4 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově, se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. obec celé jméno žalobce sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemkovým parcelám p.č.st. [anonymizováno] o výměře 52 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a p. [číslo] o výměře 219 m2 (ostatní plocha) zapsaných Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec] a tyto nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované na vypořádání podílu [částka] do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené znalečné [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům [číslo] [číslo] když na pozemku [číslo] stojí chata. S žalovanou se snažil dohodnout na dalším postupu ohledně užívání či prodeje nemovitostí, avšak bez úspěchu. 2 4C 14/2021 Žalovaná nemovitosti neudržuje, tyto chátrají. Není možno se domluvit ani např. na společných opravách. Jako účastník řízení uvedl, že nemovitost získal v dražbě po manželovi žalované, chatu nikdo neužívá. Žalovaná před pěti lety odešla a zůstalo to tak, jak bylo. Chtěl se dohodnout kdo, kdy a jak bude chatu užívat, žádná dohoda však možná není. Peníze na výplatu má k dispozici.

2. Žalovaná se k soudu nedostavila a soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Ve svých písemných vyjádřeních však žalovaná napsala, že nabízenou cenu [částka] nemůže akceptovat, je ochotna ideální polovinu nabídnout k prodeji za [částka]. Dalším dopisem ze dne [datum], kdy byla nemovitost nabídnuta jí k odkupu, uvedla, že si nemůže dovolit nemovitost koupit, neboť nedisponuje potřebnou hotovostí, když je ve finanční nouzi. Navrhla nemovitost společně prodat jako celek za [částka]. Upřednostňovala by však společné užívání nemovitosti.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že účastníci jsou vlastníci nemovitostí a to každý jednou polovinou. Na nemovitosti je vedena celá řada exekucí. Dopisem ze dne [datum] žalobce nabídl odkup poloviny nemovitosti za [částka], dopisem z [datum] navrhl, že žalované prodá svojí jednu polovinu za jí navrhovanou cenu [částka], dne [datum] byla žalovaná vyzvána, že pokud preferuje společné užívání nemovitosti i toto připadá v úvahu, je však třeba se domluvit na dalším postupu. Soudu byl dále předložen znalecký posudek [číslo] tedy posudek, kterým byly nemovitosti oceňovány v dědickém řízení, když dle znaleckého posudku [jméno] [příjmení] činila cena [částka]. Soud potom na základě přípisu žalované ze dne [datum], když tento posudek neuznala, provedl nové ocenění. V tomto přípisu trvá na tom, že nemovitost mohou nabízet společně k prodeji. Soud provedl tedy nový znalecký posudek, když znalec [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku [číslo] ocenil nemovitosti na [částka]. Dle sdělení exekutorů, byly exekuce tak, jak jsou stále označeny v katastru nemovitostí, zastaveny, vyjma exekuce čj. [spisová značka].

4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky v předmětu uvedených nemovitostí, když každý vlastní ideální polovinu. Žalobce se několikrát pokoušel se žalovanou dohodnout s tím, že pokud podíl neodkoupí, nabídl k odkupu svou polovinu, byl ochoten se domluvit i na společném užívání, avšak k žádné dohodě nedošlo. Jak vyplývá ze samotného stanoviska žalované, žalovaná nemá zájem na užívání nemovitosti, požaduje však, aby nemovitost byla společně prodána.

5. Podle ust. § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Nepochybné je, že účastníci nemají zájem zůstat ve spoluvlastnictví, nic jim nebrání zrušení spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitostem. Zákon upřednostňuje při rozhodování o spoluvlastnictví reálné rozdělení, což však v daném případě nepochybně dáno není. Žalovanou navrhovaný způsob společného prodeje přichází v úvahu až pouze, pokud by žádný ze spoluvlastníků neměl zájem převzít podíl druhého. V daném případě žalobce má zájem převzít podíl žalované a soud proto rozhodl, že se nemovitosti přikazují do jeho výlučného vlastnictví. Současně soud rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit žalované na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku [částka] a to do dvou měsíců od právní moci rozsudku vzhledem k tomu, že žalovaný tvrdí, že je ochoten vypořádací podíl zaplatit, ale vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně vysokou částku, nelze na něm spravedlivě požadovat, aby jej zaplatil v zákonné lhůtě třech dnů.

6. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud z ustálené judikatury, že vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků mající v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i 3 4C 14/2021 žalovaného třeba pohlížet jako na částečný a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníka. Byť tedy měl žalobce ve věci plný úspěch, rozhodl soud, že mu nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení.

7. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že ve věci vznikly náklady související se znaleckým posudkem, přičemž žalobce složil zálohu [částka], uložil soud žalované zaplatit zbývající část nákladů za znalecký posudek ve výši [částka], když tato částka není kryta zálohou.