9 C 334/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně , země příjmení jméno anonymizována dvě slova země zastoupeného advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem anonymizováno číslo , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného pobytem adresa žalovaného o zaplacení částky 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 8. 8. 2016 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobce Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal žalobním návrhem proti žalovanému podaným dne 2. 10. 2021 zaplacení částky 500 Kč. Tvrdil, že žalovaný využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to vlaku [číslo], kde mu byl vyměřena přirážka ve výši 500 Kč za znečištění vozidla, a to v souladu s ust. § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a tarifem [právnická osoba] 2. [právnická osoba] jako původní věřitel postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo] se sídlem v [anonymizováno], na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek. Tato společnost postoupila následně pohledávku včetně jejího příslušenství dne 16. 3. 2017 [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2017, čímž žalobce prokázal svou aktivní legitimaci k vedení tohoto sporu.

3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel i na adresu nově zjištěnou a doručeno bylo dne 3. 1. 2022. Ve stanovené lhůtě se však k žalobě nevyjádřil a skutková zjištění bylo možno učinit na základě listinných důkazů ve spise založených. Účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, když žalobce vyjádřil souhlas již v žalobním návrhu a žalovaný na výzvu soudu v tomto smyslu učiněnou nereagoval. Soud měl u žalovaného po daném poučení dle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že nemá námitek, proto dle § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání a věc posoudil na základě listinných důkazů ve spise založených.

4. Potvrzením o nedodržení SPPO a oznámením o závadách bylo prokázáno, že žalovaný znečistil ve vlaku [číslo] dne 7. 8. 2016 sedadla, za což mu byla uložena přirážka 500 Kč. Žalovaný také potvrzení o nedodržení SPPO podepsal, převzal a byl poučen o svých povinnostech. Uvedenou částku žalovaný při kontrole, ani později nezaplatil.

5. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 5. 2017 bylo prokázáno, že žalovaný byl informován o tom, že pohledávka [právnická osoba] za znečištění vlaku [číslo] byla postoupena dne 13. 3. 2017 žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek, a byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč s poučením o možnosti soudního vymáhání.

6. Dle § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

7. Podle § 15 odst. 1 písm. n) vyhl. č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu, je cestující při přepravě povinen neznečisťovat ostatní cestující nebo vozidlo, jakož i prostory a zařízení pro cestující svým oděvem nebo svým jednáním.

8. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/94 Sb., o drahách, v platném znění, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

9. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl a dle shora citovaných zákonných ustanovení žalovanému uložil zaplatit přirážku za znečištění sedadla vlaku [číslo] dne 7. 8. 2016, o čemž byl žalovaný informován. Uloženou přirážku za znečištění žalovaný podepsal a byl poučen o svých povinnostech. Do současné doby však dlužnou částku neuhradil. Dostal se tak do prodlení, proto mu byla uložena i povinnost zaplatit úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, jak vyplývá z výroku I. rozsudku. Jejich výše plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a v době přestupku činila 8,05 % ročně.

10. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí, sepis žaloby, předžalobní upomínku), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21% DPH ve výši 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů činí 1 489 Kč. Soud nezjistil žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny také nebyly.

11. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., a to delší než zákonná lhůta 3 denní i vzhledem k návrhu žalobce.