9 C 41/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci: žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec zastoupený advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo - obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec o zrušení společného nájmu družstevního bytu po rozvodu manželství <b>I. Zrušuje se právo společného nájmu družstevního bytu účastníků [číslo] sestávajícího z kuchyně a 4 pokojů s příslušenstvím ve 3. poschodí domu [číslo] v ulici [ulice] v [obec].</b> <b>II. Výlučnou nájemkyní předmětného bytu se určuje žalovaná.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9 804,50 Kč, k rukám zástupce žalobce Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal žalobním návrhem podaným dne 9. 2. 2022 proti žalované zrušení společného nájmu družstevního bytu po rozvodu manželství. Uvedl, že jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 25. 3. 2020. Oba jsou společnými členy [příjmení] [příjmení] [jméno] a společnými nájemci družstevního bytu [číslo] v ulici [ulice a číslo] v [obec] sestávajícího z kuchyně a 4 pokojů. Předmětný byt užívá od roku 1994 výlučně žalovaná, žalobce se z bytu odstěhoval v souvislosti s rozvratem manželství a v bytě nepobývá. V důsledku jednání žalované v bytě často dochází ke vzniku škody na majetku družstva a on je povinen hradit tyto náklady z titulu společného nájmu. Žalovaná s žalobcem nekomunikuje, na jeho výzvy nereaguje a k žádnému jednání, ani u soudu, se nedostavuje. Navrhuje proto, aby po zrušení společného nájmu bytu se stala výlučnou nájemkyní žalovaná jako členka družstva. Následně upřesnil žalobní návrh tak, že žalovaná se určuje pouze výlučnou nájemkyní bytu.

2. Žalovaná se k jednání nedostavila ani neomluvila, soud proto jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).

3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti: Zprávou [příjmení] [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že účastníci jsou vedeni jako společní členové družstva a společní nájemci družstevního bytu [číslo] v ulici [ulice a číslo] v [obec]. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací] ze dne 3. 3. 2020 bylo manželství účastníků uzavřené dne 18. 8. 1984 rozvedeno a rozhodnutí nabylo právní moci 25. 3. 2020.

4. Z protokolu o jednání Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 11. 2021 ve věci vypořádání společného jmění manželů čj. [číslo jednací] bylo zjištěno, že v probíhajícím řízení bylo žádáno, aby družstevní podíl u [příjmení] [příjmení] [jméno], s nímž je spojeno právo nájmu bytu v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] byl přikázán žalované a uložena jí povinnost uhradit vypořádací podíl ve výši 2 000 000 Kč nebo aby byl nařízen prodej tohoto družstevního podílu a výtěžek zpeněžen a rozdělen mezi účastníky. V řízení byli účastníci poučeni, že společný nájem družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů zaniká až na základě jejich dohody nebo rozhodnutím soudu, do doby zániku společného nájmu a společného členství v družstvu nelze provést vypořádání družstevního podílu a byli vedeni k dohodě či podání žaloby o zrušení společného nájmu bytu a rozhodnutí o tom, kdo bude byt nadále užívat.

5. Žalobce předžalobní výzvou vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s dohodou o zrušení společného nájmu bytu s tím, že ona sama bude nadále nájemcem předmětného bytu a členkou družstva. Žalované se k uvedené výzvě žalobce nevyjádřila.

6. Podle § 3074 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

7. Podle § 775 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen z.o.k.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti.

8. Z uvedeného soud dovozuje, že vznik společného nájmu bytu a společného členství v bytovém družstvu se v dané věci řídí platnou právní úpravou v době jejich vzniku, tedy občanským zákoníkem z roku 1964, když ke vzniku nájmu účastníků došlo již v roce 1994. Dnem účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2014 se však společný nájem bytu účastníků začal řídit novou právní úpravou, rovněž tak pokud jde o společné členství, které se řídí zákonem o obchodních korporacích.

9. Podle § 768 odst. 1 o.z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo k bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo v bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsoby náhrady za ztrátu práva.

10. Vzhledem k tomu, že bylo v řízení prokázáno, že manželství účastníků, kteří jsou společnými nájemci družstevního bytu [číslo] v ulici [ulice a číslo] v [obec], bylo rozvedeno a neuzavřeli následně dohodu o tom, kdo z nich bude v bytě dále bydlet a byt užívat, zrušil soud na návrh žalobce společný nájem uvedeného družstevního bytu účastníků a rozhodl, že jedinou nájemkyní bytu bude žalovaná. Přihlédl k tomu, že žalovaná byt řadu let užívá sama, žalobce v bytě dlouhodobě nebydlí, nemá tam uložené žádné své věci a má, jak sám uvedl, zajištěno jiné bydlení, nebylo třeba rozhodovat o vyklizení bytu a zajištění bytu náhradního žalovanou. Podle § 739 zákona o obchodních korporacích je společné členství manželů spojeno se skutečností, že družstevní podíl je součástí společného jmění manželů a zánik společného členství manželů v bytovém družstvu je tak vázán na vypořádání společného jmění manželů, k němuž může dojít dohodou či rozhodnutím soudu, tedy o tom, komu z účastníků připadne členský podíl v družstvu, bude rozhodnuto až v řízení o vypořádání společného jmění manželů, které je u soudu vedeno pod sp. zn. 7 C 89/2021, když společné členství zaniká až vypořádáním jejich společného jmění. Před tímto rozhodnutím však musí být rozhodnuto o tom, kdo bude užívat společný byt, aby mohlo být pokračováno v řízení o vypořádání. Ten, komu připadne členský podíl, se zároveň stane výlučným členem družstva.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal náklady ve výši 9 804,50 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč a odměny advokáta za právní zastoupení, a to za 3,5 úkonu právní služby (tj. převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, sepis žalobního návrhu a účast u soudního jednání) po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) a 21 % DPH ve výši 1 354,50 Kč Lhůta k úhradě byla stanovena delší než zákonná třídenní, a to lhůta 15 dnů od právní moci rozsudku. Nebyly zjištěny ani tvrzeny žádné okolnosti, na jejichž základě by soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení. Soud má za to, že pokud jde o uvedený spor, nejedná se o klasickou určovací žalobu, proto nebylo vycházeno z ust. § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění.