Okresní soud v Pelhřimově · Rozsudek

1 C 77/2020

č. j. 1 C 77/2020-197

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPE:2021:1.C.77.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Pelhřimově určil, že žalobci jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemku o výměře 241 m² a související stavby, a to na základě 10leté oprávněné držby. Soud se opřel o § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a uznal dobré víry žalobců, kteří věřili, že pozemek patří jejich vlastnictví. Žalovaný, jako zástupce státu, byl povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši uvedené částky. Rozhodnutí bylo založeno na místním ohledání, výpisech z katastru a skutečnosti, že žalobci nebyli vědomi vlastnického práva na část pozemku.

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Zdeňkem Tichým ve věci žalobci: osobní údaje žalobce 2. celé jméno žalobce, narozený dne datum oba bytem adresa žalobkyně a žalobce právně zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových IČO sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobci jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemku parc. č. st. anonymizováno o evidované výměře výměra nacházejícího se v k. ú. a obci obec, zapsaného na list vlastnictví, vedeném u Katastrálního úřadu pro kraj Vysočinu, stát. instituce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců příjmení jméno příjmení. 2 1 C 77/2020 1. Žalobci se ve své žalobě domáhali určení, že jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemku parc. č. st. anonymizováno o evidované výměře výměra nacházejícího se v k. ú. a obci obec, zapsaného na list vlastnictví, vedeném u Katastrálního úřadu pro kraj Vysočinu, stát. instituce.

2. Žalobci tvrdili, že kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou s jméno příjmení nabyli vlastnické právo k pozemku parc. č. st. anonymizováno o výměře výměra a k budově adresa – objektu bydlení v k. ú. a obci obec. V současné době se jedná o pozemky parc. č. st. anonymizováno, parc. č. st. anonymizováno, parc. č. st. anonymizováno a parc. č. st. anonymizováno, jejichž součástí je stavba adresa, které vznikly geometrickým plánem číslo 2017 vypracovaným Ing. jméno příjmení dne datum. Podle čl. V. kupní smlouvy nabyly vlastnické právo a faktické panství nad věcí dnem uzavření smlouvy. Takto nabyté nemovité věci řádně užívali až do roku 2016, kdy se na ně obrátil žalovaný s tím, že neoprávněně užívají pozemek parc. číslo o evidované výměře 50 m2 v k.ú. obec, v současné době jde o pozemek parc. č. st. anonymizováno o evidované výměře 43 m2. Na tomto pozemku se nachází hospodářská část budovy adresa v jejich vlastnictví a tuto část budovy a stejně tak i pozemek pod ní se nacházející řádně pokojně užívali po celou dobu od nabytí vlastnického práva podle kupní smlouvy a byly v dobré víře, že pozemek, na kterém hospodářská část budovy leží, je v jejich vlastnictví. Po celou dobu od roku 1999 do roku 2016 nikdo vůči nim takto neuplatňoval svoje vlastnické právo a neměli jakýkoli důvod pochybovat o tom, že jsou vlastníky pozemku se všemi právy a povinnostmi. Ve snaze předejít konfliktům se žalovaným uzavřeli s ním dne datum nájemní smlouvu, jejím předmětem byl pozemek parc. číslo nyní parc. č. st. anonymizováno v k. ú. obec a nájem byl sjednán od datum do 31. 10 2018. Dne datum podali návrh na odkup tohoto pozemku za obvyklou kupní cenu, v lednu roku 2019 jim žalovaný zaslal návrh kupní smlouvy na tento pozemek, ve kterém požadoval zaplatit kupní cenu ve výši částka, a poněvadž tato cena neodpovídala obvyklé ceně, proto návrh kupní smlouvy neakceptovali. Mají za to, že vlastnické právo k pozemku parc. č. st. anonymizováno vydrželi podle § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku adresa se také od samého počátku nacházela na pozemku parc. č. st. anonymizováno, oprávněnými držiteli pozemku se stali podle ust. § 134 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, oprávněnou držbu vykonávali nejméně do roku 2016 a byla tak splněna podmínka 10tileté nepřetržité oprávněné držby. Mají také naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, neboť v katastru nemovitostí je jako vlastník předmětného pozemku uváděna Česká republika s právem hospodaření žalovaného.

3. V průběhu řízení žalobci poukazovali i na to, že v rámci obvyklé opatrnosti nebyli povinni zjišťovat reálný stav nemovitostí se zapsaným stavem, případně si vyměřovat pozemky. Předmětnou nemovitost si před koupí prohlédli, jak stojí dům nyní, stál i v době koupě, pozemek podle svého tvaru odpovídá evidované výměře 252 m2, když tuto si přeměřovali krokováním parcely od předních vrat k zadním, žádná skutečnost nenasvědčovala tomu, že by část domu stála na cizím pozemku a ani prodávající a ani jiná osoba nic jim takového nesdělili. Také žalovaný si nebyl vědom svého vlastnictví a svůj pozemek se řádně nestaral a nejevil o něj zájem. Od obce Čejov také zakoupili pozemky a touto koupí v podstatě řešili stav, tak jak ho chtěli vyřešit i se žalovaným.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

5. Žalovaný tvrdil, že pozemek p.p. číslo byl původně zapsán v pozemkové knize, v knihovní vložce číslo ve vlastnictví územní celek, smlouvou o převodu správy národního majetku číslo jednací číslo převedl MNV obec správu tohoto majetku na ONV obec k datum. 3 1 C 77/2020 Příslušnost hospodařit s majetkem pak přešla po Okresním úřadě v obec na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Dle geometrického plánu číslo 2017 ze dne datum pak došlo k přečíslování pozemku p. číslo na pozemek stp. číslo. Žalovaný dále poukazuje na to, že kupní smlouvu spisová značka ze dne datum rozhodnutí manželé příjmení nabyli nemovité věci, tak jak je ve smlouvě uváděno, pozemek stp. číslo měl v době uzavření smlouvy výměru 252 m2 a odkaz na pozemek p. číslo v k. ú. obec se v kupní smlouvě nenachází. Podle geometrického plánu číslo 2017 ze dne datum je zřejmé, že původní pozemek stp. číslo o výměře 252 m2 je nyní tvořen pozemky stp. číslo o výměře 241 m2 a stp. číslo o výměře 11m2. Pozemky stp. číslo stp. číslo z původní parcely stp.č. nevznikly a nebyly předmětem kupní smlouvy, kterou v roce 1999 uzavřeli žalobci s jméno příjmení. Pozemek stp. číslo který vnikl z pozemku stp. číslo v době uzavření kupní smlouvy existoval a byl ve vlastnictví státu, jedná se o celý pozemek se samostatným parcelním číslem a tento pozemek v době uzavření kupní smlouvy jméno příjmení nevlastnila a nebyl a ani nemohl být předmětem kupní smlouvy. Geometrickým plánem číslo 2017 došlo pouze k přečíslování pozemku na stp. číslo. Žalobci také potvrzuji uvedený stav a vlastnictví státu k pozemku stp. číslo v souhlasném prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků ze dne datum, na základě kterého byl vyhotoven geometrický plán číslo 2017. Žalovaný dále tvrdí, že skutečnost, že pozemek stp. číslo je ve vlastnictví státu byla žalobcům známá a o tom svědčí i to, že uzavřeli s ČR nájemní smlouvu, jejíž předmět byl zmíněný pozemek a dále, že o prodej tohoto pozemku požádali. K uzavření kupní smlouvy nedošlo zejména z důvodu, že žalobci nesouhlasili s navrhovanou kupní cenou. Není dán žádný právní titul, ani domnělý, ze kterého mohli žalobci dovozovat, že jim předmětný pozemek patří. Má se i za to, že žalobci měli při obvyklé opatrnosti, kterou lze na každém objektivně požadovat, zjistit, že nejsou vlastníky celého pozemku pod stavbu adresa, k tomu stačilo při převodu nemovitosti nahlédnout do katastrální úřadu do snímku katastrální mapy a do příslušné evidence listů vlastnictví, což však žalobci neučinili.

6. V průběhu řízení žalovaný též poukazoval na to, že žalobci mohli při zachování náležité opatrnosti zjistit, že užívají pozemek o větší výměře, v tomto se poukazuje i na skutečnost, že žalobci užívali i jiné pozemky, které nebyly předmětem kupní smlouvy z datum, kromě pozemku st. anonymizováno se jednalo o pozemky p. číslo o výměře 43 m2, p. číslo o výměře 9 m2 a stp. číslo o výměře 27 m2 Tyto pozemky byly ve vlastnictví územní celek a od územní celek je žalobci odkoupili kupní smlouvou ze dne datum č. V číslo 2017 číslo a kupní smlouvou ze dne datum č. V - číslo. Pozemky, které nebyly předmětem kupní smlouvy z roku 1999 a které žalobci užívali, měli spolu s pozemkem stp. číslo výměru 122 m2, což je téměř polovina výměry pozemku, který byl předmětem kupní smlouvy z roku 1999.

7. Soud zjistil: -) Z kupní smlouvy ze dne datum, že tato byla uzavřena mezi prodávající jméno příjmení manželi jméno a celé jméno žalobce a předmětem kupní smlouvy byla parcela č.st. anonymizováno o výměře 252 m2 s domem adresa v k. ú. obec a podle čl. V. smlouvy kupující nabyly vlastnictví k převáděným nemovitostem a veškerá práva a povinnosti s tím spojená okamžikem podpisu této smlouvy. -) Z nájemní smlouvy ze dne datum, že byla uzavřena mezi pronajímatelem ČR - Úřadem proti zastupování státu ve věcech majetkových a nájemci jméno a jméno příjmení, předmětem nájmu byla pozemková parcela číslo tehdy o výměře 50 m2 v k. ú. obec a nájem byl sjednán na dobu datum do datum. Podle dodatku číslo k této smlouvě ze dne datum byl nájem sjednán na dobu od datum do datum. 4 1 C 77/2020 -) Z návrhu kupní smlouvy, že žalovaným byl učiněn návrh vůči žalobcům na koupi parcely číslo v k. ú. obec za částku částka a ze sdělení žalobců ze dne datum vyplývá, že nesouhlasí s kupní cenou částka a dále poukazují na to, že předmětný pozemek se stávající chalupou a stodolu zakoupili v roce 1999, následně zanesli do Katastru a žili v domnění, že je to jejich majetek. -) Z potvrzení MěÚ ze dne datum, že je potvrzováno stavebním úřadem MěÚ obec v souvislosti s geometrickým plánem zak. číslo 2017, že na pozemcích stavební parcela číslo v k. ú. obec stojící dokončená stavba„ hospodářská část objektu k bydlení“, která tvoří přístavbu k rodinnému domu adresa v obec. -) Z výpisu Katastru nemovitostí, Katastrálního úřadu pro Vysočinu, stát. instituce, list vlastnictví pro obec a k. ú. obec, že žalobci jsou vedeni jako vlastníci ve společném jmění manželů k nemovitostem st. anonymizováno o výměře 241 m2, součástí je stavba adresa – rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. č. st. anonymizováno, st. anonymizováno, st. anonymizováno, list vlastnictví, st. anonymizováno, dále jsou vedeni jako vlastníci st. anonymizováno o výměře 11 m2, st. anonymizováno o výměře 27 m2, na pozemku stojí stavba adresa – rodinný dům, dále jsou vlastníci pozemku číslo o výměře 43 m2 - zahrada a pozemku číslo o výměře 9 m2 – ostatní plocha. Jako nabývací tituly jsou uváděny kupní smlouvy ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum. -) Z výpisu Katastru nemovitostí téhož katastrálního úřadu, list vlastnictví pro obec a k. ú. obec, že Česká republika je vedena mimo jiné jako vlastník pozemku parc. č. st. anonymizováno o výměře 43 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, příslušnost hospodařit s majetkem státu náleží Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. -) Z pozemkové knihy, z knihovní vložky číslo ze smlouvy o převody správy národního majetku číslo jednací číslo, z geometrického lánu číslo 2017 ze dne datum a ze souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků ze dne datum jsou zjišťovány skutečnosti, tak jak jsou tvrzeny žalovaným ohledně zapsání pozemků p. číslo v pozemkové knize, ohledně převodu správy k tomuto pozemku, ohledně geometrického pánu ze dne datum ohledně souhlasného prohlášení o průběhu hranic pozemků. -) Z místního ohledání ze dne datum, že stavba adresa v obci obec tvoří jeden celek, jedná se o obytnou část, na kterou navazuje hospodářská část, byla i pořízena fotodokumentace, ze které je zřejmé, že se jedná o původní stavbu, a to vzhledem ke stavu zdiva, při pohledu do krovu a střechy. -) Z výpovědi žalobkyně, že při koupi nemovitosti jim nikdo neříkal, že by bylo něco s pozemkem v nepořádku, nebyli to ani starousedlíci ani nikdo z obce. Teprve, když začal soused pan příjmení rekonstruovat dům, bylo zjištěno, že kousek pozemku není jejich, jednalo se o pozemek pod stodolou o výměře 43 m2. Poté jim také přišla smlouva na uzavření nájemní smlouvy na tento pozemek. Žádali také o odkoupení pozemku, ovšem cena částka se jim zdála nepřiměřená. Jejich soused začal rekonstruovat dům v roce 2016, kdy již měli svoji nemovitost 17 let a do toho roku 2016 jim nikdo nevytýkal, že užívají cizí pozemek. Když si nechali udělat zaměření v roce 2017, bylo zjištěno, že mají ještě pruhy pozemků od obce, tyto si od obce odkoupili a ani tehdy nevěděli až do zaměření, že tam takové pruhy jsou a ani obcí nebyli na toto upozorňováni. Jejich snaha byla dát vše do pořádku, a pokud kupovali tyto pruhy pozemků od obce, takto proto, aby je měli pod jedním číslem. Při koupi 5 1 C 77/2020 nemovitosti v roce 1999 si ji obhlédli, neměli žádné pochybnosti o tom, co kupují, hned po koupi plochu neodkrokovávali, když odkrokokovávali dům a dvůr, tak tehdy dělali chodníky a trávníky a to sedělo na 252 m2, pozemek využívali stále ve stejném rozsahu, nic po koupi nerozšiřovali, jednalo se o uzavřený objekt.

8. Žaloba je důvodná.

9. Naléhavý právní zájem na této určovací žalobě je již dán tím, že rozhodnutí ve věci může mít význam pro zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí.

10. V dané věci se jedná o vydržení vlastnického práva podle zákona číslo Sb, občanský zákoník. Novela občanského zákona č. 40/1964 Sb., zákonem č. 131/1982 Sb. opět zavedla oprávněnou držbu v roce 1982 účinnou od 1. 4. 1983, tehdy rozsah subjektů vydržení byl omezen na občany i předmět vydržení, kdy nebylo možno vydržet zejména vlastnické právo k pozemkům a novelou občanského zákona provedenou zákonem č. 509/1991 Sb. již nebyl z vydržení vyloučen žádný subjekt a vlastníkem vydrženého pozemku se držitel stává okamžikem, kdy splnil podmínky držení a do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě lze pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před datum, a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví. Vydržecí doba podle občanského zákona č. 40/1964 Sb. je 10 let, stejně je tomu tak i podle nového občanského zákona č. 89/2012 Sb.

11. V dané věci je nesporné, že žalobci nabyli do společného jmění manželů nemovitosti v k. ú. obec, které byly předmětem kupní smlouvy ze dne datum a to včetně domu adresa. Je rovněž nesporné, že až v roce 2016 byli upozorňováni, že užívají i pozemek tehdy vedený jako parc. číslo o výměře 50 m2. Nelze pominout, že předmětný pozemek se nachází pod hospodářskou částí stavení, tedy je zakryt touto stavbou, jedná se o pozemek poměrně malé výměry, stavba nacházející se na pozemku je starší, jak bylo zjišťováno i z místního ohledání. Pokud tedy žalobci takto užívali pozemek ve větší výměře v poměru ke kupní smlouvě, bylo tomu tak z omluvitelného omylu, přesvědčeni o tom, že jim náleží sporný pozemek, má i podklad v nabývacím titulu. Žalovaný ani netvrdí, že by byla dobrá víra žalobců zpochybňována v průběhu vydržecí doby, která uplynula nejpozději v roce 2009, stav dobré víry žalobců zakládá jejich oprávněnou držbu podle ust. § 130 odst. 1 občanského zákona č. 40/1964 Sb.. Uvedené i vyplývá ze samotné účastnické výpovědi žalobkyně. Soud rovněž nepřehlédl, že ani žalovaný si neuvědomoval, že žalobci drží jeho pozemek a že léta užívání svého pozemku trpěl. Pokud žalovaný namítá, že žalobci měli při obvyklé opatrnosti zjistit, že nejsou vlastníky celého pozemku pod stavbou, k tomu je zapotřebí uvést, že pozemek se nachází pod starší stavbou a pokud správa k pozemku byla převedena na OMV obec k datum a příslušnost hospodařit s majetkem poté přešla po Okresním úřadě v obec na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, měl žalovaný nepochybně větší možnosti technické, personální i odborné, aby zabránil užívání majetku ve vlastnictví státu a poněvadž tak neučinil lze vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby žalobců je i jeho pozemek. Pokud žalobci vlastnické právo, jak k tomuto závěru soud dospěl, vydrželi a jedná se o originální způsob nabytí vlastnictví, nebyl dán ani důvod k uzavření nájemní smlouvy na předmětný pozemek či k jeho odkoupení podle návrhu na uzavření kupní smlouvy. Pokud přesto nájemní smlouva byla uzavřena, je z tohoto pohledu na ní nutno nahlížet jako na snahu žalobců o narovnání vztahů a její uzavření neznamená narušení dobré víry o vydržení pozemku. obec víra žalobců tak nemůže být narušena ani souhlasným prohlášením o shodě na průběhu hranic pozemků, které je až ze dne datum, na základě kterého byl vyhotoven geometrický plán číslo 2017 ze dne datum. 6 1 C 77/2020 12. Pokud užívali žalobci i další pozemky, které byly ve vlastnictví obce, tak jak bylo zjištěno z výpovědi žalobkyně, uvedené bylo zjišťováno až v roce 2017, jedná se o pruhy pozemků zjišťované při měření v roce 2017, předtím o tom žalobci nevěděli a ani nebyli obcí na užívání jejich pozemků upozorňováni, a tyto pozemky si od obce odkoupili, aby měli vše pod jedním číslem. Pozemky, které vlastnicky náležely obci, však nejsou předmětem tohoto sporu, bylo i poukázáno na specifičnost v tomto řízení sporného pozemku vzhledem k jeho malé výměře a jeho zastavěnosti a pokud žalobci uzavřeli kupní smlouvy na pozemky ve vlastnictví obce, je zřejmé, že tímto byla naplněna jejich reálná snaha o narovnání vztahů s obcí.

13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na výsledek sporu je žalovaný povinen nahradit žalobcům náklady řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku částka, dále z 5 úkonů právní pomoci po částka (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání datum, účast na místním šetření datum, účast na jednání datum, když úkon není žádán za ústní jednání dne datum), tj. částka. Odměna byla žádána i za úkon – písemné vyhotovení závěrečného návrhu, nejedná se však o účtovatelný úkon jako obdobně u podání obsahující pouze návrhy na doplnění dokazování (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 8 To 59/1999). K úkonu dále náleží paušální náhrada 5 x částka, tj. částka. Součástí náhrady nákladů řízení je i cestovné právního zástupce, a to jednak k jednání u okresního soudu dne datum, průměrná spotřeba 5,2 l/km, náhrada 4,20 Kč/km, cena nafty částka, 2 x 197 km obec – obec a zpět, tj. částka, dále cestovné k místnímu ohledání dne datum na trase obec – obec, 2 x 148 km, tj. částka a dále je to cestovné k procesnímu soudu dne datum podle vyhl. č. 589/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021, se jedná o náhradu 4,40 Kč/km, cena nafty částka, stejná průměrná spotřeba 5,2 l/km, celkem 2x 197 km na trase obec – obec a zpět, tj. částka. Dále se jedná o ztrátu času při účasti na jednání, celkem 20 půl hodin po částka, tj. částka, při místním ohledání 10 půl hodin po částka, tj. částka. Právní zástupce je plátcem DPH, tj. částka. Celková náhrada nákladů řízení je tak představována částkou částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuce).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.