9 C 66/2024
č. j. 9 C 66/2024-57
V PLATNOSTIOkresní soud v Pardubicích rozhodl o stanovení výživného pro mladého dospělého, který byl přiznán zaopatřovací příspěvek. Soud určil povinnost jednoho žalovaného přispívat měsíčně částkou 200 Kč a splácet dlužné výživné ve výši 845 Kč v měsíčních splátkách po 80 Kč. Druhý žalovaný byl výživné na mladého dospělého neurčen, protože je dlouhodobě nezaměstnaná a pobírá příspěvky v hmotné nouzi. Rozsudek byl v souladu s § 50u zákona č. 359/1999 Sb. a § 913 odst. 1 občanského zákoníku.
Plný text
Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno – Anonymizováno pro doručování Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno proti žalovaným: 1/ Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 2/ Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o stanovení výživného rodičům mladého dospělého
I. Jméno zainteresované osoby 1/0 je povinen přispívat na výživu mladého dospělého jméno FO, nar. datum od 25. 1. 2024 do 30. 4. 2024 částkou 200 Kč měsíčně na účet České republiky – Úřadu práce České republiky.
II. Dlužné výživné za dobu od 25. 1. 2024 do 30. 4. 2024 ve výši 845 Kč je žalovaný Jméno zainteresované osoby 1/0 povinen splácet v měsíčních splátkách po 80 Kč počínaje měsíce červencem 2024, vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek na účet České republiky – Úřadu práce České republiky.
III. Žalované Jméno zainteresované osoby 0/0 se výživné na mladého dospělého jméno FO neurčuje.
IV. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Pardubicích č.j. spisová značka ze dne datum.
V. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal příspěvku na výživu mladého dospělého jméno FO ve výši 800 Kč měsíčně a po žalované Jméno zainteresované osoby 0/0 ve výši 1 000 Kč měsíčně, se žaloba zamítá.
VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobním návrhem se žalobce domáhal, aby byla žalovaným uložena povinnost přispívat na výživu mladého dospělého jméno FO, a to každý ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje dnem 25. 1. 2024 a zároveň, aby bylo rozhodnuto o splácení dlužného výživného v soudem povolených splátkách po 300 Kč. Uvedl, že mladý dospělý jméno FO požádal Úřad práce ČR – Krajskou pobočku v adresa o přiznání dávky státní sociální podpory – opakující se zaopatřovací příspěvek, který mu byl přiznán ve výši 17 250 Kč od 25. 1. 2024. Poukázal na to, že rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým dětem a nárok na výživné pro dítě, na které úřad práce vyplácí opakující se zaopatřovací příspěvek, přechází dle 50u zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí na Českou republiku.
2. Jméno zainteresované osoby 0/0 se k žalobnímu návrhu písemně nevyjádřila a při jednání uvedla, že syn je již dospělý a není proto zřejmé, proč by na něho měla platit ještě alimenty. S návrhem proto nesouhlasí. V současné době je již delší dobu evidována na úřadu práce a dostává příspěvky v hmotné nouzi. V závěru uvedla, že by maximálně mohla přispět částkou 100 Kč.
3. Jméno zainteresované osoby 1/0 uvedl, že s návrhem souhlasí částečně, když by mohl přispívat částkou 100 Kč měsíčně a dlužné výživné splácet po 50 Kč. Uvedl, že jméno FO si po svatbě s jeho matkou osvojil, po rozvodu mu byl svěřen do péče i s jeho dvěma sourozenci, když matka byla dlouhodobě nezaměstnaná a žádné výživné neplatila. jméno FO však byl problémový, proto byl umístěn ve výchovném ústavu, z něhož opakovaně utíkal. V současné době je evidován na úřadu práce a jsou mu vypláceny příspěvky na bydlení, živobytí a podpora v nezaměstnanosti i doplatek na bydlení. Zároveň poukázal na to, že syn jméno FO dle jeho názoru nevynakládá obdržené peníze ze zaopatřovacího příspěvku účelně, když školu téměř nenavštěvuje a o bydlení v Domě na půli cesty vzhledem ke své konfliktní povaze přišel. Při soudním jednání uvedl, že od 4. 6. 2024 je již zaměstnán a jeho příjem by měl činit kolem 25 000 Kč hrubého, mohl by proto hradit výživné v částce vyšší, ale před tímto datem byl evidován na úřadu práce a pobíral příspěvky v hmotné nouzi. Má celkem 3 vyživovací povinnosti, 2 děti má ve své péči a výživné na ně nedostává.
4. Žalobce se k jednání dne 19. 6. 2024 nedostavil, omluvil se, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.
5. Vzhledem k údajům uvedeným žalovaným v písemném vyjádření, si soud ověřil u Střední školy profesní přípravy adresa, že jméno FO studoval ve škole od 29. 1. 2024 do 17. 4. 2024, když školu na vlastní žádost ukončil. Zprávou SKP – Centrum, o.p.s. Dům na půli cesty bylo rovněž ověřeno, že jméno FO využíval ubytování v uvedeném zařízení od 11. 1. 2024 do 19. 3. 2024 a hradil náklady na pobyt ve výši 90 Kč na den.
6. Podle § 859 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.
7. Podle § 910 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
8. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
9. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
10. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
11. Podle ust. § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného právnická osoba i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.
12. Podle ust. § 50u odst. 1 a 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného.
13. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.
14. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v adresa Kontaktní pracoviště adresa č.j. 65913/24/PA ze dne 22. 2. 2024 bylo zjištěno, že jméno FO, nar. datum, byl ode dne 25. 1. 2024 přiznán zaopatřovací příspěvek opakující výši 17 250 Kč měsíčně.
15. Z rozsudku Okresního soudu v adresa, č.j. spisová značka ze dne 17. 2. 2017, bylo zjištěno, že nezletilý jméno FO byl umístěn do dětského domova a výživné pro nezletilého jméno FO nebylo rodičům určeno.
16. Žalovaní ve své výpovědi uvedli, že kromě mladého dospělého jméno FO mají ještě vyživovací povinnosti k dalším dětem, a to žalovaný ke 2 dětem, které má ve své výchově a výživné na ně nedostává, byl evidován na úřadu práce do 3. 6. 2024 a pobíral příspěvky v hmotné nouzi. Od 4. 6. 2024 je již zaměstnán a jeho příjem by měl činit 25 000 Kč měsíčně hrubého. Žalovaná má celkem 4 děti, pobírá i spolu se svým manželem příspěvky v hmotné nouzi a v bytě, který mají pronajatý, platí vysoké nájemné. Zaměstnána není a dlouhodobě zaměstnána ani nebyla.
17. Ze zpráv Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v adresa bylo zjištěno, že oba žalovaní jsou dopláceni dávkami hmotné nouze dle zák. č. 11/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
18. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je oprávněný, pokud jde o nárok na stanovení výživného pro mladého dospělého jméno FO. Bylo prokázáno, že tomuto byl přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek od 25. 1. 2024 ve výši 17 250 Kč, který je vyplácen žalobcem a který tak má nárok na stanovení výživného dle výše citovaného ustanovení § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Při jeho stanovení soud vycházel z toho, že oba žalovaní jsou vedeni na úřadu práce, pouze žalovaný Jméno zainteresované osoby 1/0 již nastoupil do zaměstnání. Jako rodiče jméno FO mají ke svému synovi, který nebyl výdělečně činný a studoval střední školu, vyživovací povinnost. Bylo však zjištěno, že školu ukončil 17. 4. 2024 na vlastní žádost a rovněž již také nevyužívá bydlení v SKP-Centru, o.p.s. Sám žalobce po sdělení těchto údajů zjištěných soudem uvedl, že 10. 5. 2024 byl vyplacen jméno FO poslední zaopatřovací příspěvek za duben 2024. Od 1. 5. 2024 již nejsou jmenovaným splněny podmínky pro výplatu dávky státní sociální podpory. Soud proto vycházel z toho, že zaopatřovací příspěvek byl žalobcem žalovanému vyplácen v období od 25. 1. 2024 do 30. 4. 2024, tedy 4 měsíce a 7 dnů. Dle údajů sdělených žalovanými i samotným úřadem práce pro vyplácení dávek žalovaným a o jejich výdělcích vyplývajících z jejich výpovědí stanovil výživné ve výši 200 Kč měsíčně žalovanému Jméno zainteresované osoby 1/0. Za období od 25. 1. 2024 do 30. 4. 2024, kdy byl příspěvek úřadem práce jméno FO ukončen, činí výživné, které je žalovaný Jméno zainteresované osoby 1/0 povinen žalobci, tj. úřadu práce na jméno FO uhradit činí 845 Kč. Jinou částku povinen uhradit není. Vzhledem k tomu, že dle jeho prohlášení je již zaměstnaný, soud stanovil zároveň lhůtu, do kdy je celkovou částku 845 Kč povinen žalovaný uhradit na účet České republiky – Úřadu práce ČR, tj. do 12. 8. 2024. Pokud jde o výživné, které by mělo být stanoveno žalované Jméno zainteresované osoby 0/0, toto nebylo určováno, a to vzhledem k tomu, že je dlouhodobě nezaměstnaná a pobírá pouze příspěvky v hmotné nouzi i spolu s manželem. Co do zbývajícího rozsahu požadovaného výživného byl žalobní návrh zamítnut. Tímto se tak měnil rozsudek Okresního soudu v adresa spisová značka.
19. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tato nebyla účastníky požadována a nebyla proto žádnému z nich přiznána. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích, písemně ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí – exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.