12 C 21/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Zdeňkem Tichým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa adresa provozovny obec a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 19 600 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se žádostí, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 19 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 600 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. 2 12 C 21/2021

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 13 310 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

III. Žalobkyně je povinna nahradit náklady státu, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném, zaplacení částky 19 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 600 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že je osobou samostatně výdělečně činnou podnikající v oboru činnosti chovu zvířat a jejich výcviku, za tím účelem i provozuje chovatelské centrum v obci [obec], kde kromě vlastního chovu poskytuje klientům služby ve formě ustájení a péče o koně klientů. Žalobkyně dále tvrdí, že se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvy o ustájení koní, a to konkrétně smlouvu o ustájení koně [jméno], [datum narození] a smlouvu o ustájení koně [anonymizována dvě slova], [datum narození]. Předmětem smluv bylo ustájení, krmení a ošetřování koní v chovatelském centru [obec], smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 60 dní, měsíční nájemné za ustájení, krmení a ošetřování jednoho koně činilo 4 900 Kč se splatností do 10. dne běžného měsíce. Podle uvedených smluv byli oba koně ustájeni v jejím chovatelském centru od [datum] a byla jim poskytována řádná péče podle uzavřených smluv až do [datum], kdy žalovaný oba koně bez jakéhokoli vysvětlení či dohody ze stáje odvezl. Na základě takto jednostranného ukončení čerpání služeb byla žalovanému vystavena faktura [číslo] ve které je požadována úhrada částky 19 920 Kč za nedodržení výpovědní lhůty v částce 19 600 Kč a za poškozenou kliku podle dohody v částce 320 Kč. Uvedená částka k zaplacení byla odmítnuta. Žalovanému byla zaslána i předžalobní výzva, na kterou žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce reagoval tím, že odmítá úhradu dlužné částky z důvodu, že žádná smlouva uzavřena nebyla, právnímu zástupci žalovaného byly zaslány i kopie obou smluv, na kterých je podpis žalovaného, žalovaný se vyjádřil, že uvedené smlouvy nikdy nedostal, a proto nepovažuje nárok žalobkyně za oprávněný. Žalovaný ve smyslu smluvního ujednání nepodal řádnou výpověď, která by musela být písemná, po formální stránce by tak smluvní vztah doposud trval. Žalobkyně nepožaduje kompenzaci za celou dobu trvání smluvního vztahu. Žalobkyně byla ochotna považovat chování žalovaného jako jednostranné ukončení smlouvy, proto toto stanovisko zastává i nadále, avšak trvá na dodržení smluvně sjednané výpovědní lhůty, a proto za den ukončení smluvního vztahu považuje [datum]. Měsíční nájemné za každého koně činilo 4 900 Kč, celková neuhrazená částka za období od [datum] do [datum] za oba koně tak činí 19 600 Kč.

3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení o tom, že smluvní vztah se žalovaným není smlouvou o úschově, ale jedná se o nájemní smlouvu, podle které žalovanému poskytovala další služby. Dcera vlastníka koní [jméno] [příjmení] také jezdila do stájí, nejméně 4x týdně, kdy koně převáděla do výběhu, kontrolovala a jezdila na nich, také zajišťovala a objednávala veterinární péči. Podle dohodnuté péče měla zajišťovat krmení pro koně, odvádět je do výběhu. Pokud žalovaný prostřednictvím své dcery péči o koně, jejich výcvik, používání koní k vyjížďkám, sledování zdravotního stavu zajišťoval sám, koně tak nebyli v plné péči žalobkyně, podmínky péče o koně neměla pod plnou kontrolou, její povinností tedy nebylo plně opatrovat koně s převzetím plné odpovědnosti za jejich stav, tento závazek ani žalobkyně neměla v úmyslu převzít a jejím základním závazkem bylo poskytnutí stání pro ustájení koně s tím, že v souvislosti s tímto závazkem byly dojednány další služby, a to podávání krmení, ošetřování a vypuštění koně do výběhu v nepřítomnosti vlastníka. Základní smluvní vztah mezi účastníky je tak nutné 3 12 C 21/2021 podřadit pod nájemní smlouvu, služby poskytované žalobkyní v rámci zajištění částečné péče o koně měly charakter vedlejších ujednání. Každý z koní byl umístěn ve stájích v boxu o rozměrech cca 3,5 m x 3,5 m, vybaveném automatickou napáječkou z centrálního zdroje, žlabem a sítí na seno. Každý z koní byl po celou dobu umístěn ve stejném boxu podle smlouvy a žalobkyně i zajišťovala úklid boxu a koně měli k dispozici výběh na pozemcích, kterými disponuje. Měsíční nájemné činilo 4 900 Kč a zahrnovalo náklady na krmení pro jednoho koně 1 000 Kč měsíčně, náklady na pracovní sílu – ošetřovatele pro jednoho koně 1 000 Kč měsíčně a zbývající částka 2 900 Kč představovala čisté nájemné za stání pro jednoho koně.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

5. Žalovaný tvrdil, že je vlastníkem koní, které jsou předmětem jeho podnikání, veškeré záležitosti kolem jejich ustájení a smluv včetně plateb má na starosti jeho manželka [celé jméno žalovaného] a ošetřování zajišťuje dcera [jméno] [příjmení]. Se žalobkyní se dohodli na ustájení koní, kde jim nastínila podmínky, zejména ustájení a prezentovala jim, že má k dispozici venkovní jízdárnu, že bude stavět novou halu. Smlouvu o ustájení koní neměla, koně nastěhovali dne [datum], kdy došlo k převozu koní z [obec] do [obec] a žalobkyně přislíbila, že jim smlouvu pošle dodatečně, následně přišel e-mail, který však neobsahoval žádné údaje ani jména účastníků, evidenční čísla koní, žádné podpisy, byl to pouze nevyplněný formulář bez údajů. Manželka kontaktovala žalobkyni o tom, že nemůže formulář vyplnit, když nezná její iniciály a že ani nemá k dispozici evidenční knížky koní, které žalobkyně převzala. Žalobkyně slíbila, že smlouvy připraví, ovšem během následujících týdnů žádné smlouvy nepřišly, opětovně jí urgovali, žalobkyně se stále vymlouvala na nějaké technické problémy. Smlouvy od ní urgovala i jejich účetní, a proto jeho manželka navrhla, že vytiskne zaslané formuláře, že je podepíše a po dceři je pošle žalobkyni, aby do nich doplnila všechny rozhodné údaje, tyto smlouvy dcera osobně předala, ovšem nic se nedělo, nakonec je dcera přivezla zpět a spolu je dovyplnili a dcera je opět dovezla žalobkyni k podpisu s tím, že bude požadovat od každé smlouvy jedno vyhotovení. [příjmení] o koně nebyla dostatečná, spíše nevyhovující, a proto se rozhodli, že najdou pro koně jiné ustájení. Žalobkyni oznámili, že do konce roku z její stáje odejdou, výpověď nedávali, protože neměli smlouvy a nevěděli, zda je žalobkyně akceptovala nebo pozměnila. Pokud by smlouvy měli k dispozici, výpovědi by podali, neboť měli dostatek času. Koně odvezli dne [datum], jeho manželka se ještě v září 2019 pokusila dohodnout se žalobkyní na nápravě, žalobkyně však byla arogantní, že nemá žádný papír na to, jaký servis pro koně jim slíbila a že pokud se jim to ve stáji nelíbí, že mohou odejít a pokud smlouvu nemají, může je vyhodit i okamžitě, u tohoto rozhovoru byla i její dcera. Žalobkyně zaslala fakturu na žalovanou částku, na to bylo reagováno tím, že do dnešního dne nemají k dispozici smlouvu a teprve po žádosti jejich právního zástupce byla zaslána kopie smluv, ve kterých je uvedeno datum uzavření smlouvy [datum], s čímž nesouhlasí. Vychází proto z toho, že smlouva nikdy uzavřena nebyla, nebylo tedy ani potřeba dávat výpověď, proto nemůže ani ničeho dlužit.

6. V průběhu řízení žalovaný dále namítal, že pokud byl žalobkyní zaslán formulář, jednalo se o návrh na uzavření smlouvy o úschově, kdy na formuláři byl uváděn § 747 zák. č. 40/1964 Sb. a v žádném případě nebylo dohodnuto, že by v částce 4 900 Kč, na které se dohodli, mělo připadnout něco na krmení, něco na ošetřovatele a zbytek na nájem. Dohodli se na celkové částce, která jim byla i takto fakturována. Žalobkyní byly předloženy smlouvy, ve kterých je přeškrtnuto označení paragrafu, k tomu došlo poté, co právní zástupce žalobkyně upozornil, že zákon č. 40/1964 Sb. již není účinný. Není pravdou, že by koně nebyli v plné péči žalobkyně a že by je neměla pod plnou kontrolou, žalobkyně měla poskytovat podle dohody plný servis, tedy i 4 12 C 21/2021 jejich krmení, ustájení, sledování zdravotního stavu, jejich pouštění do výběhu. Žalobkyní byli koně převzati, měla je opatrovat a za to byla sjednána úplata.

7. Soud zjistil: -) Z předložených smluv žalobkyní, že se jedná o smlouvy o ustájení koně, jako smluvní strany jsou označeni majitel stáje, a to žalobkyně a dále majitel koní, tedy žalovaný. Jedna ze smluv se týká koně [anonymizováno], druhá smlouva koně [anonymizována dvě slova], ve smlouvách následuje popis koní, dále je ve smlouvě sjednána doba a místo ustájení, jednalo se o dobu neurčitou od [datum], dále je zde ujednání o tom, že výpovědní lhůta ze strany majitele stáje nebo majitele koně činí 60 dnů a začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. Obsahem smluv je i cena služby, která je sjednána tak, že měsíční nájemné za ustájení, krmení a ošetřování koně činí 4 900 Kč, částka je splatná nejpozději do 10. běžného měsíce, penále 1% denně z prodlení, článek 4 stanoví povinnosti smluvních stan, pokud jde o majitele koně je ujednáno, že předá koně s platným veterinárním osvědčením a upozorní majitele stáje na případné charakterové nebo jiné zvláštnosti koně, nese náklady na veterinární péči, chování a pojištění koně, zajišťuje trénink koně. U majitele stáje byly dojednány povinnosti, a to zajištění řádného ustájení, krmení a ošetřování koně, po dohodě s majitelem koně mohl zajistit pohybování koně (výběh, pastva), dále že trénink a výcvik koně může být předmětem rozšířené nebo další nové dohody, dále že majitel stáje informuje majitele koně o případném onemocnění nebo úrazu koně. V případě majitele stáje nezaviněného zranění či onemocnění koně nenese tento zodpovědnost za úraz či úhyn koně. Podle závěrečných ujednání smlouva nabývá platnosti dnem podpisů smluvních stran, dále že smluvní strany připojují své vlastnoruční podpisy na důkaz své pravé a svobodné vůle s cílem opravdu a vážně uzavřít tento smluvní vztah. Dále je uvedeno V [obec] dne [datum] a následují podpisy majitele koně a majitele stáje. -) Z faktury [číslo] ze dne [datum], že tato byla vystavena žalobkyní žalovanému a bylo fakturováno za nedodržení výpovědní lhůty koně [jméno] a [anonymizována dvě slova] 19 600 Kč a za poškozenou kliku 320 Kč, splatnost byla stanovena na den [datum]. -) Z e-mailu ze dne [datum], že žalobkyně oznamuje na adresu [anonymizována dvě slova], že jí volal syn, že [jméno] odvezla koně bez písemné výpovědi a výpovědní doby a proto posílá fakturu za nedodržení výpovědní lhůty a za rozbitou kliku podle dohody. -) Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne [datum] adresovaného žalobkyni, že žalovanému byl zaslán návrh smlouvy, kde ve formuláři bylo uvedeno, že je uzavřena podle § 747 zák. č. 40/1964 Sb., který však již neplatí a že žalovaný formulář vyplnil a poslal zpět po dceři, avšak že doposud smlouva s podpisem žalobkyně nebyla zaslána, proto se má za to, že uzavřená nebyla. Dále se uvádí, že žalobkyně nesplnila své závazky a proto byli koně odvezeni. -) Z předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] adresované žalovanému, že koně měli být bez jakéhokoli vysvětlení či dohody odvezeni a že na základě takto jednostranně ukončeného smluvní vztahu byla vystavena faktura na zaplacení částky 19 920 Kč, která dosud uhrazena nebyla. Dále je zde poukazováno na to, že nebyla podána řádná výpověď, která musela být písemná a že po dobu trvání smluvního vztahu žalobkyni náleží měsíční nájemné, které se žádá za období od [datum] do [datum] za oba koně 5 12 C 21/2021 19 600 Kč. Z předžalobní výzvy právní zástupkyně ze dne [anonymizována dvě slova], že tato obsahuje stejná sdělení jako předchozí výzva ze dne [datum]. -) Z e-mailové korespondence, že právní zástupkyně žalobkyně na základě žádosti právního zástupce žalovaného poslala e-mail dne [datum] s tím, že se zasílají kopie smluv o ustájení koní a že podle žalobkyně byly obě smlouvy řádně uzavřeny a podepsány a každý z účastníků obdržel po jednom vyhotovení.

8. Soud vyslechl jako svědky [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dále i vyslechl účastníky tohoto řízení.

9. Svědkyně [celé jméno žalovaného] vypověděla, že na jaře 2019 se domluvili se žalobkyní na ustájení koní, které k ní nastěhovali dne [datum]. V den stěhování koní smlouvy nedostali, pouze ten den přišel do e-mailu formulář, ve kterém nebyly žádné údaje. Kontaktovala žalobkyni s tím, že potřebují dodat kompletní smlouvu, to se však nestalo, několikrát jí urgovala, smlouvy po ní chtěl její manžel a jejich účetní. Domluvili se, že smlouvy sama vytiskne, předala je manželovi k podpisu a posléze je poslal žalobkyni s tím, že žalobkyně vyplní veškeré údaje o koních, takto poslala na každého koně 2 smlouvy. Na formuláři byly pouze popisy jejího manžela. Smlouvy byly dcerou odvezeny žalobkyni, ta je však nevyplnila, dcera je přivezla ve stejném stavu, a tak je sami vyplnili, pouze zůstalo nevypleněné datum, místo a podpis žalobkyně a takto vyplněné smlouvy dcera odvezla žalobkyni a poté se jí smlouvy do rukou nedostaly. O prázdninách také zjišťovali, že o koně není dobře postaráno, měli například nedostatek steliva. Snažila se sjednat nápravu ohledně krmení a ustájení, k tomu nedošlo a žalobkyně jí měla říkat, že klidně mohou odejít, že stejně nemají žádnou smlouvu a na to jí tehdy řekli, že si ke konci roku koně odvezou, to se stalo dne [datum]. Když koně odváželi, žalobkyně u toho nebyla, byl u toho syn žalobkyně. Podmínky ustájení koně byly sjednány předem ústně, tedy i že kůň bude mít svůj box, dále se to týkalo krmení. Uváděné datum na smlouvě dne [datum] není datum uzavření smlouvy, žalovaný jí také nemohl podepsat, když tehdy tam ani nebyl. Smlouvy vyplňovala její dcera. Údaj na smlouvě týkající se uváděného § 747, tento nijak neupravovali. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla o tom, že se domluvila se žalobkyní na ustájení koní, s rodiči si také prohlédli stáje, líbilo se jim tam, hala byla stará, ale žalobkyně říkala, že bude stavět novou. Domluvili podmínky ustájení a při převozu koní žalovaný nebyl, byla tam se svojí matkou. Ten den jim nebyla předána žádná smlouva, pouze do e-mailu přišel prázdný formulář. Rodiče jí také požádali, aby zaurgovala žalobkyni ohledně smluv, že se žalobkyně vymlouvá a bylo domluveno, že smlouvy vytisknou, otec je také podepsal, aby je předala žalobkyni, smlouvy ležely ve stájí hodně dlouho, nebyly stále vyplněné a pak zase ty smlouvy vzala domů, že je vyplní, ty také vyplnila vlastní rukou a takto vyplněné je opět zavezla do stáje, kde opět ležely na stole, to bylo asi koncem srpna 2019. Také zjišťovala, že koně nejsou dobře krmeni, dále zjišťovala, že žalobkyně měla spor se sousedy, v září se rozhodli, že budou kontaktovat žalobkyni, aby sjednali nápravu, řekli jí, s čím nejsou spokojeni, načež na to žalobkyně reagovala tím, že nemají žádný papír, aby na ní mohli něco požadovat a jestli se jim to nelíbí, že si mohou koně odvézt. Neměli žádnou jistotu, jak se žalobkyně o koně postará a proto ústně vypověděli tento vztah s tím, že do konce roku si odsud koně odstěhují, k tomu měla žalobkyně říkat, že má zájemců dost, že je všechno v pořádku. Výpověď nedávala, nebyl také důvod jí podávat, když neměli žádnou smlouvu. Na smlouvě žalobkyně doplnila jen svůj podpis a datum a sama poprvé tyto smlouvy s podpisem žalobkyně viděla poprvé, až když je žalobkyně kontaktovala, to bylo po roce a půl. Koně byli umístěni ve dvou boxech, kde byl žlab a napáječka. Za koňmi jezdila 4x do týdne, to je převedla do výběhu, zkontrolovala je a jezdila na nich. Když přivezli koně k ustájení, byli perfektní, kůň [anonymizována dvě slova] kulhal, ale jen nepatrně, pak se jeho stav zhoršoval a to řešili s veterinářkou. Zjišťovala také závady v krmení koně, měli nedostatek pití, koně ztráceli na váze. 6 12 C 21/2021 Mysleli si, že žalobkyně zjedná nápravu, proto tam za ní byli i v září 2019. Není schopná říci nějaké podíly, z čeho by se měla částka 4 900 Kč za ustájení jednoho koně sestávat. Svědek [jméno] 10. [příjmení] uváděl, že mu není nic známo o uzavírání smluv o ustájení koní. U žalobkyně choval koně, s ní se znal již dříve. [jméno] [příjmení] se jej také ptala na ustájení koně, to říkala, že nemá žádnou smlouvu. Sám má svoji stáj v [anonymizováno] a když se místo uvolnilo, tak k němu přešla. [jméno] [příjmení] se také nelíbilo, že žalobkyně má koně ve špatném stavu a že nemají dostatek krmení a že tam mají špatný výběh a malý prostor. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že je účetní žalovaného, je jí známo to, že chodily faktury za ustájení koní, chtěla po žalovaném a po jeho manželce, aby jí doložili smlouvu, ta však nikdy doložena nebyla a nikdy jí neviděla. Nacházelovi jí také říkali, že žalobkyni upomínali o podpis smlouvy. Se žalobkyní nikdy nejednala a viděla na výpisech z banky, že faktury byly zaplaceny. Žalobkyně ve své výpovědi uváděla, že s [anonymizováno] se zná již 20 let, když od ní kupovali pro dceru poníka, tak jí také oslovili ohledně ustájení koní. Když pro koně jela, měla s sebou i smlouvy a když přijeli do [obec], přišlo se na to, že majitelem koní je pan [celé jméno žalovaného], který tam nebyl, tak říkala, že smlouvy pošle e-mailem. Smlouvy přivezla jejich dcera vyplněné a podepsané, smlouvy doplnila a podepsala a nechal 2 originály v sedlovně pro dceru účastníků, se kterou se míjela a předpokládala, že si 2 originály smluv vzala. Měla také fakturovat cenu, aby byla pak účetní proplacena. [anonymizováno] si koně z ničeho nic odvezli. Mívá 2x do roka veterinární kontrolu, ta vždy byla v pořádku. Při odvážení koní jí také bylo ukázáno, kde předtím koně byli, jednalo se o blátivý výběh, Krmení bylo dáváno koním do síťky, aby měli vždy čisté a suché seno, koně hlady netrpěli, byli pravidelně krmeni, nebyli ani bez vody. S panem [příjmení] se rozešli ve zlém, vytýkal jí, že nedělá pravidelně kopyta, ovšem takto nebylo. Dcera žalovaného před Vánocemi rozbila kliku od vchodu do stáje, musela to zaplatit a poté byli koně během týdne pryč. Na smlouvě o ustájení koně vyplňovala: V [obec], dále datum [datum] a dále jí podepsala a škrtla ust. § 747. Nikdy jí nebylo ničeho vytknuto za dobu péče o koně a koně byli z ničeho nic odvezeni, aniž by bylo cokoli řečeno, po odvezení nebyl asi 1 měsíc žádný kůň v boxu, poté asi dávala do boxu svého koně, kterého přivezla na prodej. Částku 4 900 Kč je její kalkulací a myslí si, že [anonymizováno] vysvětlovala, z čeho se tato částka sestává, i když to není ve smlouvě uvedeno, nebyla také nikdy upomínána o zaslání smlouvy o ustájení koní. Údaje ohledně koní vyplňovala dcera žalovaného podle průkazů, které měla u sebe, originály průkazů měli [anonymizováno] u sebe, sama měla jen kopie těchto průkazů. Žalovaný vypověděl, že koním nerozumí, že se o ně stará dcera a manželka a také nezajišťoval ustájení koní. Viděl návrhy smluv, které přišly e-mailem nevyplněné, jeho manželka a dcera dlouhodobě urgovali dodání smluv, nic také nedostali a neměli také originály knížek od koní. Smlouvy nikdy neviděl podepsané od žalobkyně, pouze až tehdy, když věc předal svému právnímu zástupci. Věděl o tom, co má být obsahem smluv, i pokud jde o částku, návrh smlouvy si přečetl, neměl důvod s obsahem smluv nesouhlasit.

11. Soud učinil skutkový závěr o tom, že mezi účastníky byla uzavřena podle ust. § 2402 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouva o úschově a k ukončení smluvního vztahu došlo dne [datum].

12. Mezi účastníky je sporné, zda vůbec došlo k uzavření nějakého smluvního vztahu, když žalovaný tvrdí, že ze strany žalobkyně mu nebyla zaslána žádná smlouva s podpisem žalobkyně a proto vychází z toho, že smlouva uzavřená nebyla a dále mezi účastníky je i sporné to, o jaký typ smluvního vztahu ohledně ustájení koní se mělo jednat. V dané věci byly žalobkyní předloženy 2 smlouvy o ustájení koní, když jedna ze smluv se týkala ustájení koně [anonymizováno] a druhá ze smluv se týkala ustájení koně [anonymizována dvě slova]. Pokud jde o podmínky ustájení koní, tyto byly sjednány shodně v obou smlouvách, stejně tak na obou smlouvách jsou podpisy účastníků tohoto 7 12 C 21/2021 smluvního vztahu, tedy žalobkyně jako majitelky stáje a žalovaného jako majitele ustájených koní, smlouvy jsou totožné i v místě a datu uzavření smlouvy, V [obec] [datum]. Žádný z účastníků nenamítá, že by tyto smlouvy nepodepsal a z tvrzení obou účastníků, stejně tak i z jejich účastnických výpovědí je zcela zřejmé, že byli dohodnuti na obsahu smluv o ustájení koní včetně placení částky 4 900 Kč za jednoho koně a za měsíc a tato částka byla také hrazena, předmětem sporu je neuhrazení částky 4 900 Kč za každého z koní za období od [datum] do [datum], tedy celkem 19 600 Kč, když se má jednat podle tvrzení v žalobě o období, které má odpovídat sjednané výpovědní lhůtě 60 dnů. Není také pochyb o tom, že pokud jde o smlouvy o ustájení koní, tyto jsou v písemné formě. V dané věci jde tak o posouzení, zda byl učiněn návrh na uzavření smluv o ustájení koní a zda tento návrh byl přijat. Z výpovědí obou účastníků, stejně tak i z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] je zcela zřejmé, že účastníci jednali o obsahu těchto smluv a že se také shodli na jejich obsahu a žalovaným je namítáno, že nemohl dne [datum], tak je uváděno ve smlouvách, tyto podepsat, že se ani nezúčastnil převozu koní, to ostatně i vyplývá z výpovědi samotné žalobkyně včetně jejího tvrzení, že v době převozu koní měla pouze k dispozici formuláře na uzavření smluv a že i tyto posílala dodatečně e-mailem. Pro uzavření smlouvy, pokud byla zvolena písemná forma, je rozhodující, zda byly tyto účastníky podepsány, neboť se jedná o požadavek písemnosti smluv, potom uvedení data uzavření smluv není rozhodující a není ani v dané věci tvrzeno, že by některý z účastníků tyto smlouvy nepodepsal. Z výpovědi účastníků i slyšených svědků [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] je sice zřejmé, že tyto smlouvy nebyly podepsány oběma účastníky dne [datum], avšak pokud byly podepsány později, žalovaným poté, co došlo k vyplnění těchto smluv ohledně údajů o koních a žalobkyní tehdy, kdy jí měly být takto vyplněné smlouvy dovezeny a předloženy k podpisu, lze i uzavřít, že ke vzniku smluvního vztahu došlo, to proto, že lze uzavřít smlouvu i zpětně, pokud neodporuje veřejnému pořádku nebo nezasahuje do práv třetích osob. Charakter těchto smluv vylučuje, že by byly v rozporu s veřejným pořádkem nebo že by smlouvy zasahovaly do práv třetích osob, a pokud tedy došlo k podpisu smluv později, tedy i zpětně, stalo se tak i ve shodě s vůlí obou účastníků, kteří chtěli takovéto smlouvy uzavřít a také se podle těchto smluv chovali včetně placení úhrady za ustájení koní.

13. Pro posouzení věci je dále významné, o jaký smluvní vztah se jedná, tedy jaká byla právní povaha závazku, jehož předmětem je ustájení koně. Podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavříti takovou smlouvu, která není zvláštně jako typ smlouvy upravena. Smlouva, která byla uzavřena mezi účastníky, má určité znaky smlouvy o úschově, když také podle ust. § 2402 o. z. smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby jí pro uschovatele opatroval. V uzavřené smlouvě jsou dále i znaky smlouvy o nájmu, o tom svědčí, kde byli koně ustájeni, že se jednalo o vybavený box. Obsah uzavřené smlouvy svědčil o tom, že hlavním hospodářským účelem závazku byla povinnost opatrovat koně a smlouva o úschově se nemění v jiný smluvní typ, jestliže ze zvláštnosti předmětu úschovy vyplývají další povinnosti schovatele jako třeba krmit uschované zvíře. Závazek z uzavřených smluv pro žalobkyni je nepochybný, když bylo výslovně sjednáno, že zajistí řádné ustájení, krmení a ošetřování koně, na tom nezmění ničeho sjednané povinnosti pro majitele koně, tedy žalovaného a pokud bylo i sjednáno, že majitel stáje po dohodě s majitelem koně může zajistit i pohybování koně, ani v tomto se nemění smlouva o úschově v jiný smluvní typ, neboť i ve smluvním ujednání je navíc též i uvedeno, že toto může a tedy i nemusí být předmětem rozšířené nebo další nové dohody. Pokud to byla žalobkyně, která zasílala formuláře pro vyplnění konkrétních údajů pro koně, musela si být i vědoma toho, že úschovou je též i smlouva o ustájení koně, když sama také přeškrtávala ve smlouvách ust. § 747 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., které se právě týkalo smlouvy o úschově podle dříve platného občanského zákona, když jinak formulář smlouvy k ustájení koně zůstal nijak nezměněn a byl takto i účastníky, tedy i žalobkyní podepsán. Také z komentářové literatury vyplývá, že institut na ustájení koně (úschova 8 12 C 21/2021 zvířete) plně dopadá a ke stejnému závěru dospěl i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Také náklady a úplata za úschovu byly sjednány ve smyslu ust. § 2406 o. z., a to v jedné paušální částce. Zánik smlouvy je nutno odvodit právě z hlavního hospodářského účelu závazku, tedy pokud jde o úschovu zvířete, tedy došlo-li k zániku tohoto hlavního hospodářského účelu, tedy pokud jde o opatrování, tedy i k zániku smlouvy o úschově, tak s tímto je i spojen zánik nájmu, pokud ve smlouvě, jak výše uvedeno, byly shledány i znaky smlouvy o nájmu, tak jak obdobně je tomu u smluv závislých ve smyslu ust. § 1727 o. z.. To, že k zániku smluvního vztahu mezi účastníky došlo, vyplývá i ze samotného tvrzení žalobkyně, které vychází z toho, že odpadl předmět smlouvy, tedy ustájení koní a poněvadž se jedná o zánik závazku, jehož předměte je ustájení koně, potom se zřetelem na shora uvedené ohledně vztahu ke znakům nájemní smlouvy nelze dovodit, že se zánikem tohoto závazku ve smyslu ustanovení občanského zákona o úschově by nedošlo k zániku ujednání o nájmu, neboť v takovémto případě lpění na dodržení výpovědní lhůty u nájmu by bylo nepatřičné vzhledem k zániku závazku o úschově a ustanovení občanského zákona, pokud jde o povinnosti vrátit věc z úschovy při zániku věc opatrovat.

14. Ze všech těchto uváděných důvodů, pokud je požadováno peněžité plnění za dobu od [datum] do [datum] v celkové částce 19 600 Kč, byla žaloba zamítnuta.

15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na výsledek sporu je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení, a to za 5 hlavních úkonů po 1 900 Kč (příprava a převzetí zastoupení, 2 x vyjádření, 2 x účast při jednání), tj. 9 500 Kč, k tomu 5 x paušál po 300 Kč, tj. 1 500 Kč, 21% DPH 2 310 Kč, celkem tedy 13 310 Kč.

16. V době rozhodování soudu nebyly známé náklady vynaložené na svědečné, které budou hrazeny státem, proto soud rozhodl o tom, že žalobkyně, která ve věci úspěšná nebyla, je povinna uhradit to náklady státu, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením.