19 C 58/2020

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem titul Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 84 699 od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v žalobě uvedl, že žalobce je držitelem licence na distribuci elektřiny, při kontrole odběrného místa [obec a číslo] po ukončení smluvního vztahu z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá, čímž došlo k naplnění podstaty neoprávněného odběru elektřiny dle § 51 2 19 C 58/2020 zákona č. 458/2000 Sb.. Žalobce za použití příslušných právních předpisů provedl vyúčtování náhrady škody za tento neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a tuto částku ve výši [částka] žalovanému vyúčtoval, žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Dne [datum] byl na majetek žalovaného jako dlužníka prohlášen konkurz, pohledávka, která je předmětem tohoto řízení je náhradou škody, která byla zjištěna až [datum], v té době již lhůta k podání přihlášek marně uplynula, pohledávku tedy nebylo možné do insolvenčního řízení přihlásit.

2. Ve věci vydaný platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, k jednání se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Protože se k jednání nedostavil ani žalobce, který svou neúčast předem omluvil, projednal a rozhodl soud ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. tuto věc v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z internetově přístupného spisu týkajícího se insolvenčního řízení vůči žalovanému soud zjistil, že insolvenční řízení ve věci žalovaného jako dlužníka bylo zahájeno [datum] u Krajského soudu v Českých Budějovicích, usnesením uvedeného soudu ze dne [datum], čj. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalovaného jako dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurz za současného ustanovení insolvenčního správce. Konec lhůty pro přihlášení pohledávek připadl na den [datum]. Z obsahu uvedeného spisu je zřejmé, že žalovaný bydlel na adrese [obec a číslo]. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že dne [datum] byl pracovníky žalobce sepsán protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie v odběrném místě [obec a číslo] a byl sepsán zápis o provedené kontrole tohoto odběrného místa. Z těchto listin vyplývá, že na tomto odběrném místě byl veden jako odběratel žalovaný, dne [datum] byla ukončena smlouva o odběru elektřiny, tehdy na elektroměru byl konstatován stav [číslo] kWh, ten nebyl při ukončení smlouvy demontován a při kontrole se na něm nacházel stav [číslo] kWh, nový odběratel předložil protokol o předání nemovitosti se stavem [číslo] kWh, následně došlo ze strany kontrolujících pracovníků k demontáži elektroměru. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] soud zjistil, že v katastru nemovitostí jsou vedeni jako vlastníci pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa] v [obec], manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], a to na základě kupní smlouvy z [datum] zn. V [číslo] 2019 [číslo] s právními účinky zápisu k datu [datum] s tím, že zápis byl proveden [datum]. Jak vyplývá z uvedené kupní smlouvy, jedná se o kupní smlouvu, kterou s jmenovanými uzavřel insolvenční správce žalovaného v rámci shora uvedeného insolvenčního řízení, v rámci prohlášeného konkurzu se jednalo o prodej mimo dražbu, ze smlouvy vyplývá, že kupující převezmou předmět koupě nejpozději do 5 dnů ode dne podání návrhu na vklad vlastnického práva příslušnému katastrálnímu úřadu s tím, že jsou si vědomi toho, že předmět převodu je obýván žalovaným. Ohledně předání bude vyhotoven předávací protokol.

4. Na základě shora uvedeného dokazování soud dospěl k závěru, že neoprávněný odběr elektřiny byl žalobcem ze strany žalovaného v odběrném místě [obec a číslo] prokázán. Z dokazování vyplývá, že smluvní odběr elektřiny v tomto odběrném místě, jehož účastníkem byl žalovaný, byl ukončen [datum] bez demontáže elektroměru a dne [datum] bylo konstatováno, že toto odběrné místo je pod napětím a bez smluvního vztahu je přes předmětný elektroměr elektřina odebírána. Za této situace se jedná ve smyslu § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění předpisů pozdějších, o neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, který je ve smyslu § 51 odst. 2 energetického zákona zakázán. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala či odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je taková osoba povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jisticího prvku a obvyklé doby 3 19 C 58/2020 jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Pokud tedy soud konstatuje, že je prokázán neoprávněný odběr elektřiny, vyplývá z provedeného dokazování i skutečnost, že povinnou osobou k náhradě škody je žalovaný, který jako vlastník domu [adresa] v tomto domě po [datum] až do předání nemovitostí novým vlastníkům na základě shora uvedené smlouvy v roce 2019 bydlel, což vyplývá z obsahu insolvenčního řízení i obsahu shora uvedené kupní smlouvy. Pak za této situace je žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu škody dle § 51 odst. 3 energetického zákona, když v tomto případě se jedná o škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů vyplývajících z elektroměru ohledně koncového stavu k datu ukončení smluvního odběru a k datu zjištění neoprávněného odběru po odečtu spotřeby po předání domu [adresa] insolvenčním správcem současným vlastníkům, včetně uvedených nákladů na zjišťování tohoto neoprávněného odběru. Podrobnosti týkající se stanovení výše náhrady škody stanoví vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody, ve znění předpisů pozdějších, platná k datu zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Na základě ní v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona žalobce soudu doložil výpočet náhrady škody, kdy v rámci stanovení spotřeby pro účely výpočtu náhrady škody vychází ze změřené spotřeby 12,087 MWh, na základě této spotřeby stanovuje v rámci odebrané elektrické energie, činnosti operátora trhu, spotřeby obnovitelných zdrojů, platby za příkon, daně z elektrické energie apod., náhradu ve výši [částka], dále stanovuje v rámci nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny další škodu na částku [částka] dle předloženého výpočtu obsahujícího množství odpracovaných hodin, náhradu za odpracované hodiny, počet ujetých kilometrů s příslušnou sazbou apod., ze součtu [částka] je připočítána 21% DPH ve výši [částka]. Žalovanému žalobce tuto škodu vyúčtoval na úhrnnou částku [částka] při minimálním zaokrouhlení daňovým dokladem [číslo] z [datum] s termínem splatnosti do [datum]. Za této situace soud dospívá k závěru o oprávněnosti nároku žalobce vůči žalovanému, pokud žalovaný žalobci fakturovanou částku jako shora uvedenou náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny nezaplatil, že oprávněný nárok žalobce na zaplacení částky [částka] včetně úroků z prodlení dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ode dne následujícího po splatnosti uvedené faktury v roční úrokové míře stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v tomto případě ve výši 10% ročně. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, když konstatuje, že se jedná o pohledávku žalobce vzniklou až po zahájení insolvenčního řízení vůči žalovanému, po prohlášení konkurzu na jeho majetek, po uplynutí lhůt k podání přihlášek do insolvenčního řízení a konstatuje tedy projednatelnost této pohledávky soudem mimo insolvenční řízení.

5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Za této situace má právo na náhradu nákladů řízení žalobce, kterému vznikly náklady řízení ve výši [částka] sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z žaloby ve výši [částka] a dvou paušálních náhrad po [částka] za předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby dle § 1 odst. 1, 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Soud tedy žalovanému uložil tyto náklady řízení žalobci zaplatit.