1 C 103/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Zdeňkem Tichým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a žalovaného [celé jméno žalovaného], [příjmení], [datum narození] k nemovitostem, a to k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, [adresa], stavba pro rodinnou rekreaci, zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], u [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce], se zrušuje. 2 1 C 103/2022

II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, [adresa], stavba pro rodinnou rekreaci, zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], u [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce] ve veřejné dražbě.

III. Výtěžek z prodeje se rozdělí po stržení nákladů prodeje mezi žalobkyni a žalovaného poměrem 1/4 k 3/4 výtěžku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, [adresa], stavba pro rodinnou rekreaci, zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], u [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce] s tím, aby soud nařídil prodej těchto nemovitostí.

2. Žalobkyně tvrdila, že do [datum] vlastnila 3/4 podíl na nemovitostech [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno], matka žalobkyně a žalobkyně svůj podíl zdědila po svém otci. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] se také dohodli na prodeji nemovitosti, avšak ke společnému prodeji nemovitosti nedošlo. [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] svůj podíl na nemovitosti převedla na svého manžela, tedy žalovaného, žalovaného také vyzývala k odkoupení svého podílu, ovšem k dohodě nedošlo. Reálné rozdělení věci není možné, navrhuje se tedy zrušení podílového spoluvlastnictví a nařízení prodeje nemovitosti.

3. Žalovaný tvrdil, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 3/4 pozemku stavební parcely [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] nacházející se v části [územní celek], zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] a dále je výlučným vlastníkem pozemku pozemkové parcely [číslo] pozemku pozemkové parcely [číslo] pozemku pozemkové parcely [číslo] zapsané na [list vlastnictví], rovněž u [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce], rovněž pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] Tyto pozemky přilehají ke stavební parcele, jejíž součástí je i dům, pozemky tvoří funkční celek se stavební parcelou a s domem, kdy tyto pozemky slouží jako zahrada a je na nich umístěna část domu a je z nich také přístup do garáže domu. Mezi žalobkyní a jeho manželkou, jakožto tehdejší spoluvlastnicí, nedošlo k dohodě o tom, jaká část kupní ceny by měla být vyplacena žalobkyni a jaká jeho manželce a z uzavření kupní smlouvy sešlo. Žalobkyni sděloval, že je ochoten její spoluvlastnický podíl odkoupit za částku 150 000 Kč, tato nabídka však nebyla žalobkyní akceptována, nadále by byl ochoten odkoupit spoluvlastnický podíl žalobkyně za 200 000 Kč, ovšem za daného stavu také nevidí jiné východisko, když rozdělení věci není možné, aby podílové spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a byl nařízen prodej nemovitosti. V průběhu řízení rovněž žalovaný uváděl, že nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví se žalobkyní, rozdělení věci není možné, ani z pohledu přístupu, měl by sice zájem převzít nemovitost do svého vlastnictví, avšak pouze za předpokladu že by nevyplatil více nežli 200 000 Kč za spoluvlastnický podíl žalobkyně, poněvadž však nelze vyloučit, že tato část může být vyšší a vyšší částku ani není schopen za spoluvlastnický podíl žalobkyně vyplatit, proto se také navrhuje zrušení spoluvlastnictví a prodej věci.

4. Z výpisu [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce], [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec] soud zjišťoval, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitosti, 3 1 C 103/2022 která je předmětem tohoto vypořádání, a to žalovaný v ideálním podílu 3/4 a žalobkyně v ideálním podílu 1/4.

5. Z e-mailové korespondence mezi účastníky, z dopisu [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] ze dne [datum], z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] a z její výzvy k odkoupení ze dne [datum], lze zjistit, že mezi účastníky a mezi žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] bylo jednáno ohledně zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, avšak k žádné dohodě nedošlo. Z e-mailu [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] vyplývá, že na základě informací a osobní prohlídky nemovitosti v [obec] u [adresa], [list vlastnictví] by byla tato společnost schopna nemovitost zařadit do nabídky za cenu 1 449 000 Kč bez sousedních pozemků ve vlastnictví pana [celé jméno žalovaného].

6. Podle ust. § 1140 odst. 1 obč. zák. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle ust. 1143 obč. zák. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle ust. § 1147 obč. zák. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

9. V daném případě účastníci nehodlají nadále setrvávat ve spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, shodně též i uvádí, že rozdělení věci není možné a účastníci i navrhli vedle zrušení spoluvlastnictví i způsob vypořádání, a to nařízení dražby, to i proto, že žalovaný by nebyl schopen vyplatit žalobkyni za její spoluvlastnický podíl více nežli 200 000 Kč a tato částka může být pro vypořádání vyšší. Proto také soud akceptoval návrhy obou účastníků, podílové spoluvlastnictví zrušil, když nikdo z nich ani nehodlá ve spoluvlastnictví dále setrvávat a pokud jde o způsob vypořádání, ve shodě s účastníky nařídil dražbu věci. Prodej věci a rozdělení výtěžku podle podílu zajišťuje, že se každému ze spoluvlastníků dostane majetkové hodnoty odpovídající výši jeho podílu z výtěžku, získaného prodejem věci. Zjišťované skutečnosti také svědčí o tom, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k předmětu vypořádání, a to v poměru jak je jimi i shodně tvrzeno a vzájemná korespondence, která předcházela podané žalobě, též svědčí o tom, že se mezi účastníky nepodařilo nalézt shodného řešení ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnictví, zejména z pohledu na výši ocenění spoluvlastnického podílu žalobkyně. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a to podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V průběhu řízení také nevyšly takové okolnosti případu, pro které by bylo nutno aplikovat ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., například pro obstrukční jednání účastníka v průběhu řízení.