobcem při přejímkách zboží poskytnuty – předány a faktury se splatností i zasílány. K tomu je nutné uvést i to, že ač žalovaný tvrdil, že tyto doklady nemá k dispozici, jednotlivé žalobcem předložené důkazy sám neprostudoval, do spisu nenahlédl ani o toto nežádal, i když o této možnosti byl poučen a nežádal ani o zaslání těchto důkazů po zaplacení příslušných soudních poplatků, o čemž byl rovněž poučen. Přehled neuhrazených faktur také vyplýval i z předžalobní upomínky žalobce ze dne 10. 12. 2018, která byla žalovanému zaslána, a přehled neuhrazených faktur tvořil její součást. Žalovaný tak měl možnost ještě před podáním žaloby žalobcem si toto vše ověřit. V průběhu řízení také sám žalovaný nabízel uhrazení celé žalované částky, ovšem za určitých podmínek či s dlouhou dobou splatnosti. Určitou částku, která byla účtována v dolarech, také i uhradil. Soud po zhodnocení přeložených listinných důkazů a na základě shora citovaných ustanovení žalobními návrhu vyhověl a přiznal žalobci částku 381 785,97 EUR, neboť bylo prokázáno, že dosud tato částka nebyla uhrazena, ač zboží bylo dodáno a převzato a faktury, jimiž bylo zboží vyúčtováno, byly splatné. Soud také nepovažoval způsob vedení pohledávek žalobcem za zmatečný, nejasný, nepřehledný a nepřezkoumatelný, proto také neustanovil znalce z oboru účetnictví, což navrhoval žalovaný. Žalobce pouze v žalobě pro větší přehlednost uvedl souhrnně částky, které byly dle jednotlivých faktur splatné týž den, tedy provedl součet částek s touž dobou splatnosti. Když např. první žalovaná částka dle žaloby byla uvedena ve výši 1 780,57 EUR, tak sestávala z fakturovaných částek ve výši 202,98 + 341,79 + 78,42 + 194,12 + 963,26 = 1 780,57 EUR, kdy všechny faktury byly splatné dne 12. 2. 2017 a od následujícího dne po splatnosti jsou požadovány i úroky z prodlení. Toto vyplývá i z důkazu označeného jako neuhrazené faktury k 30. 11. 2018, který byl žalovanému zaslán.

23. Pokud jde o námitky započtení vznesené žalovaným v průběhu řízení, a to dne 7. 5. 2020 ve výši 26 371,66 EUR, v souvislosti s cestovními a dalšími náhradami, které za žalobce uhradil žalovaný a dne 26. 11. 2020 ve výši 3 600 EUR s příslušenstvím z důvodu neuhrazeného nájemného za užívání motorového vozidla zn. AUDI Q7 je nutné uvést, že otázka započtení dle převažující judikatury nespadá do působnosti Vídeňské úmluvy a je ji nutno posuzovat dle norem mezinárodního soukromého. V daném případě jde o jednostranné započtení a rozhodnou kolizní normou tak bude nařízení Řím I, konkrétně čl. 17, dle něhož se započtení řídí rozhodným právem pro pohledávku, vůči které se uplatňuje započtení. Pro určení práva rozhodného pro pohledávku, vůči které se započtení uplatňuje, lze při neexistenci dohody stran na právu na započtení použít čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Řím I. Dle tohoto článku se smlouva o koupi zboží řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště. Tímto je Česká republika, řídí se proto právem České republiky, kterým je občanský zákoník.

24. Podle § 1982 odst. 1 a 2 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

25. Podle § 1987 odst. 1 a 2 o.z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

26. Dle soudu se v daném případě jedná i o pohledávku neurčitou, když žalovaný žádným způsobem neprokázal, že by se o tyto částky žalobce obohatil, jak tvrdil. Jednalo se o náklady cestovného pana [jméno] [příjmení] za období let 2012 až 2015, jak vyplývá z předložených cestovních příkazů a potvrzení o platbách. Tyto nebyly nikdy žalovaným u žalobce uplatněny, i když žalovaný tvrdil, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalobce. Sám žalovaný také ani netvrdil, ani neprokázal z jakých důvodů, by měly být hrazeny žalobcem, proč je tedy hradil žalovaný sám a kdy a jak je po žalobci uplatňoval. Rovněž byla žalobcem vznesena ohledně těchto částek námitka promlčení. Soud má za to, že žalovaný tak neprokázal, že by mu vzniklo právo na jím tvrzené bezdůvodné obohacení a pokud by k tomuto došlo, jednalo by se o právo již promlčené, neboť promlčecí doba je tříletá. Jestliže by tedy nebyla doba plnění dohodnuta, ani stanovena fakturou či rozhodnutím, začíná promlčení dnem následujícím poté, kdy dluh vznikl, tedy dnem, kdy mohl věřitel své právo vykonat, počátek doby tak nespadá na dobu, kdy byl dlužník věřitelem o plnění požádán, ale ke dni, kdy mohl o plnění požádat. V daném případě se jednalo již o roky 2012 až 2015 a započtení bylo uplatněno až v roce 2020. V žádném případě tak nemohl soud přihlédnout k navrhovanému započtení. V tomto směru proto neprovedl ani navrhovaný důkaz výslechem pana [příjmení], neboť byl nadbytečný.

27. Uváděl-li žalobce, že žalovaný úhradou částky 17 309,67 USD uznal celý nárok žalobce, soud má za to, že tomu tak není, neboť žalovaný ještě předtím, než došlo z jeho strany k úhradě, zpochybňoval některé pohledávky žalovaného, i když tyto nekonkretizoval, nedošlo tak o plnění bez dalšího a nemohl tak v žalobci vzbudit důvěru v plnění celé žalované částky (§ 2054 odst. 2 o.z.). Soud proto nepostupoval dle uznání celého závazku, ale zkoumat jednotlivé nároky.

28. Žalobce dále požadoval úroky z prodlení, a to ze všech částek uplatněných v žalobě, tedy i částek, ohledně nichž bylo v průběhu řízení plněno, když svůj návrh vzal žalobce zpět, pouze pokud jde o jistinu. Podle čl. 78 Úmluvy jestliže se strana opozdí s placením kupní ceny nebo jiné peněžité částky, má druhá strana nárok na úroky z prodlení, aniž by byly dotčeny jakékoli nároky na náhradu škody. Pokud však jde o výši úroku z prodlení, tato není Úmluvou upravena, proto se použije stejně jako u výše uvedeného započtení čl. 4 odst. 1 písm. a) a dále čl. 12 odst. 1 písm. c) nařízení Řím I, který stanoví, že rozhodným právem pro smlouvu se řídí důsledky úplného nebo částečného porušení závazku, jsou-li stanoveny právem, a to v rámci pravomoci přiznaných soudu příslušným procesním právem. Úroky z prodlení jsou příslušenstvím vzniklým právě porušením původního závazku, řídí se tak kolizními normami obsaženými v nařízení Řím I, tedy právem žalobce, tj. českými předpisy. S odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá roční úrok v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 8 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni prodlení. Výše úroků je tak ve výroku rozsudku uvedena právě dle stanovených úroků a data prodlení s úhradou jednotlivých faktur, jejichž výše není shodná, neboť se jednalo o prodlení v různých obdobích. Jak již bylo uvedeno, vzhledem ke stejné splatnosti některých faktur, byly tyto dlužné částky již žalobcem sečteny a úrok tak byl přiznán z celkové částky, tak jak bylo upraveno již v žalobním návrhu.

29. Pokud jde o úroky z prodlení z částky ve výši 17 309,67 USD, která již byla uhrazena a kde žalobce požadoval rovněž úrok z prodlení u jednotlivých splatných faktur, který již vypočetl, soud ve výroku rozsudku pro zjednodušení výroku uvedl již jen celkovou částku za celou dobu prodlení, a to ve výši 1 266,03 USD, ve výroku je částka označena jako kapitalizovaný zákonný úrok za celou dobu prodlení.

30. Pokud jde o náhradu nákladů spojených s pohledávkou tato činí dle vyhl. č. 351/2013 Sb. částku 1 200 Kč a vzhledem k tomu, že jde o vztahy z podnikání byla úspěšnému žalobci přiznána.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci účelně vynaložené náklady řízení. Jedná se o náklady právního zastoupení dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 5 úkonů po 48 420 Kč (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby a vyjádření ke kompenzační námitce). Další úkony vyjádření k námitce nepříslušnosti soudu, vyjádření k podání žalovaného ohledně nepříslušnosti soudu, vyjádření k odvolání žalovaného ve věci námitky nepříslušnosti soudu a vyjádření k návrhu na přerušení řízení soud posuzoval dle § 11 ods. 2 a 3 vyhl. č. 177/96 Sb., s tím, že za každý úkon přísluší odměna ve výši ½, tj. částkou 24 210 Kč. Pokud jde o jednání před soudem dne 10. 2. 2021, dne 1. 9. 2021 a 20. 9. 2021, zde soud přiznal za 1 úkon právní služby již částku 47 780 Kč, když jednání dne 10. 2. 2021 začalo až poté, co bylo řízení do částky 17 309,67 USD zastaveno. Soud vzhledem k tomu, že se jednalo o žalované částky v EUR a USD vycházel z kurzu ČNB ve výši 22,65 Kč/USD a 25,85 Kč/EUR. Dále byly přiznány režijní paušály za 10 úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, což činí částku 3 600 Kč a cestovné na 3 soudní jednání na trase [obec] - [obec] a zpět osobním automobilem Škoda Superb ve výši 4 725 Kč. Právní zástupce žalobce je plátce DPH, proto byla i DPH ve výši 21 % z odměny a cestovného přiznána, a to ve výši 103 027 Kč. Dále náhrada nákladů řízení sestává ze soudního poplatku ve výši 491 785 Kč, když vzhledem k částečnému zpětvzetí žalobního návrhu byla část soudního poplatku žalobci vrácena, a to ve výši 15 432 Kč. Poplatek byl uhrazen ve výši 507 214 Kč. K vrácení poplatku došlo dle § 10 odst. 3 a § 6a) odst. 3 zák. o soudních poplatcích. Celkově tak účelně vynaložené a přiznané náklady řízení 1 085 417 Kč činí 1 085 417 Kč a jsou splatné dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.