1 C 295/2024

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A , narozená dne Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená dne Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: právnická osoba IČO sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že ke dni 7. 5. 2015 byli manželé , jméno FO, , r. č. , RČ, a , jméno FO, , r. č. , RČ, , naposledy bytem , adresa, , vlastníky, v rámci jejich společného jmění manželů, následujících nemovitostí, a to st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, v k. ú. a obci , adresa, , vedených v katastru nemovitostí u , právnická osoba, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit a) žalobkyni a b) žalobkyni oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 80 482 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce a) žalobkyně a b) žalobkyně , Jméno advokáta, .2 1 C 295/2024 1. Žalobou ze dne 9. 11. 2024, podanou téhož dne u zdejšího soudu, doplněnou podáním ze dne 20. 12. 2024, upřesněnou při jednání dne 13. 3. 2025 a upřesněnou též při jednání dne 13. 5. 2025, se a) žalobkyně a b) žalobkyně domáhají určení, že ke dni 7. 5. 2015 byli manželé , jméno FO, , r. č. , RČ, a , jméno FO, , r. č. , RČ, , naposledy bytem , adresa, , vlastníky, v rámci jejich společného jmění manželů (dále jen „SJM“), následujících nemovitostí, a to st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, v k. ú. a obci , adresa, , vedených v katastru nemovitostí u , právnická osoba, . K odůvodnění žaloby uvádějí, že a) žalobkyně je nyní vlastníkem st. parc. č. , hodnota, , jejíž součástí je č. p. , hodnota, , rodinný dům, v části obce , adresa, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , jejíž součástí je č. p. , hodnota, , rodinný dům, v části obce , adresa, , a st. parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, , a to od 25. 1. 2017. Naproti tomu žalovaná, s příslušností hospodařit s majetkem státu , právnická osoba, , je zapsána jako vlastník st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Všechny výše uvedené pozemky spolu bezprostředně sousedí. V daném místě existovaly pouze dvě parcely, a to st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , kdy tyto vlastnili rodiče žalobkyň, manželé , jméno FO, a , jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne 24. 11. 1961 a kupní smlouvy ze dne 11. 10. 1991, kdy tito měli zároveň nepřetržitě v držbě i současné st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , jakožto součásti dvou nemovitostních celků, vzhledem k tomu nabyli vydržením nejpozději dne 1. 4. 1994 vlastnické právo k st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , a nejpozději ke dni 1. 10. 2001 vydrželi vlastnické právo k st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , jak se a) žalobkyně a b) žalobkyně, jejich dcery, domnívají. Rozdělení na stávající stavební parcely bylo provedeno až geometrickým plánem z roku 2004, v tu dobu již bylo vlastnické právo , jméno FO, a , jméno FO, , manžely, vydrženo, když tito (jak vymezováno) měli sporné pozemky v nepřetržité době delší než deseti let. Toto vydrželi v rámci řádného vydržení, nicméně dle názoru a) žalobkyně a b) žalobkyně lze na daný případ aplikovat též ustanovení o mimořádném vydržení. Přes původní majetkové společenství manželů, návazné bezpodílové spoluvlastnictví manželů (zkráceně „BSM“) a návazně SJM lze dle názoru a) žalobkyně a b) žalobkyně dovozovat, že dané nemovité věci vydrželi manželé , jméno FO, a , jméno FO, v rámci jejich SJM, tak tomu bylo i ke dni , datum, kdy , jméno FO, zemřel. A) žalobkyně a b) žalobkyně, jakožto jejich dcery, jsou aktivně legitimovány k vedení předmětného sporu o vlastnické právo coby dětičky jmenovaných. Mezi a) žalobkyní a žalovanou byla posléze uzavřena nájemní smlouva na užívání sledovaných pozemků, nicméně tomu bylo až poté, co došlo k vydržení vlastnického práva jejími rodiči. Bylo jednáno o prodeji sledovaných pozemků, k realizaci však pro neshodu ohledně ceny nedošlo.

2. Žalovaná navrhla podanou žalobu zamítnout. St. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , byli vedeny pro nedostatečně identifikovaného vlastníka , jméno FO, , kterého se nakonec podařilo zjistit, v rámci doprojednání dědictví po tomto vlastnictví k uvedeným pozemkům nabyla žalovaná coby odúmrť. Pokud jde o st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , tak k těmto vzniklo vlastnické právo státu dle Ústavního zákona č. 150/1948 Sb., Ústavy Československé republiky, ze dne 9. 5. 1948. Bylo zjištěno, že uvedené pozemky užívá a) žalobkyně, proto s touto byla návazně uzavřena nájemní smlouva. Podle názoru žalované nejsou pro vydržení vlastnického práva splněny zákonné podmínky. , jméno FO, , jméno FO, a , jméno FO, nedisponují žádným nabývacím titulem v jejich prospěch, předmětné pozemky nebyly předmětem právních jednání dle původních kupních smluv, není zde ani putativní nabývací titul, předchůdci žalobkyň tak nemohli být v dobré víře, že jim sporné pozemky patří. Na základě geometrického plánu z roku 2004 byly původní pozemky rozděleny na st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , kdy tyto vznikají z parcely PK st. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, kdy tyto vznikají z parcely3 1 C 295/2024, hodnota, , přičemž tyto nebyly předmětem kupní smlouvou ze dne 5. 1. 2005 realizovaného prodeje, kdy , adresa, manželům , jméno FO, prodalo rozdělením vzniklé st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Vzhledem k uvedenému nelze uvažovat ve vztahu k právním předchůdcům a) žalobkyně a b) žalobkyně o řádné či oprávněné držbě (zjevně když tito další, jiné, pozemky v místě kupují). Tento odkup pozemků od obce, v roce 2005, svědčí o tom, že předchůdci žalobkyň museli mít pochybnost o struktuře vztahů k sledovaným nemovitým věcem v daném místě. Sledované nemovitosti se pak neobjevují ani v pozůstalostních řízeních po rodičích žalobkyň. A) žalobkyně návazným uzavřením nájemní smlouvy, zaplacením nájemného, dala najevo, že se necítí být vlastníkem předmětných pozemků, uzavřená nájemní smlouva taktéž vlastnictví předků žalobkyň nesvědčí. Neshledává se, že by a) žalobkyně a b) žalobkyně, případně jejich rodiče, platili za předmětné pozemky daň z nemovitých věcí.

3. Z potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne 6. 12. 2024 (2x) lze vyčíst, že , jméno FO, , zemřelý dne , datum, , a , jméno FO, , zemřelá dne , datum, , byli oba posledně bytem „, adresa, , hodnota, , adresa, “, přičemž od , datum, byli manželé, jak patrno z oddacího listu vystaveného , právnická osoba, dne , datum, , když jejich potomky, dcerami, jsou a) žalobkyně , Jméno žalobkyně A, a b) žalobkyně , Jméno žalobkyně B, , jak lze toto vyčíst z dalších potvrzení o povedené lustraci v CEO ze dne 6. 12. 2024 (2x).

4. Mezi účastnicemi je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (k 8. 5. 2024), výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (k 31. 12. 2024), usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 4. 9. 2015, č. j. , spisová značka, , usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 3. 1. 2017, č. j. , spisová značka, a darovací smlouvy ze dne 20. 1. 2017, za přispění návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí (25. 1. 2017) vyplývá, že od 14. 10. 2016 a od 25. 1. 2017 je a) žalobkyně vlastnicí st. parc. č. , hodnota, , se součástí č. p. , hodnota, , rodinný dům, v části obce , adresa, , v k. ú. , adresa, a vlastnicí st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , se součástí č. p. , hodnota, , rodinný dům, v části obce , adresa, , a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, . V usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 4. 9. 2015, č. j. , spisová značka, , ve věci pozůstalosti po zemřelém , jméno FO, není st. parc. č. , hodnota, , jejíž součástí je č. p. , hodnota, , rodinný dům, v části obce , adresa, , v k. ú. , adresa, zvažována jako majetek v SJM na rozdíl od st. parc. č. , hodnota, , jejíž součástí je č. p. , hodnota, , rodinný dům, v části obce , adresa, , k. ú. , adresa, , která jako majetek v SJM uvedeného zůstavitele a jeho manželky , jméno FO, zvažována je (k danému problému viz. právní posouzení níže). V pozůstalostním řízení po zemřelém , jméno FO, (sp. zn. , spisová značka, ) jsou zákonnými dětičkami pozůstalá manželka , jméno FO, , pozůstalá dcera a) žalobkyně a pozůstalá dcera b) žalobkyně. V pozůstalostním řízení po zemřelé , jméno FO, (sp. zn. , spisová značka, ) jsou zákonnými dědičkami pozůstalá dcera a) žalobkyně a pozůstalá dcera b) žalobkyně. St. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , zjevně ani v jednom z pozůstalostních řízení (sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ) jako majetek patřící do pozůstalosti projednávány nebyly.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (k 7. 5. 2015), výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (k 7. 5. 2015), výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (k 2. 9. 2019), za přispění informací o pozemku st. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (k 26. 11. 2021), výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (k 17. 8. 2022), výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (k 8. 5. 2024), výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (k 31. 12. 2024), výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (k 10. 2. 2025), usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 15. 11. 2022, č. j. , spisová značka, , a prohlášení o vzniku práva hospodaření s majetkem státu ze dne4 1 C 295/202417. 8. 2022, č.j.: , spisová značka, , za přispění návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí (23. 8. 2022) výsledně vyplývá, že od 9. 6. 1948 a od 10. 1. 1957 je žalovaná (zapsanou) vlastnicí dnes st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, a st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, . Z listin obsažených ve spise Okresního soudu v Pelhřimově, sp. zn. , spisová značka, , a to výpisu z pozemkové knihy č. vložky , hodnota, k. ú. , adresa, , odevzdací listiny , adresa, ze dne 13. 6. 1942 a smlouvy trhové ze dne 6. 6. 1942, plyne, že původně v k. ú. , adresa, existovala st. parc. PK č. , hodnota, s domem č. p. , hodnota, , kdy uvedená pozemková parcela odpovídala později při rozdělení vytvořeným st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , jak se podává ze srovnávacího sestavení parcel (k 3. 2. 2022), v uvedeném spise rovněž obsaženého. , jméno FO, , zemřelý dne , datum, , byl ke dni své smrti vlastníkem původní st. parc. PK č. , hodnota, , kdy vlastnické právo k této v rámci odúmrti, kdy šlo o z této nově vzniklé st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , kdy dům č. p. , hodnota, již ke dni úmrtí jmenovaného zjevně neexistoval, nabyla , Anonymizováno, , stát (viz. usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 15. 11. 2022, č. j. , spisová značka, , uvedené shora). Dne 9. 6. 1948 pak nabyl účinnosti Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky, ze dne 9. 5. 1948, od níž odvíjí , Anonymizováno, , své vlastnictví st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, (viz. prohlášení o vzniku práva hospodaření s majetkem státu ze dne 17. 8. 2022, č.j.: , spisová značka, , uvedené shora).

6. Z kopie katastrální mapy (mapový list č. , adresa, ) ze dne 31. 12. 2024, katastrální mapy k. ú. , adresa, (z 23. 1. 2025), katastrální mapy + ortofoto k. ú. , adresa, (z 23. 1. 2025), katastrální mapy (v místě), snímku mapy k. ú. , adresa, - pozemky , Jméno žalobkyně A, (aktuální stav) a snímku mapy k. ú. , adresa, - pozemky , Anonymizováno, (aktuální stav) se podává poloha současných st. parc. č. , hodnota, , se součástí č. p. , hodnota, , rodinný dům, v části obce , adresa, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , se součástí č. p. , hodnota, , rodinný dům, v části obce , adresa, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , kdy všechny výše uvedené pozemky spolu bezprostředně sousedí, jak je ostatně mezi účastnicemi nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). Uvedené bezprostřední sousedství je pak patrné i z 6 ks fotografií předmětných pozemků a staveb.

7. Na podkladě katastrální mapy evidenční , podezřelý výraz, (rok mapování: 1894-1923), kopie mapy pozemkového katastru k. ú. , adresa, vyhotovené dne 10. 3. 2025, snímku pozemkové mapy k. ú. , adresa, (mapový list č. , hodnota, ) vyhotoveného dne 10. 9. 1991 při provedeném mapování v roce 1974, při obnově katastrálního operátu přepracováním THM na DKM a doplnění parcel zjednodušené evidence do katastrální mapy v k. ú. , adresa, (29. 8. 2006) , hodnota, , a kopie katastrální mapy (mapový list , hodnota, ) k. ú. , adresa, vyhotovené dne 10. 3. 2025, za podpory sdělením , právnická osoba, , ze dne 11. 3. 2025, č.j.: , spisová značka, je zřejmé, že kdysi v dané lokalitě, v minulosti, existovali vedle st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, i st. parc. PK č. , hodnota, , parc. PK č. , hodnota, a parc. PK č. , hodnota, , přičemž mapa Pozemkového katastru (PK) byla uzavřena k 31. 12. 1963 a od té doby byla průběžně vedena mapa evidence nemovitostí (EN), kdy od roku 1974, i k 10. 7. 1991, a 11. 10. 1991, byly v evidenci nemovitostí vedeny toliko celistvé st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, (při tzv. „slučkách“ s jejich okolím), kdy (až) v roce 2004 byly tyto dvě stavební parcely rozděleny na devět pozemků (viz. zdola), a v návaznosti na to od 29. 8. 2006 platí (již pouze) digitální katastrální mapa (DKM) na níž je poloha a rozložení všech devíti nemovitých věcí patrná. Shrnuto, min. od roku 1974, k 10. 7. 1991, i k 11. 10. 1991, až do roku 2004 byly v k. ú. , adresa, , v daném místě, vedeny toliko st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , žádné jiné (další) pozemky.

8. Z notářského zápisu , právnická osoba, ze dne 27. 12. 1961, č.j. , spisová značka5 1 C 295/2024, spisová značka, registrováno 12. 2. 1962) včetně kvitance , právnická osoba, ze dne 18. 2. 1962, vyplývá, že na základě smlouvy kupní , jméno FO, manželům , jméno FO, a , jméno FO, převedl vlastnické právo k st. parc. č. , hodnota, (bez uvedení výměry) a domu č. p. , hodnota, v , adresa, za kupní cenu 7 000 Kč, kdy tito nabývají každý id. 1/2 k uvedeným nemovitostem, při vzniku jejich vlastnického práva ke dni 12. 2. 1962. St. parc. č. , hodnota, s č. p. , hodnota, v k. ú. , adresa, byla tehdy ohraničenou, zaplocenou parcelou, jako celek, jeden pozemek, nikde uvnitř nebyly patrny žádné hranice, takto nemovité věci , jméno FO, a , jméno FO, užívali, spoluužívali, do jejich smrti , datum, a , datum, , jak vyplývá ze shody účastnické výpovědi a) žalobkyně a b) žalobkyně a je též potvrzováno ohledáním nemovitých věcí na místě samém dne 27. 3. 2025 (§ 130 odst. 2 o.s.ř.) při pořízení náčrtku místa a fotodokumentace (11 fotografií).

9. Z notářského zápisu , právnická osoba, ze dne 11. 10. 1991, č.j. , spisová značka, (registrováno 11. 10. 1991), vyplývá, že na základě smlouvy kupní , jméno FO, převedla manželům , jméno FO, a , jméno FO, vlastnické právo k st. parc. č. , hodnota, (s uvedenou vým. 83 m²) spolu s č. p. , hodnota, za kupní cenu 39 626 Kč, při nabytí do jejich BSM, při převodu vlastnického práva ke dni 11. 10. 1991. Parc. č. , hodnota, s č. p. , hodnota, v k. ú. , adresa, byla ohraničená, zaplocená, jako celek, jeden pozemek, nikde uvnitř nebyly patrny žádné hranice, takto , jméno FO, a , jméno FO, nemovité věci užívali, obhospodařovali až do jejich smrti k , datum, a k , datum, , jak vyplývá ze shody účastnických výpovědí a) žalobkyně a b) žalobkyně a bylo potvrzeno při ohledání na místě samém dne 27. 3. 2025 (§ 130 odst. 2 o.s.ř.) při pořízení náčrtku místa a fotodokumentace (11 fotografií).

10. Jak se podává z účastnické výpovědi a) žalobkyně a účastnické výpovědi b) žalobkyně, do roku 2002 nikdy nikdo neměl žádné pochybnosti o tom, že by sledované pozemky s rodinnými domy jako celky neměli , jméno FO, a , jméno FO, patřit, že by „něco nemělo být jejich“, což není zpochybňováno ani sdělením , adresa, ze dne 26. 2. 2025, z něhož se jen podává, že (až) v roce 2004 byl schválen převod pozemků jmenovaným podle geometrického plánu z roku 2004 (viz. níže) z důvodu shledaného užívání některých pozemků v místě manžely , jméno FO, , ač byly (jak se ukázalo) ve vlastnictví obce. Nutno poznamenat, že toto zjištění o vlastnictví obce, není zjišťováno dříve než v uvedeném roce 2004. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemků podle hranic PK, , tituly před jménem, , jméno FO, , soukromého geodeta, č. , hodnota, , ověřeného dne 18. 8. 2004, lze vyčíst, že do té doby v katastru nemovitostí vedené celistvé st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, byly podrobeny (novému) rozdělení, prvá na st. parc. č. , hodnota, , s č. p. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, a druhá na st. parc. č. , hodnota, s č. p. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , kdy jen v zaměření (seznamu souřadnic /S-JTSK/) je „poznamenáno škrtlými údaji“, že nově vzniklé st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, mají původ v st. parc. PK č. , hodnota, a nově vzniklé st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, v parc. PK č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , jde však, jak uváděno, o rozdělení nikoli těchto prapůvodních pozemků, nýbrž celistvých st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, jak výše popisováno. Nelze se tak ztotožnit s náhledem žalované, jestliže předkládá, že devět nových pozemků vzniklo z oněch prapůvodních PK, když tomu tak zjevně nebylo, byly rozděleny ty, jež byly vedeny v evidenci nemovitostí (EN), jak je z uvedeného geometrického plánu jednoznačně patrné. To navíc přesně vystihuje situaci podle snímku pozemkové mapy (mapový list č. , hodnota, k. ú. , adresa, vyhotoveného dne 10. 9. 1991 při mapování v roce 1974 (jak výše uváděn). Nakonec to, že nové stavební pozemky byly vytvořeny ze st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , popisovaným geometrickým plánem, je mezi účastnicemi nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). , právnická osoba, , adresa, , projevil svůj souhlas se zápisem uvedeného geometrického plánu na rozdělení parcel v k. ú. , adresa, , jak lze vyčíst z jeho potvrzení ze dne 24. 11. 2004, č.j.: , spisová značka, . V návaznosti, z kupní smlouvy ze dne 5. 1. 2005 (vloženo 7. 1. 2005) plyne, že , adresa, převedlo na manžele , jméno FO, a , jméno FO6 1 C 295/2024, jméno FO, vlastnické právo k st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , vzniklých dle výše uvedeného geometrického plánu, za kupní cenu 3 300 Kč, při nabytí těchto do SJM jmenovaných, při převodu vlastnictví k 7. 1. 2005.

11. Z žádosti o prošetření pozemku z 24. 10. 2021, sdělení žádosti o prošetření pozemků v k. ú. , adresa, ze dne 2. 12. 2021, č.j.: , spisová značka, , sdělení k užívání pozemků v k. ú. , adresa, ze dne 1. 11. 2022, č.j.: , spisová značka, , e-mailu ze dne 9. 2. 2023, výzvy k úhradě za bezsmluvní užívání – k. ú. , adresa, ze dne 16. 3. 2023, č.j: , spisová značka, , smlouvy o nájmu nemovitých věcí č. , hodnota, ze dne 19. 5. 2023, zaslání smlouvy o nájmu nemovité věci a výzvy k úhradě nájemného na rok 2023 ze dne 28. 6. 2023, č.j.: , spisová značka, , oznámení o valorizaci nájemného pro r. 2024 z neuvedeného dne, č.j.: , spisová značka, a e-mailu ze dne 3. 1. 2024, lze vystopovat, že v r. 2021 se a) žalobkyně z důvodu užívání st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, obrátila na žalovanou za účelem „prošetření“ těchto, kdy bylo zjištěno a sdělováno že st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , jsou ve vlastnictví státu, s příslušností hospodařit s tímto majetkem , právnická osoba, , kdy po užívání uvedených pozemků bez smlouvy, při požadavku náhrady za toto, byla návazně dne 19. 5. 2023 mezi žalovanou a a) žalobkyní uzavřena nájemní smlouva (od 1. 6. 2023 do 31. 5. 2025), při sdělovaných požadavcích na úhradu nájemného, jeho zvýšení, při upozornění, že od 1. 1. 2024 je nově poplatníkem daně z nemovitosti v případě, kdy je užíván majetek , právnická osoba, nově uživatel, tedy v konkrétním případě a) žalobkyně. Shrnuto, od měsíce 10. 2021 a) žalobkyně a žalovaná vyjasňovaly své vztahy k sledovaným pozemkům, při dohovoru o jejich užívání a) žalobkyní dočasně, za úplatu.

12. Ze sdělení , právnická osoba, , Územní pracoviště , adresa, , ze dne 3. 2. 2025, č.j.: , spisová značka, , lze vyčíst, že , jméno FO, a , jméno FO, nikdy nebyli poplatníky daně z nemovitých věcí u pozemků st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , a) žalobkyně platila daň z nemovitých věcí za uvedené pozemky ve zdaňovacím období roku 2024, jakožto jejich uživatel.

13. Z písemnosti, pozemky st. parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, - vydržení vlastnického práva a předžalobní výzva ze dne 8. 5. 2024 se podává, že při skutkovém a právním rozboru a) žalobkyně s poukazem na vydržení vlastnického práva vyzvala žalovanou k smírnému „dořešení celé záležitosti“ nejlépe souhlasným prohlášením předloženým příslušnému katastrálnímu úřadu, při lhůtě k tomuto do 21. 5. 2024. Žalovanou vyhověno nebylo.

14. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc skutkově uzavřít a následně posoudit z hlediska právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům účastnic (§ 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř.), pokud na svých důkazních návrzích setrvali, tyto nevzali zpět. Kromě důkazů označených účastnicemi, provedl soud ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Provedené důkazy pak hodnotil soud ve smyslu § 132 o.s.ř. podle své úvahy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho (podstatného), co uvedli účastnice, při níže vyloženém skutkovém závěru.

15. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: , jméno FO, , zemřelý dne , datum, , a , jméno FO, , zemřelá dne , datum, , byli od , datum, , do smrti prvně jmenovaného (, datum, ) manželé, jejich dcerami jsou a) žalobkyně a b) žalobkyně. Minimálně od roku 1974, i k 10. 7. 1991,7 1 C 295/2024a k 11. 10. 1991, byli dle evidence nemovitostí (EN) a katastru nemovitostí (KN) až do roku 2004, vedeny (jen) celistvé st. parc. č. , hodnota, , s domem č. p. , hodnota, , rodinný dům, v k. ú. , adresa, a st. parc. č. , hodnota, , s domem č. p. , hodnota, , rodinný dům, v k. ú. , adresa, , kdy až geometrickým plánem pro rozdělení pozemků ověřeným 18. 8. 2004 jsou tyto rozděleny na devět nových parcel, prvá na st. parc. č. , hodnota, , s č. p. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , a druhá na st. parc. č. , hodnota, , s č. p. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, . Ke dni 12. 2. 1962 na základě kupní smlouvy, manželé , jméno FO, a , jméno FO, , nabyli do vlastnictví (vyjádřeno každý id. ½) st. parc. č. , hodnota, a dům č. p. , hodnota, , v k. ú. , adresa, . Jednalo se o celistvý nemovitostní celek, dům se zahradou, takto jej jmenovaní po celou dobu spoluužívali minimálně do roku 2002 bez pochybností o tom, že by něco z celku nemělo být jejich. (Držba trvala jistotně od 12. 2. 1962 minimálně do roku 2002.) Ke dni 11. 10. 1991 se na základě kupní smlouvy, manželé , jméno FO, a , jméno FO, , nabyli do vlastnictví (v rámci BSM) st. parc. č. , hodnota, a dům č. p. , hodnota, , v k. ú. , adresa, . Jednalo se o celistvý nemovitostní celek, dům se zahradou, takto jej jmenovaní po celou dobu spoluužívali minimálně do roku 2002, bez pochybností o tom, že by něco z celku nemělo být jejich. (Držba trvala od 11. 10. 1991 minimálně do roku 2002.) V pozůstalostních řízeních po , jméno FO, , zemřelém dne , datum, , a , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , nebyly jako součást pozůstalosti projednávány st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ani st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, . Dědici po jmenovaných jsou a) žalobkyně a b) žalobkyně, jejich dcery. Od 14. 10. 2016 a od 25. 1. 2017 je a) žalobkyně vlastnicí st. parc. č. , hodnota, , se součástí č. p. , hodnota, , rod. dům, v části obce , adresa, , v k. ú. , adresa, a vlastnicí st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , se součástí č. p. , hodnota, , rod. dům, v části obce , adresa, , a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, . Od 9. 6. 1948 a od 10. 1. 1957 je žalovaná zapsanou vlastnicí dnes st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, a st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, . Všechny výše uvedené pozemky spolu bezprostředně sousedí, byly z původních st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , vytvořeny výše uvedeným geometrickým plánem ověřeným dne 18. 8. 2004, v roce 2004. (V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění popsaná shora.)

16. Při právním posouzení věci soud předesílá, že projednávaný případ posuzoval prvotně podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2014 (zkráceně „o.z.“). Podle § 985 o.z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu, tedy i v katastru nemovitostí, v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu. O takovouto situaci se v podstatě jedná i v projednávaném případě, kdy na a) žalobkyní a b) žalobkyní požadovaném určení vlastnického práva je naléhavý právní zájem přímo ze zákona (srovnej rozh. NS ČR 22 Cdo 3234/2018), tedy tento není třeba výslovně tvrdit (§ 80 o.s.ř.). Žalobou požadovaným určením vlastnického práva, rozhodnutím soudu, se odstraní nesoulad v katastru nemovitostí zapsaného stavu se skutečným stavem. Toto určení umožní doprojednání pozůstalostí po , jméno FO, a po , jméno FO, , když a) žalobkyně a b) žalobkyně jsou jejich jedinými dědičkami, proto se soud podanou žalobou zabývá ze všech věcných hledisek. Pokud jde o věcnou legitimaci a) žalobkyně, b) žalobkyně a žalované, za níž vystupuje , právnická osoba, , o této je pojednáno níže. Vlastnické právo, jako absolutní věcné právo, je vymezeno včetně jeho obsahového naplnění v § 1011 o.z. a § 1012 o.z.

17. Podle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel (§ 987, § 988 odst. 1 o.z.) vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1090 odst. 1 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřetržitá doba trvající deset let. Jde o tzv. řádné vydržení. Držba musí být poctivá, pravá, tedy musí se zakládat tak, že nebyla8 1 C 295/2024získána násilím, lstivě nebo výprosou, dále musí být důvodná, řádná, tedy musí vycházet z platného a účinného právního titulu způsobilého založit její vznik, tedy titulu, od kterého je dovozována, když jde právě o důvod který by postačil ke vzniku vlastnického práva, což je tzv. titulus iustus, který pro tyto případy musí existovat, podle této úpravy nepostačí (jen) domnělý právní titul, tedy tzv. titulus putativus. Takovýto titul, tituly, vyžadované současnou právní úpravou v daném případě chybí. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, tedy v případě nemovitostí dvacet let (§ 1091 odst. 2 o.z.), vydrží držitel (§ 987, § 989 odst. 1 o.z.) vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Jde o tzv. mimořádné vydržení. I v tomto případě musí být držba poctivá, pravá, tedy nesmí být zakládána tak, že by byla získána násilím, lstivě nebo výprosou, nicméně v tomto případě se nevyžaduje řádnost, důvod, tedy platný a účinný právní titul způsobilý založit její vznik, tedy titul od kterého je dovozována, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Nicméně podle § 3066 o.z. doba mimořádného vydržení však neskončí dříve než uplynutím pěti let, jde-li o věc nemovitou, od nabytí účinnosti o.z., tj. nejdříve 2. 1. 2019 (při počítání lhůt dle § 605 odst. 2, § 607 o.z.). Proto sledované nemovité věci , jméno FO, a , jméno FO, , zemřelí dne , datum, a , datum, , nemohli mimořádně vydržet, dříve pak, před 1. 1. 2014, právní řád mimořádné vydržení neznal.18. , jméno FO, , jméno FO, a , jméno FO, měli nepřetržitě v držbě st. parc. č. , hodnota, s domem č. p. , hodnota, , v k. ú. , adresa, od 12. 2. 1962 a nepřetržitě v držbě st. parc. č. , hodnota, , s domem č. p. , hodnota, , v k. ú. , adresa, od 11. 10. 1991, vzhledem k tomu mohli sledované nemovité věci vydržet již dříve, před účinností o. z., tj. před 1. 1. 2014, proto je třeba posuzovat projednávaný případ dle předchozí právní úpravy (§ 3028 odst. 1 a 2 o.z.), účinné v době, kdy k vydržení (vlastnického práva) mohlo dojít.

19. S ohledem na započetí držby, držeb, lze uvést, že v období od 12. 2. 1962 do 31. 3. 1964 bylo vydržení upraveno v § 115, při zapovězeném vydržení věcí v socialistickém vlastnictví, při vydržecí desetileté lhůtě a možnosti započtení předchůdcovy vydržecí doby v § 116 odst. 1 a 2 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (tzv. střední kodex), kdy je zřejmé že jak pro zapovězení vydržení věcí v socialistickém vlastnictví, tak pro nenaplnění vydržecí lhůty rodiče a) žalobkyně a b) žalobkyně vlastnické právo vydržet nemohli. V období od 1. 4. 1964 do 31. 3. 1983 pak právní řád institut vydržení neznal, neupravoval. Je tomu tak až od 1. 4. 1983, kdy byl zákonem č. 131/1982 Sb. novelizován zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 4. 1964 (zkráceně jen „obč. zák.“), kdy podle § 135a odst. 1 obč. zák. při nepřetržité držbě (§ 132a odst. 1 obč. zák.) nemovité věci po dobu deseti let se mohl stát její držitel, při možnosti dle § 705a odst. 3 obč. zák. do uvedené doby započíst i dobu držby právním předchůdcem před 1. 4. 1983, kdy tato doba neskončí dříve než uplynutím jednoho roku, tj. 1. 4. 1984, nicméně ani v tomto případě k vydržení vlastnického práva nedošlo, neboť podle § 135a odst. 3 obč. zák. nebylo možno vydržet vlastnictví k pozemku v socialistickém vlastnictví státu. Až od 1. 1. 1992 (do 31. 12. 2013) byl zákonem č. 509/1991 Sb. novelizován obč. zák. kdy vydržení s vydržecí dobou deseti let jde-li o nemovitost, bylo upraveno v § 134 odst. 1 obč. zák., kdy se oprávněný držitel (§ 130 odst. 1 obč. zák.) mohl stát vlastníkem věci podle této právní úpravy (§ 868 obč. zák.), kdy již z vydržení vlastnického práva nebyly stanoveny výjimky, manželé , jméno FO, a , jméno FO, drželi v období od 1. 1. 1992 oba ucelené nemovitostní celky st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, v dobré víře (bona fide) o tom, že jim vlastnické právo k oběma nemovitostním celkům patří (viz. skutková zjištění popsaná shora), v onu dobu byly v evidenci nemovitostí (EN) a v katastru nemovitostí (KN) až do roku 2004 vedeny jen celistvé st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , vlastnické právo k nim tak po uplynutí deseti let, tj. k 2. 1. 2002 (při počítání lhůt dle § 122 odst. 2 a 3 obč. zák.) vydrželi. Dobrá víra oprávněného držitele, má být dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, musí se vztahovat i k titulu, na jehož9 1 C 295/2024základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. V případě této právní úpravy to však neznamená, že takový titul musí být dán, postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je, jinak řečeno v případě dané úpravy postačuje domnělý právní titul (titulus putativus). A to je v projednávané věci beze zbytku naplněno, neboť těmito tituly jsou kupní smlouva ze dne 27. 12. 1961 a kupní smlouva ze dne 11. 10. 1991, když soud znovu připomíná že minimálně od roku 1974, i k 10. 7. 1991, a 11. 10. 1991, byly st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , vedeny jako jednotné, jediné pozemky, a to až do roku 2004 (viz. skutková zjištění popsaná shora) (rozh. NS ČR 22 Cdo 1398/2000). Šlo o ucelené nemovitostní celky, ohraničené přirozenými hranicemi či oplocením, nebyl tak po celou dobu žádný důvod o rozsahu vlastněných nemovitých věcí, pozemků, pochybovat. Dle názoru soudu uvedené pak podtrhuje i to, že v případě první kupní smlouvy vůbec nebyla výměra st. parc. č. , hodnota, uváděna, a nic na tom nemění ani to, že v případě druhé uvedené kupní smlouvy byla u st. parc. č. , hodnota, uvedena výměra 83 m². Faktickou situaci dvou uváděných nemovitostních celků totiž výsledně, jednoznačně utvrzuje v roce 1974 provedené mapování, které přetrvává minimálně až do roku 2004. V oné době pak k vydržení jak současné st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , majících původ v st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, tak nově vzniklé st. par. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , majících původ v st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , došlo. S ohledem na výše řečené se nelze ztotožnit s názorem žalované, že manželé , jméno FO, nedisponují žádným nabývacím titulem, respektive s názorem, že zde není ani putativní (domnělý) nabývací titul, který by vlastnické právo k daným pozemkům „přiznával“. Je tomu právě naopak, jak výše soudem vyloženo. V souvislostech je pak lhostejno, že předmětné pozemky nebyly předmětem právních jednání, ať již na základě kupních smluv či rozhodnutí v pozůstalostních řízeních po rodičích a) žalobkyně a b) žalobkyně. O řádné a oprávněné držbě sledovaných pozemků, s ohledem na výše uvedené, právními předchůdci žalobkyň lze uvažovat, a dokonce je nutno uvažovat, jak výše uváděno, tedy ani v tomto nelze žalované přisvědčit. Na tom pak nemění ničehož to, kdo je v současné době v katastru nemovitostí jako vlastník sledovaných pozemků veden (viz. zdola).

20. Jinak, dle § 22 odst. 1 a 2 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, ve znění pozdějších předpisů, účinném od 1. 1. 1950 do 31. 3. 1964, měli manželé tzv. zákonné společenství majetkové (zkráceně „ZSM“), kdy jmění, jenž nabyde kterýkoli z manželů v době trvání manželství, vyjma toho, čeho nabyde dědictvím nebo darem, a to, co slouží jeho osobním potřebám nebo výkonu povolání, tvoří jeho získaný majetek, přičemž získané majetky obou manželů jsou majetkem společným. Toto ZSM se dle § 500 odst. 1 obč. zák. s účinností od 1. 4. 1964 transformovalo na BSM vyložené v § 134 obč. zák., jež se s účinností od 1. 8. 1998 dále transformovalo na SJM vyložené v § 143 odst. 1 písm. a), b) odst. 2 obč. zák. (čl.VIII, X zákona č. 91/1998 Sb). S účinností od 1. 1. 2014 pak toto bylo přeměněno na stávající SJM, současné, vymezené v § 708 odst. 1 a 2 o.z., § 709 odst. 1, 2, 3 o.z., a § 710 písm. a), b) o.z. Vzhledem k uvedenému, když jde-li o určitou věc, která by dle způsobu jejího nabytí měla patřit do SJM, přichází v úvahu udržení věci jen do SJM (srovnej rozh. NS ČR 22 Cdo 4709/2009) nepochybuje soud o tom, že všechny čtyři sledované nemovité věci vydrželi manželé , jméno FO, a , jméno FO, do jejich majetkového společenství, tedy SJM. (Sluší se poznamenat, že na uvedeném závěru ničehož nemění zvažování st. parc. č. , hodnota, se součástí č. p. , hodnota, , rodinný dům, v části obce , adresa, , k. ú. , adresa, v rámci pozůstalostního řízení po , jméno FO, vedeném u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , spisová značka, nikoli coby majetek SJM, zjevně vycházeno z notářského zápisu , právnická osoba, , ze dne 27. 12. 1961, sp. zn. , spisová značka, , v němž je zaznamenáno nabytí vlastnického práva uvedenými manžely každému id. 1/2, neboť princip přináležitosti tohoto majetku v roce 1961, respektive 12. 2. 1962, do existujícího ZSM plynul z výše uvedeného právního předpisu a správně tak uvedený pozemek s jeho součástí, domem, měl být coby získaný majetek zvažován jako majetek jmenovaným společný, v rámci ZSM, jemuž v současné době odpovídá institut SJM.)10 1 C 295/202421. K nabytí vlastnického práva vydržením, v rámci SJM, došlo rodiči a) žalobkyně a b) žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, , kteří dne , datum, a dne , datum, předemřeli, vzhledem k uvedenému, když potencionálními dědičkami jsou právě obě žalobkyně, při intestátní posloupnosti, v první třídě dědiců (§ 1635 odst. 1 o.z.), je zjevně i založena aktivní věcná legitimace a) žalobkyně a b) žalobkyně k podání předmětné žaloby, když nově najevo vyšlý majetek může být předmětem dodatečného projednání po rozhodnutí o pozůstalosti (ve smyslu § 193 z.ř.s.). Je pak zcela správně požadováno určení vlastnictví ke dni úmrtí prvého z rodičů, tedy , jméno FO, , zemřelého dne , datum, (§ 1479 o.z.). Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci žalované, k této viz. níže.

22. Máme-li na zřeteli § 170 ústavního zákona č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky ze dne 9. 5. 1948, účinného od 9. 6. 1948 (do 11. 7. 1960), je při vzniku vlastnictví k 9. 6. 1948 v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník současných st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, žalovaná, když má jít o tzv. veřejné statky. Máme-li na zřeteli § 3028 odst. 1 o.z. a § 3081 o.z. (§ 1045 odst. 1 a 2 o.z. a § 1050 odst. 2 o.z.), vycházeno z § 64 odst. 1 a 2, § 65 odst. 1, 2, 3 a 9 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2014, kdy však se podařilo vlastníka zjistit a návazně došlo k dodatečnému dědickému řízení, je žalovaná při nabytí vlastnictví k 10. 1. 1957 v katastru nemovitostí vedena jako vlastník současných st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , coby odúmrti (§ 513 tzv. středního kodexu /viz. shora/). Příslušnost hospodařit s uvedeným majetkem státu, , právnická osoba, (§ 10 písm. a), b), § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku , Anonymizováno, a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů při návaznosti v § 1 odst. 3 zákona č. 201/2002 Sb., o , právnická osoba, , ve znění pozdějších předpisů). Žalovaná je zjevně ve věci pasivně věcně legitimovaná, jako ten, kdo je ve veřejném seznamu, tedy katastru nemovitostí, zapsán jako vlastník sledovaných pozemků, lhostejno zda takto má být zapsána či nikoli (§ 980 odst. 2 o.z.).

23. S ohledem na zjištěné vydržení vlastnického práva k sledovaným čtyřem nemovitým věcem v k. ú. , adresa, manžely , jméno FO, a , jméno FO, v rámci jejich SJM soud podané žalobě vyhovuje, byť se neztotožňuje s tím, jak vydržení vlastnického práva rodiči žalobkyň tyto vyhodnocují, kdy soud poukazuje na svá skutková zjištění a právní posouzení popsaná shora. Pokud jde o argumentaci žalované, tak pokud se s ní soud nevypořádává již výše, v rámci odůvodnění svého rozhodnutí, doplňuje ještě níže uvedené. K vydržení došlo rodiči žalobkyň již k 2. 1. 2002 (viz. shora) vzhledem k tomu je bezvýznamné, že tito v roce 2005, tedy až poté, od , adresa, kupují nově vyčleněné st. parc. č. , hodnota, , st. parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , když zjevně i tyto pozemky ve výše uvedené době vydrželi (což však z hlediska vedeného sporu není významné). Podstatné je jen to, že k vydržení vlastnictví došlo již v r. 2002, rozdělení pozemků v roce 2004 a prodej některých z nich v roce 2005, tak nemá na vydržení vliv, jestliže snad předchůdci a) žalobkyně a b) žalobkyně získaly pochybnost o struktuře vztahů k sledovaným nemovitým věcem v daném místě, jak tímto žalovaná argumentuje, stalo se tak zjevně až poté, co bylo vydržení završeno. Vzhledem k tomu je i bez jakéhokoli významu uzavření nájemní smlouvy mezi žalovanou a a) žalobkyní, když toto bylo výsledkem jednání od měsíce 10. 2021 a dále, kdy, jak uváděno, manželé , jméno FO, a , jméno FO, (již dávno) vlastnické právo vydrželi. Čili ani sjednané dočasné užívání za úplatu vznik vlastnického práva rodičů žalobkyň nevyvrací, nezpochybňuje. Stejně tak je tomu pokud jde o nezohlednění sledovaných čtyř pozemků v rámci pozůstalostních řízení, kdy s ohledem na povahu institutu vydržení v těchto ani nemohly být zohledněny, a stejné je to ve vztahu k tomu, že manžely , jméno FO, nebyla placena daň z nemovitých věcí, neboť tato skutečnost na vznik jejich vlastnického práva vydržením nemá11 1 C 295/2024jakýkoliv vliv, jakkoliv s ním nesouvisí. Shrnuto, veškeré obranné argumenty předkládané žalovanou se v rámci provedených skutkových zjištění a návazného právního posouzení věci jeví jako liché, těmto není možno přisvědčit, nezbývá tedy než je jako neopodstatněné odmítnout.

24. A) žalobkyně a b) žalobkyně jsou v projednávané věci plně úspěšné, vzhledem k tomu mají dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu všech nákladů, které byly potřebné k účelnému uplatňování jejich práva, proti neúspěšné žalované. Soud přitom vychází z toho, když jde vlastně o dědice a jde o spor v němž jsou uplatněny nároky týkající se majetku zůstavitele, který doposud nebyl v pozůstalostním řízení vypořádán, že jde na jejich straně o tzv. nerozlučné společenství ve smyslu § 91 odst. 2 o.s.ř., které dle § 140 odst. 1 věta druhá o.s.ř. stran nákladů řízení zakládá jejich solidaritu, s ohledem na výsledek sporu (jejich úspěch) tzv. aktivní (§ 1877 o.z.), kdy jsou oprávněny vůči žalované „společně a nerozdílně“. Náklady a) žalobkyně a b) žalobkyně jsou pak tvořeny především náklady na jejich zastoupení advokátem. Jde o celkovou odměnu 55 344 Kč, a to o odměnu ve výši 14 880 Kč za zastupování dvou osob (tj. 7 440 Kč a 7 440 Kč) při snížení o 20 % (tj. 1 860 Kč) za každou ze zastupovaných osob, když jde o tři úkony právní služby po 3 100 Kč, tj. 9 300 Kč/jedna osoba (§ 1 odst. 1, § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b) ve vztahu k § 9 odst. 3 písm. a) /určení práva k věci s ohledem na okolnosti penězi neocenitelné/), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2004 Sb. /čl.II/), když soud do 31. 12. 2024 vychází z tarifní hodnoty 50 000 Kč a nepřihlíží k podání žalobkyň jakým je doplnění žaloby ze dne 20. 12. 2024, které obsahuje skutková tvrzení, která měla být obsažena již v původní podané žalobě, a dále jde o odměnu ve výši 40 464 Kč za dvě zastupované osoby (tj. 22 480 Kč a 17 984 Kč) při snížení o 20 % (tj. 4 496 Kč) za druhou zastupovanou osobu, za čtyři úkony právní služby po 5 620 Kč, tj. 22 480 Kč (§ 1 odst. 1, § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a) /určení práva s ohledem na okolnosti k věci penězi neocenitelné/, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/), když soud vychází od 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty 113 000 Kč a nepřihlíží k podáním žalobkyň ze dne 5. 2. 2025 a ze dne 26. 2. 2025, která v podstatě nejsou podáními ve věci samé. Hotové výdaje zástupce a) žalobkyně a b) žalobkyně tvoří celková částka 2 700 Kč a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč, do 31. 12. 2024, a za čtyři úkony právní služby po 450 Kč, tj. 1 800 Kč, od 1. 1. 2025 (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 4, ve vztahu k § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/), když soud nepřihlíží k podáním uvedeným shora (z výše uvedených důvodů). K hotovým výdajům patří i cestovní výdaje, jízdné, za cesty , adresa, a zpět při celkově ujetých 91 km k jednání soudu ve dnech 13. 3. 2025 a 13. 5. 2025, při v obou případech užitém vozidle , podezřelý výraz, (RZ: , SPZ, ) s průměrnou spotřebou 4,5 L/100 km, při užitém palivu motorová nafta v ceně 34,70 Kč/1 L, při paušální náhradě 5,80 Kč/1 km, tj. celkové jízdné za jednu cestu v částce 670 Kč (při min. zaokrouhlení částky 669,8965 Kč) tj. za dvě cesty celkových 1 340 Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/, § 157 odst. 3 a 4, § 158 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 475/2024 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času, a to za šest 1/2 hodiny po 150 Kč, tj. celkových 900 Kč, kdy za dvě cesty jde o 2 x 900 Kč, tj. 1 800 Kč (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/). Dále k hotovým výdajům patří další cestovní výdaje, jízdné, za cestu , adresa, a zpět při celkově ujetých 122 km k ohledání na místě samém dne 27. 3. 2025, při opětovně užitém vozidle , podezřelý výraz, (RZ: , SPZ, ), s průměrnou spotřebou 4,5 L/100 km, při užitém palivu motorová nafta v ceně 34,70 Kč/1 L, při paušální náhradě 5,80 Kč/1 km, tj. celkové jízdné v částce 898 Kč (při min. zaokrouhlení částky 898,103 Kč) (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/, § 157 odst. 3 a 4, § 158 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 475/2024 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času, a to za osm 1/2 hodiny po 150 Kč, tj. celkových 1 200 Kč (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a),12 1 C 295/2024odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. /čl.II/). Dohromady jde na nákladech zastoupení a) žalobkyně a b) žalobkyně advokátem o částku 63 282 Kč (tj. výše uvedených 14 880 Kč, 40 464 Kč, 2 700 Kč, 1 340 Kč, 1 800 Kč, 898 Kč a 1 200 Kč) přičemž tuto částku je třeba podle § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. zvýšit o 21 % DPH, tj. o 13 289,22 Kč, výsledně se tak dostáváme na celkovou částku nákladů zastoupení a) žalobkyně a b) žalobkyně advokátem 76 571 Kč (při min. zaokrouhlení částky 76 571,22 Kč). K účelně vynaloženým nákladům patří i zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Dohromady jsou náklady žalobkyň představovány celkovou částkou 81 571 Kč, kterou soud neúspěšné žalované ukládá těmto zaplatit k rukám jejich společného zástupce, advokáta, jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), když tyto jsou z výše uvedených důvodů oprávněny k přijetí plnění od žalované společně a nerozdílně. To, že se náklady platí advokátovi, představuje jen stanovení platebního místa, nic jiného.