9 C 66/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci a) žalobců: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa ; b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovaným: ; 1/ celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 2/ celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 3/ celé jméno žalované , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Řízení o zrušení spoluvlastnictví žalobců a žalovaného [celé jméno žalovaného] k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a obci [obec] zapsanému na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice se zastavuje.</b> <b>II. Spoluvlastnictví žalobců a žalovaných [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a obci [obec] zapsanému na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice se zrušuje. Uvedený pozemek se přikazuje do společného jmění žalobců.</b> <b>III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] částku 1 145 Kč do 3 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobci jsou povinni doplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalovaní [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobcům oprávněným rovněž společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 3 500 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [jméno].</b> 1. Žalobci se domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemkové parcele č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], v obci [obec] zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice. Uvedli, že žalobci a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 111 m2 v katastrálním území Jeníkovice. Žalobci jsou výlučnými vlastníky stavby pro rekreaci č. e. [anonymizováno] postavené na předmětném pozemku. Z výpisu listu vlastnictví [číslo] je patrné, že žalobci jsou vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] k celku k předmětnému pozemku, což odpovídá ploše 91 m2 z výměry pozemku [číslo] která činí 111 m2. Prvý žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti id. [číslo] k celku, což odpovídá reálně ploše 2,92 m2 a žalovaní manželé [celé jméno žalovaného] mají ve svém SJM spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] k celku, což rovněž odpovídá ploše o velikosti 2,92 m2. Poukázali na to, že spoluvlastnické podíly k pozemkům v zahrádkářské osadě v [obec] u [obec] včetně spoluvlastnických podílů k pozemkům parc. [číslo] vznikly nepromyšleným rozdělením pozemků v osadě mezi její jednotlivé členy. Žalobci nemají zájem dále setrvávat v nefunkčním spoluvlastnictví pozemku, který znehodnocuje nemovitosti, při jakékoliv dispozici s nimi. Zaslali proto spoluvlastníkům dopis za účelem řešení situace, ve všech případech kromě žalovaných se podařilo žalobcům spoluvlastnické podíly koupit. Prvý žalovaný si však dopis nepřevzal a druzí žalovaní prodej podílu odmítli. Následně proto byla oběma zaslána předžalobní výzva s tím, že by byli ochotni i k případnému zvýšení kupní ceny nad cenu obvyklou. Požádali také znalkyni o vypracování aktualizovaného znaleckého posudku na stanovení ceny pozemku, kterou zároveň soudu předložili.

2. Prvý žalovaný, jehož pobyt se podařilo šetřením soudu zjistit, uvedl, že se zrušením a vypořádáním uvedeného spoluvlastnictví souhlasí, s výjimkou zaplacení náhrady nákladů řízení, neboť od žalobců nikdy žádný dopis neobdržel, ani předžalobní výzvu, takže nemohl žádným způsobem reagovat, což je možné prokázat z adresy, která je uvedena v žalobě. Žalobci na základě uvedeného sdělení prvého žalovaného vzali žalobu ohledně prvého žalovaného zpět, neboť se podařilo uzavřít kupní smlouvu na prodej uvedeného spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] k celku a navrhli proto zastavení řízení vůči tomuto žalovanému. Soud na základě tohoto zpětvzetí řízení vůči prvému žalovanému dle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) zastavil.

3. Další žalovaní navrhli zamítnutí žalobního návrhu. Poukázali na to, že chatičku si koupili v roce 2008 s tím, že budou mít s manželem zahrádku k odpočinku, neboť žalovaná vlastní ZTP. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že vlastní také [číslo] podílu na pozemcích uvedených v katastru nemovitostí a že je to pozemek o velikosti cca pod chatkou. Brali to proto tak, že jsou vlastníky chatky i malého podílu. Potvrdili, že jim přišla nabídka žalobců na odkup, na kterou reagovali tak, že svůj jediný podíl neprodají, žaloba je proto překvapila, i to, že žalobci požadují zaplacení poplatku za něco, co je jejich vlastnictvím. Pokud by uvedený podíl prodali, nebudou už vlastnit ani malý kousek pozemku a mají za to, že s pozemkem mohou nakládat dle svého uvážení a komukoliv ho prodat. Zároveň předložili k důkazu kupní smlouvu ze dne 7. 5. 2008 o koupi uvedených nemovitostí.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 12. 8. 2021, na které byli všichni účastníci obesláni. Žalovaní se k jednání omluvili, nepožádali však o odročení jednání. Žalobci se k jednání nedostavili, ač byli řádně obesláni včetně jejich právního zástupce. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. dle něhož nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka. Vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tak ve věci jednal a rozhodl na základě důkazů, které obě strany předložily, jednalo se o důkazy listinné.

5. Podle § 1140 odst. 1 a 2 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělené spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví, nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků.

6. Podle § 1143 o.z. nedohodou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh na některého ze spoluvlastníků soud, rozhodne-li o jeho zrušení, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

7. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí prodej ve veřejné dražbě.

8. Soud z informací o pozemku zjistil, že parc. č.: st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], je zapsána na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, jedná se o zastavěnou plochu a nádvoří a na pozemku je stavba ev. [číslo]. Vlastníků uvedené parcely je celkem 11. Každý z nich má odlišný podíl k celku, když žalobci mají podíl ve výši [číslo] a žalovaní [číslo].

9. Z kupní smlouvy ze dne 7. 5. 2008 uzavřené mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a žalovanými jako kupujícími bylo zjištěno, že uzavřeli kupní smlouvu na zahradní domek, objekt k bydlení na pozemku st. parc. [číslo] v území [obec] u [obec], která je zapsaná na [list vlastnictví] pro [územní celek]. Dále předmětem smlouvy byl i podíl na vlastnictví více stavebních parcel (celkem 14), mezi nimiž byla i parcela [číslo] to v rozsahu [číslo] vzhledem k celku a dále i spoluvlastnictví pozemkových parcel (celkem 8) rovněž v rozsahu [číslo] k celku. Kupující prohlásili, že je jim znám stav prodávaných nemovitostí a přejímají je do svého společného jmění manželů (dále jen SJM).

10. Z dopisů ze dne 26. 10. 2020 a 5. 12. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobců adresoval žalovaným návrh na uzavření kupní smlouvy k spoluvlastnickému podílu k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], v němž uvedl, že žalobci jsou vlastníky stavby k rodinné rekreaci č. e. [anonymizováno], která je postavená na předmětném pozemku, a od 1. 1. 2014 platí předkupní právo pro vlastníka pozemku a vlastníka stavby na něm stojící. Spoluvlastnický podíl k předmětnému pozemku, který je součástí SJM žalovaných činí [číslo] k celku. Naopak žalobci jsou spoluvlastníky podílu [číslo] k celku, což odpovídá výměře 91 m2. U žalovaných výměře 2,92 m2. Zároveň byla uvedena výše kupní ceny. Zároveň sdělili, že nechtějí setrvat ve spoluvlastnických vztazích, které brání i v dalších dispozicích a dovolují si proto uplatnit předkupní právo, zároveň vysvětlili, o jaký další postup by se jednalo, včetně možnosti žaloby příslušnému soudu k případnému zrušení spoluvlastnictví.

11. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného dne 17. 2. 2021 znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady nemovitostí bylo na základě šetření ze dne 2. 2. 2021 zjištěno, že vlastníci uvedení na listu vlastnictví (LV) [číslo] spolu vlastní pozemek označený jako stavební parcela [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 111 m2, na kterém stojí stavba rodinné rekreace č. e. [anonymizováno] v části [územní celek] (ve vlastnictví jiného subjektu: [list vlastnictví]). Obvyklá cena celého pozemku činí 43 500 Kč, což je 392 Kč za m2.

12. Předmětem řízení bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, proto bylo třeba v daném případě aplikovat ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), účinného od 1. 1. 2014, neboť dle ustanovení § 3028 odst. 1 uvedeného zákona se tímto zákonem řídí i práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, a to bez ohledu na to, kdy spoluvlastnické právo vzniklo (§ 3028 odst. 2 o.z.).

13. Předpoklady pro zrušení spoluvlastnictví vyplývají z výše citovaných ustanovení § 1140 a násl. o.z. Žalobci jako spoluvlastníci předmětné nemovitosti podali návrh na jeho zrušení, neboť nedošlo k dohodě o koupi pozemku, soud se proto tímto musel zabývat. Na základě zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl k závěru, že návrh žalobců na zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem je důvodný. Pozemek [číslo] zastavená plocha nádvoří o výměře 111 m2 v k.ú. [obec] u [obec] vlastní celá řada spoluvlastníků v různých poměrech velikosti k celku. Žalovaní vlastní [číslo], žalobci [číslo] k celku. Žalobci jsou navíc vlastníky stavby č. e. [anonymizováno] postavené právě na předmětném pozemku a nemají zájem o setrvání ve spoluvlastnictví, což právě předpokládá i ust. § 1140 odst. 1 o.z. Dle odst. 2 téhož ustanovení může kdokoliv žádat o oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo žádat o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jenom k újmě některého ze spoluvlastníků. Soudem bylo zjištěno, že uvedený spoluvlastnický podíl jako předmět spoluvlastnictví nelze rozdělit, proto zbývá jen zrušení spoluvlastnictví a rozhodnutí o tom, komu bude spoluvlastnický podíl přidělen, v případě, že se spoluvlastníci nedohodnou (§ 1143 o.z.). Žalobci požádali o zrušení spoluvlastnictví, neboť nedošlo k dohodě a požadovali podíl na pozemku ve výši [číslo] do svého spoluvlastnictví. Žalovaní neuvedli, že by naopak podíl, který vlastní žalobci v poměru [číslo] požadovali do svého spoluvlastnictví. Jak bylo zjištěno i z návrhů na vklad podaných u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, další ze spoluvlastníků uvedené parcely [číslo] již s žalobci uzavřeli kupní smlouvy a byly podány návrhy na vklad do katastru nemovitostí. Vzhledem k uvedenému i výměrám parcel, které mají účastníci ve spoluvlastnictví a zejména k tomu, že se jedná o část, na které se nachází stavba ve vlastnictví žalobců, soud uvedené spoluvlastnictví účastníků k parcele [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] zrušil a zároveň rozhodl o jeho přikázání do společného jmění žalobcům. Těmto zároveň uložil, aby žalovaným vyplatili ve lhůtě 3 dnů vypořádací podíl v částce 1 145 Kč, který vyplýval ze znaleckého posudku zpracovaného znalkyní [příjmení] [příjmení] v roce 2021. Celková výměra pozemku je 111 m2, obvyklá cena pozemku [číslo] dle znaleckého posudku činila 43 500 Kč a [číslo] činí částku 1 144,64 Kč, tedy 1 145 Kč. Soud má rovněž za to, že ke zrušení spoluvlastnictví nedochází v nevhodnou dobu, zejména proto, že jde o malou část pozemku pod chatkou žalobců, na což nemá vliv vegetační období. Lhůta k úhradě vypořádacího podílu ve výši 1 145 Kč byla stanovena jako zákonná lhůta 3 denní po právní moci rozsudku.

14. Podle § 4 zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby, odvoláním nebo dovoláním a tuto je povinen splnit ten z účastníků, který uvedený návrh podává. Žalobci za podání žaloby uhradili soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, ten však dle pol. 6 bodu 1 a 2 sazebníku soudních poplatků činí za návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví 2 000 Kč a sazba dle této položky se zvyšuje o 5 000 Kč za každou nemovitou věc. Soudní poplatek tak měl činit 7 000 Kč. Vzhledem k tomu, že byla uhrazena pouze částka 5 000 Kč, soud zároveň rozhodl o doměření soudního poplatku žalobcům ve výši 2 000 Kč, kterou jsou povinni uhradit na účet soudu.

15. V projednávané věci soud žalobě vyhověl, podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádal navrhovaným způsobem, když podílové spoluvlastnictví zrušil a věc přikázal do společného jmění žalobců za náhradu. Lze tedy hovořit o plném procesním úspěchu na straně žalobců. Soud však v daném případě použil ust. § 150 o.s.ř., kdy výjimečně náhradu nákladů řízení v plném rozsahu nepřiznal. Žalováni byli nejprve 2 žalovaní, Ing. [celé jméno žalovaného] a manželé [celé jméno žalovaného] ohledně žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného] byl vzat žalobní návrh zpět, neboť se žalobci smlouvu uzavřel, avšak bylo zjištěno, že mu nebyl žalobci řádně doručen návrh, ani návrh na odkup, ani předžalobní výzva, teprve na základě šetření soudu bylo žalovanému [příjmení] [celé jméno žalovaného] doručeno a tento ihned vyjádřil souhlas s odkupem právě s námitkou, že o možném návrhu na odkup se dověděl až z žalobního návrhu. Nebyla mu proto vyměřena náhrada nákladů řízení požadovaná žalobci. Pokud jde o žalované manželé [celé jméno žalovaného], zde soud zejména aplikoval ust. § 150 o.s.ř. z důvodu mimořádných okolností na straně žalovaných, kdy bylo zjištěno, že žalovaná je držitelkou ZTP a zároveň bylo zjištěno, že možnému návrhu na zrušení spoluvlastnictví mnoho neporozuměli. Přiznal proto žalobcům částečnou náhradu nákladů, a to ve výši ½ soudního poplatku. Tento činil částku 7 000 Kč, když 5 000 Kč žalobci uhradili a 2 000 Kč mají soudu doplatit. Žalovaným tak bylo uloženo zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku 3 500 Kč. Pokud jde o náhradu právního zastoupení, tato z výše uvedených důvodů nebyla přiznána. 16. lhůty k náhradě nákladů řízení a k úhradě soudního poplatku byla stanovena 15 denní.