4 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově, se sídlem adresa, rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. obec celé jméno žalobce sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemkovým parcelám p.č.st. anonymizováno o výměře 52 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a p. číslo o výměře 219 m2 (ostatní plocha) zapsaných Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov na list vlastnictví pro obec a kat. území obec a tyto nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované na vypořádání podílu částka do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené znalečné částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům číslo číslo když na pozemku číslo stojí chata. S žalovanou se snažil dohodnout na dalším postupu ohledně užívání či prodeje nemovitostí, avšak bez úspěchu. 2 4C 14/2021 Žalovaná nemovitosti neudržuje, tyto chátrají. Není možno se domluvit ani např. na společných opravách. Jako účastník řízení uvedl, že nemovitost získal v dražbě po manželovi žalované, chatu nikdo neužívá. Žalovaná před pěti lety odešla a zůstalo to tak, jak bylo. Chtěl se dohodnout kdo, kdy a jak bude chatu užívat, žádná dohoda však možná není. Peníze na výplatu má k dispozici.

2. Žalovaná se k soudu nedostavila a soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Ve svých písemných vyjádřeních však žalovaná napsala, že nabízenou cenu částka nemůže akceptovat, je ochotna ideální polovinu nabídnout k prodeji za částka. Dalším dopisem ze dne datum, kdy byla nemovitost nabídnuta jí k odkupu, uvedla, že si nemůže dovolit nemovitost koupit, neboť nedisponuje potřebnou hotovostí, když je ve finanční nouzi. Navrhla nemovitost společně prodat jako celek za částka. Upřednostňovala by však společné užívání nemovitosti.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že účastníci jsou vlastníci nemovitostí a to každý jednou polovinou. Na nemovitosti je vedena celá řada exekucí. Dopisem ze dne datum žalobce nabídl odkup poloviny nemovitosti za částka, dopisem z datum navrhl, že žalované prodá svojí jednu polovinu za jí navrhovanou cenu částka, dne datum byla žalovaná vyzvána, že pokud preferuje společné užívání nemovitosti i toto připadá v úvahu, je však třeba se domluvit na dalším postupu. Soudu byl dále předložen znalecký posudek číslo tedy posudek, kterým byly nemovitosti oceňovány v dědickém řízení, když dle znaleckého posudku jméno příjmení činila cena částka. Soud potom na základě přípisu žalované ze dne datum, když tento posudek neuznala, provedl nové ocenění. V tomto přípisu trvá na tom, že nemovitost mohou nabízet společně k prodeji. Soud provedl tedy nový znalecký posudek, když znalec celé jméno znalce ve svém znaleckém posudku číslo ocenil nemovitosti na částka. Dle sdělení exekutorů, byly exekuce tak, jak jsou stále označeny v katastru nemovitostí, zastaveny, vyjma exekuce čj. spisová značka.

4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky v předmětu uvedených nemovitostí, když každý vlastní ideální polovinu. Žalobce se několikrát pokoušel se žalovanou dohodnout s tím, že pokud podíl neodkoupí, nabídl k odkupu svou polovinu, byl ochoten se domluvit i na společném užívání, avšak k žádné dohodě nedošlo. Jak vyplývá ze samotného stanoviska žalované, žalovaná nemá zájem na užívání nemovitosti, požaduje však, aby nemovitost byla společně prodána.

5. Podle ust. § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Nepochybné je, že účastníci nemají zájem zůstat ve spoluvlastnictví, nic jim nebrání zrušení spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitostem. Zákon upřednostňuje při rozhodování o spoluvlastnictví reálné rozdělení, což však v daném případě nepochybně dáno není. Žalovanou navrhovaný způsob společného prodeje přichází v úvahu až pouze, pokud by žádný ze spoluvlastníků neměl zájem převzít podíl druhého. V daném případě žalobce má zájem převzít podíl žalované a soud proto rozhodl, že se nemovitosti přikazují do jeho výlučného vlastnictví. Současně soud rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit žalované na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku částka a to do dvou měsíců od právní moci rozsudku vzhledem k tomu, že žalovaný tvrdí, že je ochoten vypořádací podíl zaplatit, ale vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně vysokou částku, nelze na něm spravedlivě požadovat, aby jej zaplatil v zákonné lhůtě třech dnů.

6. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud z ustálené judikatury, že vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků mající v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i 3 4C 14/2021 žalovaného třeba pohlížet jako na částečný a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníka. Byť tedy měl žalobce ve věci plný úspěch, rozhodl soud, že mu nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení.

7. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že ve věci vznikly náklady související se znaleckým posudkem, přičemž žalobce složil zálohu částka, uložil soud žalované zaplatit zbývající část nákladů za znalecký posudek ve výši částka, když tato částka není kryta zálohou. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka obec, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).