1 C 29/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Zdeňkem Tichým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částka

I. Žaloba se žádostí, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení televizního poplatku za období říjen 2020 – září 2021 ve výši částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka. Po částečném zastavení řízení se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, jako kapitalizovaného úroku z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, ze zákona jí vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, tuto povinnost splnila dne datum a vznikla jí tak i povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Z případných mimořádných 2 1 C 29/2022 plateb žalované byly uhrazeny nejstarší dlužné částky a žalován byl poplatek za období říjen 2020 – září 2021 ve výši částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor s tím, že poplatek řádně od roku 2018 platí, vždy v lednu daného roku, a platí jednou ročně. Žalobkyně v reakci na odpor žalované tvrdila, že žalovaná skutečně od roku 2019 televizní poplatek hradí vždy v lednu částkou částka, žalobkyně však u žalované eviduje dluh na poplatku za předešlá období a mimořádné platby žalované tak byly použity na nejstarší dlužné poplatky. Úhrada žalované ze dne datum ve výši částka tak byla použita na dlužný televizní poplatek za období říjen 2019 – září 2020, úhrada žalované ze dne datum ve výši částka, pak byla použita na dlužný poplatek za období říjen 2020 – září 2021, tedy na žalovanou jistinu ve výši částka a částečně na žalovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka. Po částečném zastavení řízení tak žalobkyně trvá na zaplacení částky částka na kapitalizovaném úroku z prodlení. Právní zástupce žalobkyně i žalovaná omluvili svou neúčast při jednání, a proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z přehledu předpisů a plateb je zjištěna výše poplatku a kdy a kolik žalovaná na televizní poplatek zaplatila. Z přehledu je tak zjištěno, že ke konci roku 2017 zůstala žalovaná na poplatku za všechna předešlá období dlužna celkem částku částka, ke konci roku 2018 pak celková dlužná částka činila částka. Z jednotlivých dokladů o zaplacení je dále zjištěno, že žalovaná provedla v roce 2018 platbu ve výši částka, označenou jako doplatek ČT 2018, v roce 2019 provedla platbu ve výši částka, označenou jako TV 2019, v roce 2020 provedla platbu ve výši částka, označenou jako TV 2020, v roce 2021 provedla platbu ve výši částka, označenou jako TV 2021 a v lednu 2022 provedla platbu ve výši částka, označenou jako TV 2022. Dle ust. § 1933 odst. 1 o.z., je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. Soud učinil skutkový závěr o tom, že pokud žalovaná při provedení úhrady jasně určila období, za které poplatek hradí, nejednalo se o žádné mimořádné platby a žalobkyně si tak tyto platby nemohla započítat na nejstarší dlužné poplatky. Žalobkyně žalobou žalovala dlužné poplatky za období říjen 2020 - září 2021, za toto období však žalovaná na poplatku ničeho nedlužila, když úhrady za toto období doložila platebními poukázkami označenými jako platba poplatku za rok 2020 a za rok 2021. Žalovaná má i zaplacený poplatek na rok 2022. S ohledem na učiněné závěry proto byl žaloba žalobkyně zamítnuta. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.