1 C 217/2024

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená dne Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A podezřelý výraz Adresa žalobkyně A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o neoprávněnost, o neplatnost a o zdánlivost výpovědi

I. Žaloba žalobkyně kterou se domáhá tohoto rozhodnutí: „Určuje se, že výpověď z nájmu ze dne 2. 1. 2024, došlá žalobkyni dne 2. 1. 2024 je neoprávněná. Určuje se, že výpověď z nájmu ze dne 2. 1. 2024, došlá žalobkyni dne 2. 1. 2024 je neplatná. Určuje se, že výpověď z nájmu ze dne 2. 1. 2024, došlá žalobkyni dne 2. 1. 2024 je zdánlivá.“, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 23 217 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta, .

1. Žalobou ze dne 15. 7. 2024, podanou dne 29. 7. 2024 u zdejšího soudu, doplněnou podáním ze dne 15. 8. 2024, a dále doplněnou podáním ze dne 12. 11. 2024, se žalobkyně vůči žalovanému domáhá určení, že výpověď z nájmu ze dne 2. 1. 2024, došlá žalobkyni dne 2. 1. 2024 je neoprávněná, určení, že výpověď z nájmu ze dne 2. 1. 2024, došlá žalobkyni dne 2. 1. 2024 je neplatná, a určení, že výpověď z nájmu ze dne 2. 1. 2024, došlá žalobkyni dne 2. 1. 2024 je zdánlivá. Žalobu odůvodňuje tím, že na základě Nájemní smlouvy ze dne 30. 9. 2009 (zjevně má být 2004)2 1 C 217/2024uzavřené mezi touto a předchozím vlastníkem nemovitosti je nájemcem bytu na adrese „, adresa, , podezřelý výraz, , adresa, “, přičemž byt zahrnuje dvě místnosti, předsíň, koupelnu a WC. V současné době je vlastníkem budovy žalovaný. Toto žalobkyni nebylo oznámeno. Dne 2. 1. 2024 (zjevně má být 3. 1. 2024) byla žalobkyni předána výpověď z nájmu bytu pro údajné neplacení nájemného a hrubé porušování spojené s nájmem bytu. Výpověď je dle názoru žalobkyně zdánlivou a neplatnou a neoprávněnou. Tvrzení žalovaného se nezakládají na pravdě. Výpověď podle žalobkyně neodpovídá požadavkům občanského zákoníku, neboť důvodem výpovědi má být ustanovení bez výhrad a musí být reagováno na námitky nájemce, nicméně v tomto případě na tyto reagováno nebylo a byla podána žaloba na vyklizení. Tím nedošlo k vyjasnění si sporných nároků a bylo pokračováno v nezákonném jednání žalovaného, výpověď tak odporuje dobrým mravům a také je v rozporu s uzavřenou smlouvou, která je nadále v platnosti. Žaloba na vyklizení je v přímém rozporu se zákonem. Žalovaný spojil ustanovení starého občanského zákoníku, který se nicméně na výpověď z nájmu bytu nemůže vztahovat. Výsledkem je, že dle názoru žalobkyně nelze určit výpovědní důvod o nějž se opírá. Výpověď je tedy neplatnou pro porušení občanského zákoníku. Tvrzení, že žalobkyně dluží za vyúčtované nájemné, se nezakládá na pravdě. Nájem je stanoven ve výši 3 000 Kč. Na základě uvedeného jsou všechny výpovědi podané v rozporu s dobrými mravy a také v rozporu s platnou smlouvou o nájmu bytu. I výpovědní důvody jsou na základě uvedené smlouvy v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s uvedenou smlouvou. Není možné, aby uváděný výpovědní důvod obstál. Smlouva nade vší pochybnost vylučuje jakoukoli výpověď. Žalobkyně plní vše tak, jak bylo dohodnuto v nájemní smlouvě. Není možné se ztotožnit s tím, že by bylo zákonným důvodem hrubé porušení smlouvy. Tento důvod je z pohledu žalobkyně nezákonný, a je v rozporu s dobrými mravy. Nájem ve výši 3 000 Kč dle smlouvy žalobkyně, jak tvrdí, vždy platila a platí řádně a včas. Tedy uvedenou smlouvu nemohla hrubě porušovat. S žalovaným nebylo možné uzavřít nějakou dohodu v rámci smírného řešení. Žalobkyně se o to snažila. Předepsaným způsobem jí nebyla oznámena změna vlastníka. Veškerá ustanovení nájemní smlouvy, pokud nebyla změněna, zůstávají v platnosti. Žalobkyni byl předán dodatek o zvýšení plateb, nicméně jednostranným oznámením nelze změnit ustanovení nájemní smlouvy, které jednoznačně stanovuje výši nájemného. Přesto žalobkyně novou výši (plateb za služby) akceptovala. Vůči pronajímateli žádný dluh nemá. Podle názoru žalobkyně smlouva o nájmu bytu porušena nebyla, tato se držela uvedené smlouvy, tedy nevznikly žádné výpovědní důvody, výpověď je tak podána v rozporu s občanským zákoníkem. Dále k odůvodnění žaloby žalobkyně uvádí níže uvedené. Žalovaný bez zbytečného odkladu změnu vlastnictví k nemovitosti žalobkyni neoznámil. Až po lhůtě dvou let od změny vlastníka v roce 2021, došlo k oznámení této změny žalobkyni v roce 2023. Ve všech dopisech je uváděn byt, ale ve skutečnosti se jedná o rodinný dům. Jedná se jako by šlo o byt, ale jedná se rodinný dům, ve kterém vyrůstal i žalovaný. Žalovaný je synem žalobkyně, v tomto ohledu je proti dobrým mravům „vyhodit vlastní matku na ulici a udělat z ní bezdomovce“. Žalovaný na žalobkyní vznesené námitky proti výpovědi nereagoval. Tvrzení žalovaného a zástupce žalovaného se nezakládají na pravdě. Jimi předkládané důkazy jsou pozměněny a nejsou úplné a správné. Není zřejmý důvod výpovědi z nájmu, výpověď nebyla dána řádně a včas, tedy rámcově v roce 2021 po změně vlastníka, ale až po dvou letech od změny. Z výpovědi není dle názoru žalobkyně zřejmý důvod porušení povinností touto. V nájmu je placena záloha na elektřinu plus vodné a stočné, z toho je třeba vycházet. Pokud tedy žalobkyně zaplatila nájem, ve kterém je částka elektrické energie a vodného a stočného, má nájem zaplacen řádně a včas. Žalobkyně má tak za to, že nebyly dány žádné zvlášť závažné důvody k podání jakékoli výpovědi a jakákoliv takto podaná výpověď je nejenom proti dobrým mravům, ale také protizákonná, a tedy zdánlivá a neplatná. Tedy pokud žalobkyně odesílala platby, které překračovaly náklady na elektrickou energii, nájemné, a pokud jsou jeho součástí, je tedy zřejmé, že nájemné je kryto uvedenými náklady. Nájemné zahrnuje tyto dvě platby (elektřina plus vodné a stočné), tak je to žalobkyní chápáno. Pokud tedy žalobkyně platila řádně a včas uvedené platby, žádným zvlášť závažným způsobem nemohla porušovat povinnosti nájemce, výpověď je tak z jejího pohledu3 1 C 217/2024neplatná. Pokud uvedené platby hradila, dodržovala uvedenou smlouvu, a tedy není možné se ztotožnit s tvrzením, že by bylo dlužné jakékoliv nájemné. Pokud žalovaný tvrdí, že je nájemné v hodnotě 3 000 Kč splatné jemu, k tomu žalobkyně předkládá, že není uvedeno, že je (částka) splatná ani do jakého dne. V nájemní smlouvě není uveden žalovaný, jelikož je platná s původní nájemkyní (zřejmě míněno pronajímatelem). Důvod vynechání „datum“ je závislost na platbách elektrické energie plus vodného a stočného. Ve smlouvě není uvedeno, že nájemné se bude hradit, ani v jaké výši, ale že v nájmu jsou tyto dvě položky, jak je uvedeno výše. Tedy není možné, aby byla podána výpověď z nájmu, jde o chybný výklad významných skutečností. K žádnému porušení ze strany žalobkyně nedošlo. Žalobkyně se drží uvedené smlouvy, v nájmu je voda a elektrická energie. Nemohlo dojít k podání oprávněné výpovědi, výpověď je neplatná. Dle názoru žalobkyně je výpověď neplatná i zdánlivá. Zároveň žalobkyně uvádí, že výpověď nesplňuje a nebyla podána dle zákona, tedy není bezvadná. Žalobkyně má za to, že je neplatná, z důvodu, že jí, zjevně žalobkyni, není znám důvod zvlášť závažných porušení uvedené smlouvy. Žalobkyně má za to, že i v tomto ohledu je nezákonná a zdánlivá, výpověď této podaná, kterou jí podal nový vlastník nemovitosti, tedy žalovaný, pokud by mělo dojít k výpovědi, je zřejmě na žalovaném, aby zajistil náhradní ubytování pro žalobkyni. Žalobkyně opakovaně zdůrazňuje, že by došlo k porušení dobrých mravů, pokud soud uzná výpověď za platnou, z žalobkyně se stane bezdomovec. Poučení bylo žalobkyni dáno ničemné. Čekala na odpověď na její námitky, zřejmě míněno vznesené námitky proti výpovědi, do dnešního dne na ně nebylo reagováno. Žalobkyně tedy nevěděla, zda bude probíhat jednání o jejích námitkách, nacházela se v právní nejistotě, jelikož si nebyla jistá, zda tyto námitky jsou „zamítnuté a zdůvodněné“, a tedy nemohla podat žalobu na oprávněnost, zřejmě míněno žalobu na oprávněnost výpovědi, k soudu. Žalovaný a jeho zástupce předkládají lživé argumenty, lživé důkazy, zástupce žalovaného a žalovaný jí křivě obviňují z dodání lživých důkazů. Žalobkyně uvádí, že už provedla „nějaké úkony v sepsání si , podezřelý výraz, oznámení“. Vznesená námitka prekluzivní doby, zjevně míněn poukaz žalovaného na prekluzi práva (viz. níže), není právně významná, jelikož se zde nejedná o výpovědi, kterou by zkoumal soud, zda je oprávněná nebo neoprávněná, ale že je neplatná a zdánlivá. (V tomto si žalobkyně protiřečí, neboť i rozhodnutí o „neoprávněnosti“ výpovědi se sama domáhá /pozn. soudu/.) Žalobkyně zpochybňuje prekluzi, jelikož zákon umožňuje podání žaloby na zdánlivost a neplatnost výpovědi a tam prekluzivní lhůta není stanovena. Vhodno doplnit, že ač tak žalobkyně přímo nečiní, je zřejmé z obsahu žaloby a jejích doplnění, že nájem byl sjednán Nájemní smlouvou ze dne 30. 9. 2004 k bytu o velikosti 72 m² v domě č.p. , podezřelý výraz, , v části obce , adresa, , který je součástí st. parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, a ke kolně na uhlí - dřevo, která je nyní součástí daného pozemku a též k zahradě, tj. parc. č. , podezřelý výraz, a parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, , přičemž v daném bytě žalobkyně bydlí, a tento jí slouží k zajišťování jejích bytových potřeb. Nad to, jak patrno z provedeného dokazování (viz. níže), výpověď z nájmu jí došla 3. 1. 2024, a nikoli tvrzeného 2. 1. 2024, jak je i uváděno v návrhu na rozhodnutí soudu, tedy žalobním petitu (viz. shora).

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že navrhuje žalobkyní podanou žalobu v celém rozsahu zamítnout. Změna vlastnického práva k nemovitostem byla žalobkyni oznámena. O této věděla. Výpověď z nájmu bytu byla dána žalobkyni žalovaným bez výpovědní doby z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemcem spočívající v neplacení nájemného za dobu šesti měsíců, a to za měsíce 7. 2023 - 12. 2023 v celkové výši 18 000 Kč (tj. 6 x 3 000 Kč) kdy výpovědi předcházela výzva k zaplacení dlužného nájemného, přičemž v podané výpovědi žalovaný výslovně poučil žalobkyni, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem do dvou měsíců ode dne jejího doručení. Výpověď byla žalované prokazatelně doručena dne 3. 1. 2024, návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi v uvedené lhůtě u soudu nepodala, došlo tak k prekluzi jejího práva na přezkum oprávněnosti výpovědi, toto právo zaniklo, vzhledem k tomu je třeba z výpovědi jako řádné vycházet. Není pravdou, že by nájem ve výši 3 000 Kč byl žalobkyní vždy řádně a včas placen. Žalovaný žalobkyni sděloval číslo účtu na který4 1 C 217/2024má být nájemné placeno, k tomu nedošlo, pokud jde o platby na účty které žalobkyně označuje, nejsou žalovaného, tento je nezná. Dlužné nájemné za měsíce 7. 2023 - 12. 2023 po 3 000 Kč/měsíc, tj. ve výši 18 000 Kč zaplaceno nebylo, žalobkyně zaplatila žalovanému až nájemné za měsíce 1., 3. a 4. 2024 ve výši 9 000 Kč na jeho správný účet. Dále tato dluží za měsíce 2. 2024 a dále za měsíce 5. – 10. 2024. Důkazy o tvrzených platbách žalobkyní jsou dle žalovaného „důkazy lživé“, kdy tyto účty, jak uváděno, nejsou účty žalovaného. Žaloba žalobkyně je zcela nedůvodná. Všechny skutečnosti, které jsou v žalobě uváděny jsou vyvráceny. Oprávněnost výpovědi nyní již nelze přezkoumávat, výpověď není neplatná, výpověď není zdánlivá.

3. Z potvrzení o provedené lustraci v CEO (8. 8. 2024) 4x, se podává, že žalobkyně, , Jméno žalovaného, , trv. bytem , Adresa žalobkyně A, , podezřelý výraz, , Adresa žalobkyně A, , je matkou žalovaného, , Jméno žalovaného, , přičemž , jméno FO, a , jméno FO, jsou od 5. 9. 1969 manželé, jejich dcerou je žalobkyně a vnukem žalovaný. Tyto osoby vstoupily do právních vztahů níže vyložených.

4. Od 22. 6. 1993 byla , jméno FO, výlučným vlastníkem st. parc. č. , podezřelý výraz, , s dnešní součástí č.p. , podezřelý výraz, , rod. dům, v části obce , adresa, , jak vyplývá z usnesení Okresního soudu v , podezřelý výraz, ze dne 13. 7. 1993, č. j. , spisová značka, , Notářského zápisu notáře , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 16. 6. 1993, č. j. , spisová značka, a návrhu na vklad do katastru nemovitostí ze dne 16. 6. 1993. Od 25. 1. 1996 byli manželé , jméno FO, a , jméno FO, vlastníky, v dnešním společném jmění manželů (dále jen „SJM“), tenkrát v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, parc. č. , podezřelý výraz, a parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, , jak vyplývá z Kupní smlouvy ze dne 10. 11. 1995, vyjádření k zápisu , právnická osoba, ze dne 14. 3. 1996 a návrhu na vklad do katastru nemovitostí (25. 1. 1996).

5. Poloha st. parc. č. , podezřelý výraz, , jejíž součástí je stavba č.p. , podezřelý výraz, , rod. dům, v části obce , adresa, , parc. č. , podezřelý výraz, a parc. č. , podezřelý výraz, , v k. ú. , adresa, , je zřejmá z katastrální mapy, k. ú. , adresa, (29. 10. 2024) i katastrální mapy + ortofota, k. ú. , adresa, (29. 10. 2024), když jde zjevně o rodinný dům na nějž navazuje v podstatě zahrada na dvou posledně uvedených pozemcích, když jde o zástavbu v dané lokalitě obdobnými nemovitostmi, v ulici , adresa, , v obci , adresa, .

6. Z písemné Smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 9. 2004, vyplývá, že , jméno FO, přenechala žalobkyni k dočasnému užívání byt o velikosti 72 m² s příslušenstvím v domě č.p. , podezřelý výraz, , v , adresa, , a kolnu na uhlí – dřevo (zděnou) a zahradu, od roku 2004 na neurčito, za což se žalobkyně jmenované zavázala platit nájemné ve výši 3 100 Kč měsíčně (formou složenky, na účet nebo v hotovosti), a to vždy ke dni 16. v měsíci předcházejícímu měsíci, za který se nájemné platí, přičemž v nájemném je placena záloha na elektřinu plus vodné a stočné, tyto zálohy jsou splatné spolu s nájemným, skutečná výše záloh za jednotlivá plnění je zúčtována vždy za kalendářní rok. Je zcela zjevné, že nájem byl touto smlouvou sjednán k bytu o velikosti 72 m² v domě č.p. , podezřelý výraz, , v části obce , adresa, , který je nyní součástí st. parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, a ke kolně na uhlí – dřevo, která je nyní součástí daného pozemku, a též k zahradě, tj. parc. č. , podezřelý výraz, a parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, , jak lze dovozovat při zohlednění výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, , k datu 12. 8. 2024 (viz. i zdola). Je zřejmé, že žalobkyně v daném bytě bydlí, tento slouží k zajištění jejích bytových potřeb, jak lze dovodit z koncepce touto podané žaloby ze dne 15. 7. 2024 včetně jejích doplnění ze dne 15. 8. 2024 a ze dne 12. 11. 2024. Ze smlouvy nevyplývá že by byl jmenovanou žalobkyni přenechán k dočasnému užívání celý rodinný dům č.p. , podezřelý výraz, , přenechán je byt k zajištění bytových potřeb, jak výše uváděno. Ze čtyřech písemných dodatků k uvedené smlouvě o nájmu bytu lze vyčíst, že po dohodách , jméno FO, a žalobkyně měnily výše nájemného od 1. 1. 2012, 1. 5. 2014, 15. 12. 2014 a od 1. 1. 2016 na naposled dohodnutou, sjednanou částku nájemného 3 000 Kč měsíčně, přičemž zjevně nebyla změněna původní splatnost ani možný způsob úhrad a zároveň se z ničeho též nepodává, že by její součástí nadále neměla být záloha na elektřinu a vodné a stočné, jak bylo původně ve smlouvě stanoveno. Z uvedeného, tedy aktuálního nájemného 3 000 Kč měsíčně soud vychází.5 1 C 217/20247. Od 10. 3. 2021 je žalovaný vlastníkem st. parc. č. , podezřelý výraz, , jejíž součástí je stavba č.p. , podezřelý výraz, , rod. dům, v části obce , adresa, , vše v k. ú. , adresa, , jak se podává z Darovací smlouvy, Notářského zápisu notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne 9. 3. 2021, č. j. , spisová značka, a návrhu na vklad (10. 3. 2021) včetně přiložené plné moci ze dne 9. 3. 2021. Od 5. 9. 2023 je žalovaný vlastníkem též parc. č. , podezřelý výraz, a parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, , jak se podává z Darovací smlouvy ze dne 31. 8. 2023 a návrhu na vklad (5. 9. 2023). Žalovaný je tedy napříště vlastníkem st. parc. č. , podezřelý výraz, , jejíž součástí je stavba č.p. , podezřelý výraz, , rod. dům, v části obce , adresa, , parc. č. , podezřelý výraz, , trvalý travní porost, a parc. č. , podezřelý výraz, , zahrada, v k. ú. , adresa, , jak lze vyčíst z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , k datu 12. 8. 2024. Tím přešla práva a povinnosti z nájmu (viz. shora) na žalovaného coby nového vlastníka. Převod vlastnického práva na žalovaného je pak patrný i z „výpisu z katastru nemovitostí“ (z 29. 5. 2024), předloženého žalobkyní.

8. Z výzvy k opuštění nemovitosti ze dne 25. 5. 2021 se podává, že žalovaný žalobkyni oznámil že je majitelem č.p. , podezřelý výraz, v obci , adresa, a že si nepřeje, aby tuto nadále užívala, vyzval jí k opuštění této do třiceti dnů, maje za to, že s touto není „vázána žádným právním vztahem“. Z vyjádření žalovaného při jednání dne 3. 12. 2024 a návrhu Smlouvy o nájmu bytu/domu ze dne 16. 8. 2022 včetně „dodatku“ je zřejmo, že žalovaný žalobkyni zaslal návrh smlouvy o nájmu bytu, s dodatkem o případném „okamžitém vystěhování“, kdy tato smlouva měla rušit všechny smlouvy předchozí, daný návrh ani dodatek žalobkyní přijaty nebyly, jak ostatně žalobkyně potvrzuje ve svém doplnění žaloby ze dne 12. 11. 2024.

9. Z dopisu žalovaného ze dne 27. 4. 2023, doručeného žalobkyni dne 1. 5. 2023, jak vyplývá z její odpovědi ze dne 5. 6. 2023, lze vyčíst, že žalovaný žalobkyni opětovně sdělil, že je výlučným vlastníkem domu č.p. , podezřelý výraz, v , adresa, a tuto vyzval, aby mu postoupila nájemní smlouvu, kterou má mít uzavřenu. Z odpovědi na výzvu ze dne 5. 6. 2023 se podává, že žalobkyně žalovanému zaslala Smlouvu o nájmu bytu ze dne 30. 9. 2004 včetně dodatků (viz. shora) při sdělení, že mělo být s původní majitelkou dohodnuto, že nájemné se nebude hradit, ale použije na nutné opravy a náklady s tím spojené, kdy tyto výdaje měly být na nájemné „započteny“, když s uvedeným měla původní majitelka „vyslovit konkludentní souhlas“.

10. Z dopisu ze dne 21. 6. 2023, který byl žalobkyni doručen dne 1. 7. 2023, jak se podává z odpovědi na tento z neuvedeného dne, je zjevno, že žalovaný coby vlastník domu č.p. , podezřelý výraz, v , adresa, , v němž žalobkyně užívá byt, kolnu na uhlí a dřevo a zahradu s ohledem na Smlouvu o nájmu bytu ze dne 30. 9. 2004 navrhl zvýšení nájemného z částky 3 000 Kč měsíčně placené od 6. 1. 2016 na částku ve výši 9 000 Kč měsíčně při požadavku jejího zasílání na účet žalovaného č. , č. účtu, s tím, že nebude-li do dvou měsíců od dojití návrhu na zvýšení nájemného s tímto vysloven souhlas, když má jít o nájemné obvyklé v daném místě, bude případně navrženo, aby výši nájemného určil soud. Odeslání uvedené písemnosti je potvrzováno i odesláním zprávy do datové schránky , jméno FO, , který vystupoval v onu dobu jako zmocněnec žalobkyně na základě písemné plné moci, jak vyplynulo z vyjádření zástupce žalovaného při jednání dne 3. 12. 2024. Koneckonců toto zastoupení je i patrné z odpovědi na uvedený dopis z neuvedeného dne, kdy žalobkyně prostřednictvím jmenovaného sděluje, že k výši nájemného se vyjádří v žalovaným stanovené lhůtě.

11. Z výzvy k zaplacení dlužného nájemného ve výši 18 000 Kč ze dne 11. 12. 2023, doručené žalobkyni dne 20. 12. 2023, jak lze vystopovat z podací stvrzenky a sledování zásilky (, podezřelý výraz, ), je zřejmo, že žalovaný žalobkyni upozornil na to, že za měsíce 7. 2023 - 12. 2023 dluží nájemné za šest měsíců po 3 000 Kč měsíčně v celkové výši 18 000 Kč, přičemž tuto vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení dané výzvy zaplatila dlužné nájemné s tím, že pokud toto neuhradí, vystaví se nebezpečí podání výpovědi bez výpovědní lhůty z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemce, tedy z uvedeného je zřejmé, že žalovaný žalobkyni vyzval,6 1 C 217/2024aby v přiměřené době odstranila své závadné chování, respektive odstranila protiprávní stav, žalovaným tvrzený, a to ve lhůtě do 2. 1. 2024, tj. deset dnů od doručení (§ 605 odst. 1, § 607 obč. zák.).

12. Z písemné výpovědi nájmu bytu bez výpovědní doby ze dne 2. 1. 2024, která došla žalované, této byla doručena, dne 3. 1. 2024, jak vyplývá z podací stvrzenky a detailní informace k zásilce (, podezřelý výraz, ), plyne, že pro porušení povinností žalobkyně zvlášť závažným způsobem, nezaplacením nájemného za měsíce 7. 2023 – 12. 2023 v celkové výši 18 000 Kč, tj. 6x 3 000 Kč/měsíc, když toto zvlášť závažné porušení povinnosti žalované je výslovně uváděno, vypovídá žalovaný žalobkyni nájem bytu bez výpovědní doby, kdy tento skončí okamžikem doručení výpovědi, s požadavkem jeho vyklizení bez zbytečného odkladu nejdéle do jednoho měsíce od skončení nájmu, přičemž tato výpověď obsahuje poučení žalobkyně o jejím právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi přezkoumání její oprávněnosti soudem. (Z uvedeného je zřejmo, že daná výpověď žalobkyni došla 3. 1. 2024, a nikoli 2. 1. 2024 jak tato i předkládá v návrhu na rozhodnutí soudu, žalobním petitu /viz. shora/.)

13. Z námitek proti výpovědi z nájmu bytu ze dne 3. 1. 2024 lze vyčíst, že žalobkyně potvrzuje, že dne 3. 1. 2024 obdržela výpověď, přičemž podle jejího názoru je výpověď neplatná, byly zmařeny všechny možné prostředky k jednání, jednání žalovaného je šikanózní výklad práva, je vykládáno jak se žalovanému zlíbí, je postiženo vadou, jsou zde nesrovnalosti. Žalobkyně byla obeznámena o výši nájmu 9 000 Kč měsíčně, o výši nájemného ale nebylo jednáno. Žalobkyně tvrdí, že jednala na základě toho, co bylo v původní smlouvě. Poukazuje na to, že s majitelkou mělo být dohodnuto, že nájemné se nebude hradit, použije se na nutné opravy a náklady s tím spojené, s čímž původní majitelka měla „vyslovit konkludentní souhlas“. Předkládá, že 3. 1. 2024, provedla platbu dlužného nájemného, tím dostála své povinnosti. Výpověď považuje za neplatnou. Žádá o sdělení, zda je na této trváno. Sděluje, že pokud vyjádření neobdrží ve lhůtě do 20. 1. 2024, podá žalobu na určení neplatnosti předmětné výpovědi k příslušnému soudu. Tyto námitky byly doručeny žalovanému, jeho zástupci, jak z vyjádření zástupce žalovaného při jednání dne 3. 12. 2024 vyplývá, naopak neobdržel verzi námitek proti výpovědi z nájmu bytu ze dne 3. 1. 2024 jak je dodatečně předkládána žalobkyní. Z této, jinak obsahově shodné, se ještě podává i to, že ze strany žalovaného nebyla sdělena výše nájemného a od kdy se má nájemné platit, tedy právní odůvodnění je vágní a nezakládá se na pravdě. Navíc není uveden i variabilní symbol, výše nájemného, je potřeba znát výši nájemného, tedy výši dluhu a údaje pro placení. Požadavky žalovaného jsou podle názoru žalobkyně v rozporu s nájemní smlouvou ze dne 30. 9. 2004. Na tyto proti výpovědi žalobkyní vznesené námitky nebylo žalovaným zjevně reagováno, v čemž lze dát žalobkyni za pravdu.

14. Ze sdělení Okresního soudu v , podezřelý výraz, ze dne 21. 3. 2024, č. j. , spisová značka, se podává, že v onu dobu, ani později, s výjimkou žaloby v této věci, nebyla u zdejšího soudu evidována žaloba na oprávněnost výpovědi z nájmu bytu ze strany žalobkyně týkající se žalovaného. Žádná takováto žaloba do dne 3. 3. 2024 podána nebyla.

15. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . ze dne 13. 12. 2023 (2x) a ze dne 16. 12. 2023 se podává, že z účtu č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalobkyně, byly ke dni 13. 12. 2023 odepsány částky 3 000 Kč a 1 500 Kč zaslané na účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, a dne 16. 3. 2023 odepsána částka 3 180 Kč zaslaná na účet č. , č. účtu, , když tyto účty nejsou žalovaného, jak je zřejmé z jeho vyjádření při jednání dne 3. 12. 2024. Nelze uzavřít, že by uvedené částky byly žalovanému zaplaceny.

16. Ze screenu obrazovky mobilního telefonu žalovaného z jeho internetového bankovnictví, se podává, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byly na žalovaného účet (č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, .), ke dni 27. 1. 2024, 16. 3. 2024 a 25. 4. 2024 připsány částky 3 000 Kč,7 1 C 217/20243 000 Kč a 3 000 Kč označené jako „nájem , jméno FO, “, jak potvrzováno též vyjádřením žalovaného při jednání dne 3. 12. 2024. Jiné platby (dodnes) provedeny nebyly.

17. Z žaloby na vyklizení nemovité věci ze dne 23. 4. 2024, záznamu o ověření elektronického podání, a usnesení Okresního soudu v , podezřelý výraz, ze dne 26. 9. 2024, č. k. , spisová značka, se podává, že dne 2. 5. 2024 bylo u zdejšího soudu zahájeno řízení, v kterém se žalovaný vůči žalobkyni domáhá vyklizení nemovitosti č.p. , podezřelý výraz, v ulici , adresa, a zděné kolny na uhlí - dřeva i zahrady – parc. č. , podezřelý výraz, , vše v obci , adresa, a k. ú. , adresa, , z důvodu ukončení výše uvedeného nájemního vztahu výše uvedenou výpovědí nájmu došlou 3. 1. 2024, kdy tamní řízení bylo podle § 109 odst. 2 (písm. c)) o.s.ř. přerušeno do skončení řízení tohoto. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 8. 8. 2024, č. j. 1 C 217/2024-37, pravomocným ke dni 20. 8. 2024, pak zdejší soud v této věci procesně rozhodl tak, že zamítl návrh žalobkyně na spojení věci s uvedenou věcí vedenou u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , spisová značka, ke společnému řízení, jak tato navrhla v žalobě ze dne 15. 7. 2024, když nároky v obou řízeních uplatněné jsou odlišného charakteru a věci byly podle rozvrhu práce přiděleny do jiných senátů.

18. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc skutkově uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům žalobkyně (§ 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř.), s výjimkou důkazu svědeckou výpovědí „původní majitelky“, zřejmě myšleno , jméno FO, . Tento důkaz měl být zjevně proveden k tomu, že nájemné bylo 3 000 Kč, přičemž nebylo uvedeno, že je splatné ani do kterého dne, a k tomu, že v nájemní smlouvě není uveden žalovaný, když tato je „platná s původní nájemkyní“, zřejmě myšleno , jméno FO, coby pronajímatelem. Zjištění ohledně výše nájemného, splatnosti, plynou z důkazů ve věci provedených, výše popsaných, na něž soud tímto odkazuje, to, že v nájemní smlouvě není uveden žalovaný není rozhodné, došlo totiž k přechodu nájmu, jak i výše konstatováno a vyloženo níže, v souvislosti s právním posouzením věci. S ohledem na podstatu sporu a níže uvedené právní posouzení věci, tak tento navrhovaný důkaz nebyl nezbytně nutný, jeho provádění by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (§ 100 odst. 1 o.s.ř.), vzhledem k tomu jej soud zamítl (§ 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř.). Dále bylo vyhověno všem důkazním návrhům žalovaného (§ 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř.), pokud na svých důkazních návrzích setrval, tyto nevzal zpět. Kromě důkazů označených účastníky provedl soud ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Provedené důkazy hodnotil soud ve smyslu § 132 o.s.ř. podle své úvahy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, při níže vyloženém skutkovém závěru.

19. O skutkovém stavu učinil, jsou tento závěr: Smlouvou o nájmu bytu ze dne 30. 9. 2004 , jméno FO, , matka žalobkyně a babička žalovaného, přenechala žalobkyni k dočasnému užívání byt o velikosti 72 m² s příslušenstvím v domě č.p. , podezřelý výraz, v , adresa, , kolnu na uhlí – dřevo (zděnou) a zahradu od roku 2004 na dobu neurčitou za nájemné ve výši 3 100 Kč měsíčně splatné vždy k 16. dni v měsíci předcházejícímu měsíci, za které se nájemné platí, když v nájmu je placena záloha na elektřinu a vodné a stočné, kdy zálohy na plnění s užíváním bytu jsou splatné spolu s nájemným, a skutečná výše jednotlivých plnění je zúčtována za kalendářní rok. Nájem byl zjevně sjednán k bytu o velikosti 72 m² v domě č.p. , podezřelý výraz, , v části obce , adresa, , který je součástí st. parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, , a kolně na uhlí - dřevo (zděné), která je nyní součástí daného pozemku a též k zahradě, tj. parc. č. , podezřelý výraz, a parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, . V daném bytě žalobkyně bydlí, slouží k zajištění jejích bytových potřeb. Výše nájemného byla měněna, naposledy od 6. 1. 2016 na částku 3 000 Kč měsíčně, při nezměněné splatnosti, a zjevně nadále i obsahujíc zálohy na elektřinu a vodné a stočné (viz. shora). Ke dni 10. 3. 2021 a 5. 9. 2023 se vlastníkem st. parc. č. , podezřelý výraz, , jejíž součástí je stavba č.p. , podezřelý výraz, , rod. dům, v části obce , adresa, , parc. č. , podezřelý výraz, , trvalý travní porost, a parc. č. , podezřelý výraz, , zahrada, v k. ú. , adresa, stal žalovaný, tím na něj přešla práva a povinnosti z výše uvedeného nájmu. Vlastnictví prvých výše uvedených nemovitých věcí oznámil8 1 C 217/2024žalovaný žalobkyni v měsíci 5. 2021, rovněž 1. 5. 2023 a dále 1. 7. 2023. (Tak tomu bylo ještě v době kdy nebyl vlastníkem zahrady, tj. parc. č. , podezřelý výraz, a parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, , nýbrž jen vlastníkem st. parc. č. , podezřelý výraz, , se součástí č.p. , podezřelý výraz, , rod. dům, v části obce , adresa, , vše v k. ú. , adresa, .) Žalovaný navrhl žalobkyni zvýšení nájemného, s tímto žalobkyně neprojevila souhlas. Dne 20. 12. 2023 žalovaný žalobkyni vyzval k zaplacení dlužného nájemného za měsíce 7. 2023 – 12. 2023 v celkové výši 18 000 Kč, tj. 6x 3 000 Kč za měsíc, a to ve lhůtě deseti dnů, končící 2. 1. 2024, zaplaceno žalovanému nebylo. Dne 3. 1. 2024 došla žalobkyni písemná výpověď nájmu, bez výpovědní doby, s žalovaným uvedeným zvlášť závažným porušením povinnosti žalobkyně spočívajícím v nezaplacení nájemného za měsíce 7. 2023 – 12. 2023 po 3 000 Kč měsíčně, tj. za šest měsíců, v celkové výši 18 000 Kč (viz. shora), při ve výpovědi obsaženém poučení žalobkyně o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Námitky proti výpovědi nájmu bytu byly žalobkyní u žalovaného vzneseny, na tyto nebylo reagováno. Návrh u soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do 3. 3. 2024 podán nebyl, ani později, až předmětná žaloba došlá zdejšímu soudu dne 29. 7. 2024. (V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění popsaná shora.)

20. Při právním posouzení věci soud předesílá, máme-li na zřeteli § 3028 odst. 1 a 3 a § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2014 (zkráceně „obč. zák.“), že vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdější předpisů, účinného do 31. 12. 2013 (zkráceně „starý obč. zák.“) a též z příslušných ustanovení zákoníku nového, tedy obč. zák.

21. Jestliže rozhodná smlouva o nájmu bytu byla uzavřena 30. 9. 2004 jde o nájemní smlouvu podle § 663 (a násl.) starého obč. zák. a návazně dle § 685 odst. 1 (a násl.) starého obč. zák., když jde o nájem bytu, při náležitostech nájemní smlouvy o nájmu bytu ve smyslu § 686 odst. 1 starého obč. zák., při možnosti zvyšování nájemného ve smyslu § 696 starého obč. zák. Sledovaná Smlouva o nájmu bytu z 30. 9. 2004 přes zjevné nedokonalosti jako platná obstojí, je zřejmo, že jde o nájem bytu, nikoli celého domu, tato je sjednána k bytu o velikosti 72 m² v domě č.p. , podezřelý výraz, , v části obce , adresa, , který je nyní součástí st. parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, a ke koně na uhlí - dřevo (zděné), která je nyní součástí daného pozemku a též k zahradě, tj. parc. č. , podezřelý výraz, a parc. č. , podezřelý výraz, v k. ú. , adresa, . Může obstát i to, že součástí nájemného je placení záloh na elektřinu a vodné a stočné, kdy naposledy od 6. 1. 2016 je nájemné sjednáno v částce 3 000 Kč měsíčně zjevně nadále splatné k 16. dni v měsíci předcházejícímu měsíci, za který se nájemné platí. Řádnému, tedy relevantnímu sjednání nájmu, pak dle závěru soudu není na překážku ani to, že uvedená nájemní smlouva je uzavřena toliko , jméno FO, a nikoli též jejím manželem , jméno FO, , byť se týká i zahrady, tedy nemovitých věcí dnes v SJM, tehdy bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, a to máme-li na zřeteli § 145 odst. 4 starého obč. zák. (§ 143 starého obč. zák.).

22. Jak výše poukázáno na přechodná ustanovení obč. zák., od 1. 1. 2014 (§ 3081 obč. zák.) je třeba vztahy z nájmu posuzovat podle § 2201 (a násl.) obč. zák. a podle § 2235 odst. 1 (a násl.) obč. zák., když se jedná o nájem bytu přenechaný k zajištění bytových potřeb, kdy problematika nájemného je upravena v § 2246 odst. 1 obč. zák. a plnění spojených s užíváním bytu (i elektřina a dodávka vody) v § 2247 odst. 1 obč. zák., při možnostech zvyšování nájemného postupem dle § 2249 obč. zák. Nyní, aktuálně, jak výše popisováno, je od 6. 1. 2016 nájemné 3 000 Kč měsíčně při výše uvedené splatnosti, při v tomto obsažených i zálohách na elektřinu a vodné a stočné, jak výše uváděno.

23. V daném případě došlo ke dni 10. 3. 2021 a ke dni 5. 9. 2023 ke změně vlastnictví, vzhledem k tomu podle § 2221 odst. 1 obč. zák. přešla práva a povinnosti z nájmu dle původní nájemní smlouvy na nového vlastníka, tedy žalovaného, při nemožnosti z důvodu této změny nájem bytu vypovědět (§ 2224 obč. zák.). Vzhledem k uvedenému je tedy irelevantní poznámka žalobkyně, že snad měl9 1 C 217/2024žalovaný případně nájem vypovědět ihned, a nikoliv až dodatečně. Přechodem vlastnického práva na žalovaného (§ 1105 obč. zák.), tento vstoupil do nájemního vztahu sjednaného Smlouvou o nájmu bytu ze dne 30. 9. 2004 se změněným nájemným jak popisováno. Smlouva byla pro účastníky závazná, z této bylo třeba vycházet. Možnosti jejího zrušení, ukončení nájemního vztahu, pak plynuly ze současné právní úpravy, tedy obč. zák.

24. Podle § 2291 odst. 1 obč. zák. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní lhůty a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle § 2291 odst. 2 obč. zák. nájemce porušuje svoji povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Podle § 2291 odst. 3 obč. zák. neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

25. V projednávané věci je zřejmé, že ve výpovědi ze dne 2. 1. 2024 žalovaný řádně uvedl v čem spatřuje zvlášť závažné porušení povinnosti žalobkyně, když za porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem se považuje zejména nezaplacení nájemného a nákladů za služby za dobu alespoň tří měsíců, kdy v tomto případě poukazuje žalovaný na neplacení nájemného za měsíců šest, zároveň před doručením výpovědi žalobkyni prokazatelně vyzval, aby v přiměřené době, tedy do 2. 1. 2023 odstranila své závadné chování, respektive odstranila protiprávní stav, tedy doplatila dlužné nájemné za šest měsíců ve výši 18 000 Kč. Tedy v daném případě skutečně bylo možno nájem vypovědět bez výpovědní lhůty, kdy tento končí dojitím výpovědi, zaniká okamžikem jejího doručení, přičemž je vymezeno konkrétní závažné porušení povinnosti žalobkyně a též předtím byla vyzvána k odstranění svého závadného chování, respektive odstranění protiprávního stavu, tedy k zaplacení dlužného nájemného, daná výpověď tak není výpovědí, která by byla nicotnou, zdánlivou, ke které se nepřihlíží (§ 554 obč. zák.). Žalobkyní předkládané zdánlivosti tak nelze přisvědčit. V daném případě se pak neužije § 2288 obč. zák., který řeší výpověď nájmu s výpovědní lhůtou, ve vztahu k odlišným důvodům, než v projednávané věci. Tedy poukaz žalobkyně na toto ustanovení rovněž není směrodatný.

26. Podle § 2286 odst. 1 obč. zák. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Podle § 2286 odst. 2 obč. zák. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

27. V projednávané věci má výpověď písemnou formu, 3. 1. 2024 došla žalobkyni, v této je zcela jednoznačné a přesné poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, vzhledem k tomu je zjevné, že daná výpověď není neplatná (§ 580 odst. 1 obč. zák.). Je fakt, že proti výpovědi žalobkyně vznesla námitky, na které žalovaný nereagoval, nicméně tato skutečnost je sama o sobě bez významu, i kdyby poučení vznést námitky ve výpovědi absentovalo, nezpůsobilo by neplatnost (srovnej rozh. NS ČR , spisová značka, ). Rovněž to nebylo důvodem, aby žalobkyně vyčkávala s podáním návrhu k soudu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, jak o tomto byla řádně žalovaným poučena. Ani tomuto jejímu argumentu nelze přisvědčit.

28. Podle § 2290 obč. zák. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.10 1 C 217/202429. V projednávané věci je zřejmé, že po formální a obsahové stránce dostačující výpověď ze dne 2. 1. 2024 žalované došla dne 3. 1. 2024, lhůta dvou měsíců k podání žaloby této uplynula 3. 3. 2024, žaloba podána nebyla. Lhůta je lhůtou prekluzivní (srovnej rozh. NS ČR , spisová značka, či , spisová značka, ) vzhledem k tomu neuplatněním práva v této došlo k jeho zániku, kdy soud k tomuto přihlíží i bez návrhu (ex offo) (§ 654 odst. 1 obč. zák.). Vzhledem k uvedenému nelze již nadále oprávněnost výpovědi přezkoumávat, což znamená, že nelze již přezkoumávat to, zda výpovědní důvod uplatněný ve výpovědi byl skutečně naplněn, a to ani v jiném řízení (rozh. NS ČR , spisová značka, ). Pro projednávanou věc to znamená, že předmětný nájemní vztah skutečně skončil k 3. 1. 2024, a to bez ohledu na to, zda skutečně žalobkyně žalovanému nájemné za měsíce 7. – 12. 2023 ve výších 6x 3 000 Kč, tj. 18 000 Kč zaplatila či nezaplatila, bez ohledu na to, zda případně toto nájemné vůbec měla platit, když v rámci komunikace s žalovaným tvrdí, že nájemné placeno být nemělo, neboť bylo započítáváno oproti nákladům spojeným s opravami, a též navzdory tomu, že žalovaný požadoval doplatek nájemného za výše vymezené období přesto, že vlastníkem všech nemovitých věcí k nimž se nájem vztahoval se stal až od 5. 9. 2023, jak výše uváděno, kdy tedy zjevně s ohledem na sjednanou splatnost by mohl požadovat plné nájemné až za část měsíce 9. 2023 a měsíce 10., 11., 12. 2023, byť i tak je nutno připustit porušení povinností žalobkyně zvlášť závažným způsobem nezaplacením nájemného za dobu (alespoň) tří měsíců. Uvedené však, s ohledem na výše uvedený výstup, není rozhodné, a není ani rozhodné jestli a komu prováděla žalobkyně úhrady při převodech 13. 12. 2023 (částky 3 000 Kč a 1 500 Kč) a 16. 3. 2024 (částka 3 180 Kč), a samozřejmě ani to, že žalovanému se dostalo úhrad až k 27. 1. 2024 3 000 Kč, 16. 3. 2024 3 000 Kč a 25. 4. 2024 rovněž 3 000 Kč. Uvedené je s ohledem na prekludované právo přezkumu oprávněnosti výpovědi bez významu.

30. Přes výše řečené však zdánlivost (nicotnost) či neplatnost výpovědi lze přezkoumávat, i když nelze přezkoumávat její oprávněnost. To činí soud i v projednávané věci, kdy, jak výše uvádí, zdánlivost (nicotnost) ve smyslu § 2291 odst. 3 obč. zák. ani neplatnost ve smyslu § 2286 odst. 2 obč. zák. (viz. shora) neshledává.

31. Výpověď ze dne 2. 1. 2024, došlá žalobkyni 3. 1. 2024, je jednostranným právním jednáním (§ 545 obč. zák.) v němž nechybí vůle jednající osoby, je projevena vážná vůle, jednání není neurčité ani nesrozumitelné, vzhledem k tomu soud neshledává žádný důvod nicotnosti (zdánlivosti) ve smyslu § 551, § 552, § 553 odst. 1 obč. zák., pro nějž by se ve smyslu § 554 obč. zák. k dané výpovědi nemělo přihlížet, rovněž tak nejde o jednání, které by se příčilo dobrým mravům, které by odporovalo zákonu, které by bylo jednáním, podle nějž by mělo být plněno něco nemožného, rovněž tak není učiněnou osobou nikoli plně svéprávnou či jednající v duševní poruše ani jednáním postrádající vyžadovanou formu, či učiněným v omylu, vzhledem k tomu nejde ani o jednání absolutně neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 a 2, § 581, § 582 odst. 1 a 2, § 583 (a násl.) obč. zák. kdyby soud k této neplatnosti přihlížel i bez návrhu (ex offo) ve smyslu § 588 obč. zák. Shrnuto, výpověď není zdánlivá, tj. nicotná (non negotium) ani absolutně neplatná (negotium nullum), jde o skutečné a platné právní jednání, vyvolávající zamýšlené právní účinky. Samozřejmě sledovaná výpověď není ani v rozporu s dobrými mravy, pročež by snad mohla být absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 obč. zák.), či by mohla zakládat zneužití práva nepožívající právní ochrany (§ 8 obč. zák.), když tato jasně plyne z možných postupů stanovených hmotným právem s jasnými důsledky, jak výše popisovány. Možnost ochrany vlastnického práva žalovaného (§ 1011, § 1012 obč. zák.) ukončením dočasného užívání jinou osobou jím vlastněných věcí, tomuto nelze upřít, jeho legitimní postupy podle hmotného práva za „rozporné s dobrými mravy“ vyhodnotit. Lhostejno, že žalobkyně a žalovaný jsou ve vztahu matky a syna, byť je tato skutečnost samozřejmě navýsost tristní. Závěr o rozporu právního jednání s dobrými mravy je obecně na místě pouze tehdy, jde-li o rozpor zjevný, jinak nelze závěr o rozporu právního jednání s dobrými mravy učinit. To v projednávané věci samozřejmě není naplněno. (K problematice nad to srovnej např. rozh. Ústavního soudu ČR , spisová značka, .) Samozřejmě není ani opodstatněno, aby v případě soudem shledané relevantnosti11 1 C 217/2024výpovědi žalovaný žalobkyni zajišťoval bytovou náhradu, jak na toto jmenovaná též poukazuje. Takto hmotněprávní úprava v současné době postavena není, uvedené nelze po vlastníkovi věcí vyžadovat.

32. Shrnuto, výpověď nájmu ze dne 2. 1. 2024, došlá žalobkyni dne 3. 1. 2024, nikoli 2. 1. 2024, je výpovědí jejíž oprávněnost již nelze v tom smyslu, zda je výpovědní důvod uplatněný ve výpovědi skutečně naplněn, přezkoumávat, není zdánlivá ani neplatná, žalobu nezbývá než jako celek zamítnout.

33. Pokud jde o rozsáhlou, mnohdy se opakující argumentaci žalobkyně, tak soud souhrnně uvádí, že její názory a náhledy na sledovanou problematiku nelze přijmout, těmto přisvědčit. Soud plně odkazuje na svá skutková zjištění a výše uvedené právní posouzení, za nimiž bez výhrad stojí. Jsou-li jeho závěry odlišné od postojů žalobkyně, je to proto, že její přístupy nelze přijmout, s těmito se ztotožnit. Namnoze předkládá tvrzení, která jsou v kontextu projednávané věci bez významu, základní skutková osa pro potřebné právní posouzení je předložena soudem výše, a z této při svých závěrech a celkovém hodnocení projednávaného sporu tento vycházel. Mnohé, žalobkyní předkládané, je bezvýznamné, zavádějící, jako to, že změna vlastnictví nebyla oznámena včas, že nebylo jednáno o výši nájemného, že nebylo reflektováno na námitky proti výpovědi, atp.

34. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladu řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva pro účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k uvedenému má žalovaný právo na plnou náhradu tomuto vzniklých nákladů. Tyto náklady jsou představovány náklady na zastoupení žalovaného advokátem. Odměnu zástupce žalovaného tvoří částka 21 200 Kč za čtyři úkony právní služby po 5 300 Kč (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5., když nejde o § 8 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), přičemž soud máme-li na zřeteli § 9 odst. 3 písm. a), e) nikoli § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., vychází z tarifní hodnoty 105 000 Kč (tj. 3x 35 000 Kč), když jde o určení neoprávněnosti, neplatnosti a zdánlivosti, tedy tři samostatné nároky. Hotové výdaje zástupce žalovaného tvoří částka 1 200 Kč za čtyři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, písemné podání /vyjádření/ ze dne 23. 10. 2024, účast u soudního jednání /dvě započaté dvouhodiny/) (§ 2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Soud podotýká, že nepřihlíží k podání žalovaného ze dne 11. 10. 2024, které je žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření, jakož i podání ze dne 31. 10. 2024, které je žádostí o odročení jednání, když tato podání nejsou podáními ve věci samé. K hotovým výdajům patří i cestovní výdaje, jízdné, za cestu , adresa, a zpět, při celkově ujetých 60 km k jednání soudu dne 3. 12. 2023, při užitém vozidle , podezřelý výraz, (RZ: , SPZ, ) s průměrnou spotřebou 12,10 L/100 km, při užitém palivu motorová nafta v ceně 38,70 Kč/1 L, při paušální náhradě 5,60 Kč/1 km, tj. celkové jízdné v částce 617 Kč (při min. zaokrouhlení částky 616,962000 Kč) (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 157 odst. 3 a 4, § 158 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 398/2023 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času, a to za dvě ½ po 100 Kč, tj. celkových 200 Kč (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkově jde na nákladech zastoupení žalovaného advokátem o částku 23 217 Kč (tj. 21 200 Kč, 1 200 Kč, 617 Kč a 200 Kč), která není zvyšována o 21 DPH, neboť zástupce žalovaného není plátcem uvedené daně. Žalobcovy náklady jsou tedy výsledně představovány částkou 23 217 Kč, kterou soud neúspěšné žalobkyni ukládá žalovanému zaplatit k rukám jeho zástupce, advokáta, jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).