1 C 59/2025

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 91 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky 91 800 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 91 800 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 28 759 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta, .

1. Žalobou ze dne 26. 3. 2025, podanou téhož dne u zdejšího soudu, doplněnou podáními ze dne 24. 7. 2025, ze dne 21. 8. 2025, ze dne 31. 8. 2025 a ze dne 7. 9. 2025 jakož i při jednání dne 9. 9. 2025, se žalobce domáhá rozhodnutí soudu, kterým by žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 91 800 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 91 800 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení. K odůvodnění žaloby žalobce uvádí, že účastníci vlastní vzájemně sousedící pozemky, žalobce pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , žalovaný pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , žalobce na svém pozemku v průběhu roku 2015 postavil rodinný dům, žalovaný na svém pozemku v současné době stavbu provádí. Žalobce s manželkou nesouhlasili s projektovou dokumentací stavby rodinného domu žalovaného, ve stavebním řízení uplatnili připomínky, že stavba nesplňuje minimální odstupovou vzdálenost 7 m mezi domy dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. a že zasahuje na žalobcův pozemek. Tento zásah do pozemku žalobce se týká požárně nebezpečného úseku, který je vymezen v projektové části požární ochrany, zasahuje na pozemek žalobce v ploše o rozměrech 0,99 m x 10,2 m, tedy 10,1 m2 a i když žalobce opakovaně podával podněty na stavební úřad k provedení kontroly stavby, stavební úřad nikdy neshledal důvody pro zahájení stavebního řízení. V srpnu 2023 bylo provedeno zastřešení přízemní části budovy prováděné žalovaným, tím vznikl kolem této části budovy požárně nebezpečný úsek zasahující na pozemek žalobce plochou 10,1 m2, žalovaný tak používá svévolně, bez souhlasu a proti vůli žalobce část pozemku žalobce o této ploše pro požárně nebezpečný úsek, čímž porušuje práva žalobce, nedotknutelnost jeho vlastnictví, žalobce nad svým pozemkem ztrácí výhradní kontrolu a žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje. Pro stanovení finanční hodnoty tohoto bezdůvodného obohacení vychází žalobce ze svého zjištění tržní hodnoty parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve výši 14 000 000 Kč, část pozemku žalobce o ploše 10 až 11 m² má hodnotu 154 000 Kč a vzhledem k hodnotě majetku žalobce stanovil finanční náhradu za protiprávní a nedovolené užívání pozemku částkou 1 000 Kč denně, za období od 1. 8. 2024 do 31. 12. 2024 se jedná o 153 000 Kč, žalobce je však vlastníkem pouze id. 6/10 pozemku a proto požaduje při zohlednění tohoto podílu pouze 91 800 Kč. Dále žalobce předkládá, že předmětná pohledávka vznikla tím, že se žalovaný bezdůvodně obohacoval tak, že od 1. 8. 2024 bez souhlasu žalobce a proti jeho vůli pokračoval v používání části žalobcovy parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, pro svoji potřebu, když zde umístil požárně nebezpečný prostor svojí stavby, realizované na parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Požárně nebezpečný prostor stavby žalovaného zasahuje na pozemek žalobce, ztrácí výhradní kontrolu k této části svého majetku. Žalobce tvrdí, že umístěním požárně nebezpečného prostoru na par. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, žalovaný porušil povinnost zdržet se všeho, co působí a podstatně omezuje užívání žalobcova pozemku (imise), zmocnil se bez souhlasu žalobce a proti jeho vůli části parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , tím porušil přirozené právo žalobce na nedotknutelnost vlastnictví, část nemovitosti žalobce proti jeho vůli žalovaný stále používá, za toto používání odmítá platit nájem, tímto protiprávním užívání cizí hodnoty se na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje, když bezdůvodné obohacení nabyl porušením přirozeného práva žalobce chráněného zákonem. Jestliže se žalovaný opírá o to, že jeho stavba probíhá v souladu se stavebním povolením, rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 28. 3. 2022, č.j. , spisová značka, tak toto rozhodnutí považuje žalobce „za vadné“ není vypracováno v souladu s právními předpisy, neobsahuje všechny údaje, neobsahuje vypořádání připomínek žalobce ve stavebním řízení, vůbec pak nehovoří o stavbě žalovaného i na parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, kterou spoluvlastní žalobce. Žalovaný není vlastníkem žádné části parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , ani žádných jiných práv, která by ho opravňovala k umístění požárně nebezpečného prostoru od své nedokončené stavby na sousední nemovitost spoluvlastněnou žalobcem. Žalobce dále předkládá, že žaloba se týká pouze té části budovy domu žalovaného, která přesahuje společnou hranici mezi pozemky účastníků. Žalobce tvrdí, že v příčinné souvislosti se stavbou domu žalovaným na jeho pozemku ve vzdálenosti 2 m od společné hranice žalovaný záměrně nedodržel parametry umístění budovy na pozemku, které jsou stanoveny ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., konkrétně § 23 odst. 2 a § 25 odst. 2, úmyslně způsobil, že část budovy, která je ve vlastnictví žalovaného, konkrétně požárně nebezpečný prostor kolem otevřených ploch garážového stání přesahuje společnou hranici, zasahuje na sousední nemovitost, a tím způsobuje ovlivňování nemovitosti žalobce, zasahování do vlastnických práv žalobce a faktické používání části jeho nemovitosti žalovaným, přestože k tomu žalovaný nemá právní důvod. Právním důvodem by mohl být pouze vlastnický podíl žalovaného na nemovitosti žalobce, věcné břemeno, souhlas žalobce nebo smluvní vztah o dočasném užívání části nemovitosti žalobce, nic takového ale žalovaný nemá. Podle názoru žalobce je požárně nebezpečný prostor nehmotnou částí stavby, která vzniká okamžikem provedením budovy, je zde riziko požárního nebezpečí. Tento nebezpečný prostor je podle názoru žalobce společně s vlastnictvím budovy ve vlastnictví žalovaného, podél společné hranice, přesahuje na sousední nemovitost ve spoluvlastnictví žalobce. Žalovaný má tento požárně nebezpečný prostor ve svém vlastnictví, bez souhlasu žalobce a proti jeho vůli jej za společnou hranici pozemků umístil. Žalobce je tak donucen strpět na nemovitosti ve svém vlastnictví omezení daná požárně nebezpečným prostorem budovy ve vlastnictví žalovaného, čímž tak ztrácí nad svým vlastnictvím výhradní kontrolu. Žalobcova tvrzení a jeho právní náhledy jsou celkově poněkud nekoncepční. Nicméně, v rámci jakéhosi vytříbení podané žaloby, při jednání dne 9. 9. 2025, žalobce v základní linii tvrdí, že žalovaný necháním postavení si vedle jeho domu zastřešeného venkovního skladu a garážového stání tak, že vznikl kolem něho požárně nebezpečný prostor, který zasahuje na pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jehož je žalobce spoluvlastníkem o velikosti podílu id. 6/10, plochou širokou 0,99 m a dlouhou 10,2 m, tj. celkem 10,1 m2, tímto způsobem pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, užívá, bez právního důvodu, a to od 3. 9. 2023, kdy je povinen bezdůvodné obohacení vydat a to i za období od 1. 8. 2024 do 31. 12. 2024. Požárně nebezpečný prostor žalobce považuje za část žalovaného stavby a je tak ve vlastnictví žalovaného.

2. Žalovaný navrhl podanou žalobu zamítnout. Žalovaný realizuje stavbu domu na parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , stavba probíhá v souladu se stavebním povolením. Žalobce se proti stavebnímu povolení bránil, všechny přezkumné orgány potvrdily stavební povolení jako věcně a právně správné. Žalobce opakovaně a neustále žalovaného doslova „zasypává“ stížnostmi, žalobami a výzvami k vydání různých finančních částek z různých (údajných) titulů. Žalovaný si není vědom toho, že by jakkoli zasahoval do žalobcových práv. Žalobcem provedený „výpočet peněžité náhrady bezdůvodného obohacení“ nemůže obstát, jím předkládaná výše se neprokazuje, žalovaný ji zjevně odmítá. K žádnému bezdůvodnému obohacení nedochází. Požárně nebezpečný prostor není ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný se nezmocnil části pozemku, jak žalobce tvrdí. Požárně nebezpečný prostor nezasahuje do faktického užívání pozemku žalobce. Žalovaný je přesvědčen, že není ani vymezeno, jak konkrétně se žalovaný „obohatil na úkor žalobce“, jakým konkrétním způsobem byl žalobce omezen v užívání jeho nemovitosti. Vzhledem k tomu je zřejmé, že k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo.

3. Z potvrzení o provedené lustraci v ISZR (2x) k 8. 8. 2025 lze vyčíst, že žalobce - , Jméno žalobce, , je od , datum, ženatý, jeho manželkou je , tituly před jménem, , jméno FO, , je hlášen k trvalému pobytu na adrese „, adresa, “, žalovaný - , Jméno žalovaného, , je od , datum, ženatý, jeho manželkou je , jméno FO, , je hlášen k trvalému pobytu na adrese „, adresa, “. Žalobce a žalovaný, coby fyzické osoby, jsou ve vztazích níže popsaných.

4. Z územního rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 28. 3. 2013, č.j. , spisová značka, a Geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , , jméno FO, , ověřeného dne 19. 7. 2013 vyplývá, že dne 28. 3. 2013 bylo , adresa, vydáno rozhodnutí o umístění stavby , podezřelý výraz, lokalita , adresa, , na (mimo jiné) původní parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , z níž na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku v r. 2013 vznikly (mimo jiné) sousedící parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Záměrem bylo vybudování základní dopravní a technické infrastruktury, když v uvažovaném území má být postaveno celkem 11 rodinných domů.

5. Z územního rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 15. 4. 2014, č.j. , spisová značka, , plyne, že bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění staveb, regulativy prostorového uspořádání staveb, mimo jiné na nově vzniklých parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , kdy minimální velikost pozemku pro jeden rodinný dům je 800 m², zastavěná plocha všech staveb na pozemku nesmí přesáhnout 35 % celkové plochy pozemku, u hranice pozemků musí být umístěno oplocení, stavební čára se stanovuje v uliční frontě na 5 m od čáry uliční. Na každém pozemku je přípustná výstavba pouze jednoho hlavního objektu domu, vedle toho samostatně stojících staveb, jako jsou krytá stání a garáže pro osobní automobily, přičemž na jednotlivých pozemcích se vymezuje zastavitelná část, která je patrná z , podezřelý výraz, celkového situačního výkresu č.j. , spisová značka, z něhož lze vystopovat, že u rodinného domu na parc. č. , hodnota, se počítá s možností umístění garáže, krytého stání, směrem k sousednímu pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jak je z daného výkresu zcela jednoznačně patrné.

6. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , smlouvy kupní a smlouvy o zřízení předkupního práva ze dne 10. 7. 2014, za přispění návrhem na vklad (24. 10. 2014), smlouvy darovací ze dne 16. 3. 2015, nepřehlížeje výpis z usnesení , adresa, ze dne 25. 2. 2015, včetně protokolu o uznání pravosti podpisu ze dne 18. 3. 2015, za přispění návrhem na vklad (18. 3. 2015) a ze smlouvy darovací ze dne 12. 1. 2021, za přispění návrhem na vklad (2. 2. 2021), vyplývá, že od 2. 2. 2021 je žalobce spoluvlastníkem, s výší podílu id. 6/10 (3/5) parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , se součástí č. p. , hodnota, , v roce 2015 postaveného rodinného domu, vše v k. ú. , adresa, , druhým spoluvlastníkem je manželka žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, s výší podílu id. 4/10 (2/5).

7. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , a smlouvy kupní a smlouvy o zřízení předkupního práva ze dne 30. 6. 2014, nepřehlížíme-li souhlasné prohlášení , adresa, ze dne 30. 6. 2014, za přispění návrhem na vklad (8. 1. 2015), vyplývá, že žalovaný je od 8. 1. 2015 vlastníkem parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a na ní od roku 2022 doposud probíhající stavby rodinného domu s venkovním skladem a garážovým stáním.

8. Parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , vzniknuvší dle výše uvedeného geometrického plánu, spolu bezprostředně sousedí, jak lze zhlédnout v kopii katastrální mapy (Mapový list č. , hodnota, ) ze dne 18. 3. 2025.

9. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne 27. 3. 2025, vyjádření žalovaného a jeho manželky ze dne 3. 3. 2022 včetně přiložené katastrální mapy, rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 28. 3. 2022, č.j. , spisová značka, , pravomocného dne 30. 5. 2022, kdy vydání tohoto dnes pravomocného rozhodnutí stavebním úřadem je mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), nepřehlížíme-li odvolání žalobce a jeho manželky ze dne 12. 4. 2022 a rozhodnutí , právnická osoba, , ze dne 18. 5. 2022, č.j. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , pravomocné ke dni 30. 5. 2022, za přispění katastrálním situačním výkresem , podezřelý výraz, z měsíce 12. 2021, situací koordinační (stavby) , podezřelý výraz, z měsíce 12. 2021 a stavební dokumentace půdorysu 1. NP, , podezřelý výraz, (výřez), lze shledat, že na základě žádosti žalovaného přes nesouhlasné vyjádření žalobce a jeho manželky, bylo , adresa, souladu s územním rozhodnutím, kdy stavba bude prováděna podle předkládané projektové dokumentace, když žalobcem namítané nedodržené odstupové vzdálenosti nejsou porušovány, jsou zachovány jako odpovídající, odvolání žalobce a jeho manželky ve stavebním řízení, kde bylo vytýkáno nedodržení odstupových vzdáleností nikoli však vytýkán vznik požárně nebezpečného prostoru, bylo , právnická osoba, zamítnuto a rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, potvrzeno s níže uvedeným výstupem. Na projednávaný případ se vztahuje vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). Vycházeno z § 23 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., podle § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m, ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností, v takovém případě se odst. 4 nepoužije. Podle § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou-li v některých z protilehlých stěn sousedních staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odst.

2. Podle § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemku menší než 2 m. V předmětném řízení šlo o povolení dvou samostatných staveb a to rodinného domu a skladu a krytého stání pro dva automobily, když tyto stavby nejsou spolu provozně propojeny. Jde o dvě samostatné stavby s rozdílným účelem užívání, proto pro posouzení jejich odstupů vůči sousedním pozemkům a stavbám na nich je třeba rozlišovat kritéria v § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vzdálenost rodinného domu žalovaného na společnou hranici s parc. č. , hodnota, je 8,6 m, vzdálenost k rodinnému domu na st. parc. č. , hodnota, je 10,6 m. Vzdálenost mezi oběma rodinnými domy tak respektuje § 25 odst. 2 vyhlášky, není menších než požadovaných 7 m. Ani vzdálenost od společné hranice není menších než 2 m. Pro umístění stavby skladu a garážového stání je třeba vycházet z § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., tzn. že nesmí být od hranice sousedního pozemku umístěna ve vzdálenosti menší než 2 m. I tento požadavek je v daném případě splněn. V rodinném domě žalobce a jeho manželky se směrem ke skladu a garážovému stání žalovaného obytné místnosti nenachází, jak bylo zjištěno, když sklad a schodiště v domě nejsou obytnými místnostmi, vzhledem k tomu není namístě § 25 odst. 4 vyhlášky č. 105/2006 Sb. použít. I kdyby tomu tak bylo, jednalo se o obytné místnosti, je-li protilehlou stěnou sklad, musel by být odstup roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, výška obvodové stěny rodinného domu č. p. , hodnota, je 3,7 m, tzn. nepřesáhla by 4 m vzdálenosti domu č. p. , hodnota, a stavby skladu s garážovým stáním, tedy § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., by byl i pro takovýto případ dodržen. Tedy ať již je ve stěně domu žalobce a jeho manželky směrem k pozemku žalovaného okno obytné místnosti či není, i tak jsou požadované parametry splněny. Je pak zřejmé, a zdůrazňuje se, že jde v případě výstavby žalovaného na jeho pozemku o dvě stavby, jak bylo předkládáno územním rozhodnutím, a to rodinného domu a skladu s garážovým stáním, které nejsou spolu provozně propojeny. Jejich situování pak odpovídá územnímu plánu (viz. shora) pokud jde o tzv. regulativy prostorového uspořádání staveb a umístění rodinných domů.

10. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne 27. 3. 2025, ve shodě se sdělením , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne 4. 4. 2025 a sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 6. 6. 2025, a návazně ze sdělení (doplnění) , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 11. 6. 2025, Požárně bezpečnostního řešení objektu (technická zpráva požární ochrany) , jméno FO, z měsíce 1. 2022, České státní normy ČSN 73 0802-Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty (účinné od měsíce 6. 2009 do měsíce 12. 2023) (dále jen „ČSN 73 0802“) za přispění katastrálního situačního výkresu , podezřelý výraz, z měsíce 12. 2021, situace koordinační , podezřelý výraz, z měsíce 12. 2021, stavební dokumentace Půdorys 1. NP , podezřelý výraz, (výřez) a dále situace stavby z projektové dokumentace, vyplývá, že výše uvedené stavební povolení ze dne 28. 3. 2022 bylo , adresa, , jako příslušným stavebním úřadem, vydáno na podkladě projektové dokumentace včetně Požárně bezpečnostního řešení objektu (technická zpráva požární ochrany) , jméno FO, z měsíce 1. 2022, přičemž v daném případě stavba rodinného domu a vedle něj stavba skladu a garážového přístřešku jsou koncipovány tak, že od stavby skladu a zastřešeného garážového stání je vzdálenost k hranici se sousedním pozemkem parc. č. , hodnota, 2 m a objekt na st. parc. č. , hodnota, ve vzdálenosti od těchto 4 m, vzhledem k tomu, neboť garážový přístřešek bude mít volné neuzavřené stěny, dojde k tomu, že požárně nebezpečný prostor od požárně otevřených ploch přístřešku zasáhne, zasahuje, na sousední pozemek parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , nicméně v odstupové vzdálenosti se nenachází žádný objekt, vzájemné odstupové vzdálenosti pak vyhovují, a to jak vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ vyhláška č. 23/2008 Sb.“) tak ČSN 73 0802. Rodinný dům je v souladu s požárními předpisy. Jsou respektovány všechny požadavky. Pokud jde o výpočet odstupové vzdálenosti, z hlediska požární ochrany staveb, tato činí 2,89 m směrem k parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , tím, že je stavba otevřeného garážového stání odsazena od hranice ve vzdálenosti 2 m, je zde přesah na sousední pozemek parc. č. , hodnota, 0,89 m. Tato odstupová vzdálenost vzniká pouze od otevřené části přístřešku, jak uváděno, tj. v půdorysné délce 6,26 m. Tím dostáváme plochu požárně nebezpečného prostoru, která přesahuje na sousední pozemek 5,57 m (tj. 0,89 m x 6,26 m). Víc nikoli. Vycházíme-li z § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve smyslu § 11 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., u požárních úseků stavby musí být vymezeny požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem, kdy u rodinného domku se postupuje ve smyslu § 15 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb., při stavbách garáží dle § 21 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., přičemž v projednávané věci je směrodatná výše zmiňovaná ČSN 73 0808. Podle ČSN 73 0808 k zamezení přenosu požáru vně hořícího objektu jeho požárně otevřenými plochami na jiný objekt je nutno zachovat nezbytný odstup (proluku) (čl.10.1.). Kolem hořícího objektu vzniká požárně nebezpečný prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru, šířka požárně nebezpečného prostoru je vymezena odstupovými vzdálenostmi od požárně otevřených ploch požárních úseků hořícího objektu. Požárně nebezpečný prostor nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku, kromě veřejného prostranství (čl.10.2.1). V požárně nebezpečném prostoru mohou být umístěny jiné objekty jen výjimečně (jak specifikováno v čl.10.2.2). Žádný právní předpis výslovně nestanoví, že je třeba získat souhlas majitele sousedního pozemku s přesahem požárně nebezpečného prostoru na jeho pozemek. V daném případě, jak uváděno, na parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, vlastněné žalobcem a jeho manželkou požárně nebezpečný úsek vzniklý stavbou zastřešeného garážového přístřešku vzniká, a to v uvedené ploše 5,57 m² na tento pozemek zasahuje, nicméně, jak uváděno, nejsou zde žádné objekty, tedy tato situace je z hlediska požární ochrany možná, přijatelná. Nic ji výslovně nezapovídá. Nad to, vybudováním plotu z betonových panelů, jak patrno na dvou ks fotografiích ze dne 11. 6. 2025, žalobce přesah požárně nebezpečného prostoru na svůj pozemek ve značné míře omezil, ne-li zcela eliminoval, byť on sám se nedomnívá že by tomu tak bylo.

11. Celkově, s ohledem na vytýkané nedodržení odstupů staveb a vytýkaný vznik požárně nebezpečného prostoru, kdy požadované odstupy staveb jsou zjevně zachovány, naproti tomu požárně nebezpečný prostor zasahující na sousední pozemek vznikl, avšak při vyhovujících odstupových vzdálenostech a nenacházení se žádného objektu v nich, stavba skladu a zastřešeného garážového stání, včetně domu samotného, splňuje předpoklady, které v době vydání stavebního povolení vyžadovaly právní předpisy (včetně norem), a tak bylo vydáno výše uvedené stavební povolení, které je pravomocné, písemnost žalobce ze dne 22. 8. 2022 byla , právnická osoba, posouzena jako podnět k provedení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí , právnická osoba, , č.j. , spisová značka, ze dne 18. 5. 2022, kdy uvedené ministerstvo ve svém sdělení žalobci ze dne 16. 12. 2022 provedlo popis geneze předmětného stavebního řízení se závěrem o správnosti právního posouzení sledované problematiky v proběhlém správním řízení, vzhledem k tomu neshledalo důvod pro zahájení, respektive provedení přezkumného řízení ve věci označeného rozhodnutí.

12. Z podnětu ke správnímu řízení ze dne 30. 5. 2024 žalobce a jeho manželky lze vyčíst, že podle jejich názoru je zastřešení skladu žalovaným stavební úpravou vyžadující ohlášení nebo stavební povolení, dále znovu poukazují na dodržení odstupů staveb a vznik požárně nebezpečného prostoru, ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 30. 4. 2024, sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 2. 7. 2024 za přispění sdělením , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, ze dne 20. 8. 2025 je pak zřejmo, že příslušný stavební úřad odkázal na výše uvedené stavební povolení s tím, že stavba žalovaného probíhá podle ověřené projektové dokumentace, v souladu s právními předpisy, a není tak vůbec žádný důvod zahajovat jakékoli další správní, stavební řízení.

13. Z 2 ks fotografií zastřešeného venkovního skladu a garážového stání pořízených v měsíci 9. 2023 (3. 9. 2023), jak vyplynulo z vyjádření žalobce při jednání dne 9. 9. 2025, se shledává, že již nejdéle v měsíci 9. 2023, jistotně však v měsíci 8. 2024 a dále, byl vedle domu žalovaného postaven zastřešený venkovní sklad a garážové stání, při vzniku požárně nebezpečného prostoru (tak jak popisován výše).

14. Z písemnosti označené jako neoprávněné obohacení ze dne 26. 1. 2025, doručené žalovanému koncem měsíce 1. 2025, jak vyplynulo z vyjádření žalovaného při jednání dne 9. 9. 2025, lze vyčíst, že požárně nebezpečný úsek přízemní části stavby má zasahovat na žalobcův pozemek, čímž nad ním ztrácí kontrolu, vzhledem k tomu požaduje „finanční kompenzaci za bezdůvodné obohacení“ za období 1. 8. 2024 až 31. 12. 2024 ve výši 153 000 Kč při požadavku k zaplacení do 10. 2. 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 2. 2025, doručené žalovanému v polovině měsíce 2. 2025, jak vyplynulo z jeho vyjádření při jednání dne 9. 9. 2025, se podává, že žalobce žádá zaplatit částku 153 000 Kč za bezdůvodné obohacení za výše uvedené období do 28. 2. 2025, když na předchozí výzvu nebylo reagováno. Žalovaným (ani dílem) plněno nebylo.

15. Z žaloby ze dne 20. 1. 2025, s přílohami (text zprávy: , hodnota, žaloba o vydání - podání plus.pdf), podané u zdejšího soudu 20. 1. 2025, jak patrno z ověření elektronického podání, je zřejmo, že žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 1. 2025 se žalobce domáhá vůči žalovanému uložení povinnosti zaplatit žalobci částku 132 660 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 132 660 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení, z naprosto stejných důvodů jako v této věci, když je nárokováno bezdůvodné obohacení tentokráte však za předchozí období od 1. 9. 2023 do 31. 5. 2024, od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 a od 1. 7. do 31. 7. 2024, když v tamním řízení se žalovaný vyjádřil shodně jako v této věci, tedy tak, že jeho stavba probíhá v souladu se stavebním povolením a tento si není vědom toho, že by jakkoli zasahoval do žalobcových práv, žalobu navrhl zamítnout, jak patrno z jeho vyjádření ze dne 13. 3. 2025, došlého zdejšímu soudu 13. 3. 2025, jak zjevno z ověření elektronického podání, když žalovaný je zastoupen advokátem , Jméno advokáta, , stejně jako v této věci, jak se podává z procesní plné moci ze dne 20. 2. 2025. Z rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 2. 6. 2025, č. j. , spisová značka, vyplývá, že žaloba žalobce byla v plném rozsahu zamítnuta a tomuto uloženo zaplatit žalovanému náklady řízení, proti uvedenému rozsudku podal žalobce odvolání ze dne 1. 7. 2025 (zjevně nikoliv 2024), a též uplatnil námitku podjatosti soudce v podání ze dne 4. 6. 2025, jak z daných listin patrno, věc byla předložena odvolacímu soudu, , adresa, k rozhodnutí, jak patrno z předkládací zprávy ze dne 6. 8. 2025, ve věci doposud odvolacím soudem rozhodnuto nebylo. Jde o tentýž nárok ale za jiné vymezované období (1. 9. 2023 - 31. 7. 2024) vzhledem k tomu nejde o stejnou věc, případ totožný, kdy zahájené řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení (litispendence) ve smyslu § 83 odst. 1 o.s.ř. a zároveň není založena ani překážka věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae) ve smyslu § 159a odst. 4 o.s.ř.

16. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako zcela dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce v dostatečném rozsahu uzavřít, a vyhodnotit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům žalobce, pokud na svých důkazních návrzích setrval, žalovaný žádné důkazní návrhy neměl. V souvislosti nutno zmínit, že v projednávané věci není samozřejmě prokazována adekvátnost výše požadované náhrady za bezdůvodné obohacení předkládaná žalobcem (91 800 Kč), nicméně její zjišťování je v projednávané věci s ohledem na její právní posouzení nadbytečné, nepotřebné (viz. zdola). Jinak, kromě důkazů označených, provedl soud ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Provedené důkazy hodnotil soud ve smyslu § 132 o.s.ř. podle své úvahy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti přihlížeje ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, při níže uvedeném skutkovém výstupu.

17. O skutkovém stavu, s ohledem na vytříbená skutková tvrzení (viz. první odstavec odůvodnění) nelze učinit ucelený závěr. Lze jen shrnout, v základním, že od 2. 2. 2021 je žalobce - , Jméno žalobce, spoluvlastníkem, s výší podílu id. 6/10 (3/5), parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, se součástí č. p. , hodnota, , v roce 2015 postaveného rodinného domu, v k. ú. , adresa, , druhým spoluvlastníkem je manželka žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, s výší podílu id. 4/10 (2/5). Od 8. 1. 2015 je žalovaný - , Jméno žalovaného, vlastníkem parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a na ní od roku 2022 doposud probíhající stavby rodinného domu s venkovním skladem a garážovým stáním. Uvedené pozemky, parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , spolu bezprostředně sousedí. Dne 28. 3. 2022 vydal , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, pod č.j. , spisová značka, na základě žádosti žalovaného stavební povolení pro stavbu: , podezřelý výraz, které je pravomocné od 30. 5. 2022. Stavby účastníků splňují požadavky na vzájemné odstupy staveb, výstavbou zastřeného otevřeného garážového stání, nejdéle v měsíci 9. 2023, vznikl požárně nebezpečný prostor zasahující na parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, plochou 5,57 m2 (což je možné). Stavba žalovaného splňuje veškeré požadavky, které v době vydání stavebního povolení vyžadovaly právní předpisy. (V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění popsaná shora.) Oproti uvedenému nelze konstruovat žádný skutkový závěr ohledně obohacení žalovaného bez (spravedlivého) důvodu při zároveň příčinné souvislosti mezi takovýmto obohacením žalovaného a korespondujícím ochuzení na straně žalobce. Nic takového není prokazováno, ve vazbě na právní posouzení projednávané věci uvedené níže, zjišťováno (viz. zdola).

18. Při právním posouzení věci soud předesílá, že vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně „obč. zák.“), když sledovanou problematikou je bezdůvodné obohacení, tedy tzv. (neoprávněný) majetkový prospěch (rozh. NS ČR 28 Cdo 1036/2012). Jestliže bylo užito jiných, dalších právních předpisů, je to v textu odůvodnění rozsudku soudu uváděno.

19. Jak zjištěno, skutkově, žalovaný vedle domu zrealizoval stavbu zastřešeného venkovního skladu a garážového stání výhradně na jím vlastněné parc. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, bez jakéhokoli zásahu a přesahu na pozemek spoluvlastněný žalobcem, a to zjevně v souladu s územním rozhodnutím (viz. územní rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne 15. 4. 2014, č.j. , spisová značka, o umístění stavby: Regulativy prostorového uspořádání staveb a umístění rodinných domů/), a to na základě řádného stavebního povolení, vydaného ve správním, stavebním řízení (viz. rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne 28. 3. 2022, č.j. , spisová značka, o stavebním povolení na stavbu: , podezřelý výraz, , kdy řízení je pravomocně skončeno. Je zjevné, že při postupech podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně jen „správní řád“), a s ohledem na § 330 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2024 (§ 335) (dále jen „nový stavební zákon“), bylo v návaznosti postupováno dle příslušných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. 12. 2023 (dále jen „starý stavební zákon“), máme-li na zřeteli § 1 odst. 2, § 108 odst. 1, § 109 písm. a), e), § 110 odst. 2 písm. e), § 111 odst. 1 písm. a), b) a § 115 odst. 1 starého stavebního zákona, při dodržení zákonných postupů a přezkumu žádosti o stavební povolení ze všech vyžadovaných hledisek, kdy soud poznamenává, že ve smyslu § 332a nového stavebního zákona bylo v daném případě postupováno podle původních prováděcích právních předpisů, tedy mimo jiné podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 501/2006 Sb. a vyhlášky č. 23/2008 Sb. (jak tyto uváděny shora včetně ČSN 73 0802). Na adresu žalobce se jen poznamenává, že jím zmiňovaná vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, byla v době vedeného stavebního řízení již dávno ke dni 29. 3. 2013 zrušena (a to vyhláškou č. 63/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření), vzhledem k tomu je zcela zřejmé že na daný případ vůbec nedopadá, byť se tak žalobce domnívá. Věc je ve správním řízení ukončena, závazně, zdejšímu soudu nepřísluší vydaná rozhodnutí ve správním řízení jakkoli přezkoumávat. Vzhledem k tomu žalobcem předestřené problémy, tedy tvrzení, že není dodržen odpovídající odstup staveb účastníků a že s ohledem na tvrzené nedodržení odstupové vzdálenosti vznikl požárně nebezpečný prostor zasahující na žalobcem spoluvlastněný pozemek nemají žádný význam, těmito není možno se zabývat z hlediska ukončeného stavebního řízení. Je zjevné, že požadované odstupy staveb jsou zachovány a je zjevné, že na žalobcem spoluvlastněný pozemek přesahuje požárně nebezpečný prostor plochou 5,57 m2 (nikoli žalobcem tvrzených 10,1 m2), nicméně tato skutečnost je bez významu. Jak bylo výše řečeno, vznik požárně nebezpečného prostoru není vázán na souhlas majitele sousedního pozemku a tento (jen) nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku (viz. ČSN 73 0802). A to je vše. Tedy vznik požárně nebezpečného prostoru, jako je tomu v daném případě, je možný a akceptovatelný, nejsou-li v jeho ploše další objekty (jak bylo zjištěno /viz. shora/). Tedy provedl-li žalovaný stavbu zastřešeného venkovního skladu a garážového stání podle vydaného stavebního povolení, žádné své povinnosti stanovené zákonem neporušil, neporušuje.

20. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Strany závazku vyplývajícího z bezdůvodného obohacení se označují jako ochuzený, což je ten, na jehož úkor bylo obohacení získáno, a obohacený, což je osoba která obohacení nabyla. Obohacení může spočívat v rozmnožení majetku obohaceného (viz. rozh. NS ČR 29 Cdo 3281/2012), a to v podstatě jakoukoli formou, obohacení pak může spočívat také v tom, že hodnota majetku obohaceného se nesníží, ač by se tak jinak stalo. V každém případě však musí obohacení spočívat v majetkové hodnotě. Současně platí, že rozsah povinnosti vydat bezdůvodné obohacení se neodvíjí od újmy ochuzeného, ale od prospěchu nabytého obohaceným (rozh. NS ČR 28 Cdo 4162/15, 25 Cdo 2145/2004, 30 Cdo 2442/2007 nebo 28 Cdo 896/2011). Navíc, o bezdůvodné obohacení se nejedná v případech, kdy sice dochází např. k omezení vlastnického práva ochuzeného, ale toto omezení nevede ke vzniku obohacení jiného (rozsh. NS ČR 28 Cdo 804/2017). Mezi obohacením a tomuto korespondujícím ochuzením musí existovat příčinná souvislost. Předpokladem bezdůvodného obohacení je pak to, že k němu došlo bez spravedlivého důvodu, kdy spravedlivým důvodem se primárně rozumí důvod právní. (Za právní důvod pro nabytí obohacení lze zásadně označovat právní skutečnost, jež obohacenému zakládá právo, aby na úkor ochuzeného získal majetkový prospěch.) Plněním bez právního důvodu je pak plnění, jehož právní důvod od počátku vůbec neexistoval. Nutno zmínit, že na rozdíl od náhrady škody (§ 2894 odst. 1 obč. zák.), bezdůvodné obohacení nevyžaduje protiprávní jednání obohaceného (s výjimkou protiprávního užití cizí hodnoty, když cizí hodnotou se rozumí hodnota náležející ochuzenému, která je podle práva vyhrazena jen jemu /rozh. NS ČR 28 Cdo 964/2008/).

22. V projednávaném případě je shledáno, že postavením vedle domu žalovaného zastřešeného venkovního skladu a garážového stání vznikl kolem něho požárně nebezpečný prostor, který zasahuje na parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jehož je žalobce spoluvlastníkem, plochou 5,57 m2, v tom lze dát žalobci za pravdu. Nicméně, při odkazu na definování požárně nebezpečného prostoru, což není nic jiného než prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi konstrukce hořícího objektu (čl.10.2.1 ČSN 73 0802) (viz. shora), nelze jakkoli dovozovat, že by se jeho vznikem žalovaný na úkor žalobce obohatil, tedy že by se rozmnožil jeho majetek, či naopak se hodnota jeho majetku nesnížila, že by tedy nabyl nějaký majetkový prospěch, vzhledem k tomu pak nelze zvažovat zda se tak stalo či nestalo bez (spravedlivého) důvodu a samozřejmě vůbec nelze uvažovat o příčinné souvislosti mezi „obohacením a ochuzením“, když k ničemu takovémuto nedochází. Nic takového se neděje, předpoklady odpovědnosti ze závazku zakládaného bezdůvodným obohacením nejsou v daném případě naplněny. Vznikem požárně nebezpečného prostoru žalovaný fakticky parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, neužívá, žalobce v jeho vlastnickém právu neomezuje, ani reálně nepůsobí na sousední pozemek tak, že by působil jakékoli žalobcovo obtěžování. Samozřejmě se nejedná ani o jakékoli protiprávní užívání cizí hodnoty. K bezdůvodnému obohacení, jak na toto správně poukazuje žalovaný, nedochází. Vzhledem k uvedenému nezbývá, než podanou žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout.

23. Nutno zmínit, že ani při posuzování vztahů účastníky z nejširších možných hledisek v rovině soukromého práva, občanskoprávní, vycházeno z atributů vlastnického práva (§ 1011 obč. zák., § 1012 obč. zák), máme-li na zřeteli § 1013 odst. 1 obč. zák. a též § 1257 odst. 1 obč. zák. a § 2201 obč. zák., soud neshledává, že by existující požárně nebezpečný prostor zasahující na žalobcem spoluvlastněný pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, plochou 5,57 m2 byl něčím, z čeho by bylo možno ve vztahu k žalovanému dovozovat jakákoli žalobcova práva. Požárně nebezpečný prostor je prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi konstrukce hořícího objektu (čl.10.2.1 ČSN 73 0802) (viz. shora), což z povahy znamená, že jej nelze zvažovat jako tzv. imisi (nejde o odpad, vodu, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy, atp.) která musí působit a tudíž obtěžovat, a zároveň pro jeho „fyzickou neexistenci“, když jde jen o prostor v kterém se v případě požáru tento může šířit, nelze ani hovořit o tom, že by byl žalobcem spoluvlastněný pozemek žalovaným jakkoli užíván, okupován, pročež nelze uvažovat ani o případném vzniku věcného břemene, či závazku z nájmu. A jelikož vůbec nedochází k intervenci, tj. faktickému užívání parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, žalovaným, nelze hovořit o tom, jak výše uváděno, že by snad docházelo k užívání nemovité věci bez právního důvodu s nárokem na případné vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 obč. zák., § 2999 odst. 1 obč. zák.), jak výše podrobně popisováno. Úvaha, že požárně nebezpečný prostor je snad „nehmotnou“ částí stavby zastřešeného venkovního skladu a garážového stání žalovaného, předkládaná žalobcem, tedy že požárně nebezpečný prostor je ve vlastnictví žalovaného, je absurdní. Na danou situaci pak nedopadá ani § 1020 obč. zák., dle kterého má-li proto vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků, neboť toto ustanovení je uplatnitelné výhradně v případech, kdy neproběhlo správní, stavební řízení a nikoli tehdy, má-li stavebník platný veřejnoprávní titul (stavební povolení) jako je tomu v daném případě (rozh. NS ČR 22 Cdo 4492/15). V souvislostech není možno ani přehlédnout to, že v současné době je na hranici pozemků účastníků žalovaným postaven plot z betonových desek, který nebezpečí odvozované od požárně nebezpečného prostoru ve značné míře eliminuje.

24. Celkově vyhodnoceno, lze se shodnout s náhledem žalovaného na danou problematiku, že staví-li podle podmínek stanovených pravomocným stavebním povolením, nezasahuje jakkoli do žalobcových práv, s tím se lze ztotožnit. Samozřejmě, nevyjadřuje-li se, neznamená to, že by s žalobcem předkládaným souhlasil. K argumentaci žalobce, pokud se s ní soud nevypořádává již výše v rámci odůvodnění svého rozsudku, zmiňuje ještě, že názory a náhledy žalobce na sledovanou problematiku nelze přijmout, těmto přisvědčit. Jak uváděno, požadované odstupy staveb jsou dodrženy, existence požárně nebezpečného prostoru zasahujícího na žalovaným spoluvlastněný pozemek je, přísně vzato, bez významu. Ve stavebním řízení se příslušné správní úřady řádně námitkami žalobce zabývaly, vyhodnotily je jako nedůvodné. Není možno z příslušných rozhodnutí ve správním řízení pro potřeby projednávaného sporu nevycházet. Pokud žalobce, byť upustil od návrhu „znaleckého posudku“, poukazuje na vady správního řízení, zpochybňuje rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne 28. 3. 2022, č.j. , spisová značka, , kdy stavební řízení je pravomocně skončeno, musí soud zdůraznit, že mu jakkoli nepřísluší toto správní rozhodnutí přezkoumávat, takováto problematika (v obecné poloze) patří do pravomoci soudů na úseku správního soudnictví a nikoli do pravomoci soudů obecných (když samozřejmě rozhodnutí vydaná v rámci veřejné správy nelze „přezkoumávat“ znaleckým posudkem). Jestliže pak žalobce chce snad poukazovat na to, že v uvedeném stavebním povolení se nehovoří o tom, že „žalovaný může umístit část své stavby na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, “, míněno asi požárně nebezpečný prostor, pak k tomuto nemá soud co dodat. Jde o zjevné nepochopení povahy rozhodnutí ve správním řízení, jímž byla stavba povolena. Z naznačené úvahy žalobce pak asi též pramení jeho opakovaný požadavek, aby soud vyzval žalovaného „o vyjádření k umístění části požárně nebezpečného prostoru na parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, “, tedy k tomu „co ho k tomu opravňuje“, k čemuž se žalobce z pochopitelných důvodů nevyjádřil, když z povahy a charakteru věci, ve vazbě na stavební povolení, není k čemu se vyjadřovat. Žalobcovy výše popsané úvahy jsou totiž naprosto nelogické. Je možné, že vymezením požárně nebezpečného prostoru způsobem, kdy zasahuje na pozemek ve spoluvlastnictví žalobce, se žalobce jako spoluvlastník takovéhoto pozemku cítí být takovouto skutečností dotčen a pocitově s ohledem na charakter takového prostoru může mít nějaké s tím spojené „obavy“ ohledně tohoto prostoru v případě požáru u žalovaného. Nicméně uvedené není ničím, coby zakládalo jakékoli nároky jak z hlediska věcných vlastnických práv včetně práv tzv. sousedských, tak z hlediska závazkových práv z jiných právních důvodů, kam patří bezdůvodné obohacení, tak i z hlediska širší ochrany práv přirozených, na něž se též žalobce snaží v celkových souvislostech poukazovat.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k uvedenému má žalovaný právo na plnou náhradu tomuto vzniklých nákladů, které, jak shledáváno, jsou tvořeny především náklady na zastoupení žalovaného advokátem. Odměnu zástupce žalovaného tvoří celková částka 19 120 Kč za čtyři úkony právní služby po 4 780 Kč (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, ve vztahu k § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud vychází z tarifní hodnoty 91 800 Kč. Hotové výdaje zástupce žalovaného tvoří částka 1 800 Kč za čtyři úkony právní služby po 450 Kč (převzetí zastoupení, podání vyjádření ze 13. 6. 2025, účast u soudního jednání /dvě započaté dvouhodiny/) (§ 2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K hotovým výdajům patří i cestovní výdaje, jízdné, za cestu k soudu dne 9. 9. 2025 na trase , adresa, a zpět, při celkově ujetých 246 km, při užitém vozidle , podezřelý výraz, (RZ: , SPZ, ), s průměrnou spotřebou 6,1 l/100 km, při užitém palivu motorová nafta v ceně 34,70 Kč/1 l, při paušální náhradě 5,80 Kč/1 km, tj. celkové jízdné v částce 1 948 Kč (při min. zaokrouhlení částky 1947,5082 Kč) (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 157 odst. 3 a 4, § 158 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 475/2024 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času, a to za šest 1/2 hod. po 150 Kč, tj. celkových 900 Kč (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkově jde na nákladech zastoupení žalovaného advokátem o částku 23 768 Kč, kterou je třeba zvýšit o 21 % DPH, tj. o 4 991,28 Kč, neboť zástupce žalovaného je plátcem uvedené daně, výsledně se tak dostáváme na celkovou částku nákladů zastoupení žalovaného 28 759 Kč (při min. zaokrouhlení částky 28 759,28 Kč). Uvedenou částku náhrady nákladů řízení ukládá soud neúspěšnému žalobci žalovanému zaplatit k rukám jeho zástupce, advokáta, jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).