1 C 270/2024

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti manželovi: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství manželky , Jméno zainteresované osoby 0/0, , dříve , jméno FO, , a manžela , Jméno zainteresované osoby 1/0, , uzavřené dne , datum, před , právnická osoba, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem ze dne 8. 10. 2024, podaným u zdejšího soudu dne 10. 10. 2024, se manželka domáhá rozvodu manželství uzavřeného s manželem dne , datum, . Návrh odůvodňuje tím, že manželé spolu v podstatě nikdy nežili, nemají žádný společný majetek a nevedou ani společnou domácnost. Dospěli k závěru, že spolu nebudou žít. Z manželství se nenarodily žádné děti.

2. Manžel se k návrhu na rozvod připojil, předkládaná skutková tvrzení manželky (viz. shora) zjevně nesporuje.

3. Na podkladě oddacího listu, vystaveného , právnická osoba, dne , datum, , soud shledává, že účastníci uzavřeli manželství, oba druhé, dne , datum, před uvedeným , právnická osoba, .

4. Z účastnické výpovědi manželky (§ 389 odst. 1 věta prvá z.ř.s., § 131 odst. 2 o.s.ř. /§ 1 odst. 3 z.ř.s./) vyplývá, že zejména s ohledem na pracovní vytížení manžela, který je , podezřelý výraz, , manželé spolu plnohodnotně nežili, každý žil zvlášť, ve své domácnosti,2 1 C 270/2024manželství uzavřeli po krátkodobé známosti, kdy teprve po uzavření sňatku zjistili, že mají rozdílné názory, zájmy a povahy, pročež nemají nadále ani zájem společné soužití realizovat. Byť manželství trvá krátce, nemá žádnou perspektivu. Z tohoto se nenarodily účastníkům žádné společné nezletilé děti.

5. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům účastníků, pokud na svých důkazních návrzích setrvali. Od účastnického výslechu manžela (§ 131 odst. 2 o.s.ř. /§ 1 odst. 3 z.ř.s./) bylo upuštěno, neboť jeho provedení, pro jeho absenci při jednání a zároveň velké pracovní vytížení, by bylo spojeno s velkými obtížemi (§ 389 odst. 1 věta druhá z.ř.s.). Výsledně tak soud vyšel z důkazů, které byly provedeny (§ 120 odst. 2 o.s.ř. /§ 1 odst. 3 z.ř.s./, § 21 z.ř.s.).

6. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Mezi účastníky (občany České republiky) existuje v době rozhodování soudu manželství od , datum, , kdy bylo uzavřeno před , právnická osoba, . Účastníkům se nenarodily žádné společné děti. Manželství účastníků bylo uzavřeno po krátkodobé známosti, tito spolu v podstatě nikdy nežili, nemají společný majetek, společnou domácnost nevedou. Až po uzavření sňatku zjistili, že mají rozdílné názory, zájmy a povahy, v důsledku čehož společné soužití realizovat nehodlají, manželství tak nemá jakoukoli další perspektivu.

7. Projednávaný případ posuzoval soud podle § 755 odst. 1 a v návaznosti § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, přičemž shledal, že soužití manželů , jméno FO, , kteří spolu nežijí, lze považovat za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení, když k tomuto ani nedošlo, tedy lze uzavřít, že je naplněn rozvodový důvod konstruovaný zákonem. Svoji úvahu o existenci kvalifikovaného rozvratu odvíjí soud od zjištěných, výše popsaných skutečností, v jejichž důsledku sledované manželství své funkce neplní (zejména § 655 a § 687 odst. 2 obč. zák.) a zůstává toliko formálním svazkem bez významového opodstatnění a obsahového naplnění. Proto soud manželství rozvádí, aniž by byly zkoumány další předpoklady rozvodu manželství, které jsou (obecně) vázány toliko na manželství s nezletilými dětmi, když ze vztahu účastníků žádné děti nevzešly.

8. Příčiny rozvratu (§ 756 obč. zák.) zjistil soud v absentujícím manželském soužití, pro něž se manželství manželů , jméno FO, nedostává jeho naplnění.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 z.ř.s., z něhož vyplývá, že v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, když okolnosti případu přiznání náhrady nákladů řízení jednomu či druhému z manželů neodůvodňují.