1 C 67/2020

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem titul Zdeňkem Tichým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul . et titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zřízení služebnosti stezky a cesty

I. Žaloba se žádostí, že se zřizuje služebnost stezky a cesty ve prospěch všech současných i budoucích vlastníků či spoluvlastníků pozemků p. [číslo] zapsaných u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], přes pozemek p. [číslo] zapsaný u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], případně že se zřizuje povolení nezbytné cesty přes pozemek p. [číslo] zapsaný u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] v rozsahu, který odpovídá potřebě žalobce řádně užívat svou nemovitost, případně že došlo k vydržení práva služebnosti stezky a cesty přes pozemek p. [číslo] zapsaný u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] v rozsahu, který odpovídá potřebě žalobce řádně užívat svou nemovitosti, se zamítá. 2 1 C 67/2020

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se své žalobě domáhal na žalované zřízení služebnosti stezky a cesty ve prospěch všech současných i budoucích vlastníků či spoluvlastníků pozemků p. [číslo] zapsaných u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], přes pozemek p. [číslo] zapsaný u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], případně že se zřizuje povolení nezbytné cesty přes pozemek p. [číslo] zapsaný u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] v rozsahu, který odpovídá potřebě žalobce řádně užívat svou nemovitost, případně že došlo k vydržení práva služebnosti stezky a cesty přes pozemek p. [číslo] zapsaný u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] v rozsahu, který odpovídá potřebě žalobce řádně užívat svou nemovitosti.

2. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] zapsaného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a že žalovaná je vlastníkem sousedního pozemku [parcelní číslo] zapsaného u téhož katastrálního úřadu na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalobce dále poukazoval na to, že v roce 2019 probíhalo u [stát. instituce] řízení týkající se výstavby rekreačního objektu na jeho pozemku a vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě neprokázal přístup ke svým nemovitostem přes pozemek žalované, bylo stavební řízení zastaveno. Souhlas žalované tak chybí k tomu, aby stavba mohla být povolena.

3. Žalobce dále tvrdí, že přes pozemek žalované vede od nepaměti jediná přístupová stezka a cesta k jeho pozemku. Samotná stezka a cesta na tomto pozemku je přístupovou cestou, kterou užívají nejen obyvatelé [obec], pokud jdou na obecní pozemek p. [číslo] kde má [územní celek] pláž u rybníka a tuto jedinou přístupovou stezku a cestu využívali na základě smlouvy předchozí vlastníci předmětných nemovitostí žalobce více než zákonném požadovaných 20 let, tedy je možné hovořit i o vydržení služebnosti stezky a cesty. Nemovitosti nabyl v roce 2009 od své tety v dobré víře, že právo užívat část nemovitosti [parcelní číslo] v k. ú. [obec] jako stezku a cestu bylo již v dávné minulosti zajištěno smlouvou, předchozí vlastník dotčené parcely nikdy nic proti užívání předmětné stezky a cesty nenamítal. Ke změně došlo poté, kdy po církevních restitucích se stala vlastníkem parcely [číslo] žalovaná, která mu odmítala jediný přístup k jeho nemovitostem a to poté, kdy ji požádal o povolení v souvislosti se stavbou domu a místo toho mu žalovaná nabídla, že parcelu od něho odkoupí, a to zhruba za desetinu ceny, za kterou se prodávají v okolí parcely, na nichž lze stavět, byla nabídnuta částka 32 Kč/m2. S tímto nesouhlasil a žalované zaslal předžalobní výzvu. Má se i za to, že postup žalované je v rozporu s dobrými mravy, pokud nabízela za odkup pozemku nízkou cenu a jedná se také o jediný možný přístup k jeho pozemku, který nemůže být bez přístupové cesty.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

5. Žalovaná tvrdila, že ke dni [datum] se stala vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] na základě rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a z rozhodnutí také nevyplývá, že by byl pozemek jakkoli zatížen, ostatně toto neplyne ani z katastru nemovitostí. [ulice] sporu žalované s [anonymizováno] [země], [anonymizováno] který vydání 3 1 C 67/2020 předmětného rozsudku předcházel se obsáhle řešila i otázka cesty přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] a tehdy Okresní soud v Pelhřimově konstatoval, že žádná taková cesta, pro kterou by bylo možné tento pozemek nevydat, neexistuje. Dále se poukazuje i na nález Ústního soudu sp. zn. II ÚS 268/06, podle kterého pokud oprávněná osoba získala pozemek v restituci od povinné osoby, není možné se na restituentovi domáhat existence omezení vlastnického práva, nadto nezapsaného v katastru nemovitostí. Žalovaná dne [datum] svěřila nájemní smlouvu pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] za nekomerčních podmínek pro užívání obci [obec] a důvodem bylo uchování cenné lokality [ulice] rybníka, kterou se v současnosti žalobce podle žalované pokouší ze zištných důvodů zdevastovat. Zřízení služebnosti stezky a cesty lze považovat za zatížení majetku a žalobce se také svou předžalobní výzvou pokoušel získat souhlas žalované s uzavřením smlouvy o zřízení služebnosti ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalobce ve své žalobě i v chybně datované předžalobní upomínce ze dne [datum] uvádí, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] využívá jako přístup ke svým pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec], tedy 6 let fakticky užívá cizí pozemek a nikdy se na žalovanou neobrátil se žádostí o řešení této situace a nikdy jí neposkytl žádnou finanční kompenzaci. Dne [datum] se žalobce obrátil na žalovanou, aby mu bezplatně vydala souhlas s přístupem a přejezdem přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], nikdy žalované nepředložil výkres s plánovaným rekreačním objektem. Žalobce chtěl ve svůj prospěch zatížit celý pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], nenavrhl žádné návrhy, a proto jeho žádost byla odmítnuta. Navíce se má za to, že plánovaná výstavba žalobce narušuje přírodní lokalitu [anonymizováno] rybník. Žalobce také fakticky požaduje služebnost stezky a cesty přes celý pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaná také na žalobce nevyvíjela nátlak ve věci koupě jeho pozemků, byl to sám žalobce, který se obrátil na žalovanou ohledně nabídky kupní ceny a navrhovaná kupní cena byla 32 – 35 Kč/m2, jednalo se o cenu nadprůměrnou za trvalý travní porost v dané lokalitě.

6. Žalovaná má i za to, že je zapotřebí posoudit otázku její pasivní legitimace v tomto sporu, je evidovanou právnickou osobou zapsanou v Rejstříku evidovaných právnických osob, vedeném Ministerstvem kultury a tento rejstřík obsahuje i rovněž způsob jednání statutárního orgánu žalované, který je podroben přísným omezením ohledně dispozic s jejím majetkem.

7. Po podání žaloby žalobce následně upřesnil žalobní petit v rozsahu předloženého geometrického plánu, na kterém byla cesta zaměřena a žalovaná i přes zásadní úpravu žalobního návrhu s upraveným žalobním návrhem nesouhlasila a poukazovala na to, že žalobci a komukoli jinému v přístupu na pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] nebrání, dále že [stát. instituce] o veřejném charakteru cesty přes část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] ví, proto může vést se žalobcem řízení o vydání stavebního povolení a žalovaná se i domnívá, že tento pokojný stav může fungovat i do budoucna, tak jak tomu bylo před rokem 2015, kdy byl předmětný pozemek žalovanou bez jakéhokoli věcného břemene restituován.

8. V průběhu řízení účastníci poukazovali na rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], v jehož rámci došlo k pozemkovým úpravám a [územní celek] je vlastníkem pozemku, což je asfaltová cesta, tedy je přístupovou cestou ústící ke spornému pozemku žalované, přes který se domáhá žalobce přístupu na své pozemky. Dále účastníci i učinili nesporné tvrzení o tom, že pokud jde o cestu, která vede přes pozemek žalované parc. [číslo] tuto cestu užívá veřejnost, tedy k chůzi i jízdě automobilem, aniž by jim v tom někdo zabraňoval.

9. Pokud jde o vlastnická práva účastníků k pozemkům, soud zjistil z výpisu z Katastru nemovitostí, Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] jako nabývací titul je 4 1 C 67/2020 uváděna darovací smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a z darovací smlouvy samotné lze zjistit, že dárkyní byla [titul]. [jméno] [příjmení], smlouva neobsahuje ničeho o služebnosti. Z výpisu z Katastru nemovitostí, Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] je dále zjištěno, že žalovaná je vlastnicí mimo jiné pozemku parc. [číslo].

10. Pro posouzení věci je podstatné, zda na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace.

11. Podle vyjádření [stát. instituce] – Odbor dopravy ze dne [datum] se na pozemku [číslo] nachází veřejně přístupná účelová komunikace, pozemek [číslo] je užíván jako komunikace téměř celý, neboť jedna odbočka veden na hráz rybníka, který se nachází na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], další k pozemkům [celé jméno žalobce] a jedna větev k rekreační chatě [titul]. [jméno] [příjmení]. Veřejně přístupná účelová komunikace na pozemku [číslo] dále navazuje na komunikaci na pozemku [číslo] ve vlastnictví [územní celek] dále na ostatní komunikace.

12. Z rozhodnutí [stát. instituce] – Odbor dopravy jako příslušného silničního správního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [spisová značka], sp. zn.: OD [číslo] soud zjistil, že tento správní úřad rozhodoval podle § 40 odst. 4 písm. a) zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdější předpisů, o žádosti [celé jméno žalobce], [datum narození], [obec a číslo], ze dne 18. 1. 2021ve věci určení, zda jsou pozemky parc. [číslo] – ostatní plocha a parc. [číslo] – ostatní plocha v k. ú. [obec] a parc. [číslo] – ostatní plocha v k. ú. [obec] účelovou komunikací veřejně přístupnosti podle § 142 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl tak, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] se nachází místní komunikace, na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Ve svém odůvodnění správní orgán se podrobně zabývá pozemkem parc. [číslo] který je ve vlastnictví [anonymizováno 5 slov], zjišťoval, zda cesta splňuje všechny znaky, aby mohla být prohlášena za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, a to pokud jde o plnění účelu dle zákona o pozemních komunikacích, stálost a patrnost terénu, souhlas vlastníka s obecným užíváním cesty veřejností, nutnou komunikační potřebou a po provedeném řízení dospěl správní úřad k jednoznačnému závěru, že pozemek parc. [číslo] složil a slouží jako účelová komunikace veřejně přístupná a vlastník pozemku parc. [číslo] je tak v rámci výkonu vlastnických práv omezen povinností strpět užívání tohoto pozemku jako účelové komunikace veřejně přístupné. Toto rozhodnutí správního úřadu nabylo právní moci dne [datum].

13. Po právní stránce soud věc posoudil podle občanského zákona a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění.

14. Podle ust. § 1029 odst. 1 a 2 o.z. může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat pro to, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně jí užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

15. Podle ust. § 1032 odst. 1 a 2 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, za a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, za b) způsobil-li si nedostatek přístupu 5 1 C 67/2020 z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo za c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Rovněž nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

16. Podle ust. § 1033 odst. 1 o.z. obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Při tom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanovených v § [číslo] odst. 2.

17. Podle § 2 odst. 1 a 2 zákona o pozemních komunikacích, je pozemní komunikací dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti, přičemž se dělí na a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace a d) účelové komunikace.

18. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, účelovou komunikací je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právní předpisy tím není dotčena.

19. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

20. V daném případě je podstatné a rozhodující, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] se skutečně jedná o účelovou komunikaci, která je veřejně přístupná a slouží k obecnému užívání, o tom nepochybně svědčí i rozhodnutí [stát. instituce] – Odbor dopravy, který rozhodoval jako příslušný silniční správní úřad a dospěl tak i k jednoznačnému závěru, že pozemek parc. [číslo] sloužil a slouží jako účelová komunikace veřejně přístupná. Také nebylo zjišťováno a ani tvrzeno, že by příslušným správním orgánem bylo vydáno rozhodnutí, které by toto obecné užívání dané cesty jakkoli omezovalo. Žalobce je tak oprávněn tuto cestu užívat a tato skutečnost představuje překážku, jež zcela vylučuje zřízení nezbytné cesty, jelikož zde není naplněna základní podmínka jejího zřízení, neexistence přístupu z veřejné cesty.

21. Soud také neshledal za důvodnou námitku žalované ohledně její pasivní legitimace v tomto sporu, jak správně poukazuje žalovaná, její pasivní legitimace vyplývá z jejího postavení právnické osoby, neboť je evidována a zapsána v Rejstříku evidovaných právnických osob vedeném Ministerstvem kultury a na tom ani nic nemění, pokud jde o způsob jednání statutárního orgánu ve věci dispozic s majetkem. Stejně tak není důvodná námitka žalobce ohledně případného vydržení služebnosti stezky a cesty přes pozemek parc. [číslo] to jednak pro to, že o tom ani nesvědčí uzavřená darovací smlouva, na základě které nabyl žalobce vlastnická práva ke svým pozemkům a dále se zejména jedná i o tu skutečnost, tak jak i sám tvrdí žalobce, že cesta přes pozemek parc. [číslo] sloužila a slouží pro užívání širší veřejnosti, jedná se také o veřejně přístupnou účelovou komunikace, což samo o sobě vylučuje vydržení služebnosti cesty. Namítá-li dále žalobce, že [stát. instituce], a to Odbor výstavby, dále setrvává na svém vyjádření ze dne [datum], ve kterém se vyjadřuje k případnému stavebnímu řízení, resp. posuzovaní žádosti o vydání územního rozhodnutí a ve kterém i poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne [datum], č.j. 6 1 C 67/2020 II ÚS 268/06-1 a uvedené bylo i tímto odborem výstavby soudu sděleno, k tomu se sluší dodat, že o žádosti o vydání územního rozhodnutí rozhoduje příslušný správní orgán a pokud je odkazováno na nález Ústavního soudu, tento se týká právě znaků veřejně přístupné účelové komunikace, kterými se i zabýval [stát. instituce] – Odbor dopravy ve svém rozhodnutí ze dne [datum] a pokud jde o samotné stavební řízení a k povaze vyjádření nebo rozhodnutí silničního správního úřadu k napojení stavby na veřejnou dopravní infrastrukturu, k tomu se i vyjadřoval ve svém usnesení rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

22. Z výše uvedených důvodů byla proto žaloba žalobce v celém rozsahu zamítnuta, přičemž lze i uvést, že soud také není vázán návrhem, pokud jde o případné vedení cesty přes konkrétní pozemek, pokud v tomto směru byl žalobcem předkládán i geometrický plán a pokud jde o náhradu za případné zřízení práva cesty, o tomto by soud rozhodoval z úřední moci i bez návrhu, s ohledem na učiněný závěr soudu však nebylo zapotřebí se již tímto zabývat.

23. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na výsledek sporu je žalobce povinen nahradit žalované náklady řízení. Náklady žalované se sestávají v účasti jejího zástupce na jednání před soudem dne [datum], dne [datum] a dne [datum] po [částka], tj. [částka], k tomu náleží příprava účasti na jednání za uvedené dny po [částka], tj. [částka], dále se jedná o vyjádření ve věci ze dne [datum] a dne [datum] po [částka], tj. [částka] a uvedené bylo přiznáno podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.. Pokud žalovaná žádala ještě paušální náhradu za vyjádření k předžalobní výzvě ze dne [datum], takovýto úkon není účtovatelným úkonem, to i proto, že nebyl učiněn za řízení před soudem. K náhradě nákladů řízení u žalované náleží i náhrada cestovného, a to jednak za účast při jednání dne [datum], jedná se o jízdné osobním automobilem na trase [obec] – [obec] a zpět, 2 x 115 km, tj. 230 km, průměrná spotřeba 7,1 l/100km, benzín 95 oktanů/ [částka], paušální náhrada za 1 km [částka], vyúčtování dle vyhl. č. 358/2019 Sb. cestovné tedy [částka]. Dále se jedná za cestovné za účast při jednání dne [datum] a dne [datum], nyní podle vyhl. účinné od 1. 1. 2021, tedy vyhl. č. 589/2020 Sb. jedná se o jízdné osobním automobilem na trase [obec] – [obec] a zpět, 4 x 115 km, tj. 460 km, průměrná spotřeba 7,1 l/100km, benzín 95 oktanů/ [částka], paušální náhrada za 1 km [částka], cestovné tedy [částka]. K náhradě nákladů řízení náleží i 21 % DPH, tj. [částka]. Celková náhrada nákladů řízení činí [částka].