12 C 27/2020

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO, sídlem u anonymizována dvě slova číslo, PSČ obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši částka s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2 12 C 27/2020 1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu a po jejím upřesnění se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši částka s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, když v žalobě uvedl, že žalobci vznikla vůči žalovanému pohledávka na základě převozů žalovaného sanitním vozem na záchytnou stanici ze zdravotnického zařízení žalobce ve dnech datum a datum, platba za převozy byla požadována žalobcem na žalovaném formou vystavených faktur číslo se splatností datum a číslo se splatností datum, za každý převoz bylo fakturováno částka, faktury, upomínky i předžalobní výzva byly poštou vráceny žalobci nedoručené zpět. Svůj nárok opírá o ust. § 17 odst. 2, 4 zákona č. 379/2005 Sb.

2. Z faktury číslo z datum vyplývá, že žalobce žalovanému fakturuje převoz sanitním vozem na záchytnou stanici ze datum, který není hrazen z veřejného zdravotního pojištění s tím, že je fakturována doprava částka a doprovod částka, celkem částka se splatností do datum, z faktury číslo z datum pak vyplývá, že žalobce žalovanému fakturuje stejnou částku se splatností do datum za převoz sanitním vozem na záchytnou stanici ze dne datum. Dále žalobce soudu doložil ve vztahu k fakturovaným částkám anonymizováno převozu sanitním vozem na záchytnou stanici vystavený žalobcem, platný od datum, z něhož vyplývá, že v případě převozu sanitním vozem na záchytnou stanici je s DPH stanovena cena částka, dále v případě doprovodu sanitářem je za jednu hodinu dána cena částka, jedná se o výkony, které nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, ale osobami v jejichž zájmu se provádí. Ve vztahu k tomuto anonymizováno žalobce soudu sdělil, že byl žalobcem vydán vzhledem k tomu, že se v případech převozu na záchytnou stanici jedná vždy o převoz na stejnou vzdálenost a stejnou trasu, vychází se z vyhlášky č. 134/1998 Sb. a zohledňují se i další náklady spojené s převozem. Žalobce soudu doložil ve vztahu k provedeným převozům příkazy ke zdravotnímu transportu, záznamy o provozu zdravotnického vozidla, s nímž byly převozy vykonány, z těchto listin v souladu s písemným tvrzením žalobce z datum vyplývá, že dne datum bylo ujeto 20 km, jízda tam a zpět trvala 30 minut (19:20 hod. až 19:50 hod.), dne datum bylo ujeto 20 km, jízda tam a zpět trvala 25 minut (23:30 hod. až 23:55 hod.), v obou případech byly převozy uskutečněny vozidlem registrační značka 46. Ve vztahu k tomuto vozidlu na výzvu soudu žalobce doložil osvědčení o registraci vozidla – část II. Dále žalobce doložil zprávy o ambulantním vyšetření žalobce v uvedených dnech ve zdravotním zařízení žalobce, z nichž vyplývá, že v uvedených dnech byla při vyšetření konstatována u žalovaného akutní intoxikace alkoholem.

3. S ohledem na data provedených převozů žalovaného do protialkoholní záchytné stanice je nutno nárok žalobce posoudit dle tehdy platného právního předpisu, tedy zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů (dále pouze příjmení).

4. Podle § 17 odst. 2 Zákona pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Podle § 17 odst. 3 Zákona za dopravu osob do záchytné stanice odpovídá osoba, která k vyšetření podle § 16 odst. 4 Zákona vyzvala. Podle § 17 odst. 4 Zákona dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 Zákona k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální 3 12 C 27/2020 diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.

5. Z listin předložených soudu žalobcem tedy soud konstatuje, že ve dnech datum a datum byl žalovaný ošetřen ve zdravotnickém zařízení žalobce, ošetřující lékař ve smyslu § 16 odst. 4 a § 17 odst. 2 Zákona konstatoval nutnost na straně žalovaného se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace, oprávněnost takovéhoto postupu žalobce dokladuje shora uvedenými zprávy o ambulantním vyšetření žalovaného. V souladu s § 17 odst. 3 Zákona žalobce za této situace zajistil jako k tomu odpovědná osoba dopravu žalovaného do záchytné stanice, to žalobce prokazuje příkazy ke zdravotním transportům a záznamy o provozu vozidla. Pokud se jedná o to co je dle § 17 odst. 4 Zákona žalovaný jako ošetřená osoba povinen hradit žalobci, jedná se o pouze ze zde uvedeného výčtu o hrazení dopravy, protože vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí převezená osoba záchytné stanici, kde je po převozu vyšetřena, ošetřena a kde je jí zajištěn pobyt. Podmínkou pro povinnost žalovaného k hrazení dopravy je ovšem dle § 17 odst. 4 Zákona prokázání přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky u žalovaného. I když žalobce tuto skutečnost nijak neprokazuje anonymizováno záchytné stanice, že po provedení převozu byla přítomnost alkoholu u žalovaného prokázána, má soud takovou skutečnost za prokázanou obsahem při jednání konstatovaných spisů zdejšího soudu sp.zn. 5 C 208/2017 a 4 C 1/2019, týkajících se řízení, v nichž se provozovatel záchytné stanice – ulice poliklinika obec domáhala vůči žalovanému svých nároků v souvislosti s uvedenými pobyty žalovaného na záchytné stanici v souvislosti s převozy realizovanými žalobcem ve shora uvedených dnech, z těchto spisů vyplývá, že v uvedených dnech byly pobyty žalovaného na záchytné stanici realizovány a jistě v souladu se zjištěním ošetřujícího lékaře žalobce byla přítomnost alkoholu v krvi žalovaného na záchytné stanici konstatována.

6. Odpovědnost žalovaného dle § 17 odst. 4 Zákona je tedy dle názoru soudu dána. Jedná se o povinnost žalovaného hradit žalobci dopravu do záchytné stanice a pojem doprava v tomto případě dle názoru soudu znamená, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady, které měl s dopravou žalovaného do záchytné stanice, nikoli náklady jiné, například ve formě vyšetření žalovaného, které k rozhodnutí o převozu vedlo, protože takové vyšetření je hrazeno zdravotní pojišťovnou. V případě samotné dopravy se tedy dle názoru soudu jedná o náhradu cestovních výdajů dle předpisů o cestovních náhradách, a pokud byl dopravě přítomen sanitář, jehož činnost v rámci provedeného úkonu není žalobci hrazena z veřejných prostředků, náleží do této dopravy i náhrada jeho mzdy. Cenu této dopravy dle názoru soudu není žalobce nijak oprávněn si stanovovat ceníkem, a proto soud k jím vydanému ceníku v tomto směru nijak nepřihlíží v rámci ceny dopravy. V něm uvedenou cenu doprovodu sanitářem ve formě hodinové mzdy částka však akceptuje, protože takováto výše hodinové mzdy není nijak nepřiměřená.

7. V případě jízdy z datum je nutno vyjít při náhradě jízdného z vyhlášky č. 385/2015 Sb., při ujetí 20 km automobilem o průměrné spotřebě 8,3 l motorové nafty číslo km se jedná o náhradu jízdného ve výši částka při minimálním zaokrouhlení (základní náhrada částka při sazbě 3,80 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot částka při ceně nafty částka). Tato cesta tam a zpět trvala 30 minut a této době odpovídá ze mzdy sanitáře částka částka Celkem tedy v souvislosti s touto jízdou činí náhrada částku částka.

8. V případě jízdy z datum je nutno vyjít při náhradě jízdného z vyhlášky č. 440/2016 Sb., při ujetí 20 km automobilem o průměrné spotřebě 8,3 l motorové nafty číslo km se jedná o náhradu jízdného ve výši částka při minimálním zaokrouhlení (základní náhrada částka při sazbě 3,90 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot částka při ceně nafty částka). Tato cesta tam a zpět trvala 25 minut a této době odpovídá ze mzdy sanitáře částka částka Celkem tedy v souvislosti s touto jízdou činí náhrada částku částka. 4 12 C 27/2020 9. Za této situace soud považuje nárok žalobce za oprávněný pouze co do částek částka a částka, z těchto částek má žalobce dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok na úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktur, kterými žalobce žalovanému náhrady vyúčtoval, a to ve výši 8,05% ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. V tomto rozsahu tedy soud žalobě I. výrokem tohoto rozsudku vyhověl, ve zbývajícím rozsahu II. výrokem tohoto rozsudku nárok žalobce zamítl.

10. Žalovaný byl ve věci z více jak 50% předmětu řízení úspěšný a měl by tedy mít právo ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žalovaný toto právo nemá. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.