12 C 59/2020

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově, se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% od [datum] do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do 25.dne v měsíci počínaje měsícem následujícím od právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Pokud se žalobce domáhá zaplacení částky [částka] s 9% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, návrh se v tomto rozsahu zamítá.

III. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené svědečné [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. -2- 1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky [částka] s přísl., když žalobu v průběhu řízení rozšířil na částku [částka] s tím, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] smlouvu o dodávce vody z vodovodu a odvádění odpadních vod kanalizací. Ze smlouvy vyplývá závazek žalobce dodávat pro odběrné místo vodu z vodovodu a odvádět odpadní vody do kanalizace. Žalovaný se zavázal oproti plněním k úhradě ceny za dodanou vodu. Žalobce plnil své povinnosti, avšak žalovaný nikoliv, když žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za dodávku vody fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku [částka]. V souvislosti s uvedenou fakturou podal žalobce dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu co do částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Na daný problém dopadá právní úprava obsažená zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, když ust. § 3.1 uvádí, že vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. V daném případě k uniku vody docházelo ve vodovodní přípojce žalovaného, když vodovodní přípojka je tvořena potrubím počínaje odbočením z vodovodního řadu k vodoměru. Následně za vodoměrem se nejedná již o vodovodní přípojku, nýbrž o individuální rozvody vody toho kterého vlastníka. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodoměrná šachta je odsazena asi metr vedle řadu a šachta nemůže být umístěna přímo na řadu kvůli kohoutu. Z vodovodního řadu je odbočení k odběrnému místu žalovaného, následuje hydrant, po němž je odsazená šachta asi 1 metr, kde se teprve nachází ventil a vodoměr. Není možné, aby vodoměrná šachta byla umístěna bezprostředně k řadu či nad jeho vedením. Vodoměrná šachta včetně ventilu tedy není a technicky nemůže být součástí vodovodního řadu, když před šachtou jako takovou musí ještě na odbočení bezprostředně u vodovodního řadu existovat hydrant/kohout. Vodoměrná šachta včetně ventilu tak je vodovodní přípojkou, musela být umístěna alespoň ve vzdálenosti od vodovodního řadu. Provozovatel tedy není vlastníkem vodovodní přípojky. V daném případě se ani nejedná o výjimku, když přípojka není umístěna na veřejném prostranství, neboť pozemek [číslo] nacházející se v k.ú. Kletečná, na němž je umístěna zmiňovaná šachta, patří do vlastnictví fyzické osoby – [jméno] [příjmení]. Nejedná se tedy o veřejné prostranství, tudíž provozovatele nestíhá povinnost opravovat a udržovat vodovodní přípojku, na níž dle tvrzení žalovaného nešel zavřít ventil. Žalovaný nerozporoval funkčnost vodoměru, proto je nutné vycházet ze stavu spotřeby vody odečteného na předmětném vodoměru. Pokud žalovanému vznikla škoda spočívající v nadměrné spotřebě vody v důsledku havárie jeho vodovodní přípojky, kterou si sám na vlastní náklady opravil, pak tato škoda jde za žalovaným nikoliv za žalobcem. Žalovaný si ani u žalobce neobjednal uzavření ventilu. Žalovaný potom proti platebnímu rozkazu nepodal odpor včas. Co se týká finanční situace žalovaného, částku by měl zaplatit ten, kdo vodu odebral bez ohledu, zda je či není milionář.

2. Žalovaný podal proti platebnímu rozkazu odpor, když praskla trubka s vodou a voda šla do stavení, šel zastavit kohout a uzávěr, který je před vodoměrem. Kohout, nebo-li ventil, nešel zavřít, resp. nedovíral, a tudíž tekla voda dále i přes jeho vodoměr, což na [anonymizováno] nahlásil, ti přijeli tak za tři dny to opravit. [anonymizováno] má povinnost starat se o potrubí až k vodoměru zákazníka, tudíž je v majetku [anonymizováno], který vše odpovídá. Vodovodní přípojku dělal [anonymizováno] kdysi dávno a je v jeho místě. Odběrné místo je až od vodoměru, nikoliv od přípojky. Hydrant již 10 let nikdo nespravoval. [příjmení] [příjmení] nahlásil, že ventil nejde zavřít, ale byla [obec] podkova a museli být tam. Pokud odpor odůvodnil později, bylo to proto, že mu zemřela matka. Jako účastník řízení uvedl, že byla bouřka, blesk poškodil vedení vody, zastavil proto hlavní kohout, volal na [anonymizováno]. Ten hled začal navážet vodu do vodojemu. Asi po 4 dnech zjistil, že vodoměr se stále točí, takto -3- zase hlásil [anonymizováno], ten přijel a hlavní uzávěr před vodoměrem opravil. Na předmětné faktuře je 15-17tisíc právě za únik vody. Opravu přípojky prováděl na vlastní náklady. Na mapě je přerušovaná čára hlavní řád, zelená tečka je napojení. Vodoměrná šachta má jednu trubku k němu, jednu do vodovodního řádu. Jediným jeho příjmem je invalidní důchod ve výši [částka]. 3. [jméno] [příjmení], vedoucí provozního střediska, jako svědek uvedl, že dopoledne [datum] volal žalovaný, že došlo k úniku vody. S panem [příjmení] tam přijeli, sondovali situaci od studny přes starý vodojem k novému. Mezitím žalovaný volal, že voda stále neteče, voda se proto navážela cisternou do vodojemů. Odjížděli s tím, že se uvidí ráno. V neděli byli u vodojemu na kontrolní obhlídku, hladina byla v normálu, proto situaci neřešili. Později se dozvěděli, že udeřil blesk. V pondělí u nich byl žalovaný pro materiál na přípojku, kterou si opravoval a zajišťoval sám. Jestli netěsnil kohout, neví, sám jej nezavíral. Vodoměrná šachta je na pozemku žalovaného, je oplocena, jsou zde psi, nebyl tam. Kdyby byla na cestě, mohl se podívat. [anonymizováno] dělal dne [datum] opravu a to výměnu uzávěru a to proto, aby se připojilo potrubí, které si žalovaný udělal sám. Uzávěr nezavírali, proto ho neměnili. Se žalovaným se nahodile potkali na dvoře, když si bral opravný řemen. Od [anonymizováno] nic nechtěl, kdyby řekl, že mu neteče voda a vodoměr se točí, asi by zareagovali. Uzavření kohoutu si žalovaný neobjednal. Vodoměrná šachta je odsazena asi metr vedl řadu. Je kruhová, pak je tam vodoměr s ventilem. Vše je na jednom pozemku včetně řadu. [příjmení] nemůže být umístěna přímo na řadu kvůli kohoutu. Je zde vodovodní řad, hydrant a šachta.

4. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který byl žalovanému doručen dne [datum]. Dne [datum] podal proti platebnímu rozkazu žalovaný odpor. Usnesením ze dne [datum], které obdržel žalovaný dne [datum], byl vyzván k odůvodnění a doplnění odporu, což žalovaný učinil dne [datum]. Odpor tedy byl podán včas. Z titulu předmětné faktury byl u zdejšího soudu podán ještě jeden návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, když z návrhu vyplývá, že z faktury ze dne [datum] v částce [částka] je požadována částka [částka], přičemž žalovaný doposud [částka] uhradil. Elektronickým platebním rozkazem č. EPR [číslo] [rok] bylo žalovanému uloženo zaplatit částku [částka] s úrokem z prodlení, přičemž tento platební rozkaz nabyl právní moci dne [datum]. Soudu byla dále předložena smlouva o dodávce vody z vodovodu a odvádění odpadních vod kanalizací ze dne [datum], ze které vyplývá, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě které se žalobce zavázal dodávat vodu a žalovaný tuto platit. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalovanému bylo účtováno [částka] a to za odběr za období od [datum] do [datum], přičemž součástí faktury je číslo vodoměru, počáteční a koncový stav, spotřeba vody a cena. Tato faktura se stala splatnou dne [datum]. Z faktury vyplývá, že žalovaný řádně zálohy ve výši [částka] platí. Dále byly soudu předloženy obchodní podmínky pro dodávku vody z vodovodu a odvádění odpadních vod, ze kterých vyplývají společná práva a povinnosti dodavatele a odběratele a potom jednotlivá práva a povinnosti odběratele, jednotlivá práva a povinnosti dodavatele, mimo jiné, že odsazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí dodavatel, před a za vodoměrem musí být nasazen ventil, který hradí odběratel. Dále byl předložen výpis ohledně měření stavu vodoměru od roku 2016 do roku 2020 a výpisy z usnesení rady Města Humpolec ohledně kalkulace ceny vodného a stočného za rok 2017 a 2018. Z geometrického zaměření rozvodového řadu vyplývá, že vodovodní řad vede před nemovitostmi žalovaného po soukromém pozemku, když na geometrickém plánu je šachta znázorněna zelenou tečkou. Současný zůstatek na běžném účtu žalovaného je potom [částka].

5. Mezi účastníky je nesporné, že uzavřeli dohodu, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému vodu a žalovaný za vodu zaplatit. [příjmení] není ani o kalkulaci ceny vodného a stočného, -4- jenž vyplývá z výpisu usnesení Městského úřadu v Humpolci. Rozporována potom není ani samotná faktura na částku [částka]. Námitky nebyly vznášeny ani proti tvrzení žalovaného, že k nadměrnému odběru vody došlo kvůli poškozenému kohoutu. Námitky nejsou ani proti tomu, že celá událost začala tím, že do vodovodní soustavy udeřil blesk. Nejednalo se tedy o žádný účelový velký odběr vody (např. naplnění bazénu), ale o poškození v důsledku havárie. Spornou otázkou je, kdo odpovídá za poškozený kohout. Úvodem nutno zdůraznit, že vodovodní přípojka není na veřejném prostoru, vede přes soukromý pozemek. Vlastnictví přípojky je potom upraveno v zákoně č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Dle ust. § 3 tohoto zákona vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem. [příjmení] vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popř. její části zřízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vodovodní přípojku nebo kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak. [příjmení] přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Toto ustanovení vcelku jednoznačně uvádí, kdo je vlastníkem přípojky a to tak, že vlastníkem přípojky je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, v daném případě žalovaný. Kanalizační a vodovodní přípojky nejsou součástí pozemku, na kterém jsou umístěny. [příjmení] kanalizační nebo vodovodní přípojky zřízené před [datum] je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. [příjmení] přípojek zřízených po tomto datu je osoba, které na své náklady přípojku pořídila. Z citovaného vyplývá, že to je právě žalovaný, který v dané situaci nese odpovědnost. Při nevyhovujícím stavu přípojky bývá třeba vyměnit přípojku celou, přičemž tuto výměnu hradí v plné výši její vlastník, tedy majitel objektu. Opravu a údržbu vodoměrných šachet hradí ve všech případech vlastník vodoměrní přípojky bez ohledu na to, na jakém pozemku je šachta umístěna. Zákon ukládá provozovateli, tedy žalobci zajišťovat opravy a údržby přípojek pouze těch, které jsou uloženy na veřejném prostranství, tedy např. na náměstí, ulici, chodníku, apod., což v tomto případě není. Žalovaný prokazatelně po udeření blesku vodovodní systém opravoval. Svědek však nepotvrdil, že by mu říkal o poškozeném kohoutu. Pokud je to žalovaný, který odpovídá za stav kohoutu, který vodu propouštěl, je to tedy žalovaný, který nese povinnost za vodu zaplatit. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu a uložil žalovanému zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum], kdy se faktura stala splatnou. Umožnil mu potom dluh splácet v měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy do 25.dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím od právní moci rozsudku, když doložka ztráty výhody splátek znamená, že zůstane-li žalovaný v prodlení, byť s jedinou splátkou, stane se splatný celý dluh najednou.

6. Žalobce ve svých tvrzení vychází z faktury z [datum] na celkovou částku [částka]. Jak vyplývá ze samotného tvrzení žalobce ve dvou žalobách, na tuto částku již bylo zaplaceno [částka]. Proti elektronickému platebnímu rozkazu, na základě kterého požadoval žalobce částku [částka], nebyl podán odpor a tento tedy nabyl samostatně právní moci. Prostým součtem zůstává tedy k zaplacení celkové faktury částka [částka] tak, jak výše uvedeno a soud proto na žalobu, co se týká částky [částka], o kterou byla žaloba v průběhu řízení rozšířena, zamítl.

7. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě celkové náklady činí [částka]. Podle ust. § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů -5- řízení zcela nebo zčásti přiznat. Jak vyplývá z výpisu z účtu žalovaného, tento je opravdu minimální, žalovaný je odkázán na svůj důchod, nemá jiné příjmy a jsou proto dle názoru soudu u něj splněny předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků. Samotná tato skutečnost samozřejmě není důvodem aplikace ust. § 150 o.s.ř., kdy náklady řízení nelze přiznat pouze výjimečně. Okresní soud však má za to, že je zde dána i celá řada dalších okolností, na které lze vzít zřetel při aplikaci ust. § 150 o.s.ř. Jednou touto okolností je to, že ke zvýšenému průtoku vody nedošlo žádnou činností způsobenou žalovaným, ale nepřízní počasí. Soud potom viděl i tu skutečnost, že žaloby byly podány dva roky poté, co se faktura stala splatnou, byť samozřejmě tato okolnost není důvodem nepřiznání nákladů, ale v souvislosti s ostatními má okresní soud za to, že je střípkem, který je třeba vzít v úvahu. Ohledně zaplacení částky potom vznikly nesrovnalosti i tím, že jedna faktura byla uplatněna ve dvou žalobách, přičemž el.platební rozkaz je v právní moci včetně přiznaných nákladů řízení. Po zvážení příjmu žalovaného a s přihlédnutím ke všem okolnostem, na základě kterých došlo k mimořádnému odběru a okolnosti související s podáním žalob, dospěl okresní soud k závěru, že jsou splněny předpoklady ust. § 150 o.s.ř., aby žalobci výjimečně náhradu nákladů řízení nepřiznal.

8. Podle ust. § 148 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo vyplaceno svědečné ve výši [částka], ohledně kterého přísluší státu právo na náhradu. Vzhledem k tomu, že žalobě bylo částečně vyhověno a částečně byla zamítnuta, má žalobce neúspěch ve 13%, soud mu proto uložil zaplatit za vyplacené svědečné [částka], přičemž zbývající část svědečného hradí stát, neboť u žalovaného jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k rozšíření žaloby v průběhu řízení potom bude samostatným usnesením žalobci doměřen soudní poplatek z návrhu.