19 C 28/2020

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobkyně, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 90 000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 72 500 Kč od 10.5.2020 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 17 500 Kč od 16.12.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 70 073,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [obec a číslo].

1. Dne 19.5.2020 podala žalobkyně u zdejšího soudu žalobu a domáhala se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 72 500 Kč s 10% úrokem 2 19 C 28/2020 z prodlení ročně od 10.5.2020 do zaplacení. V žalobě uvedla, že její manželství s žalovaným bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27.9.2016, sp. zn. 4 C 85/2016. Před rozvodem uzavřela s žalovaným dohodu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, o úpravě bydlení a výživném pro dobu po rozvodu ze dne 14.7.2016, v níž prohlásili a učinili nesporným, že nemají žádné dluhy vůči třetím subjektům, které by tvořily součást jejich společného jmění manželů (dále pouze SJM) s tím, že pokud by po podpisu dohody vyšly najevo dluhy v dohodě neuvedené, vzniklé za trvání jejich SJM, uhradí tyto dluhy plně ze svého ten z účastníků dohody z jehož právního úkonu vznikly. Při sepisu dohody zapomněli, že za trvání manželství uzavřeli s [jméno] [příjmení] ústní smlouvu o půjčce, na základě níž si od ní půjčili celkovou částku 640 000 Kč. [jméno] [příjmení] dne 27.7.2012 převedla na účet žalovaného částku 339 000 Kč a dne 20.9.2012 na účet žalobkyně částku 90 000 Kč, zbývajících 211 000 Kč jim [jméno] [příjmení] předala v hotovosti, když 27.7.2012 a 19.9.2012 vybrala ze svého účtu v hotovosti za tímto účelem vždy částku 100 000 Kč, dne 22.8.2012 částku 5 000 Kč a 17.9.2012 částku 8 000 Kč. Aby jim [jméno] [příjmení] mohla uvedenou částku půjčit, musela si sama půjčit finanční prostředky od [právnická osoba], s níž 19.7.2012 uzavřela smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo]. S [jméno] [příjmení] se účastníci dohodli, že jí poskytnutou půjčku včetně veškerých smluvních úroků jakož i případných úroků z prodlení budou splácet měsíčně po 3 900 Kč od září 2012, od tohoto měsíce byla půjčka pravidelně splácena, do září 2016, kdy došlo k rozvodu, bylo zaplaceno celkem 49 splátek po 3 900 Kč, tedy 191 100 Kč. Ke dni rozvodu tedy zbývalo zaplatit ještě 448 900 Kč na jistině a dále smluvní úroky ve stejné výši jako musí platit [jméno] [příjmení]. Celá půjčená částka byla investována ve prospěch majetku ve výlučném vlastnictví žalovaného, konkrétně v rámci domu [adresa] v [obec] na stavbu a přístavbu předsíně, vybudování terasy, postavení garáže a provedení drenáže na zahradě, dále částkou 40 000 Kč na koupi osobního automobilu Škoda Octavia v roce 2013 a dále na koupi osobního automobilu Opel v roce 2014. Po rozvodu více jak jeden rok nebyla půjčka splácena, žalobkyně předpokládala, že půjčku bude hradit žalovaný, protože půjčené peníze byly investovány převážně do majetku v jeho výlučném vlastnictví. [jméno] [příjmení] žalovaného o splácení půjčky opakovaně bezvýsledně žádala a proto od prosince 2017 začala žalobkyně půjčku splácet [jméno] [příjmení] sama měsíčně po 5 000 Kč jak se spolu dohodly a do 30.4.2020 takto zaplatila celkem 145 000 Kč. Protože předmětná půjčka je součástí zaniklého SJM účastníků a jejich podíly na společném dluhu jsou stejné, jak se dohodli v uvedené dohodě, je každý z účastníků povinen zaplatit polovinu předmětné půjčky. Protože na straně žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, požaduje na něm zaplacení poloviny uvedené částky. Následně ještě před jednáním ve věci samé tuto žalobu žalobkyně rozšířila o zaplacení další částky 17 500 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 16.12.2020 do zaplacení, když žalobkyně v období od 1.5.2020 do 30.11.2020 [jméno] [příjmení] při měsíčních splátkách 5 000 Kč zaplatila celkem dalších 35 000 Kč a opět z této částky z titulu bezdůvodného obohacení požaduje na žalovaném zaplacení její poloviny.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém písemném vyjádření a v rámci své výpovědi uvedl, že před rozvodem s žalobkyní opravdu byla uzavřena žalobkyní dne 14.7. 2021 uvedená dohoda, s ohledem na majetkové poměry účastníků si lze jen stěží představit, že pokud by skutečně nějaký společný závazek v režimu SJM z titulu půjčky ve výši 640 000 Kč existoval, že by při vypořádání SJM na tento dluh účastníci zapomněli. Žalobkyní uváděný dluh vůči [příjmení] není v dohodě uveden prostě proto, že o žádném takovém dluhu nevěděl, s [jméno] [příjmení] sám či společně s žalobkyní ústně, písemně či konkludentně smlouvu o půjčce neuzavřel a ani mu o existenci takového případného ujednání mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní není nic známo. Pokud v minulosti [jméno] [příjmení] převedla na účet žalovaného 339 000 Kč, stalo se tak zcela bez jeho vědomí, až do nedávné doby o takovém převodu nevěděl, od 4.6.2012 do 11.11.2015 měla k jeho účtu zřízen uživatelský přístup žalobkyně, která dle zjištění žalovaného ve dnech 30.7.2012 a 31.7.2012, tedy obratem po připsání uvedené částky na účet, vybrala z účtu v hotovosti 340 000 3 19 C 28/2020 Kč. O připsání 339 000 Kč na účet a o výběru 340 000 Kč z účtu neměl žalovaný do nedávné doby povědomí. Žalobkyně vždy řešila své ekonomické záležitosti zcela samostatně, nezávisle na něm, byla velmi nehospodární, nezodpovědná a vytvářela své osobní dluhy, které se snažila umořovat prostřednictvím dalších dluhů, s jejichž úhradou jí dost často musel žalovaný pomáhat, pokud se o nich dozvěděl. Žalovanému není nic známo o tom, že by [jméno] [příjmení] jemu či žalobkyni předala v hotovosti 211 000 Kč. Je přesvědčen, že žalobkyně se možná i ve spolupráci s [jméno] [příjmení] z něho snaží vylákat v žalobě uvedenou částku předstíráním skutečností, které neexistují a nikdy se nestaly, resp. nikdy se nestaly tak, jak to žalobkyně prezentuje. Žalovanému se podařilo zjistit a ověřit, že [jméno] [příjmení] si v roce 2012 sice brala u [právnická osoba] úvěr 740 000 Kč, ovšem důvodem byla modernizace jejího domu na adrese [část obce a číslo], čemuž korespondují i doklady, které uvedené spořitelně následně předložila. Pokud by byl sled událostí takový jak uvádí žalobkyně v žalobě, znamenalo by to, že žalobkyně s [jméno] [příjmení] pravděpodobně po vzájemné domluvě připravily uvedenou spořitelnu podvodně o peníze za použití účtu žalovaného jako zastíracího manévru pro případ vzniku problémů. Tvrzení žalobkyně o použití finančních prostředků od [jméno] [příjmení] je nepravdivé, přístavba verandy v [obec] byla dokončena v roce 2011, jak vyplývá z územního souhlasu [stát. instituce] a faktur ohledně dodávky stavebního materiálu a vchodových dveří, drenáž na zahradě byla provedena také již v roce 2011, jak vyplývá z faktury o dodávce materiálu, výstavba terasy provedena být nemohla, protože dům žádnou terasu nemá, garáž byla hotová již v průběhu roku 2011, jak vyplývá z faktury a veřejně na internetu přístupné fotografie z aplikace Google Maps zachycující garáž v září 2011, automobil Opel byl kupován žalovaným až na konci roku 2014 za částku 14 900 Kč z vlastních prostředků žalovaného, s ohledem na zanedbatelnou výši kupní ceny a časový odstup od roku 2012 nebylo důvodu, aby si kvůli koupi ojetiny žalovaný bral s dvouletým předstihem půjčku v tak abnormální výši, pokud se jedná o koupi automobilu Škoda Octavia v roce 2013, muselo by se použití částky 40 000 Kč na jeho koupi stát bez vědomí žalovaného, žalovanému je navíc známo, že žalobkyně zakoupený automobil po dvou měsících prodávajícímu vrátila z důvodu závady na motoru a kupní cena jí byla vrácena. Žalobkyně se v žalobě dle názoru žalovaného úporně snaží vylíčit důvody pro které by žalovaný alespoň teoreticky mohl mít zájem si společně s žalobkyní půjčit relativně vysokou finanční částku až při tomto zapomněla na souvislosti časové, ale i souvislosti logické a věcné. I kdyby k půjčce došlo z v žalobě uvedených důvodů, postrádá žalobkyní provedení výčet odpovídají finanční korelaci, neboť z obsahu faktur vyplývá, že celková cena všech stavebních prací a dodávek včetně kupní ceny automobilů je v porovnání s výší tvrzené půjčky zanedbatelná a rozhodně by nemělo z pozice účastníků smysl si půjčovat takto vysokou částku. Po seznámení se s výpovědí žalobkyně a [jméno] [příjmení] vše považuje za„ postavené na hlavu“, popírá veškerá jejich tvrzení ohledně dojednávání smlouvy o úvěru, uzavírání smlouvy, čerpání peněz, splácení apod., o ničem takovém nevěděl, žádné listiny do [obec] [anonymizováno] nenosil, nezajišťoval žádné falešné doklady ohledně stavební činnosti, popírá jakékoliv splácení [jméno] [příjmení], účast s žalobkyní při těchto splátkách, čekání v autě před bankou na žalobkyni apod.. Žalobkyně měla k jeho účtu stejně jako on k jejímu dispoziční právo, na tento účet mu chodila měsíčně mzda 12 000 Kč až 13 000 Kč, neměl v té době internetové bankovnictví, chodily mu pouze měsíční výpisy a buď si převodu a výběru částky nevšiml a nebo se mu výpis vůbec nedostal do rukou, protože tyto věci vedla žalobkyně. Pokud mu [příjmení] v listopadu 2017 zaslala SMS zprávu, nevěděl vůbec oč se jedná a ohledně SMS zprávy ze září 2016 jí opravdu jednou peníze vezl, ovšem jednalo se o peníze, které jí předával na žádost svého otce, který byl nemocný, říkal, že mu [příjmení] posílala výhrůžné zprávy, neví co mezi nimi přesně bylo, ale peníze, které mu pro ní otec dal jí dovezl a předal někde na ulici v [obec]. Otci měla vyhrožovat, že by mohl přijít o chatu. Pokud se jedná o úvěrovou smlouvu, o jejím uzavření nic neví a otec se mu o ní také nikdy nezmínil, nepamatuje si, že by mu někdy pomáhal ohledně realizace nějaké takové zástavy. Paní [příjmení] z [obec] [anonymizováno] žádné listiny nenosil, naposledy jí nosil listiny pouze v letech 2010 až 2011 v souvislosti 4 19 C 28/2020 se svou hypotékou a pokud se jedná o SMS zprávu z července a srpna 2016, mohl je psát pouze v souvislosti s penězi od otce, které předával [příjmení].

3. Jak vyplývá ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 4 C 85/2016, bylo manželství účastníků uzavřené dne [datum] rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27.9.2016, č.j. 4 C 85/2016-24, který nabyl právní moci dne 11.10.2016. Jednalo se o rozvodové řízení postupem dle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), soudu byla ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o.z. předložena dohoda manželů o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, o úpravě bydlení a výživném pro dobu po rozvodu manželství ze dne 14.7.2016, z níž kromě konkrétního vypořádání majetku vyplývá, že manželé přímo prohlašují a činí nesporným, že vůči třetím subjektům nemají žádné dluhy, které by tvořily součást SJM a pokud by dluhy v této dohodě neuvedené vzniklé za trvání SJM vyšly najevo, dohodli se a zavázali se, že tyto dluhy uhradí plně ze svého (tj. za tyto dluhy odpovídá plně) ten z nich, z jehož právního úkonu vznikly.

4. S ohledem na skutečnost, že žalovaný zcela popírá tvrzení žalobkyně ohledně půjčky, je nutno na základě provedených důkazů zejména posoudit věrohodnost tvrzení žalobkyně, soulad jejího tvrzení s jinými důkazy. Podle názoru soudu je nutno události popisované v žalobě žalobkyní posoudit z hlediska toho, zda byla a pokud ano, kdy a kým uzavřena smlouva o půjčce, a to s ohledem na odpovědnost za dluh dle mezi účastníky uzavřené dohody z 14.7.2016.

5. Ze zprávy a listin zaslaných soudu společností [právnická osoba] [obec a číslo] (dále pouze [ulice] [anonymizováno]) soud zjistil, že mezi ní a [jméno] [příjmení] byla uzavřena dne 19.7.2012 smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ohledně úvěru ve výši 740 000 Kč. Překlenovací úvěr byl čerpán 25.7.2012 [jméno] [příjmení] ve výši 500 000 Kč na číslo účtu [bankovní účet], před dočerpáním úvěru [příjmení] doložila účelovost prvního čerpání úvěru platebními doklady ve výši 659 747 Kč, a to soupisem dokladů z 30.8.2012. Dočerpání úvěru proběhlo 11.9.2012 ve výši 240 000 Kč na stejný účet a účelovost čerpání byla doložena ve výši 115 396 Kč fakturou [číslo] z 18.6.2012. Současně byla doložena smlouva o zřízení zástavních práv ve prospěch [obec] [anonymizováno]. Samotná žádost o úvěr byla sepsána obchodním zástupcem [jméno] [příjmení], na základě podkladů byl návrh na poskytnutí úvěru zpracován, doporučen a schválen zaměstnanci [obec] [anonymizováno], následně byly vyhotoveny smluvní dokumenty, které podepsaly příslušné pracovnice, další podpisy na smlouvě o překlenovacím úvěru, smlouvě o zřízení zástavních práv, žádostech o výplatu ověřila [jméno] [příjmení], která ověřila totožnost dle občanských dokladů a současně ověřila i pravost platebních dokladů prokazujících účelové čerpání úvěru. [jméno] [příjmení] spolupracovala se společností na základě mandátní smlouvy do března 2017. Ke smlouvě o úvěru byl uzavřen 12.3.2018 dodatek, který za úvěrového věřitele podepsal [jméno] [příjmení], tento dodatek se týká změny úrokové sazby. Ze smlouvy o zřízení zástavních práv vyplývá, že ta byla ke smlouvě o překlenovacím úvěru uzavřena 19.7.2012, tento den byla podepsána [příjmení] jako dlužníkem i [celé jméno žalovaného], nar. [rok], jako zástavcem, když jejich totožnost byla ověřena občanskými průkazy [jméno] [příjmení], touto smlouvou byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o překlenovacím úvěru nemovitostmi ve vlastnictví zástavce v k.ú. [obec], tato smlouva byla vložena do katastru nemovitostí. Současně úvěrový věřitel soudu doložil [příjmení] podepsanou žádost z 23.7.2012 týkající se žádosti o výplatu částky 500 000 Kč, [příjmení] podepsanou žádost z 30.8.2012 o výplatu částky zbývající, doložil, že na základě prvé žádosti bylo z částky 500 000 Kč po srážkách úroků a úhrad k výplatě poukázáno 489 819,44 Kč a na základě druhé žádosti 240 000 Kč. [příjmení] [příjmení] podepsaný doklad o použití prostředků na bytové účely z 30.8.2012, v němž je seznam faktur na souhrnnou částku 659 745 a samotné faktury vystavené dvěma dodavateli, doklad – fakturu ohledně zbývající částky 115 396 Kč. Současně na žádost soudu tento úvěrový věřitel soudu doložil [příjmení] podepsané další listiny ve formě samotné žádosti o poskytnutí úvěru z 1.7.2012 s uvedením účelu modernizace rodinného domu ve 5 19 C 28/2020 [adresa], v němž bylo uvedeno, že úvěr bude zajišťovat zástavou [celé jméno žalovaného], nar. [rok], dále žalobkyní tehdy předložený finanční rozpočet uváděné modernizace. Ohledně pojistné smlouvy tento úvěrový věřitel soudu předložil smlouvu o pojištění majetku a pojištění odpovědnosti občanů, která byla uzavřena [celé jméno žalovaného], nar. [rok], u pojistitele [právnická osoba] [obec a číslo] dne 17.3.2014 pod [číslo] týká se pojištění nemovitostí, které byly předmětem zástavy v k.ú. [obec]. Tato pojistná smlouva byla uzavřena poté, co byla zrušena předchozí smlouva [číslo] uzavřená u stejné pojišťovny ohledně níž doložil, že dne 2.7.2012 u [obec] [anonymizováno] byla [celé jméno žalovaného], nar. [rok] podepsána žádost o vinkulaci pojistného plnění.

6. Žalobkyně ve své výpovědi i v rámci písemných skutkových tvrzení v průběhu řízení často měnila svá tvrzení. Pokud v žalobě uvedla, že při uzavírání dohody s žalovaným zapomněli na dluh vůči [příjmení] (zcela nelogické tvrzení s ohledem na skutečnost, že měsíc před podpisem dohody měla sama provádět dle její výpovědi splátku dluhu) a že po rozvodu předpokládala, že půjčku bude hradit žalovaný, protože půjčené peníze byly investovány převážně do majetku v jeho výlučném vlastnictví, uvedla ve své účastnické výpovědi, že při uzavírání dohody o dluhu věděla, ovšem dluh se do dohody o vypořádání SJM nezahrnul, protože byla před tím ústně dohodnuta s žalovaným, že se vzdá veškerého majetku, střídavé péče nezletilé dcery a manžel naproti tomu bude splácet půjčku [příjmení]. Toto její nové tvrzení se nejeví zcela logickým, neboť jak z dohody vyplývá, k žádnému vzdání se majetku z její strany nedošlo, do svého výlučného vlastnictví převzala řadu věcí a ve vztahu k věcem, které převzal žalovaný, se nejednalo o nijak nehodnotné věci a dále, jak vyplývá z rozsudku zdejšího soudu ze dne 10.8.2016, č.j. 6 Nc 1642/2016-20, byla soudem schválena dohoda o svěření dcery do výchovy žalobkyně jako matky. Pak není nijak zřejmé, proč by se měl dle jejího tvrzení žalovaný zavazovat k placení dluhu, který by nepředstavoval ničemu nějakou protiváhu a není zřejmé, proč se mělo jednat v rámci nedostatečné právní jistoty pouze o ústní ujednání, když vypořádání SJM řešili účastníci písemně prostřednictvím advokátů, tedy finančně nákladnějším způsobem. Navíc žádnou takovou dohodu žalovaný nepotvrzuje. Tvrzení žalobkyně v tomto směru znevěrohodňuje i samotné prohlášení účastníků v dohodě o jejich vědomosti neexistence dluhu, které by minimálně ze strany žalobkyně s ohledem na její výpověď bylo tvrzením nepravdivým.

7. Ve své výpovědi žalobkyně popsala jakým způsobem došlo k jednání s [jméno] [příjmení] a jakým způsobem byly finanční prostředky od [jméno] [příjmení] inkasovány. Pokud popisuje jednání v dubnu či květnu 2012 v [adresa], vyplývá z její výpovědi, že vlastně tehdy, pokud takové jednání proběhlo, k uzavření žádné konkrétní smlouvy o půjčce nedošlo, protože dle výpovědi žalobkyně mělo dojít vlastně pouze k jakémusi seznámení [příjmení] s tím, že by si vzala hypotéku na opravu domu ve [anonymizováno], kde bydlí, ze získaných peněz by si něco nechala pro svou potřebu, zbytek by dala jim, dluh by účastníci zajišťovali jejich domem a peníze by spláceli [příjmení]. Sama žalobkyně uvádí, že v ten moment se ještě nevědělo jaké finanční prostředky [příjmení] získá, jaké budou splátky apod.. I v rámci své výpovědi žalobkyně toto tvrzení též částečně změnila, zástavními dlužníky neměli být účastníci, ale otec žalovaného svou chatou, když při této schůzce již věděli o jeho kladném stanovisku. Uvedla, že se s [příjmení] dohodli, že ta následně stavební spořitelně vykáže investice do jejího domu předložením falešných faktur, které slíbil obstarat žalovaný od svého známého, [příjmení] s tímto souhlasila. Následně jíž došlo k uzavření samotné smlouvy mezi [příjmení] a [anonymizována dvě slova], za kterou jednala paní [příjmení]. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi tuto schůzku v tomto období potvrzuje, na rozdíl od žalobkyně uvedla, že účastníci přímo chtěli tímto způsobem získat 740 000 Kč s tím, že ona by si mohla část peněz nechat a tuto část si sama splácet, ovšem tehdy k žádné dohodě nedošlo, dostala čas na rozmyšlenou a po pár dnech souhlasila s tím, že by si nechala 100 000 Kč. I když v základu se výpovědi žalobkyně a svědkyně [příjmení] v tomto směru shodují, nepovažuje je soud v rámci popisované účasti žalovaného za věrohodné s ohledem na níže uvedené rozpory. 6 19 C 28/2020 Navíc nijak nevyplývá z těchto tvrzení žalobkyně a svědkyně [příjmení] skutečnost, že by tehdy měla být uzavřena přímo smlouva o půjčce, tedy konkrétní dohoda ve smyslu § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tehdy platného, o tom, že by [příjmení] někomu konkrétnímu přenechávala peníze a v jaké výši oproti konkrétnímu závazku je vrátit po uplynutí nějaké doby či v nějakých konkrétních splátkách. To ani nebylo ostatně v tento moment možné, protože s žádnými finančními prostředky [příjmení] ještě nedisponovala a nemohla je někomu přenechat.

8. Další vývoj událostí žalobkyně popisuje tak, že se k [obec], zástupkyni [obec] [anonymizováno], dostavila žalobkyně společně s [příjmení], odvezly si listiny k sepsání žádosti, [příjmení] vše doma sepsala a žalovaný vše odvezl [obec] a [ulice] [anonymizováno] si pak zajišťovala odhadce ceny chaty otce žalovaného. Výpověď žalobkyně v tomto směru je zcela rozdílná od výpovědi svědkyně [příjmení], která oproti žalobkyni uvedla, že se do [obec] [anonymizováno] dostavila pouze k podpisu smlouvy o stavebním spoření, kdy se zároveň podepisovala smlouva o úvěru, listiny, které se před tím spořitelně musely dodat jí přivezl vždy buď žalovaný nebo žalobkyně, ona jim listiny podepsala a oni je na [anonymizována dvě slova] dodávali.

9. Samotné uzavírání úvěrové smlouvy u [obec] [anonymizováno] popisuje žalobkyně tak, že při něm byla žalobkyně s [příjmení] a otcem žalovaného, kdy na místo [příjmení] sama přivezla, žalovaný přítomen nebyl. Oproti svým předchozím tvrzením opět žalobkyně mění svou výpověď, najednou uvádí, že s žalovaným měli zájem získat od [příjmení] celou částku 740 000 Kč, ale [příjmení] se rozhodla při uzavírání smlouvy si 100 000 Kč nechat. Jak však vyplývá z její předchozí výpovědi, měla být taková dohoda o ponechání si části peněz již od počátku. Dále žalobkyně uvádí, že za této situace se při sepisování smlouvy ještě před podpisem [příjmení] [jméno] zeptala kolik by splácela, kdyby si vzala úvěr pouze 100 000 Kč a na základě toho se pak žalobkyně s [příjmení] dohodla, že [příjmení] jim dá 640 000 Kč, budou jí splácet měsíčně 3 900 Kč, 100 000 Kč si nechá [příjmení] a doplatí zbytek splátky. Opět i v této části je tvrzení žalobkyně rozdílné od tvrzení svědkyně [příjmení], když ta jednak uvedla, že při podpisu úvěrové smlouvy nebyl otec žalovaného, měl přijít ten den odpoledne a jednak, že při podpisu smlouvy si paní [příjmení], která za spořitelnou jednala, odběhla pro nějaké dokumenty a než se vrátila, tak si s žalobkyní spočetly, že ze 4 400 Kč jí budou platit 3 900 Kč, protože ona si nechá 100 000 Kč a bude zbytek dluhu doplácet ze svého. Nepřítomnost otce žalovaného potvrzuje i svědkyně [příjmení], protože podepisoval smlouvu o zástavě samostatně.

10. Žalobkyně dále ve své výpovědi popisuje, že jí následně [příjmení] oznámila dojití první částky 440 000 Kč na účet, šly spolu do [anonymizována dvě slova] v [obec] částku vybrat, aby jí ji mohla [příjmení] předat, na přepážce však [příjmení] bylo vyplaceno pouze 27.7.2012 pouze 100 000 Kč, tuto částku jí [příjmení] předala a zbytek 339 000 Kč nechal na žádost žalobkyně [příjmení] převést na účet žalovaného, který jí pro tyto účely žalobkyně sdělila a k němuž měla dispoziční oprávnění. V bance byla s [příjmení] opět pouze ona, žalovaný tam sice přijel s nimi, ale čekal v autě před bankou. V tomto směru svou výpověď žalobkyně opět změnila v tom směru, že s žalovaným přijela pouze ona, [příjmení] přijela sama a žalovaný zůstal v autě s jejich 18-ti měsíčním dítětem. Dále uvedla že před bankou jí [příjmení] předala 100 000 Kč, což musel žalovaný vidět. Opět je nutno poukázat na rozpor těchto tvrzení žalobkyně s výpovědí svědkyně [příjmení], která uvedla, že již při uzavírání smlouvy o úvěru se s žalobkyní dohodla, že po příchodu peněz na účet se spolu staví do banky, část peněz vyberou a část pošlou na účet, protože dopředu věděly, že banka jim nevyplatí vše najednou (svou výpověď následně změnila v tom směru, že si to dopředu myslely), že po příchodu první částky na její účet koncem července 2012 přišla s žalobkyní do banky, na místo jí přivezla automobilem žalobkyně, žalovaný přítomen nebyl, protože byl v zaměstnání, vybrala 100 000 Kč, které předala hned před přepážkou žalobkyni a 339 000 Kč převedla na účet žalovaného, který jí sdělila žalobkyně a žalobkyně jí také tehdy autem odvezla. 7 19 C 28/2020 11. Žalobkyně dále ve své výpovědi uvádí, že [příjmení] pak předávali falešné faktury, pro které žalovaný jezdil za nějakým [jméno] do [obec], nepamatuje si již však zda faktury [příjmení] předával žalovaný nebo ona. V tomto směru opět na závěr změnila svou výpověď, když uvedla, že ohledně falešných faktur neví, co vůbec bylo [příjmení] předáváno, je možné, že žalovaný něco přímo vozil do [obec] [anonymizováno] sám. Opět je v této části výpovědi žalobkyně nutno poukázat na rozdílné tvrzení svědkyně [příjmení], která uvedla, že se nijak nestarala o dokladování provedených prací, vše obstarávali žalobkyně a žalovaný, nikdy nic v tomto směru nepodepisovala.

12. Ohledně převzetí dalších částek od [příjmení] a ohledně použití finančních prostředků byla následně výpověď žalobkyně neurčitá, mlhavá, nepamatuje si kde jí [příjmení] předávala další finanční částky, které uvedla v žalobě, neví kam tyto částky dala, pouze ví, že musely být použity na různé opravy, nedokázala vysvětlit z jakého důvodu byla částka 90 000 Kč zaslána [příjmení] na její účet, pravděpodobně se tak stalo na základě dohody mezi ní a [příjmení], neví ani na co byly tyto peníze z jejího účtu použity, ví, že z těchto peněz bylo 35 000 Kč zasláno na jiný účet, ale neví již proč a zbytek byl různě použit a neví k jakým účelům. Připustila s ohledem na tvrzení žalovaného ohledně stavební činnosti v [obec], že stavební činnost opravdu probíhala již v roce 2011, část v roce 2012 a tomu neodpovídají z její strany uváděné údaje o použití finančních prostředků a i v tomto směru následně žalobkyně v průběhu výpovědi svou výpověď změnila, uvedla, že si není jista tímto způsobem použití finančních prostředků a opět následně změnila svá tvrzení a oproti původním tvrzením dokladovala nákup movitých věcí, bazénového příslušenství apod.

13. O realizaci splátek žalobkyně vypověděla, že hned v září 2012 začali s žalovaným realizovat splátky 3 900 Kč [příjmení], první měsíc na její účet, neví již zda z účtu svého či žalovaného, ale od dalšího měsíce hotovostně předáním v bydlišti [příjmení] ve [anonymizováno] kam peníze vozila ona či žalovaný a nebo oba společně, a to až do září 2015, kdy došlo v jejich soužití k rozkolu a od října 2015 do května či června 2016 prováděla hotovostní platby ona, jak se s žalovaným dohodla a následně se s ním ústně dohodla, že se vzdá zbytku majetku, střídavé péče a oproti tomu bude splátky hradit on a proto od července 2016 začal hotovostní platby realizovat žalovaný, zjistila, že tak činil pouze do září 2016. Opět i v této části výpovědi žalobkyně je nutno poukázat na rozpor jejího tvrzení s výpovědí svědkyně [příjmení], která, sice potvrdila, že splátky 3 900 Kč začaly být realizovány od září 2012, ovšem pouze hotově a peníze jí vozila žalobkyně, nejezdila společně s žalovaným, pouze jednou jí peníze přivezl žalovaný, ten jí vozil peníze od června 2016 do září 2016, kdy jej požádala o zasílání od října 2016 na její účet, ovšem splátky nesledovala, protože měla na účtu větší obnos z dědictví a až v prosinci 2017 zjistila, že nejsou realizovány.

14. Ohledně následného období je žalobkyně i svědkyně [příjmení] shodují ve svých tvrzení, že jí v prosinci byla na účet zaslána žalovanou z účtu jejího současného manžela částka 5 000 Kč a že od následující doby jsou hrazeny dle jejich dohody částky 5 000 Kč měsíčně.

15. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že až do roku 2017 působila u [obec] [anonymizováno] jako finanční poradce. Z její výpovědi vyplývá oproti výpovědi žalobkyně a svědkyně [příjmení], že mezi s nimi v rámci procesu uzavření smlouvy jednala několikrát, žalobkyně vždy [příjmení] doprovázela, žalovaný těmto jednáním přítomen nebyl a nebyl přítomen ani podepisování smlouvy o úvěru, byl přítomen pouze následně podepisování zástavní smlouvy jeho otcem, kterého doprovázel, podepisovala se tehdy i pojistná smlouva. Dle jejího názoru tedy žalovaný musel vědět o úvěru [příjmení], protože zástava se týkala zajištění tohoto závazku. Svědkyně vylučuje, že by věděla od [příjmení] či žalobkyně, že [příjmení] měl být úvěr použit jiným způsobem, vyloučila že by byla seznámena s tím, že by [příjmení] splácela pouze nějakou část, kterou by si ponechala poté, co by zbytek získaných peněz„ předala dál“, svědkyně popřela, že by se jí [příjmení] či žalobkyně na nějaké takovéto možnosti ptaly. Svědkyně potvrdila, že [příjmení] musela dokladovat faktury ohledně profinancování úvěrové částky, ty svědkyni sama osobně 8 19 C 28/2020 nosila, protože musela podepisovat soupisku faktur, nebylo potřeba dokladovat přímo proplacení, pouze faktury, ostatní si řešilo úvěrové oddělení. Žalovaný jí nikdy žádné faktury za [příjmení] nenosil.

16. Dále soud ze zpráv peněžních ústavů zjistil, že, že majitelem účtu [číslo] [bankovní účet] u [právnická osoba] je žalovaný, dne 27.7.2012 na tento účet došla částka 339 000 Kč z protiúčtu [jméno] [příjmení], dne 30.7.2012 byla z účtu vybrána hotovost 100 000 Kč a dne 31.7.2012 další hotovost 240 000 Kč. Majitelkou účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] je žalobkyně, na tento účet byla z protiúčtu [jméno] [příjmení] dne 21.9.2012 připsána částka 90 000 Kč. Z výpisů z účtu [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] u [právnická osoba] vyplývá, že na tento její účet 26.7.2012 došla z [právnická osoba] částka 489 819,44 Kč, dne 27.7.2012 byla vybrána hotovost 100 000 Kč a téhož dne byla poukázána částka 339 000 Kč na účet žalovaného. Dne 12.9.2012 na tento účet došla z [právnická osoba] částka 240 000 Kč, po připsání této částky byly prováděny různé drobnější transakce platební kartou, dne 17.9.2012 bylo kartou vybráno 8 000 Kč, dne 19.9.2012 byl proveden hotovostní výběr 100 000 Kč, dne 20.9.2012 byla odeslána na účet žalobkyně částka 90 000 Kč.

17. Soud na základě shora uvedeného dospívá k závěru o nedůvodnosti nároku žalobkyně vůči žalovanému. Shora bylo poukázáno na měnící se tvrzení žalobkyně, rozpory mezi výpověďmi žalobkyně a svědkyně [příjmení], které dle názoru soudu obě výpovědi znevěrohodňují ve vztahu k žalobkyní popisované účasti žalovaného. Podle názoru soudu není důležité výrazným způsobem posuzovat tvrzení žalobkyně ohledně schůzky s [příjmení] v dubnu či květnu 2012, kdy obě uvádí, že jí měl být přítomen žalovaný, který toto popírá. Žalobkyně i [příjmení] uvádí některé rozporné skutečnosti, důležité však dle názoru soudu je, že v rámci této schůzky, ať již proběhla v přítomnosti žalovaného či nikoli, nemohlo k uzavření žádné smlouvy o půjčce dojít, jak již soud shora uvedl, protože [příjmení] ještě žádnými finančnímu prostředky nedisponovala, nevěděla jakou úvěrovou částku získá, jaké budou podmínky splácení, nebylo tedy jasné kolik by bylo [příjmení] půjčeno, jaký by byl úrok, jaké by byly splátky, od kdy by bylo spláceno a podobně. Byť je výpověď žalobkyně a [příjmení] ohledně uzavírání smlouvy o překlenovacím úvěru plná shora uvedených rozporů, lze z jejich výpovědí a výpovědi svědkyně [příjmení] konstatovat, že žalovaný žádnému jednání o uzavření úvěrové smlouvy s [příjmení] nebyl, že [příjmení] doprovázela vždy pouze žalobkyně, že žalobkyně [příjmení] doprovázela a vozila i za účelem výběrů a příkazů k převodu finančních prostředků do banky a že ani těmto jednáním žalovaný nebyl přítomen, neboť tvrzení žalobkyně, že je žalovaný přivezl, čekal v autě s dítětem [příjmení] vyvrací, vyvrací i tvrzení žalobkyně, že k předání prvých 100 000 Kč došlo před bankou, což musel dle žalobkyně žalovaný vidět, když uvádí předání peněz žalobkyni již u přepážky uvnitř budovy. Z jejich výpovědí i výpisů z účtů vyplývá, že kromě převodu 339 000 Kč na účet žalovaného všechna zbývající předání peněz byla realizována mezi žalobkyní a [příjmení] hotovostně či na účet žalobkyně, i částku zaslanou na účet žalovaného hned následně žalovaná z účtu sama vybrala, což nijak nepopírá. Ze shora uvedeného vývoje tedy dle názoru soudu vyplývá, že pokud nějaká smlouva obsahující atributy smlouvy o půjčce byla uzavřena v tom směru, že [příjmení] bude přenechána někomu část z finančních prostředků získaných úvěrem a bude jí poskytována část splátky, byla taková smlouva ujednána mezi žalobkyní a [příjmení] při uzavírání úvěrové smlouvy a následně také mezi žalobkyní a [příjmení] byla půjčka i fakticky realizována, když žalobkyně [příjmení] instruovala ohledně zaslání jedné částky na účet žalovaného, kterou následně v rámci svého dispozičního oprávnění ihned vybrala, ohledně zaslání jedné částky na její účet a ve zbývajícím rozsahu fyzickým předáním v hotovosti. Za této situace soud konstatuje, že smlouva o půjčce byla uzavřena s [příjmení] ze strany žalobkyně a dle názoru soudu není nutno nijak posuzovat, zda dle tehdy platného občanského zákoníku se závazek stal součástí SJM či nikoli, jakým způsobem byly realizovány splátky, zda se na těchto splátkách dle výpovědi žalobkyně v následné době žalovaný podílel či nikoli, jak tvrdí žalovaný, a to s ohledem 9 19 C 28/2020 na dohodu uzavřenou mezi účastníky o vypořádání jejich SJM ze dne 14.7.2016, v níž se účastníci dohodli, že pokud by dluhy v této dohodě neuvedené vzniklé za trvání SJM vyšly najevo, dohodli se a zavázali se, že tyto dluhy uhradí plně ze svého (tj. za tyto dluhy odpovídá plně) ten z nich, z jehož právního úkonu vznikly. Tento dluh dle názoru soudu vznikl jednáním žalobkyně s [příjmení] a pokud by nebyl jejím výlučným dluhem, ale spadal by do SJM, je po rozvodu manželství na základě dohody z 14.7.2016 dána její odpovědnost za jeho úhradu. Není tedy nutno posuzovat další provedené důkazy výslechem dalších svědků ohledně splácení splátek [příjmení], dluhů žalobkyně v rámci její tehdejší pracovní činnosti, použití od [příjmení] získaných financí, není nutno doplňovat dokazování znaleckým posudkem, zda v rámci jednání s [anonymizována dvě slova] opravdu činil podpisy otec žalovaného či na místo něho žalovaný, jak se v závěru řízení žalobkyně domáhala. Shora uvedené závěry soudu vědou k tomu, že soud považuje po rozvodu s ohledem na dohodu z 14.7.2016 za odpovědnou za dluh vůči [příjmení] žalobkyni a z tohoto důvodu její žalobu vůči žalovanému zamítnul.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se z odměny za 2 úkony právní služby z předmětu řízení 72 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření) po 4 020 Kč, odměny za 9 úkonů právní služby z předmětu řízení 90 000 Kč (písemné vyjádření, účast při 5 jednání soudu, z nichž tři přesáhla dvě hodiny), dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (dále pouze advokátní tarif), 11-ti paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas v souvislosti s jízdou zástupce žalovaného k pěti jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 4 půlhodin u každé z jízd při sazbě 100 Kč/půlhod dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, tedy 2 000 Kč, náhrady jízdného k jednáním soudu automobilem o průměrné spotřebě 7 l motorové nafty /100 Km a ujetí vždy 66 km, která u jednání konaných v roce 2021 (7.1., 17.5, 7.10) činí dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. částku 416 Kč (náhrada 4,40 Kč/km, cena nafty 27,20 Kč) za každou jízdu, u jednání konaného 21.3.2022 činí dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. částku 476,80 Kč (náhrada 4,70 Kč/km, cena nafty 36,10 Kč), u jednání konaného 15.5.2023 činí dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. částku 547 Kč (náhrada 5,20 Kč/km, cena nafty 44,10 Kč) a ze součtu uvedených náhrad ve výši 57 911,80 Kč z 21% DPH, která činí 12 161,50 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 70 073,30 Kč a soud uložil žalobkyni povinnost je žalovanému zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jeho právního zástupce.